Zákon č. 158/2009 Sb. ze dne 7. května 2009,

Zákon 158/2009 Sb., ze dne 7. května 2009

kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

 

Změna energetického zákona

 

   Čl. I

 

   Zákon  č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy   v  energetických  odvětvích  a  o  změně  některých zákonů (energetický   zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona   č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona   č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona   č. 296/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:

 

   1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 a č. 1a zní:

 

   „§ 1

   Předmět úpravy

 

   Tento  zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1),   zároveň    navazuje    na    přímo   použitelné   předpisy   Evropských   společenství^1a)  a  upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a   regulaci  v  energetických  odvětvích,  kterými jsou elektroenergetika,   plynárenství  a  teplárenství,  jakož  i práva a povinnosti fyzických a   právnických osob s tím spojené.

 

   1)  Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2003/54/ES  o společných   pravidlech  pro  vnitřní  trh s elektrickou energií a kterou se zrušuje   Směrnice 96/92/ES.

 

   Směrnice   Evropského   parlamentu   a  Rady  2003/55/ES  o  společných   pravidlech  pro  vnitřní  trh  se  zemním  plynem  a  kterou se zrušuje   Směrnice 98/30/ES.

 

   Směrnice   Evropského   parlamentu   a  Rady  2004/8/ES  o  prosazování   kombinované  výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném   teple na vnitřním energetickém trhu.

 

   Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2004/67/ES  o  opatřeních na   zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

 

   Směrnice   Evropského   parlamentu  a  Rady  2006/32/ES  o  energetické   účinnosti  u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení   směrnice Rady 93/76/EHS.

 

   Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2005/89/ES  o opatřeních pro   zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury.

 

   1a)  Nařízení (ES) č. 1775/2005 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28.   září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

 

   Nařízení  (ES)  č.  1228/2003  Evropského  parlamentu a Rady ze dne 26.   června  2003  o  podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny   elektrické energie.“.

 

   Dosavadní  poznámky  pod čarou č. 1a a 1b se označují jako poznámky pod   čarou č. 1b a 1c, a to včetně odkazu na tyto poznámky pod čarou.

 

   2. V § 2 odstavec 1 zní:

 

   „(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

 

   a)  energetickou  službou  činnosti, které vedou ke zvýšení energetické   účinnosti a k úsporám primární energie,

 

   b)  vymezeným  územím  území,  na  němž  držitel  licence na distribuci   elektřiny,  distribuci  plynu  nebo  rozvod  tepelné  energie  vykonává   licencovanou činnost,

 

   c)  zvýšením  energetické  účinnosti  nárůst  energetické  účinnosti  u   konečného uživatele v důsledku technologických či ekonomických změn,

 

   d)  úsporami  energie  množství  ušetřené  energie  určené měřením nebo   odhadem  spotřeby  před  provedením jednoho či více opatření ke zvýšení   energetické  účinnosti  a  po  něm,  při zajištění normalizace vnějších   podmínek, které spotřebu energie ovlivňují,

 

   e)  poskytovatelem  energetických  služeb fyzická nebo právnická osoba,   která poskytuje energetické služby nebo nabízí jiná opatření ke zvýšení   energetické účinnosti zařízení uživatele, či v rámci jeho budovy a nese   při tom jistou míru finančního rizika.“.

 

   3. V § 2 odst. 2 písmena a) a b) včetně poznámky pod čarou č. 1b znějí:

 

   „a) v elektroenergetice

 

   1.  distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o   napětí  110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV,   která  jsou  součástí  přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí   0,4/0,23  kV,  1,5  kV,  3  kV,  6  kV,  10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV   sloužící  k  zajištění  distribuce  elektřiny  na vymezeném území České   republiky,  včetně  systémů  měřicí,  ochranné,  řídicí, zabezpečovací,   informační  a  telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve   vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je   zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

 

   2.  druhotným  energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož   energetický  potenciál  vzniká  jako  vedlejší  produkt  při  přeměně a   konečné  spotřebě  energie,  při uvolňování z bituminozních hornin nebo   při  energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv   vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,

 

   3.  elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích   prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení   přenosové  nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného   elektrického zařízení,

 

   4.  elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy,   který   umožňuje   transformaci,  kompenzaci,  přeměnu  nebo  přenos  a   distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich   provozu,

 

   5.  elektrizační  soustavou  vzájemně  propojený  soubor  zařízení  pro   výrobu,   přenos,   transformaci   a   distribuci   elektřiny,   včetně   elektrických  přípojek,  přímých  vedení,  a  systémy měřicí, ochranné,   řídicí,  zabezpečovací,  informační a telekomunikační techniky, a to na   území České republiky,

 

   6.  kombinovanou  výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na   energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím   procesu v jednom výrobním zařízení,

 

   7.  měřicím  zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování   naměřených hodnot,

 

   8.  odběrným  místem  místo,  kde  je  instalováno  odběrné  elektrické   zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se   uskutečňuje dodávka elektřiny,

 

   9. odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů   elektřiny v daném časovém úseku,

 

   10. podpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž   zařízení  jsou  připojena  k elektrizační soustavě, které jsou určeny k   zajištění systémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k   dodávce regulační energie,

 

   11.  přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která   není  připojena  k  přenosové  soustavě  nebo k distribuční soustavě, a   odběrné  místo,  které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou   nebo  s  distribuční  soustavou,  nebo  elektrické vedení zabezpečující   přímé   zásobování   vlastních   provozoven   výrobce  elektřiny,  jeho   ovládaných  společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem   přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy,

 

   12.  přenosovou  soustavou  vzájemně propojený soubor vedení a zařízení   400  kV,  220  kV  a  vybraných  vedení  a zařízení 110 kV, uvedených v   příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění   přenosu  elektřiny  pro  celé  území  České  republiky  a  propojení  s   elektrizačními  soustavami  sousedních  států,  včetně  systémů měřicí,   ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;   přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

 

   13.  regulační energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služeb   nebo  na vyrovnávacím trhu s regulační energií nebo elektřina obstaraná   provozovatelem přenosové soustavy v zahraničí,

 

   14.  subjektem  zúčtování  fyzická  nebo  právnická  osoba,  pro kterou   operátor   trhu   na  základě  smlouvy  o  zúčtování  odchylek  provádí   vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,

 

   15.  systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro   zajištění  spolehlivého  provozu  elektrizační  soustavy  s  ohledem na   provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,

 

   16.  typovým  diagramem  diagram charakterizující roční průběh spotřeby   elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,

 

   17. vertikálně integrovaným podnikatelem podnikatel, který je držitelem   alespoň jedné z licencí na přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny a   alespoň  jedné  z licencí na výrobu elektřiny nebo obchod s elektřinou,   nebo  skupina  podnikatelů,  pokud  jejich  vzájemné  vztahy odpovídají   bezprostředně  závaznému  předpisu  Evropských  společenství^1b) a jsou   držiteli  alespoň  jedné  z licencí na přenos elektřiny nebo distribuci   elektřiny  a  alespoň jedné z licencí na výrobu elektřiny nebo obchod s   elektřinou,

 

   18.  vyrovnávacím  trhem  s  regulační  energií trh s regulační energií   vypořádaný   a   organizovaný   operátorem   trhu   v   součinnosti   s   provozovatelem přenosové soustavy,

 

   19.   zákazníkem  fyzická  či  právnická  osoba  odebírající  elektřinu   odběrným  elektrickým  zařízením,  které  je připojeno k přenosové nebo   distribuční  soustavě,  která  nakoupenou  elektřinu pouze spotřebovává   nebo přeúčtovává,

 

   20.  výrobnou  elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem   energie  na  elektřinu,  zahrnující  všechna nezbytná zařízení; výrobna   elektřiny  o  celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s   možností  poskytovat  podpůrné  služby k zajištění provozu elektrizační   soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

 

   b) v plynárenství

 

   1.  distribuční  soustavou  vzájemně  propojený  soubor  vysokotlakých,   středotlakých   a  nízkotlakých  plynovodů,  plynovodních  přípojek  ve   vlastnictví   provozovatele   distribuční   soustavy   a  souvisejících   technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky   a  zařízení  k  převodu  informací  pro  činnosti  výpočetní techniky a   informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi   a  na  kterém  zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci   plynu;  distribuční  soustava  je  zřizována  a provozována ve veřejném

   zájmu,

 

   2.  hlavním  uzávěrem  plynu  uzavírací  armatura  odběrného  plynového   zařízení,   která  odděluje  odběrné  plynové  zařízení  od  plynovodní   přípojky,

 

   3.  měřicím  zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování   naměřených hodnot,

 

   4.  odběrným  místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení   jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím   zařízením,

 

   5.  odběrným  plynovým  zařízením  veškerá  zařízení  počínaje  hlavním   uzávěrem  plynu  včetně  zařízení  pro  konečné využití plynu; není jím   měřicí zařízení,

 

   6.  odchylkou  rozdíl skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů plynu   za daný celý obchodní den,

 

   7.  plynárenskou  soustavou  vzájemně  propojený  soubor  zařízení  pro   výrobu,  přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí   a  zabezpečovací  techniky  a zařízení k převodu informací pro činnosti   výpočetní  techniky  a informačních systémů, které slouží k provozování   těchto zařízení,

 

   8. plynárenským zařízením veškerá plynová zařízení s výjimkou odběrných   plynových zařízení,

 

   9.  plynem  zemní  plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a   generátorový  plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou   používány pro pohon motorových vozidel,

 

   10.  plynovodem  zařízení  k  potrubní  dopravě  plynu  přepravní  nebo   distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody,

 

   11.  plynovodní  přípojkou  zařízení  začínající  odbočením z plynovodu   přepravní  nebo  distribuční  soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem   plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,

 

   12.  plynovým  zařízením  zařízení  pro výrobu a úpravu plynu, podzemní   zásobníky  plynu,  zásobníky  zkapalněných  plynů,  plynojemy, plnírny,   zkapalňovací,  odpařovací,  kompresní  a regulační stanice, nízkotlaké,   středotlaké,   vysokotlaké  a  přímé  plynovody,  plynovodní  přípojky,   těžební  plynovody, odběrná plynová zařízení, související technologická   zařízení,

 

   13.  podzemním  zásobníkem plynu plynové zařízení, včetně souvisejících   technologických  objektů  a  systému  řídicí a zabezpečovací techniky a   zařízení   k  převodu  informací  pro  činnosti  výpočetní  techniky  a   informačních  systémů, sloužící k uskladňování plynu; podzemní zásobník   plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,

 

   14.  právem  přístupu  třetích  stran  právo účastníka trhu s plynem na   uzavření  smlouvy  s  provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem   distribuční  soustavy  nebo provozovatelem podzemního zásobníku plynu o   zajištění příslušné licencované činnosti podle tohoto zákona,

 

   15.   přepravní   soustavou  vzájemně  propojený  soubor  vysokotlakých   plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů,   včetně  systému  řídicí  a  zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu   informací  pro  činnosti  výpočetní  techniky  a  informačních systémů,   propojený  s  plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje   přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je   zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

 

   16.  přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy   nebo  distribuční  soustavy  a  který  je dodatečně zřízený pro dodávku   plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,

 

   17.  rozhodujícím  zdrojem  plynu stát, na jehož území se vytěžilo více   jak 50 % celkové roční spotřeby plynu v České republice,

 

   18.  společným  odběrným  plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v   nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům   v této nemovitosti,

 

   19.  subjektem  zúčtování  účastník trhu s plynem, pro kterého operátor   trhu  na  základě  smlouvy  o  zúčtování  odchylek provádí vyhodnocení,   zúčtování a vypořádání odchylek,

 

   20.  technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání   a techniky v odvětví plynárenství,

 

   21.  těžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní   soustavě nebo distribuční soustavě nebo jinému těžebnímu plynovodu,

 

   22.  tlakovou  úrovní  maximální  provozní  tlak  pro  plynová zařízení   uvedený v technických normách nebo technických pravidlech,

 

   23.  typovým  diagramem  dodávek  diagram charakterizující roční průběh   spotřeby  plynu  u  zákazníků,  jejichž  odběrná  místa nejsou vybavena   průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,

 

   24. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem podnikatel, který   je  držitelem  alespoň  jedné z licencí na přepravu plynu, uskladňování   nebo distribuci plynu a zároveň alespoň jedné z licencí na výrobu plynu   nebo obchod s plynem, nebo skupina podnikatelů, jejichž vzájemné vztahy   odpovídají bezprostředně závaznému předpisu Evropských společenství^1b)   a  kteří vykonávají alespoň jednu z činností přepravy plynu, distribuce   plynu  nebo  uskladnění  plynu  a alespoň jednu z činností výroba plynu   nebo obchod s plynem,

 

   25.   volnou  kapacitou  rozdíl  mezi  technickou  kapacitou  přepravní   soustavy nebo distribuční soustavy nebo podzemního zásobníku plynu nebo   těžebního  plynovodu  a  souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v   daném  časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných   pro   příslušného   držitele   licence   k   zajištění   bezpečnosti  a   spolehlivosti provozu příslušného plynárenského zařízení,

 

   26.  zákazníkem  fyzická  či  právnická osoba odebírající plyn odběrným   plynovým  zařízením,  které  je  připojeno k přepravní nebo distribuční   soustavě   nebo  k  těžebnímu  plynovodu,  která  odebraný  plyn  pouze   spotřebovává nebo přeúčtovává.

 

   1b) Čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) 139/2004 ze dne 20. ledna 2004   o kontrole spojování podniků.“.

 

   Dosavadní  poznámky  pod čarou č. 1b a 1c se označují jako poznámky pod   čarou č. 1c a 1d, a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou.

 

   4. V § 2 odst. 2 písm. c) body 10 až 12 znějí:

 

   „10.  rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie   tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a domovními předávacími   stanicemi;  odběrné tepelné zařízení není součástí rozvodného tepelného   zařízení,

 

   11. objektem ucelené stavební dílo technicky propojené jedním společným   odběrným tepelným zařízením,

 

   12.  užitečným  teplem  teplo  vyrobené  v  procesu  kombinované výroby   elektřiny  a  tepla  sloužící  pro dodávky do soustavy centralizovaného   zásobování  teplem  nebo  k  dalšímu  využití pro technologické účely s   výjimkou odběru pro vlastní spotřebu zdroje a tepelné energie využité k   další přeměně na elektrickou nebo mechanickou energii.“.

 

   5. V § 2 odst. 2 písm. c) se body 13 až 17 zrušují.

 

   6. V § 3 odst. 1 se slova „operátora trhu s elektřinou“ nahrazují slovy   „operátora trhu“.

 

   7. V § 3 odstavec 3 zní:

 

   „(3)  Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou   za  podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze   na  základě  licence  udělené  Energetickým  regulačním úřadem. Licence   podle  tohoto  zákona  se  nevyžaduje  na  obchod, výrobu, distribuci a   uskladňování  svítiplynu,  koksárenského  plynu  čistého, degazačního a   generátorového  plynu,  bioplynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud   se  nejedná  o  distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více   než  50  odběrných míst, a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku   konečným  spotřebitelům  jedním  odběrným  tepelným zařízením ze zdroje   tepelné  energie umístěného v témže objektu nebo mimo objekt v případě,   že  slouží  ke  stejnému  účelu.  Dále  se  licence podle tohoto zákona   neuděluje  na  činnost,  kdy  zákazník či odběratel poskytuje odebranou   elektřinu,  plyn  nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě   prostřednictvím    vlastního    nebo    jím   provozovaného   odběrného   elektrického,  plynového  nebo  tepelného  zařízení, přičemž náklady na   nákup  elektřiny,  plynu  nebo  tepelné  energie  na  tyto  osoby pouze   rozúčtuje  dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání. V   případě  elektrických zařízení je rozúčtování možné pouze u zařízení do   napětí 52 kV včetně.“.

 

   8. V § 4 odst. 2 větě druhé se slova „s elektřinou“ zrušují.

 

   9. V § 4 odst. 3 písm. c) se slova „s elektřinou“ zrušují.

 

   10. V § 5 odst. 1 písm. a) se číslo „21“ nahrazuje číslem „18“.

 

   11.  V  §  5 odst. 3 větě první se slova „a že touto činností nedojde k   ohrožení  života  a  zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního   prostředí“  zrušují  a  věta  poslední  se  nahrazuje  větou  „Finanční   předpoklady  není  povinen  prokazovat  žadatel  o  licenci  na  výrobu   elektřiny,  pokud  bude  instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny   nižší  než  200  kW,  nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie,   pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1   MW.“.

 

   12. V § 5 odst. 4 se z písmene c) slova „pokud se na něho nehledí, jako   by  nebyl  odsouzen.“  přesunují  na  samostatný  řádek  jako  společné   ustanovení pro písmena a) až c).

 

   13.  V  §  5  odst.  4  písm.  c) se slovo „podnikáním“ nahrazuje slovy   „předmětem podnikání v energetice“.

 

   14.  V  §  5  odst.  5  větě  druhé  se  za slovo „výkonu“ vkládá slovo   „výrobny“, slova „20 kWe“ se nahrazují slovy „20 kW“ a věta poslední se   zrušuje.

 

   15. V § 5 odst. 6 se slova „současné i budoucí“ zrušují.

 

   16. V § 5 se odstavce 7 až 9 zrušují.

 

   Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 7.

 

   17. V § 7 odst. 4 písmeno b) zní:

 

   „b)  v  případě fyzické osoby, osoby, která je statutárním orgánem nebo   jeho členem, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů   nebo  rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i   státu,   kde  se  naposledy  osoba  v  posledních  3  letech  zdržovala   nepřetržitě  po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady,   pak  prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového   státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,“.

 

   18. V § 7 odst. 4 písm. a) se slova „originál nebo ověřená“ zrušují a v   §  7  odst.  4  písm.  b) se slova „originál nebo ověřená kopie výpisu“   nahrazují slovem „výpis“.

 

   19.  V § 7 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které včetně   poznámky pod čarou č. 1d znějí:

 

   „(5)  Energetický  regulační  úřad  si za účelem prokázání bezúhonnosti   žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1d) výpis z evidence   Rejstříku  trestů.  Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z   Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím   veřejných datových sítí.

 

   (6)  Energetický  regulační  úřad  si  za  účelem  prokázání finančních   předpokladů,   že   žadatel   nemá   evidovány  nedoplatky  na  daních,   poplatcích,  cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a   na  příspěvku  na  státní  politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního   orgánu,  orgánu  správy  sociálního  zabezpečení  a orgánu celní správy   vydání  dokladů  nebo  takovou  skutečnost  ověří v informačním systému   veřejné  správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence   nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.

 

   (7)  Žádost  o  vydání  dokladů  se  předává v elektronické podobě a to   prostřednictvím  veřejných  datových sítí. Finanční orgán, orgán správy   sociálního  zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do   7 dnů ode dne doručení žádosti.

 

   (8)  Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto   zákona,  lze  licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit   nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.

 

   1d)  Zákon  č.  269/1994  Sb.,  o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších   předpisů.“.

 

   Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 9 a 10.

 

   20. V § 7 se odstavec 9 zrušuje.

 

   Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 9.

 

   21.  V § 8 odst. 1 větě první se slovo „posouzení“ a věta druhá a třetí   zrušují.

 

   22.  V  §  8  odst.  2  písm.  a)  se  slova „je-li zapsána v obchodním   rejstříku;“ nahrazují slovy „zapisuje-li se do obchodního rejstříku;“.

 

   23. V § 8 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 7, které znějí:

 

   „(4)  Vyžádá-li  si  Energetický  regulační úřad u orgánu státní správy   nebo  od Rejstříku trestů potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5,   ode dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu,   lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

 

   (5)  Energetický  regulační  úřad  rozhodne  při splnění podmínek podle   tohoto  zákona  o  udělení  licence  zahraniční osobě i před zápisem do   obchodního rejstříku.

 

   (6)  Na  žádost  zakladatele,  popřípadě  orgánu  nebo osoby nebo osob,   oprávněných  podat  návrh  na zápis české právnické osoby do obchodního   rejstříku,  rozhodne  Energetický regulační úřad o udělení licence před   zápisem  do  tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla   založena.

 

   (7)  Nepodá-li  osoba  uvedená  v  odstavci  5 nebo 6 návrh na zápis do   obchodního  rejstříku  ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení   licence  nebo  není-li  takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o   udělení licence zaniká.“.

 

   Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 8.

 

   24. V § 9 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

 

   „(5)  V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů   stávajících  provozoven  nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel   licence   oprávněn   zahájit   výkon   licencované  činnosti  v  těchto   provozovnách  nebo  na  vymezeném  území  dnem právní moci rozhodnutí o   změně rozhodnutí o udělení licence.

 

   (6)  Požádá-li  držitel  licence  na  obchod  s  elektřinou nebo plynem   nejdříve  6  měsíců  a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou   byla  licence  udělena,  o její prodloužení, Energetický regulační úřad   rozhodne  o  prodloužení  doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše   však  o  dobu  stanovenou  podle  §  4  odst.  2.  Licence  na obchod s   elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o   žádosti o její prodloužení.

 

   (7)  Žádost  fyzické  osoby  o prodloužení doby, na kterou byla licence   udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby   o   prodloužení   doby,   na  kterou  byla  licence  udělena,  obsahuje   náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují,   ledaže  si  jejich  doložení  v případě důvodných pochybností o splnění   podmínek   pro  udělení  licence  Energetický  regulační  úřad  vyžádá.   Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.“.

 

   25.  V  §  10 odst. 4 se slova „podání žádosti“ nahrazují slovy „právní   moci rozhodnutí o zrušení licence“.

 

   26.  V  §  10  odst.  8  se  slova  „  , pokud se zúčastněné fyzické či   právnické osoby nedohodnou jinak“ zrušují.

 

   27. V § 11 odst. 1 písmena b) a c) znějí:

 

   „b)  předkládat  Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o   cenách  a  údaje  pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické   účinnosti  a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření   ke zvýšení energetické účinnosti,

 

   c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická   zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené   právními  předpisy  a technickými normami, v plynárenství i technickými   pravidly,   která   jsou   registrována   u  Hospodářské  komory  České   republiky,“.

 

   28. V § 11 odst. 1 písm. h) se slova „vyhláškou stanovenou“ zrušují.

 

   29.  V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se   písmena i) až l), která znějí:

 

   „i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a   zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,

 

   j)  při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o   podmínkách dodávek energie,

 

   k)  zdržet  se  všech  činností,  které brání poptávce po energetických   službách  a  dalších  opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti anebo   jejich  poskytování  nebo  které  brání  rozvoji  trhů  s energetickými   službami a dalšími opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti,

 

   l)  zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto   zákona  i  v  případech,  kdy  držitel licence zajišťuje výkon činnosti   spojené  s  právy  a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí   osoby  na  základě  smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných   právních předpisů.“.

 

   30. V § 11 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1d zní:

 

   „(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované   činnosti  při  řešení  krizových  situací^1d) podle havarijního plánu a   spolupracuje  při  tom  s  orgány  krizového  řízení; havarijní plán je   součástí plánu krizové připravenosti^1e).

 

   1d) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů   (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

 

   Dosavadní  poznámka pod čarou č. 1d se označuje jako poznámka pod čarou   č. 1e, a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou.

 

   31. § 12a včetně nadpisu zní:

 

   „§ 12a

 

   Dodavatel poslední instance

 

   (1)  Dodavatelem  poslední  instance  uvnitř  vymezeného území držitele   licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno   k  přenosové  nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s   elektřinou  nebo  na  obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož   vertikálně  integrovaného  podnikatele  nebo  vertikálně  integrovaného   plynárenského  podnikatele,  jako  je  držitel  licence  na  distribuci   elektřiny  nebo  na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází   odběrné místo.

 

   (2) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi,   jehož  dodavatel  elektřiny  nebo  plynu  pozbyl oprávnění nebo možnost   dodávat  elektřinu nebo plyn nebo ukončil dodávku elektřiny nebo plynu.   Tato  povinnost  vzniká  dnem,  kdy  operátor  trhu  oznámí  dodavateli   poslední   instance   registrační   číslo   odběrného  místa  dotčeného   zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a   nevztahuje  se  na  zákazníka,  jehož  spotřeba  plynu za posledních 12   měsíců byla vyšší než 60 tis. m3.

 

   (3) Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel   poslední  instance  povinen  neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a   provozovateli distribuční soustavy.

 

   (4)  V  případech  dodávky  elektřiny  nebo  plynu dodavatelem poslední   instance  předá  provozovatel  distribuční soustavy dodavateli poslední   instance identifikační údaje o dotčeném zákazníkovi.

 

   (5)  Dodavatel  poslední  instance  není povinen dodávat elektřinu nebo   plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.

 

   (6)  Dodavatel  poslední  instance  dodává  elektřinu nebo plyn po dobu   nejdéle  6  měsíců  domácnosti,  která  má nové odběrné místo, do něhož   elektřina  nebo  plyn  nebyly  ještě dodávány, a to v případě, byl-li o   dodávku touto domácností požádán.

 

   (7)   Okamžikem  zahájení  dodávky  elektřiny  nebo  plynu  dodavatelem   poslední  instance  jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním

 

   32. § 13 se zrušuje.

 

   33. V § 14 odst. 1 se slova „podle § 13“ zrušují.

 

   34. V § 14 se odstavec 12 zrušuje.

 

   35. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:

 

   „§ 16

 

   Působnost ministerstva

 

   Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetiku2)

 

   a)  vydává  státní  souhlas  s výstavbou vybraných plynových zařízení a   vyjadřuje   se   k   výstavbě   nových   zdrojů   a  přímých  vedení  v   elektroenergetice podle podmínek uvedených ve zvláštní části,

 

   b) zpracovává státní energetickou koncepci,

 

   c)  zabezpečuje  plnění  závazků  vyplývajících  z mezinárodních smluv,   kterými  je  Česká  republika  vázána,  nebo  závazků  vyplývajících  z   členství v mezinárodních organizacích,

 

   d) informuje Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“) o

 

   1.  opatřeních  přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany   zákazníků   a   ochrany   životního  prostředí  a  o  jejich  vlivu  na   hospodářskou soutěž,

 

   2.  přijatých  ochranných  opatřeních  v  případě náhlé krize na trhu s   energií,  v  případě  ohrožení  bezpečnosti  osob a zařízení a ohrožení   celistvosti  energetických  soustav;  informuje  rovněž všechny členské   státy Evropské unie,

 

   3.  dovozech  elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým   došlo  během  předchozích  3  měsíců  ze třetích zemí, a to jednou za 3   měsíce,

 

   4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,

 

   5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,

 

   6.  roční  statistice  výkonu  v  kombinované  výrobě  a k tomu užitých   palivech  a  o  primárních energetických úsporách dosažených uplatněním   kombinované  výroby;  k  tomu jsou povinni účastníci trhu s elektřinou,   operátor  trhu  a  Energetický  regulační  úřad poskytnout ministerstvu   potřebné údaje,

 

   7.  schopnosti  elektrizační  soustavy  zajišťovat  dodávky pokrývající   současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,

 

   8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,

 

   9.  předpokládané  rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5   let,

 

   10.  vyhlídkách  na  zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let   ode dne informování Komise,

 

   11.  investičních  záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech   jiných  osob,  které  jsou  mu  známy  a  které  se  týkají poskytování   přeshraniční  propojovací  kapacity  během  následujících  5  nebo více   kalendářních let,

 

   e)  zajišťuje  v  případě  potřeby  nabídkové  řízení  na  nové výrobní   kapacity,

 

   f)  má  právo  z  důvodů  zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána   přednost  připojení  výroben  elektřiny a plynu, které využívají domácí   primární   energetické   palivové   zdroje,  do  míry  nepřesahující  v   kalendářním  roce  15  %  celkové  primární  energie nezbytné na výrobu   elektřiny a výrobu plynu,

 

   g)  uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního   rozvoje,

 

   h)  předává  národní  zprávu  o  stavu elektroenergetiky a plynárenství   Komisi.

 

   2)  Zákon  č.  2/1969  Sb.,  o zřízení ministerstev a jiných ústředních   orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

   36.  V § 17 odst. 3 větě první se za slovo „energie“ vkládají slova „ ,   podpora  kombinované  výroby elektřiny a tepla“ a za slovo „energií“ se   vkládají  slova  „a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž   činnost podléhá regulaci.“.

 

   37. V § 17 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Energetický regulační   úřad  vykonává  působnost  regulačního  úřadu  a dotčeného orgánu podle   nařízení  o  podmínkách  pro  přístup  k  sítím pro přeshraniční výměny   elektrické  energie^2a) a nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským   přepravním soustavám^2b).“.

 

   Poznámky pod čarou č. 2a a 2b znějí:

 

   „2a)  Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny   elektrické energie.

 

   2b)   Nařízení   o   podmínkách   přístupu  k  plynárenským  přepravním   soustavám.“.

 

   38. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují.

 

   Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 4 až 9.

 

   39. V § 17 odst. 4 písmeno b) se zrušuje.

 

   Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f).

 

   40. V § 17 odst. 4 písmeno e) se zrušuje.

 

   Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

 

   41. V § 17 se odstavec 5 zrušuje.

 

   Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.

 

   42. V § 17 odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a zní:

 

   „(5) Energetický regulační úřad dále

 

   a)  rozhoduje spory, kdy nedojde k uzavření smlouvy podle tohoto zákona   mezi  jednotlivými držiteli licence, nebo mezi držitelem licence a jeho   zákazníkem,  anebo spory o poskytnutí náhrady za nedodržení stanovených   standardů  kvality  dodávek  a  služeb a spory o omezení nebo přerušení   dodávek  elektřiny,  plynu  nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného   odběru,

 

   b)  rozhoduje  spory  vyplývající  ze  smluvních  vztahů  mezi držiteli   licencí  nebo  mezi  držitelem  licence  a jeho zákazníkem podle tohoto   zákona  v  případech,  ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána   příslušnost  soudu,  pokud  s pravomocí Energetického regulačního úřadu   rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

 

   c)  rozhoduje  spory  o  přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční   soustavě,  přepravní  soustavě,  podzemním  zásobníkům plynu a těžebním   plynovodům,  včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos   elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,

 

   d)  rozhoduje  spory  o  výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo o   právu  na  úhradu  zelených  bonusů  podle zvláštního zákona^4a) nebo o   úhradu  příspěvků  k  ceně  elektřiny  z kombinované výroby elektřiny a   tepla, k ceně elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů,

 

   e)  vykonává  kontrolu  dodržování povinností držitelů licencí a ukládá   pokuty podle zvláštního zákona^4),

 

   f)  schvaluje  nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a   Pravidla   provozování   distribučních   soustav  v  elektroenergetice,   obchodní podmínky operátora trhu, Řád provozovatele přepravní soustavy,   Řád  provozovatele  podzemního  zásobníku  plynu  a  Řád  provozovatele   distribuční soustavy v plynárenství,

 

   g)  zveřejňuje  roční  zprávu  o  výsledcích  monitorovací  činnosti  v   energetických odvětvích a roční a měsíční zprávu o provozu elektrizační   soustavy způsobem umožňujícím dálkový přístup,

 

   h) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání,   a  to  v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu   tepelné energie,

 

   i)  spolupracuje  s  regulačními  orgány členských států a s Komisí při   výkonu jejich pravomocí,

 

   j)  spolupracuje  s  občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami   založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií.

 

   4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

 

   4a)  Zákon  č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných   zdrojů  energie  a  o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání   obnovitelných zdrojů).“.

 

   43. V § 17 odst. 6 písm. b) se část věty za středníkem zrušuje.

 

   44. V § 17 odstavec 7 zní:

 

   „(7)  Energetický  regulační úřad vydává Energetický regulační věstník,   ve kterém uveřejňuje zejména cenová rozhodnutí.“.

 

   45. V § 17 se doplňují odstavce 9 až 12, které znějí:

 

   „(9)  Energetický  regulační  úřad  reguluje ceny za přenos elektřiny a   distribuci  elektřiny,  za  systémové  služby,  ceny za přepravu plynu,   distribuci  plynu,  ceny  za činnosti operátora trhu a ceny elektřiny a   plynu dodavatele poslední instance a stanoví příspěvky k ceně elektřiny   z  druhotných  energetických  zdrojů  a  kombinované výroby elektřiny a   tepla.  Energetický  regulační  úřad je oprávněn na návrh provozovatele   přepravní  soustavy  rozhodnout  o  odlišném  postupu  tvorby  ceny  za   mezinárodní  přepravu  plynu,  založeném na tržním způsobu. Energetický   regulační úřad dále může usměrňovat ceny tepelné energie.

 

   (10)  Energetický  regulační  úřad  může  kromě  činností  uvedených  v   odstavci  9  rozhodnout  o  regulaci  cen dalších činností vykonávaných   provozovatelem  přenosové  soustavy, provozovatelem přepravní soustavy,   provozovatelem  distribuční  soustavy  nebo  činností  operátora  trhu,   souvisejících   s   přenosem  elektřiny,  přepravou  plynu,  distribucí   elektřiny  nebo  plynu  nebo  činnostmi  operátora trhu, jestliže je to   nezbytné  k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či   plynárenské   soustavy   nebo   zajištění   nediskriminačního  přístupu   účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy.

 

   (11) Zaměstnanci státu zařazení do Energetického regulačního úřadu jsou   povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech a údajích obchodní   či  ekonomické  povahy  získaných v souvislosti s výkonem své činnosti.   Tato povinnost trvá 2 roky po skončení pracovního poměru.

 

   (12)  Energetický regulační úřad předává ministerstvu informace a údaje   nezbytné  pro  zpracování  programů zvýšení energetické účinnosti a pro   podporu  energetických služeb a Státní energetické inspekci informace a   údaje  sloužící  pro  ověřování  úspor  energie  plynoucích  z  využití   energetických služeb.“.

 

   46.  V  §  17a  odst.  1  se  za slovo „ministerstvu“ vkládají slova „a   Energetickému regulačnímu úřadu“.

 

   47.  V § 17a odst. 1 se dosavadní poznámka pod čarou č. 5 označuje jako   poznámka pod čarou č. 4c, a to včetně odkazu na tuto poznámku.

 

   48. Za § 17a se vkládá nový § 17b, který včetně nadpisu zní:

 

   „§ 17b

 

   Předseda Energetického regulačního úřadu

 

   (1) V čele Energetického regulačního úřadu je předseda. Předseda

 

   a) řídí Energetický regulační úřad,

 

   b) jedná jménem Energetického regulačního úřadu navenek,

 

   c)  rozhoduje  o opravných prostředcích proti rozhodnutím Energetického   regulačního úřadu v prvním stupni.

 

   (2)  Předsedu  jmenuje  vláda na funkční období 5 let. Nikdo nemůže být   jmenován více než dvakrát za sebou.

 

   (3)  Předseda  jmenuje  místopředsedu,  který  je  zaměstnancem  úřadu.   Místopředseda  řídí  úřad  v  případě dlouhodobé nepřítomnosti předsedy   nebo  v  době,  kdy  není  funkce předsedy obsazena. Místopředseda musí   splňovat  kvalifikační  předpoklady  pro  výkon  funkce  předsedy podle   odstavce 4.

 

   (4) Předsedou může být jmenován jen občan České republiky, který

 

   a) je plně způsobilý k právním úkonům,

 

   b)  má  ukončené  vysokoškolské vzdělání technického, ekonomického nebo   právnického směru,

 

   c)  má  nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v   řídicí nebo vedoucí funkci,

 

   d)  je  bezúhonný; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje   ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro

 

   1. úmyslný trestný čin, nebo

 

   2.  nedbalostní  trestný čin, jestliže jeho skutková podstata souvisí s   výkonem  veřejné  funkce,  pokud  jeho odsouzení pro trestný čin nebylo   zahlazeno  anebo  se  na  něj  z  jiného  důvodu  hledí,  jako by nebyl   odsouzen,

 

   e)  nevykonává  funkci  nebo  činnost  neslučitelnou  s  výkonem funkce   předsedy.

 

   (5)  Funkce  předsedy  je  neslučitelná  s  funkcí  poslance, senátora,   soudce,  státního  zástupce,  člena  vlády nebo jinou funkcí ve veřejné   správě  nebo  s  členstvím  v  politické  straně nebo politickém hnutí.   Předseda   dále  nesmí  být  držitelem  licence  nebo  vykonávat  jinou   podnikatelskou  činnost  v  energetice,  nesmí  se podílet na podnikání   držitele  licence  nebo  jiné  osoby působící v oblasti energetiky, být   členem   jakýchkoli   orgánů  takové  osoby  ani  poskytovat  přímo  či   zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo   jiné osobě působící v oblasti energetiky. Předseda nesmí zastávat jinou   placenou  funkci,  být  v  pracovním  poměru nebo jiném pracovněprávním   vztahu  ani  vykonávat  jinou  výdělečnou  činnost  s  výjimkou  správy   vlastního   majetku   a   činnosti   vědecké,  pedagogické,  literární,   publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo   neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Energetického regulačního   úřadu.

 

   (6) Funkce předsedy zaniká

 

   a) uplynutím funkčního období,

 

   b) vzdáním se funkce,

 

   c) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,

 

   d) dnem, kdy se předseda ujal funkce nebo zahájil výkon činnosti, která   je podle odstavce 5 neslučitelná s funkcí předsedy,

 

   e)  dnem  nabytí  právní  moci  rozsudku soudu o omezení způsobilosti k   právním  úkonům  nebo rozsudku soudu, kterým byl odsouzen pro některý z   trestných činů uvedených v odstavci 4 písm. d), nebo

 

   f) odvoláním z funkce.

 

   (7) Předsedu vláda odvolá pouze v případě, nevykonává-li funkci po dobu   delší  než  6 měsíců nebo narušil-li závažným způsobem nezávislost nebo   nestrannost Energetického regulačního úřadu.

 

   (8)  Předseda  po  dobu  1  roku  od  zániku funkce nesmí být držitelem   licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetice, nesmí   se  podílet  na  podnikání  držitele licence nebo jiné osoby působící v   oblasti   energetiky,   být  členem  jakýchkoli  orgánů  takové  osoby,   poskytovat  přímo  či zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost   držiteli  licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky ani být   v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu k držiteli licence   nebo  jiné  osobě  působící  v  oblasti  energetiky. V případě porušení   zákazu  podle předchozí věty je ten, kdo zákaz porušil, povinen uhradit   Energetickému  regulačnímu  úřadu  dvojnásobek  poskytnutého odchodného   nebo  pokud  mu  odchodné nebylo poskytnuto, pak šestinásobek měsíčního   platu, který mu náležel v době zániku funkce.

 

   (9)  Předseda  má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako   prezident  Nejvyššího  kontrolního  úřadu. Předseda má po zániku funkce   nárok  na  odchodné  ve  výši  šestinásobku  měsíčního  platu, který mu   náležel v době zániku funkce. Odchodné je splatné ke dni zániku funkce.   Nárok  na  odchodné  nevzniká,  pokud  byl  předseda  odvolán  z důvodu   závažného   narušení   nestrannosti   nebo  nezávislosti  Energetického   regulačního  úřadu  nebo  pokud  byl po uplynutí funkčního období znovu   jmenován předsedou.“.

 

   49. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:

 

   „§ 19a

 

   Regulace cen

 

   (1)  Při  regulaci  cen  přenosu  elektřiny, přepravy plynu, distribuce   elektřiny  a distribuce plynu postupuje Energetický regulační úřad tak,   aby  stanovené  ceny  pokrývaly  nezbytně  nutné  náklady  na zajištění   efektivního  výkonu  licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk   zajišťující  návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k   výkonu  licencované  činnosti.  To neplatí v případě cen za mezinárodní   přepravu  plynu,  pokud  Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném   postupu  tvorby  těchto  cen  založeném  na  tržním  způsobu. V případě   elektroenergetiky  Energetický regulační úřad zohlední i předvídatelnou   budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy   a distribučních soustav.

 

   (2)  Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty   první při věcném usměrňování ceny tepelné energie.

 

   (3)  Ceny  dodavatele  poslední instance reguluje Energetický regulační   úřad  formou  věcně  usměrňovaných  cen.  V  případě, že o to dodavatel   poslední  instance požádá, Energetický regulační úřad rozhodne o cenách   dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních.

 

   (4)  Při  regulaci  ostatních  cen postupuje Energetický regulační úřad   tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Při stanovení příspěvku   k   ceně  elektřiny  postupuje  Energetický  regulační  úřad  tak,  aby   příspěvek  umožnil  uplatnění  elektřiny na trhu s ohledem na efektivní   využívání  primárních energetických zdrojů, ochranu životního prostředí   a  zájem  na rozvoji výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby   elektřiny a tepla a výroby elektřiny z druhotných energetických zdrojů.   Energetický   regulační   úřad  meziročně  upravuje  příspěvky  k  ceně   elektřiny  z  vysokoúčinné  kombinované  výroby  elektřiny  a  tepla  v   závislosti  na  změnách cen elektřiny na trhu, cen tepelné energie, cen   primárních  energetických  zdrojů,  efektivitě  výroby  a  době využití   výrobny elektřiny.

 

   (5)  Na  žádost  dodavatele  tepelné  energie  nebo držitele licence na   distribuci  elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava   není  přímo  připojena  k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě,   může   Energetický  regulační  úřad  rozhodnout  o  odlišném  stanovení   podmínek  pro  sjednání  ceny tepelné energie nebo stanovení povolených   výnosů   a   proměnných  nákladů  provozovatele  distribuční  soustavy.   Energetický  regulační  úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-   li  žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje   alespoň  pokrytí  oprávněných  nákladů podle odstavce 1. Po právní moci   rozhodnutí,  kterým  žádosti  zcela  nebo  zčásti  vyhoví,  Energetický   regulační  úřad  upraví  stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé   podmínky nebo upraví cenu distribuce elektřiny nebo plynu.“.

 

   50. § 20 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9a a 9b zní:

 

   „§ 20

 

   Regulační výkazy

 

   (1)  Držitel  licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování   plynu  nebo  distribuci  elektřiny  nebo  plynu,  k  jehož  distribuční   soustavě  je  připojeno  více  než  90 000 odběrných míst zákazníků, je   povinen  uvést  v  účtovém  rozvrhu  účty  pro  účtování  o nákladech a   výnosech,  výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou   z těchto licencovaných činností.

 

   (2)  Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci   plynu,  k  jehož  distribuční  soustavě  je  připojeno  více než 90 000   odběrných  míst  zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést   veškeré  smluvní  vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle   tohoto  zákona,  s  vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se   kterou  držitel  licence  tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu   nebo  jiného  podnikatelského  seskupení,  a  jejichž hodnota převyšuje   hodnotu nadlimitní veřejné zakázky^9a).

 

   (3)  Držitel  licence  na  distribuci  elektřiny  nebo  plynu,  k jehož   soustavě  je  připojeno  méně  než  90  000 odběrných míst zákazníků, a   držitel  licence  na  výrobu  nebo  rozvod  tepelné  energie  účtuje  o   nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z   licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem^9b).

 

   (4)  Pokud  auditor  při  ověřování účetní závěrky^9b) držitele licence   uvedeného  v  odstavci  1  zjistí  křížové  subvence  mezi jednotlivými   licencovanými  činnostmi  vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi   licencovanou  činností  a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými   týmž   držitelem  licence,  které  vedou  k  diskriminaci,  uvede  tuto   skutečnost ve zprávě auditora.

 

   (5)   Vlastník   nebo  pronajímatel  energetického  zařízení,  který  s   držitelem  licence,  který  používá  k výkonu licencované činnosti toto   energetické  zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo   jiného  podnikatelského  seskupení,  je povinen uvést v účtovém rozvrhu   účty  pro  účtování  o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pronájmu   tohoto   energetického  zařízení.  Takový  vlastník  nebo  pronajímatel   energetického  zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu   úřadu  a  Státní  energetické  inspekci  na  vyžádání  úplné a pravdivé   informace  a  podklady  potřebné  pro  výkon jejich zákonem stanovených   oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z   nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.

 

   (6)  Držitel  licence  uvedený  v  odstavci  1  je  povinen  sestavovat   regulační  výkazy  a  předkládat  je  Energetickému  regulačnímu úřadu.   Držitel  licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie,   jehož  celkový  roční  objem  tržeb  z  těchto  licencovaných  činností   přesahuje  2  500  000  Kč,  je  povinen  sestavovat regulační výkazy a   předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu.

 

   (7)  Držitel  licence  uvedený  v  odstavci  1  je  povinen  každoročně   předkládat  do  30.  června  Energetickému  regulačnímu  úřadu ověřenou   účetní  závěrku  a  zprávu  auditora  za  předcházející  účetní období.   Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je   připojeno  méně  než  90 000 odběrných míst konečných zákazníků, výrobu   nebo   rozvod  tepelné  energie  je  povinen  předkládat  Energetickému   regulačnímu   úřadu  ověřenou  účetní  závěrku  a  zprávu  auditora  za   předcházející účetní období pouze na vyžádání.

 

   9a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

 

   9b)   Zákon   č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve  znění  pozdějších   předpisů.“.

 

   51. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:

 

 

 

   „§ 20a

 

   Operátor trhu

 

   (1)  Operátor  trhu  je akciová společnost založená státem, jejíž akcie   znějí na jméno.

 

   (2)  Stát  vlastní  akcie  operátora  trhu,  jejichž  celková jmenovitá   hodnota představuje alespoň 67 % základního kapitálu operátora trhu.

 

   (3)  Operátor  trhu  musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 3   písm.  c).  Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu   majetkový  podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Akcie   operátora  trhu  nesmí  být  vlastněny  držitelem licence uvedené v § 4   odst.  1 písm. a) a b) a odst. 2. Statutárním orgánem nebo jeho členem,   členem  dozorčí  rady, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem operátora   trhu  nemůže  být  fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem   nebo  jeho  členem,  prokuristou  nebo  zaměstnancem  držitele  licence   uvedené  v  §  4  odst.  1  písm.  a)  a b) a odst. 2. Ceny za činnosti   operátora trhu podle odstavce 4 jsou regulovány Energetickým regulačním   úřadem.

 

   (4) Operátor trhu je povinen

 

   a)  organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou a   ve  spolupráci  s  provozovatelem  přenosové soustavy vyrovnávací trh s   regulační energií,

 

   b)   vyhodnocovat  odchylky  za  celé  území  České  republiky  a  toto   vyhodnocení  předávat  jednotlivým  subjektům zúčtování a provozovateli   přenosové nebo přepravní soustavy,

 

   c)  na  základě  vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání   odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,

 

   d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní   soustavy  a provozovatele podzemních zásobníků plynu nebo provozovatele   distribuční  soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a   subjektů zúčtování vůči operátorovi trhu,

 

   e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou   a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,

 

   f)  zpracovávat  a  předávat  ministerstvu,  Energetickému  regulačnímu   úřadu,  provozovateli  přenosové  soustavy  a  provozovateli  přepravní   soustavy  alespoň  jednou  ročně  zprávu  o  budoucí očekávané spotřebě   elektřiny  a  plynu  a  o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a   poptávkou elektřiny a plynu,

 

   g)  zajistit ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a   jiných skutečností, které nejsou veřejně dostupné a o nichž se dozvěděl   při výkonu svých činností,

 

   h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel   trhu  s  plynem  a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu   úřadu,

 

   i)  zajišťovat  a  poskytovat  účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem   skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné   informace  související  s  vyúčtováním  dodávek a odběrů elektřiny nebo   plynu a s právem zákazníka na změnu dodavatele,

 

   j)   zpracovávat   a   po   schválení  Energetickým  regulačním  úřadem   zveřejňovat  obchodní  podmínky  operátora trhu pro elektroenergetiku a   pro plynárenství způsobem umožňujícím dálkový přístup,

 

   k)  zajišťovat  v  součinnosti  s  provozovateli  distribučních soustav   zpracovávání  typových  diagramů  dodávek,  a  to  na  základě údajů od   provozovatelů distribučních soustav,

 

   l)  na  základě  údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo   provozovatelem  přepravní  soustavy  zajišťovat  zúčtování a vypořádání   regulační energie nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech   nouze,

 

 

   m)  účtovat  odděleně  za  činnosti  vykonávané v elektroenergetice a v   plynárenství,

 

   n)  uzavřít  smlouvu  o  zúčtování  odchylek  a  umožnit  obchodovat  s   elektřinou  nebo  plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to   požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku   nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,

 

   o)  v  případech  podle  §  12a  oznamovat dodavateli poslední instance   odběrná místa zákazníků včetně jejich registračních čísel,

 

   p)  sledovat  množství  skladovaného  plynu  v  jednotlivých podzemních   zásobnících plynu a jejich kapacitu,

 

   q)  zpracovávat na základě ročních a pětiletých předpokládaných bilancí   a  na  základě  denních,  měsíčních  a  ročních  skutečných  bilancí  o   přepravě,  distribuci, výrobě, dodávkách, obchodu s plynem a uskladnění   plynu  od provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribučních   soustav,  provozovatelů  podzemních  zásobníků  plynu,  výrobců  plynu,   obchodníků  s  plynem,  dodavatelů  plynu  a  vlastních  analýz celkové   bilance  plynárenské  soustavy  a  jejich  vyhodnocení  a  předávat  je   ministerstvu  a  Energetickému  regulačnímu  úřadu;  současně  souhrnné   bilance plynárenské soustavy zveřejňovat,

 

   r)  zpracovávat  statistiku  dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do   zahraničí,  a  to  včetně  zdrojů  plynu, a statistiku zákazníků, kteří   změnili dodavatele plynu,

 

   s)  zpracovávat  a  předávat  ministerstvu  a Energetickému regulačnímu   úřadu  alespoň  jednou  měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb   plynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky   a vývozu plynu z České republiky,

 

   t)  zpracovávat  jednou  až  dvakrát  ročně  výsledné  údaje hodinových   dodávek  a  spotřeb  plynu  od  plynárenských podnikatelů pro sestavení   kontrolních hodinových odečtů plynárenské soustavy,

 

   u)  zpracovávat  měsíční  bilance  o  plnění  bezpečnostního  standardu   dodávek  plynu  a  předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu   úřadu.

 

   (5) Operátor trhu má právo

 

   a)  na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování   a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem,

 

   b)  na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy   a   provozovatele  přepravní  soustavy  a  provozovatelů  distribučních   soustav  a podzemních zásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění   svých povinností,

 

   c)  zrušit  registraci  subjektu  na  zúčtování,  který neplní platební   povinnosti vůči operátorovi trhu,

 

   d)  vyžadovat  od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje   pro zpracování bilancí,

 

   e)  vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou   až  dvakrát  ročně  údaje  ke  zpracování kontrolního hodinového odečtu   dodávek a spotřeb plynárenské soustavy,

 

   f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis. m3   a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,

 

   g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje o   kapacitách  a  výkonech  jednotlivých  částí plynárenské soustavy České   republiky.

 

   (6)  Operátor  trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další   činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.“.

 

   52. § 21 se zrušuje.

 

   53. V § 22 odstavec 1 zní:

 

   „(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou

 

   a) výrobci elektřiny,

 

   b) provozovatel přenosové soustavy,

 

   c) provozovatelé distribučních soustav,

 

   d) operátor trhu,

 

   e) obchodníci s elektřinou,

 

   f) zákazníci.“.

 

   54. V § 22 se odstavec 3 zrušuje.

 

   55. § 23 včetně nadpisu zní:

 

   „§ 23

 

   Výrobce elektřiny

 

   (1) Výrobce elektřiny má právo

 

   a)  připojit  své  zařízení  k  elektrizační  soustavě,  pokud  splňuje   podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a   obchodní  podmínky  stanovené  Pravidly  provozování přenosové soustavy   nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

 

   b)  dodávat  elektřinu  vyrobenou  v  jím provozované výrobně elektřiny   ostatním   účastníkům   trhu   s   elektřinou   nebo  do  jiných  států   prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

 

   c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní   potřebu  a  pro  potřebu  ovládaných  společností, pokud mu to podmínky   provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,

 

   d)   nabízet   a   poskytovat   podpůrné  služby  k  zajištění  provozu   elektrizační  soustavy  za  podmínek  stanovených  Pravidly provozování   přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

 

   e)  omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při   neoprávněném odběru elektřiny.

 

   (2) Výrobce elektřiny je povinen

 

   a)  na  své  náklady  zajistit  připojení  svého  zařízení  k přenosové   soustavě nebo k distribuční soustavě,

 

   b)   umožnit   a  uhradit  instalaci  měřicího  zařízení  provozovateli   přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je   výrobna elektřiny připojena,

 

   c)  zpřístupnit  měřicí  zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo   provozovateli  distribuční  soustavy,  ke  které  je  výrobna elektřiny   připojena,

 

   d)  instalovat  u  nově  budovaných  výroben  o  celkovém  instalovaném   elektrickém  výkonu  30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování   podpůrných služeb,

 

   e)  řídit  se  pokyny  technického  dispečinku  provozovatele přenosové   soustavy  nebo  provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna   elektřiny připojena,

 

   f)  předávat  operátorovi  trhu  technické údaje vyplývající ze smluv o   dodávce  elektřiny  prostřednictvím  subjektu  zúčtování, který převzal   odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování,   a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,

 

   g)  poskytovat  provozovateli  přenosové  soustavy  nebo  provozovateli   distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné   údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,   a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jeho povinností,

 

   h)  předávat  provozovateli  soustavy,  ke  které  je výrobna elektřiny   připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,

 

   i)  dodržovat  parametry  kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly   provozování  přenosové  soustavy  nebo Pravidly provozování distribuční   soustavy,

 

   j)  podílet  se  na  úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové   soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením   výrobny elektřiny,

 

   k)   uhradit   provozovateli   přenosové  soustavy  nebo  provozovateli   distribuční  soustavy podle Pravidel trhu s elektřinou systémové služby   odpovídající   objemu   elektřiny   vyrobené   ve   vlastní  výrobně  a   spotřebované  zákazníkem  bez  použití  energetického  zařízení  jiného   držitele licence,

 

   l)  informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový   přístup

 

   1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém   roce,

 

   2.   o   množství   emisí   CO2  a  o  množství  radioaktivního  odpadu   vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,

 

   m) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační   soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek   stanovených  Pravidly  provozování  přenosové  soustavy  nebo  Pravidly   provozování  distribuční  soustavy,  na  pokyn  provozovatele přenosové   soustavy  nebo  provozovatele  distribuční soustavy, nabízet provozně a   obchodně nevyužité výrobní kapacity,

 

   n)  zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u   operátora    trhu;   zaregistrováním   se   výrobce   elektřiny   stává   registrovaným  účastníkem  trhu  s  elektřinou  (dále jen „registrovaný   účastník trhu“),

 

   o)  dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu   zákazníkům,

 

   p)  poskytovat  provozovateli  přenosové  soustavy  nebo  provozovateli   distribuční  soustavy  informace  nezbytné  pro  zajištění bezpečného a   spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,

 

   q)  upozornit  zákazníky  nejpozději  2  měsíce  předem na záměr změnit   smluvní podmínky,

 

   r)  vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej   každoročně  upřesňovat;  při  jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s   provozovatelem  přenosové  soustavy  nebo  s provozovatelem distribuční   soustavy,  k  níž  je  výrobna  elektřiny  připojena; tato povinnost se   nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný   výkon nižší než 10 MW.“.

 

   56. V § 24 odst. 1 písmeno a) zní:

 

   „a)   zajišťuje  spolehlivé  provozování,  obnovu  a  rozvoj  přenosové   soustavy  a  za  tím  účelem  spolupracuje  s provozovateli propojených   přenosových soustav,“.

 

   57. V § 24 odst. 3 písmeno b) zní:

 

   „b)  obstarávat  za  nejnižší  náklady  podpůrné služby a elektřinu pro   krytí  ztrát  elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro   řízení  rovnováhy  mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny   podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,“.

 

   58.  V  §  24  odst.  3 písm. c) se slovo „odběratelům“ nahrazuje slovy   „účastníkům trhu s elektřinou“.

 

   59. V § 24 odst. 3 písm. c) bod 2 zní:

 

   „2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,“.

 

   60.  V  §  24  odst.  3  písm. c) bodě 4 se slovo „odběratel“ nahrazuje   slovem „zákazník“.

 

   61.  V  §  24  odst.  3 písm. c) bodě 9 se slova „ostatních odběratelů“   nahrazují  slovy  „účastníků  trhu s elektřinou“ a slovo „odběratel“ se   nahrazuje slovem „zákazník“.

 

   62.  V  §  24 odst. 3 písm. d) se za slovo „výroben“ vkládají slova „ ,   přeshraniční výměnu elektřiny“.

 

   63. V § 24 odst. 3 písm. d) bod 2 zní:

 

   „2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,“.

 

   64.  V § 24 odst. 3 písm. e) se slova „s podmínkami stanovenými územním   rozhodnutím  a  stavebním  povolením“  nahrazují  slovy  „se  zvláštním   právním předpisem^4d)“.

 

   Poznámka pod čarou č. 4d zní:

 

   „4d)  Zákon  č.  183/2006  Sb.,  o  územním  plánování a stavebním řádu   (stavební zákon).“.

 

   65.  V  §  24  odst.  3 písm. g) se za slova „po předchozím upozornění“   vkládají slova „a stanovení rozsahu“.

 

   66.  V § 24 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se   písmeno i), které zní:

 

   „i)  uplatnit  na  trhu  s  elektřinou  povinně  vykoupenou elektřinu z   obnovitelných zdrojů^4a).“.

 

   67.  V  §  24  odst.  4  se za slova „k dohodě s ním“ vkládají slova „a   jsou-li  dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke   stavbě  podle  zvláštního  právního  předpisu^4e),“  a  na  konci textu   odstavce  4  se  doplňují  slova „umožňujícího využití této nemovitosti   nebo její části“.

 

   Poznámka pod čarou č. 4e zní:

 

   4e)  Zákon  č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k   pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).“.

 

   68.  V  §  24 odst. 7 se slova „stanovená prováděcím právním předpisem“   zrušují.

 

   69.  V  §  24  odst.  10 písm. a) se za slova „splňuje podmínky“ vkládá   slovo  „připojení“  a slova „stanovené prováděcím právním předpisem“ se   zrušují.

 

   70. V § 24 odst. 10 písm. c) se text za slovem „soustavou“ zrušuje.   71. V § 24 odst. 10 písmeno d) zní:

 

   „d)  zajistit  zřízení  technického dispečinku pro výkon činností podle   odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,“.

 

   72.  V  §  24  odst.  10  písm. e) se středník nahrazuje čárkou a slova   „podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis“ se zrušují.

 

   73. V § 24 odst. 10 písmeno f) zní:

 

   „f)   zpracovávat   a   po  schválení  Energetickým  regulačním  úřadem   zveřejňovat   Pravidla   provozování  přenosové  soustavy  a  vykonávat   licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,“.

 

   74.  V § 24 odst. 10 se na konci písmene g) doplňují slova „při provozu   a rozvoji sítí,“.

 

   75. V § 24 odst. 10 písmeno h) zní:

 

   „h)  informovat  ministerstvo  a  Energetický  regulační úřad o omezení   dovozu nebo vývozu elektřiny,“.

 

   76.  V § 24 odst. 10 písm. i) se slova „v souladu s dispečerským řádem“   zrušují.

 

   77. V § 24 odst. 10 se na konci písmene p) čárka nahrazuje středníkem a   doplňuje  se  text  „při  jejich  tvorbě  a upřesňování spolupracovat s   provozovateli  distribučních  soustav,  jejichž zařízení je připojeno k   přenosové soustavě,“.

 

   78.  V  §  24  odst. 10 písm. r) se slova „stanovené prováděcím právním   předpisem“ zrušují.

 

   79. V § 24 odst. 10 se písmeno s) zrušuje.

 

   Dosavadní písmena t) až y) se označují jako písmena s) až w).

 

   80. V § 24 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se   písmeno x), které zní:

 

   „x)  hradit  výrobci,  jehož  výrobna  je  přímo  připojena k přenosové   soustavě,  příspěvky  k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a   tepla nebo vyrobené z druhotných energetických zdrojů.“.

 

   81. V § 24a se odstavec 6 zrušuje.

 

   82.  V  §  25  odst. 1 písm. a) se za slovo „provozování,“ vkládá slovo   „obnovu,“.

 

   83. V § 25 odstavec 3 zní:

 

   „(3)  Provozovatel  distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno   více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem   licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo   obchod s plynem.“.

 

   84. V § 25 odst. 4 se písmeno b) zrušuje.

 

   Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).

 

   85.  V  §  25  odst.  4 písm. c) se slovo „odběratelům“ nahrazuje slovy   „účastníkům trhu s elektřinou“.

 

   86. V § 25 odst. 4 písm. c) bod 2 zní:

 

   „2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,“.

 

   87. V § 25 odst. 4 písm. c) se bod 4 zrušuje.

 

   Dosavadní body 5 až 9 se označují jako body 4 až 8.

 

   88.  V  §  25  odst.  4 písm. c) bodě 8 se slovo „odběratelů“ nahrazuje   slovy  „účastníků  trhu  s elektřinou“ a slovo „odběratel“ se nahrazuje   slovem „zákazník“.

 

   89. V § 25 odst. 4 písm. d) bod 2 zní:

 

   „2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,“.

 

   90.  V § 25 odst. 4 písm. e) se slova „s podmínkami stanovenými územním   rozhodnutím  a  stavebním  povolením“  nahrazují  slovy  „se  zvláštním   právním předpisem^4d)“.

 

   91.  V § 25 odst. 4 písm. f) se za slova „se zřizováním“ vkládá slovo „   , obnovou“.

 

   92.  V  §  25  odst.  4 písm. g) se za slova „po předchozím upozornění“   vkládají slova „a stanovení rozsahu“.

 

   93.  V  § 25 odst. 5 se slova „Příslušný provozovatel“ nahrazují slovem

   „Provozovatel“,  slova  „písm.  f)“  se  nahrazují slovy „písm. e)“, za   slova  „k  dohodě s ním“ se vkládají slova „a jsou-li dány podmínky pro   omezení  vlastnického  práva  k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního   právního  předpisu^4e),“  a na konci textu odstavce 5 se doplňují slova   „umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části“.

 

   94.  V  §  25  odst.  6  se  slova  „písm. d) bodu 6 a písm. e) bodu 6“   nahrazují slovy „písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6“.

 

   95. V § 25 odst. 7 se slova „písm. d) a e)“ nahrazují slovy „písm. c) a   d)“  a  na  konci  se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „v   případech  uvedených  v odstavci 4 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je   povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.“.

 

   96. V § 25 odstavec 8 zní:

 

   „(8)  V  případech  uvedených  v odstavci 4 písm. c) a d) není právo na   náhradu  škody  a  ušlého  zisku.  To  neplatí, nesplní-li provozovatel   distribuční  soustavy  oznamovací  povinnost  uloženou podle odstavce 6   nebo  není-li  podle  odstavce  4  písm. c) bodu 6 nebo písm. d) bodu 7   dodržena kvalita dodávek elektřiny.“.

 

   97.  V § 25 odst. 9 se slova „písm. f) až h)“ nahrazují slovy „písm. e)   až g)“.

 

   98.  V § 25 odst. 10 se slova „písm. f) a g)“ nahrazují slovy „písm. e)   a f)“.

 

   99.  V  §  25  odst. 11 písm. a) se slova „stanovené prováděcím právním   předpisem“ nahrazují slovem „připojení“.

 

   100. V § 25 odst. 11 písmeno b) zní:

 

   „b)  na  základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny   přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku elektřiny zákazníkům,“.

 

   101.  V  §  25  odst.  11  písm.  c)  se  slova „všem účastníkům trhu s   elektřinou“,  slovo  „jejich“  a  slova „v souladu s prováděcím právním   předpisem“ zrušují.

 

   102. V § 25 odst. 11 písm. d) se text za slovem „soustavou“ zrušuje.

 

   103. V § 25 odst. 11 písmeno e) zní:

 

   „e)  zajistit  zřízení  technického dispečinku pro výkon činností podle   odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a   odpovídat za jeho činnost,“.

 

   104. V § 25 odst. 11 písm. f) se slova „s elektřinou“ zrušují, středník   se  nahrazuje  čárkou  a  slova  „podrobnosti  stanoví prováděcí právní   předpis“ se zrušují.

 

   105. V § 25 odst. 11 písmeno g) zní:

 

   „g)   zpracovávat   a   po  schválení  Energetickým  regulačním  úřadem   zveřejňovat  způsobem  umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování   distribuční  soustavy  a  vykonávat  licencovanou  činnost  v souladu s   těmito pravidly,“.

 

   106. V § 25 odst. 11 se písmeno i) zrušuje.

 

   Dosavadní písmena j) až m) se označují jako písmena i) až l).

 

   107. V § 25 odst. 11 se písmeno n) zrušuje.

 

   Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno m).

 

   108. V § 25 odst. 11 se písmeno p) zrušuje.

 

   Dosavadní písmena r) a s) se označují jako písmena n) a o).

 

   109.  V § 25 odst. 11 se na konci písmene o) čárka nahrazuje středníkem   a  doplňují  se  slova „při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s   provozovateli   soustav,   s   jejichž   zařízením   je  jeho  zařízení   propojeno,“.

 

   110.  V  §  25 odst. 11 písm. u) se slova „stanovené prováděcím právním   předpisem“ zrušují.

 

   111. V § 25 odst. 11 písmeno v) zní:

 

   „v) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční   soustavě,  umožnit  instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi   distribučními  soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet   se  na  úhradě  oprávněných  nákladů provozovatele distribuční soustavy   spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavě,“.

 

   112. V § 25 odst. 11 se písmeno t) zrušuje.

 

   Dosavadní písmena u) a v ) se označují jako písmena p) a r).

 

   113. V § 25 odst. 11 se písmena x) a y) zrušují.

 

   114.  V § 25 odst. 11 se na konci písmene r) doplňují písmena s) až u),   která znějí:

   „s)   uhradit   provozovateli  přenosové  soustavy  nebo  provozovateli   distribuční soustavy platbu za regulovaný přístup do přenosové soustavy   nebo distribuční soustavy,

 

   t)   poskytnout  na  vyžádání  dodavateli  poslední  instance  údaje  o   zákazníkovi  a  jeho  odběrném  místě v rozsahu nezbytném pro zajištění   dodávky poslední instance,

 

   u)  na  své  náklady  zajistit  připojení  svého  zařízení  k přenosové   soustavě,  umožnit  instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi   přenosovou  a distribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení   a  podílet  se  na  úhradě  oprávněných nákladů provozovatele přenosové   soustavy spojených s připojením svého zařízení k přenosové soustavě.“.

 

   115.  V  §  25  odst.  12 písm. b) se středník nahrazuje čárkou a slova   „podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,“ se zrušují.

 

   116. V § 25 odst. 12 písmeno e) zní:

 

   „e)  řídit  se  pokyny  technického  dispečinku provozovatele přenosové   soustavy  nebo  pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční   soustavy,  ke  které  je  jeho  soustava  připojena,  při stavech nouze   vyhlášeném  tímto  provozovatelem  nebo  při  předcházení  stavům nouze   oznámeném tímto provozovatelem,“.

 

   117.  V  §  25  se na konci odstavce 12 doplňují nová písmena f) až h),   která znějí:

 

   „f)  zajistit  přenos  elektřiny  a v případě provozovatele distribuční   soustavy  nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny v   rozsahu  uzavřených  smluv  na  distribuci elektřiny s účastníky trhu s   elektřinou,

 

   g)  provést  technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných   stožárech venkovního vedení vysokého napětí,

 

   h)   zajišťovat   propagaci   energetických  služeb  a  jejich  nabídky   zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb.“.

 

   118. V § 25 odstavec 13 zní:

 

   „(13)  Provozovatel  distribuční soustavy přímo připojené na přenosovou   soustavu  je  povinen  hradit  výrobcům  elektřiny  připojeným  k  jeho   distribuční  soustavě  nebo  k  distribuční  soustavě  připojené  k jím   provozované   distribuční   soustavě   příspěvky  k  ceně  elektřiny  z   kombinované  výroby  elektřiny  a  tepla  nebo  vyrobené  z  druhotných   energetických zdrojů.“.

 

   119. V § 25a odstavec 9 zní:

 

   „(9)  Oddělení  podle  tohoto  zákona  není  povinen provést vertikálně   integrovaný  podnikatel,  který  poskytuje  služby  pro méně než 90 000   připojených odběrných míst zákazníků.“.

 

   120. V § 25a se odstavce 10 a 11 zrušují.

 

   121. § 26 včetně nadpisu zní:

 

   „§ 26

 

   Technické dispečinky

                              

   (1)   Technický  dispečink  provozovatele  přenosové  soustavy  provádí   dispečerské  řízení  přenosu  v přenosové soustavě a dispečerské řízení   zdrojů  v  přenosové  soustavě a zdrojů poskytujících podpůrné služby k   zajištění  systémových  služeb  v  distribuční soustavě v součinnosti s   provozovatelem  distribuční  soustavy  a  zajišťuje dodržování pravidel   propojení s elektrizačními soustavami ostatních států.

 

   (2)  Technický  dispečink  provozovatele  distribuční  soustavy provádí   dispečerské řízení výroby a distribuce elektřiny v distribuční soustavě   v souladu s § 25 odst. 1 písm. c).

 

   (3)   Technické   dispečinky   provozovatelů  distribučních  soustav  a   technický  dispečink  provozovatele  přenosové  soustavy  jsou  povinny   spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.

 

   (4) Při dispečerském řízení předávaných výkonů

 

   a)  mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami v reálném čase   je  technický  dispečink  provozovatele  distribuční  soustavy  povinen   uposlechnout  pokynů  technického  dispečinku  provozovatele  přenosové   soustavy,

 

   b)  mezi distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink   provozovatele  distribuční  soustavy,  která  není  přímo  připojena  k   přenosové  soustavě, povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku   provozovatele   distribuční   soustavy   přímo  připojené  k  přenosové   soustavě,

 

   c) mezi distribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve vztahu   podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních   soustav povinny vzájemně spolupracovat.

 

   (5) Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové   soustavě  nebo  distribuční  soustavě,  je povinen předávat technickému   dispečinku nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení.“.

 

   122. § 27 se zrušuje.

 

   123. § 28 včetně nadpisu zní:

 

   „§ 28

 

   Zákazník

 

   (1) Zákazník má právo

 

   a)  na  uzavření  smlouvy  o  připojení  a na připojení svého odběrného   elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,   pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly   provozování  přenosové  soustavy  nebo Pravidly provozování distribuční   soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,

 

   b)  nakupovat  elektřinu  od  držitelů licence na výrobu elektřiny a od   držitelů  licence  na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných   států  nebo  na  krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem   trhu,

 

   c) na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za cenu   uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud má pro dodávku elektřiny   uzavřenu smlouvu o přenosu nebo o distribuci elektřiny,

 

   d)  na  informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu   na životní prostředí,

 

   e) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

 

   (2) Zákazník je povinen

 

   a)  řídit  se  pokyny  technického  dispečinku  provozovatele přenosové   soustavy   nebo   technického   dispečinku   provozovatele  distribuční   soustavy,  ke  které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování   přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

 

   b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy   nebo provozovateli distribuční soustavy,

 

   c) umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy   nebo provozovateli distribuční soustavy,

 

   d)  udržovat  svá  odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá   právním předpisům a technickým normám,

 

 

   e)  předávat  operátorovi  trhu  technické  údaje  ze  smluv  o dodávce   elektřiny, pokud je subjektem zúčtování,

 

   f)  provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality   elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,

 

   g)  podílet  se  podle  výše  odebíraného příkonu na úhradě oprávněných   nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční   soustavy   spojených  s  připojením  svého  zařízení  a  se  zajištěním   požadovaného příkonu,

 

   h)  při  změně  parametrů  elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná   elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,

 

   i)   zaregistrovat  se  u  operátora  trhu  před  uskutečněním  dodávky   elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,

 

   j)  uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a,   a to od okamžiku zahájení této dodávky,

 

   k)  při  stavebních  úpravách  distribuční  soustavy  anebo její části,   včetně  přípojek,  umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění   měřicího  zařízení  na  veřejně  přístupná  místa;  dojde-li v důsledku   stavebních  úprav  ke  změně  umístění  měřicího  zařízení, považuje se   elektrické  zařízení  za  ním  za odběrné elektrické zařízení v majetku   vlastníka   nemovitosti;  veškeré  náklady  na  provedené  změny  hradí   provozovatel distribuční soustavy.

 

   (3)  Na  odběrných  elektrických  zařízeních, kterými prochází neměřená   elektřina,  nesmí  být  prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu   provozovatele   přenosové   soustavy   nebo  provozovatele  distribuční   soustavy.

 

   (4)  Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen   s  přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s   provozovatelem   přenosové  soustavy  nebo  provozovatelem  distribuční   soustavy.

 

   (5)  Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina na   základě smlouvy, je povinen

 

   a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,

 

   b)  udržovat  společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto   dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,

 

   c)  poskytovat  technické údaje o společné domovní elektrické instalaci   držiteli licence na distribuci elektřiny,

 

   d)  umožnit  držiteli  licence  na  distribuci elektřiny přístup k této   společné domovní instalaci.“.

 

   124. § 29 se zrušuje.

 

   125. § 30 včetně nadpisu zní:

 

   „§ 30

 

   Obchodník s elektřinou

 

   (1) Obchodník s elektřinou má právo

 

   a) na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny,

 

   b)  nakupovat  elektřinu  od  držitelů  licence na výrobu a od držitelů   licence na obchod nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům   trhu s elektřinou nebo do jiných států,

 

   c)  na  poskytnutí  informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování   dodávek  elektřiny  zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u   operátora trhu,

 

   d)  ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném   odběru elektřiny.

 

   (2) Obchodník s elektřinou je povinen

 

   a)  řídit  se  Pravidly  provozování  přenosové  soustavy nebo Pravidly   provozování distribučních soustav,

 

   b)  předávat  operátorovi  trhu  technické  údaje  ze  smluv  o dodávce   elektřiny  a  další  nezbytné informace pro plnění povinností operátora   trhu v případě, že je subjektem zúčtování,

 

   c)  nabízet  zákazníkům  spravedlivý  a  nediskriminující výběr způsobu   platby za dodanou elektřinu,

 

   d)  upozornit  zákazníky  nejpozději  2  měsíce  předem na záměr změnit   smluvní podmínky,

 

   e) účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,

 

   f) dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a služeb,

 

   g) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou   u  operátora  trhu;  zaregistrováním  se  obchodník  s elektřinou stává   registrovaným účastníkem trhu,

 

   h) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,

 

   i)   zajišťovat   propagaci   energetických  služeb  a  jejich  nabídky   zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

 

   j)  informovat  neprodleně  operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl   oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,

 

   k)  poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o   zákazníkovi,  jemuž  dodává  elektřinu  na základě smlouvy o sdružených   službách dodávky elektřiny,

 

   l)  poskytovat  provozovateli  přenosové  soustavy  nebo  provozovateli   distribuční  soustavy  informace  nezbytné  pro  zajištění bezpečného a   spolehlivého provozu,

 

   m)  strpět  opatření  prováděná  provozovatelem přenosové soustavy nebo   provozovatelem  distribuční  soustavy  při předcházení stavu nouze nebo   při stavu nouze.“.

 

   126. § 31 se zrušuje.

 

   127. § 32 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní:

 

   „§ 32

 

   Kombinovaná  výroba  elektřiny  a tepla a výroba elektřiny z druhotných   energetických zdrojů

 

   (1)   Výrobce   elektřiny   provozující   zařízení   pro  vysokoúčinnou   kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo zařízení na výrobu elektřiny   z  druhotných  energetických  zdrojů  má, pokud o to požádá a technické   podmínky  to umožňují, právo k přednostnímu zajištění dopravy elektřiny   přenosovou  soustavou  a distribučními soustavami, s výjimkou přidělení   kapacity  mezinárodních  přenosových  nebo  distribučních propojovacích   vedení.  Dále má právo na přednostní připojení svého výrobního zařízení   k  přenosové  nebo  distribuční  soustavě,  pokud  o  to požádá a pokud   splňuje podmínky připojení.

 

   (2) Za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se   považuje elektřina,

 

   a)   která  je  vyrobena  ve  společném  procesu  spojeném  s  dodávkou   užitečného tepla,

 

   b) která je vyrobena v zařízení, na které ministerstvo vydalo osvědčení   o původu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla,

 

   c)  při  jejíž  výrobě  se  dosahuje  poměrné  úspory vstupního paliva,   potřebného  na  výrobu  této  elektřiny,  vyhodnocované měsíčně ve výši   nejméně 10 %; tento požadavek se vztahuje pouze na zdroj s instalovaným   elektrickým výkonem vyšším než 1 MW a

 

   d)  která  splňuje  požadavky měsíčně vyhodnocované minimální účinnosti   užití energie^6).

 

   (3)  Výrobce  elektřiny  má  nárok  na  příspěvek  k  ceně  elektřiny z   vysokoúčinné  kombinované  výroby elektřiny a tepla. Výrobce elektřiny,   který  uvede  do  provozu  nové zařízení pro vysokoúčinnou kombinovanou   výrobu  elektřiny  a  tepla,  má  nárok na příspěvek k ceně elektřiny z   vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla po dobu alespoň 6 let   ode  dne  uvedení  tohoto  zařízení  do provozu. Za uvedení zařízení do   provozu   se  považuje  též  provedení  modernizace  nebo  rekonstrukce   technologické  části  stávajícího  zařízení  zvyšující jeho technickou,   provozní,  bezpečnostní  a  ekologickou úroveň na úroveň srovnatelnou s   nově  zřizovanými  zařízeními  pro  vysokoúčinnou  kombinovanou  výrobu   elektřiny a tepla.

 

   (4) Osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla   nebo  druhotných  energetických  zdrojů  (dále  jen „osvědčení“) vydává   ministerstvo  na základě žádosti. V případě, že údaje uvedené v žádosti   nesouhlasí  se skutečností, ministerstvo osvědčení nevydá, nebo bylo-li   již vydáno, jeho platnost zruší.

 

   (5)  Výrobce  elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo z   druhotných energetických zdrojů je povinen

 

   a) žádost o příspěvek k ceně elektřiny podanou provozovateli podle § 24   odst.  10  písm.  w) nebo § 25 odst. 13 doložit splněním kritérií podle   odstavce 2 a osvědčením,

 

   b) vyhodnocovat množství elektřiny podle skutečně naměřených hodnot.

 

   (6)  Množství  elektřiny  z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a   tepla   a   elektřiny   z   druhotných   energetických  zdrojů  eviduje   ministerstvo.

 

   6) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití   energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

 

   Zákon  č.  406/2000  Sb.,  o  hospodaření  energií, ve znění pozdějších   předpisů.“.

 

   128. § 33 se včetně nadpisu zrušuje.

 

   129. § 34 až 42 včetně poznámek pod čarou č. 7 až 9 se zrušují.

 

   130. § 43 včetně nadpisu zní:

 

   „§ 43

 

   Povinnosti vlastníka přímého vedení

 

   Vlastník přímého vedení je povinen

 

   a)  provádět  dostupná  technická opatření zamezující ovlivnění kvality   elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,

 

   b)  umožnit  při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití   přímého  vedení  pro  potřeby  provozovatele  přenosové  soustavy  nebo   provozovatele  distribuční  soustavy  a  řídit  se  pokyny  technického   dispečinku.“.

 

   131. § 44 se zrušuje.

 

   132.  V  §  45  odst.  1  se  za  slova „se smlouvou“ vkládají slova „o   připojení“.

 

   133. V § 45 odstavec 2 zní:

 

   „(2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady

 

   a)   v   zastavěném   území   podle  zvláštního  právního  předpisu^4d)   provozovatel distribuční soustavy,

 

   b)  mimo  zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li   její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,

 

   c)  mimo  zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li   její délka nad 50 m, žadatel o připojení.“.

 

   134. V § 45 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

 

   „(3)  Ostatní  elektrické  přípojky  zřizuje  na  své náklady žadatel o   připojení.“.

 

   Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 4 až 12.

 

   135.  V  §  45  odst.  8  se  slovo  „příslušné“  zrušuje  a  slova „na   odběratelově objektu“ se nahrazují slovy „na objektu zákazníka“.

 

   136.  V  §  45 odst. 9 se slova „na odběratelově nemovitosti“ nahrazují   slovy „na nemovitosti zákazníka“.

 

   137.  V  § 45 odst. 10 se slova „na odběratelově nemovitosti“ nahrazují   slovy „na nemovitosti zákazníka“.

 

   138. V § 45 odst. 11 se slova „na odběratelově stanici“ nahrazují slovy   „na stanici zákazníka“.

 

   139.   V   §  45  odst.  12  se  slovo  „odběratelů“  nahrazuje  slovem   „zákazníků“.

 

   140.  V  §  46  se  na konci textu odstavce 1 doplňuje text „o umístění   stavby  nebo  územního  souhlasu  s  umístěním stavby, pokud není podle   stavebního  zákona  vyžadován  ani  jeden  z těchto dokladů, potom dnem   uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu“.

 

   141. V § 46 odstavec 5 zní:

 

   „(5)  Ochranné  pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí   110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou   stranách  krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí   3 m po obou stranách krajního kabelu.“.

 

   142.  V  §  46  odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „od   vnější  hrany  půdorysu  stanice  ve  všech  směrech“  a na konci textu   písmene  c)  se  doplňují  slova  „od  vnějšího pláště stanice ve všech   směrech“.

 

   143.  V  §  46  odst.  7 se slova „kolmo na oplocení nebo na vnější líc   obvodového  zdiva elektrické stanice“ nahrazují slovy „od vnějšího líce   obvodového pláště výrobny elektřiny“.

 

   144. V § 46 odstavec 11 zní:

 

   „(11)  Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li   k  ohrožení  života,  zdraví,  bezpečnosti  nebo majetku osob, vlastník   příslušné části elektrizační soustavy

 

   a)  stanoví  písemně  podmínky  pro realizaci veřejně prospěšné stavby,   pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,

 

   b)  udělí  písemný  souhlas  se  stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s   činností  v  ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých   byl udělen.“.

 

   145. V § 46 odstavec 12 zní:

 

   „(12)  V ochranném pásmu i mimo ně musí být prováděny činnosti tak, aby   nedošlo k poškození energetických zařízení.“.

 

   146. V § 46 se doplňují odstavce 14 a 15, které znějí:

 

   „(14)  Vzdálenost  mezi  nejbližším  vodičem nadzemního vedení o napětí   vyšším  než  52  kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší   vzdálenosti od vedení musí být v případě, že

 

   a)  na  vedení  není  realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně   trojnásobkem průměru rotoru,

 

   b)  na  vedení  je  realizováno  opatření  proti kmitání vodičů nejméně   rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.

 

   (15)  Vzdálenost  mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než   52  kV  a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti   od   vedení   za   bezvětří  musí  být  minimálně  rovna  výšce  větrné   elektrárny.“.

 

   147.  V  §  47  odst.  2  se  za větu první doplňují věty „Provozovatel   přenosové  nebo  distribuční  soustavy  je  povinen  seznámit toho, kdo   potřebu  přeložky  vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na   její  provedení.  Náklady  na  provedení přeložky mohou zahrnovat pouze   nezbytně nutné náklady.“.

 

   148. V § 48 odstavec 1 zní:

 

   „(1)  Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických   přípojek  může  za  předpokladu,  že  neohrozí život, zdraví či majetek   osob,  křížit  pozemní  komunikace,  dráhy, vodní toky, telekomunikační   vedení,  veškeré  potrubní  systémy  a  ostatní  zařízení, při dodržení   podmínek  stanovených  zvláštními  právními  předpisy nebo být s nimi v   souběhu,  a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby   byly  co  nejméně  dotčeny  zájmy  zúčastněných  vlastníků. Souběhem se   rozumí  stav,  kdy  jedno  zařízení  zasahuje  svým ochranným pásmem do   ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.“.

 

   149.  V  §  49  odst.  1  větě třetí se slovo „konečných“ a věta čtvrtá   zrušuje.

 

   150.  V  §  49 odst. 2 se za slovo „Výrobci“ vkládají slova „elektřiny,   provozovatele jiných distribučních soustav“, slovo „koneční“ se zrušuje   a  za  slovo  „souladu“ se vkládají slova „se smlouvou o připojení a“ a   text za slovy „distribuční soustavy“ se zrušuje.

 

   151.  V  §  49 odst. 3 se za slovo „Výrobci“ vkládají slova „elektřiny,   provozovatele  jiných  distribučních soustav“, za slovo „obchodníci“ se   vkládají slova „s elektřinou“ a slovo „koneční“ se zrušuje.

 

   152.  V  §  49 odst. 4 se za slovo „Výrobci“ vkládají slova „elektřiny,   provozovatele  jiných  distribučních  soustav“  a  slovo  „koneční“  se   zrušuje.

 

   153.  V  §  49  odst.  5  se  slova „provozovatel distribuční soustavy“   nahrazují  slovy  „provozovatel příslušné distribuční soustavy“ a slova   „má právo“ se nahrazují slovem „zajistí“ a slovo „zajistit“ se zrušuje.

 

   154.  V  §  49 odst. 6 se za slovo „Výrobci“ vkládají slova „elektřiny,   provozovatele  jiných  distribučních  soustav“  a  slovo  „koneční“  se   zrušuje.

 

   155. V § 49 odstavce 7 a 8 znějí:

 

   „(7)  Provozovatel  přenosové  soustavy  nebo  provozovatel distribuční   soustavy   na   svůj  náklad  zajišťuje  instalaci  vlastního  měřicího   zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro   účely  provedení  odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo   uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu.

 

   (8)  Vznikla-li  pochybnost  o  správnosti  údajů  měření  nebo byla-li   zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy   nebo  provozovatel  distribuční  soustavy  povinen  na  základě písemné   žádosti  dotčeného  účastníka  trhu  s  elektřinou  do 15 dnů od jejího   doručení   vyměnit  měřicí  zařízení  a  do  60  dnů  zajistit  ověření   správnosti měření.“.

 

   156. V § 49 se odstavce 10 až 12 zrušují.

 

   157. § 50 a 51 včetně nadpisu znějí:

 

   „§ 50

 

   Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou

 

   (1)  Smlouvou  o  dodávce  elektřiny  se  zavazuje  dodavatel elektřiny   dodávat   elektřinu  vymezenou  množstvím  a  časovým  průběhem  jinému   účastníkovi  trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje   zaplatit  za  ni  cenu.  Součástí  smlouvy o dodávce elektřiny musí být   ujednání  o  odpovědnosti  za  odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se   zákazníkem musí dále obsahovat

 

   a) výčet odběrných míst,

 

   b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny,

 

   c)  délku  výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, jedná-li se o smlouvu   na dobu neurčitou,

 

   d)   oprávnění  zákazníka  odstoupit  od  smlouvy  v  případě  neplnění   smluvních  povinností  ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s   navrhovanou změnou smluvních podmínek,

 

   e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a   poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu   s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

 

   f) dobu trvání smlouvy,

 

   g)  opatření  přijímaná  při  předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a   odstraňování následků stavu nouze.

 

   (2)  Smlouvou  o  sdružených  službách  dodávky  elektřiny  se zavazuje   výrobce  nebo  obchodník  s  elektřinou  dodávat  zákazníkovi elektřinu   vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na   vlastní  účet  dopravu  elektřiny  a  související  služby a zákazník se   zavazuje  zaplatit  výrobci  nebo  obchodníkovi s elektřinou za dodanou   elektřinu  cenu  a  za  dopravu  elektřiny  a  související  služby cenu   regulovanou.  Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny   dochází  k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo   obchodníka   s   elektřinou.  Smlouva  o  sdružených  službách  dodávek   elektřiny  musí  dále  obsahovat  obdobné  podstatné  náležitosti  jako   smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem.

 

   (3)  Smlouvou  o  připojení  se  zavazuje  provozovatel  přenosové nebo   distribuční  soustavy  připojit  k  přenosové nebo distribuční soustavě   zařízení  žadatele  pro  výrobu,  distribuci  nebo  odběr  elektřiny  a   zajistit  dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje   uhradit   podíl  na  oprávněných  nákladech  na  připojení.  Smlouva  o   připojení  musí  obsahovat  technické  podmínky připojení zařízení, typ   měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení.

 

   (4)  Smlouvou  o  přenosu  elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové   soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s   elektřinou  sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se   zavazuje  zaplatit  cenu  uplatněnou  v  souladu  s cenovou regulací za   přenos a související služby. Smlouva o přenosu elektřiny musí obsahovat   ujednání  o  závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín   zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích   míst. Smlouva o přenosu elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat

 

   a) velikost rezervovaného příkonu,

 

   b) výčet odběrných míst,

 

   c)   oprávnění  zákazníka  odstoupit  od  smlouvy  v  případě  neplnění   smluvních  povinností ze strany provozovatele přenosové soustavy nebo v   případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

 

   d) způsob úhrady plateb za přenos elektřiny,

 

   e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a   poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu   s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

 

   f) dobu trvání smlouvy.

 

   (5)   Smlouvou   o  přeshraničním  přenosu  elektřiny  se  provozovatel   přenosové  soustavy  zavazuje  za podmínek stanovených pro přeshraniční   přenosy  elektřiny  a  pravidel  spolupráce  provozovatelů  přenosových   soustav  přenést  pro  druhou  smluvní  stranu  do  zahraničí  nebo  ze   zahraničí  sjednané  množství  elektřiny  a  druhá  smluvní  strana  se   zavazuje   dodržovat   podmínky   stanovené  pro  přeshraniční  přenosy   elektřiny;  druhou  smluvní  stranou  může  být  subjekt zúčtování nebo   operátor  trhu,  nebo  zahraniční  fyzická  nebo právnická osoba, která   nenakupuje  ani  nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s   operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek.

 

 

   (6)   Smlouvou   o   distribuci   elektřiny  se  zavazuje  provozovatel   distribuční  soustavy  zajistit  pro  účastníka  trhu  s  elektřinou na   vlastní  jméno  a  na  vlastní  účet  přenos  elektřiny  nebo v případě   provozovatele  distribuční  soustavy  nepřipojené  přímo  na přenosovou   soustavu   distribuci  elektřiny,  rezervovat  požadovanou  distribuční   kapacitu  a  dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství   elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou   cenu za distribuci a související služby. Smlouva o distribuci elektřiny   musí  obsahovat  ujednání o závaznosti Pravidel provozování distribuční   soustavy,   termín   zahájení   distribuce   elektřiny,  způsob  měření   distribuované  elektřiny  a  jejího  průběhu  a výčet předávacích míst.   Smlouva o distribuci elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat

 

   a) výčet odběrných míst,

 

   b)   oprávnění  zákazníka  odstoupit  od  smlouvy  v  případě  neplnění   smluvních  povinností ze strany provozovatele přenosové soustavy nebo v   případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

 

   c) způsob úhrady plateb za distribuci elektřiny,

 

   d) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a   poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu   s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

 

   e) dobu trvání smlouvy.

 

   (7)  Smlouvou  o  zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu   finančně  vypořádat  dodávku  regulační  energie uskutečněnou v rozsahu   určeném   provozovatelem  přenosové  soustavy  poskytovateli  regulační   energie.  Nedílnou  součástí  smlouvy  jsou obchodní podmínky operátora   trhu.

 

   (8)  Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se   zavazuje  operátor  trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na   organizovaném  krátkodobém  trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné   obchody  a  účastník  trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou   cenu.

 

   (9)  Smlouvou  o  přístupu  na  vyrovnávací  trh s regulační energií se   zavazuje  operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný   přístup  na  vyrovnávací trh s regulační energií a finančně vypořádávat   uskutečněné obchody.

 

   (10)  Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel   podpůrných   služeb   dodat  sjednané  množství  podpůrných  služeb  ve   stanovené   kvalitě  a  provozovatel  přenosové  soustavy  se  zavazuje   zaplatit cenu.

 

   (11)   Smlouvou   o   zúčtování  odchylek  se  operátor  trhu  zavazuje   vyhodnocovat,  zúčtovávat  a  vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a   subjekt  zúčtování  se  zavazuje  zaplatit  regulovanou cenu. Uzavřením   smlouvy  o  zúčtování  odchylek  se  fyzická nebo právnická osoba stává   subjektem  zúčtování.  Smlouva  o  zúčtování  odchylek  musí  obsahovat   ujednání  o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání   smlouvy.

 

   (12)  Pokud  smlouva  uzavřená  podle  odstavců  1, 2, 4 a 6 neobsahuje   některou  ze  stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se   zákazník nedovolá její neplatnosti.

 

§ 51

 

Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy

 

   (1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je

 

   a)  odběr  bez  uzavřené  smlouvy,  jejímž  předmětem  by  byla dodávka   elektřiny,

 

   b)  odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo   platebních   povinností,   vyplývajících   z  náhrady  škody  způsobené   neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,

 

   c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl   smluvně sjednán,

 

   d)  připojení  nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená   elektřina,

 

   e) odběr měřený měřicím zařízením,

 

   1.  které nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě   výrobce  elektřiny,  obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční   soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného   zásahu   do   tohoto   měřicího  zařízení  nebo  do  jeho  součásti  či   příslušenství,  nebo  byly  v měřicím zařízení provedeny takové zásahy,   které údaje o skutečné spotřebě změnily,

 

   2.  které  nebylo  připojeno  provozovatelem  přenosové  soustavy  nebo   provozovatelem distribuční soustavy,

 

   3. které vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo   buď  porušeno  zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán   zásah do měřicího zařízení,

 

   f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či   na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,

 

   g) odběr elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil   přístup   k   měřicímu   zařízení   nebo   neměřeným  částem  odběrného   elektrického  zařízení,  přestože  byl  k  umožnění  přístupu za účelem   provedení   kontroly,  odečtu,  údržby,  výměny  či  odebrání  měřicího   zařízení  alespoň  15  dnů  předem  písemně  nebo  jiným  prokazatelným   způsobem vyzván.

 

   (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.“.

 

   158.  V  §  52  odst. 1 uvozovací větě se za slovo „elektřiny“ vkládají   slova „do elektrizační soustavy“.

 

   159. V § 52 odst. 1 písm. d) bod 1 zní:

 

   „1.  které  nezaznamenalo  dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v   důsledku  neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho   součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové   zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,“.

 

   160.  V  §  52  odst.  2  větě  první  se slovo „skutečně“ a věta druhá   zrušují.

 

   161. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní:

 

   „(3)   Neoprávněná   dodávka  elektřiny  do  elektrizační  soustavy  se   zakazuje.“.

 

   162. § 53 a 54 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 10a znějí:

 

   „§ 53

 

   Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny

 

   (1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je:

 

   a)  doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v   Pravidlech  provozování  přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování   distribuční soustavy,

 

   b) doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s dispečerským řádem,

 

   c)  doprava  elektřiny vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou   nebo neoprávněným odběrem elektřiny,

 

   d)  doprava  elektřiny  bez  uzavřené smlouvy o přenosu nebo distribuci   elektřiny, nebo v rozporu s touto smlouvou,

 

   e)  doprava  elektřiny  bez  umožnění  přístupu  k  měřicímu zařízení a   neměřeným  částem  odběrného  elektrického zařízení za účelem provedení   kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení,

 

   f)  doprava  elektřiny  v  případě  neuhrazení  podílu  na  oprávněných   nákladech na připojení.

 

   (2) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.

 

§ 54

 

Stav nouze

 

   (1)  Stavem  nouze  je  stav,  který  vznikl  v elektrizační soustavě v   důsledku

 

   a) živelních událostí,

 

   b)  opatření  státních  orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu   nebo válečného stavu^10),

 

   c)  havárií  nebo  kumulace  poruch  na zařízeních pro výrobu, přenos a   distribuci elektřiny,

 

   d) smogové situace podle zvláštních předpisů,

 

   e) teroristického činu,

 

   f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,

 

   g) přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo

 

   h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob

 

   a  způsobuje  významný  a  náhlý  nedostatek  elektřiny  nebo  ohrožení   celistvosti  elektrizační  soustavy,  její  bezpečnosti a spolehlivosti   provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

 

   (2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v   situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

 

   (3) Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy

 

   a)  vyhlašuje  přesný  čas  vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných   sdělovacích  prostředcích  a  prostřednictvím  prostředků dispečerského   řízení  a  neprodleně  oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu   úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města   Prahy,

 

   b)  oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení   činností   podle   odstavce   2  a  neprodleně  oznamuje  ministerstvu,   Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a   Magistrátu hlavního města Prahy,

 

   c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

 

   (4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy

 

   a)  vyhlašuje  přesný  čas  vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných   sdělovacích  prostředcích  a  prostřednictvím  prostředků dispečerského   řízení  a  neprodleně  oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu   úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města   Prahy,

 

   b)  oznamuje  předcházení  stavu  nouze,  a  to bez zbytečného odkladu,   nejpozději  však  do  1  hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a   neprodleně  oznamuje  ministerstvu,  Energetickému  regulačnímu  úřadu,   Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

 

   c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

 

   (5)  Při  stavu  nouze  a  při  předcházení  stavu  nouze  jsou všichni   účastníci  trhu  s  elektřinou  povinni  podřídit  se  omezení spotřeby   elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.

 

   (6)  Při  stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu   škody a ušlého zisku vyloučeno.

 

   (7)  Při  stavu  nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze   podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro   výrobu  elektřiny  i  výrobny  elektřiny,  které nesplňují limity podle   zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší^10a).

 

   10a)  Zákon  č.  86/2002  Sb.,  o  ochraně  ovzduší a o změně některých   dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

   163. § 55 se zrušuje.

 

   164. § 56 až 58 včetně nadpisů znějí:

 

   „§ 56

 

   Účastníci trhu s plynem

 

   (1) Účastníky trhu s plynem jsou

 

   a) výrobci plynu,

 

   b) provozovatel přepravní soustavy,

 

   c) provozovatelé distribučních soustav,

 

   d) provozovatelé podzemních zásobníků plynu,

 

   e) obchodníci s plynem,

 

   f) zákazníci,

 

   g) operátor trhu

   .

 

   (2)  Účastník  trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní   soustavě nebo distribuční soustavě

 

   a) odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek, nebo

 

   b)  může  přenášet  na  základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný   subjekt zúčtování odchylek.

 

   (3)  Ve  stavu  nouze  vyhlášeném  provozovatelem přepravní soustavy se   zúčtování  odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v   časovém  období,  pro  které  byl  stav  nouze vyhlášen. Zvláštní režim   zúčtování  se  uplatní  pro  celou  plynárenskou soustavu a pro všechny   subjekty zúčtování.

 

§ 57

 

Výrobce plynu

 

   (1) Výrobce plynu má právo

 

   a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup   výrobny  plynu  nebo  těžebního  plynovodu k přepravní nebo distribuční   soustavě   nebo   těžebnímu  plynovodu  jiného  výrobce  plynu  nebo  k   podzemnímu zásobníku plynu,

 

   b)  prodávat  plyn  vyrobený  v  jím provozované výrobně plynu ostatním   účastníkům trhu s plynem a do jiných států,

 

   c)  omezit  nebo  přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v   nezbytném rozsahu v těchto případech:

 

   1.  při  bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při   likvidaci těchto stavů,

 

   2.  při  stavech  nouze  nebo při činnostech bezprostředně zamezujících   jejich vzniku,

 

   3.  při  vzniku  a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na   zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

 

   4.  při  provádění  plánovaných  stavebních  úprav  a  oprav  těžebních   plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

 

   d)  na  informace  od  ostatních  účastníků trhu s plynem, nezbytné pro   plnění svých povinností,

 

 

   e)  omezit,  přerušit  nebo  ukončit  dodávku plynu svým zákazníkům při   neoprávněném odběru plynu,

 

   f)  vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním   a  provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě   stavebních úprav a oprav,

 

   g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci   odstraněného  a  okleštěného  stromoví  a  jiných  porostů ohrožujících   bezpečný  a  spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v   případech,  kdy  tak  po  předchozím  upozornění  a  stanovení  rozsahu   neučinil sám vlastník či uživatel,

 

   h)  v  souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat   na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu.

 

   (2)  Výrobce  plynu  je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití   cizí  nemovitosti  nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm.   h),  a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není   znám  nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo   nečinný  nebo  nedošlo  k  dohodě  s  ním, příslušný vyvlastňovací úřad   rozhodne  na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího   využití této nemovitosti nebo její části.

 

   (3)  Vznikla-li  vlastníku  nebo  nájemci nemovitosti v důsledku výkonu   práv  výrobce  plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) majetková újma nebo   je-li  omezen  v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou   náhradu^5)  včetně  úhrady  nákladů  na vypracování znaleckého posudku.   Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u výrobce plynu, který způsobil   majetkovou  újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne,   kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.

 

   (4)  V  případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu   povinen  co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup   na  jejich  nemovitost  jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést   nemovitost  do  předchozího  stavu,  nebo není-li to možné s ohledem na   povahu  provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či   užívání   dotčené  nemovitosti  a  oznámit  tuto  skutečnost  vlastníku   nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen   na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

 

   (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu   povinen  písemně  oznámit  svým  zákazníkům započetí a skončení omezení   nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.

 

   (6)  V  případech  uvedených  v  odstavci  1  písm. c) je výrobce plynu   povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které   vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

 

   (7)  V  případech  uvedených  v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu   škody  a  ušlého  zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu   oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil   výrobce plynu.

 

   (8) Výrobce plynu je dále povinen

 

   a)   uhradit   provozovateli   přepravní  soustavy  nebo  provozovateli   distribuční soustavy nebo provozovateli podzemního zásobníku plynu nebo   jinému  výrobci  plynu  stanovený  podíl  na  oprávněných  nákladech na   připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu   plynovodu jiného výrobce plynu nebo k podzemnímu zásobníku plynu,

 

   b)  zajistit  bezpečný  a  spolehlivý  provoz výrobny plynu a těžebního   plynovodu   a   neznevýhodňující  podmínky  pro  přístup  do  těžebního   plynovodu,

 

   c)  poskytovat  provozovateli  přepravní  nebo distribuční soustavy, na   kterou   jsou  jeho  těžební  plynovody  napojeny,  informace  nutné  k   zajištění vzájemné provozuschopnosti,

 

   d)  zajistit  měření  plynu  dopravovaného  jím  provozovaným  těžebním   plynovodem,   včetně  jeho  vyhodnocování  a  takto  vyhodnocené  údaje   předávat  operátorovi  trhu  a  účastníkům  trhu  s  plynem,  pro které   zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,

 

   e) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci výroby plynu,   vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,

 

   f)  vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní   plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,

 

   g)   zřídit   a  provozovat  technický  dispečink,  který  odpovídá  za   dispečerské řízení výroby plynu,

 

   h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,

 

   i) vést samostatné účty za výrobu plynu,

 

   j)  připojit  k  těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje   podmínky připojení,

 

   k)  předávat  operátorovi  trhu  údaje  o  výši a průběhu dodávky plynu   vyplývající  ze  smluv  o  dodávce plynu a další nezbytné informace pro   plnění povinnosti operátora trhu,

 

   l)  dodržovat  ustanovení  §  61  odst.  2 v případech, kdy dodává plyn   zákazníkům.

 

§ 58

 

Provozovatel přepravní soustavy

 

   (1) Provozovatel přepravní soustavy má právo

 

   a)  na  přístup  do  podzemních zásobníků plynu za podmínek stanovených   tímto  zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím   do  plynárenské  soustavy  a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské   soustavy,

 

   b)  na  informace  od  ostatních  účastníků trhu s plynem, nezbytné pro   plnění svých povinností,

 

   c)  zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,   zabezpečování  a  automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu   informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

 

   d)  v  souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat   na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

 

   e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,   stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,

 

   f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci   odstraněného  a  okleštěného  stromoví  a  jiných  porostů ohrožujících   bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po   předchozím  upozornění  a  stanovení  rozsahu  neučinil sám vlastník či   uživatel,

 

   g)  vstupovat  v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a   zařízení  sloužících  k  výkonu  činnosti  a služeb orgánů Ministerstva   obrany,  Ministerstva  vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní   informační  služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí,   kde  jsou  umístěna  zvláštní  zařízení  telekomunikací,  v  rozsahu  i   způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

 

   h)  při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení   zákazníků, pro něž přepravuje plyn,

 

   i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech:

 

   1.  při  bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při   likvidaci těchto stavů,

 

   2.  při  stavech  nouze  nebo při činnostech bezprostředně zamezujících   jejich vzniku,

 

   3.  při  provádění  plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na   zařízení přepravní soustavy,

 

   4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,

 

 

   5.  při  odběru  plynu  zařízeními,  která ohrožují životy, zdraví nebo   majetek osob,

 

   6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,

 

   j)  nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo   pro  vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím   plynu  vstupujícím  a  vystupujícím  z  plynárenské soustavy; toto není   považováno za obchod s plynem.

 

   (2)  Provozovatel  přepravní  soustavy  je povinen zřídit věcné břemeno   umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v   odstavci  1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,   že  vlastník  není  znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně   nedosažitelný  nebo  nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány   podmínky  pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle   zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne   na  návrh  provozovatele  přepravní  soustavy o zřízení věcného břemene   umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

 

   (3)  Vznikla-li  vlastníku  nebo  nájemci nemovitosti v důsledku výkonu   práv  provozovatele  přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i)   majetková  újma  nebo  je-li  omezen  v obvyklém užívání nemovitosti má   právo   na   jednorázovou  náhradu^5),^10)  včetně  úhrady  nákladů  na   vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit   u  provozovatele  přepravní  soustavy,  který způsobil majetkovou újmu,   nebo  omezení  užívání  nemovitosti,  do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom   vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.

 

   (4)  V  případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel   přepravní  soustavy  povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených   nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací   je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné   s   ohledem  na  povahu  provedených  prací,  do  stavu  odpovídajícího   předchozímu  účelu  či  užívání  dotčené  nemovitosti  a  oznámit  tuto   skutečnost   vlastníku   nemovitosti.   Po  provedení  odstranění  nebo   okleštění   stromoví  je  povinen  na  svůj  náklad  provést  likvidaci   vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

 

   (5)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel   přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn,   započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však   30 dnů předem.

 

   (6)  V  případech  uvedených  v  odstavci  1  písm.  i) je provozovatel   přepravní  soustavy  povinen  obnovit  přepravu  plynu bezprostředně po   odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

 

   (7)  V  případech  uvedených  v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu   škody  a  ušlého  zisku  vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel   přepravní  soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo   poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy.

 

   (8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen

 

   a)  zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a   rozvoj přepravní soustavy,

 

   b) zajistit přepravu plynu na základě písemně uzavřených smluv,

 

   c)  připojit  k  přepravní  soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje   podmínky připojení,

 

   d)  poskytnout  přepravu  plynu  každému,  kdo  o  to  požádá a splňuje   podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity;   odmítnutí  přístupu k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí   být odůvodněno,

 

   e)  zajišťovat  neznevýhodňující  podmínky  pro přístup třetích stran k   přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,

 

   f)  zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a   předávat  operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým zajišťuje   přepravu plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,

 

 

   g)  poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho   soustava   propojena,   informace   nezbytné   k   zajištění   vzájemné   provozuschopnosti soustav,

 

   h)   dodržovat  parametry  a  zveřejňovat  ukazatele  kvality  plynu  a   souvisejících služeb,

 

   i)   zpracovávat  a  předávat  Energetickému  regulačnímu  úřadu  údaje   potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu,

 

   j) vést samostatné účty za přepravu plynu, a to pro účely regulace,

 

   k)  vypracovávat  denní,  měsíční,  roční a pětiletou bilanci přepravní   soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,

 

   l)  vypracovat  do  6  měsíců  po  udělení  licence  na  přepravu plynu   havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně   jej upřesňovat,

 

   m)   oznamovat   v   dostatečném  předstihu  účastníkům  trhu,  jejichž   plynárenská  zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah   a  termíny  odstávek  zařízení  pro  přepravu  plynu  a  upozorňovat na   předpokládané snížení přepravní kapacity,

 

   n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské   řízení přepravní soustavy,

 

   o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,

 

   p)  vytvořit  technické  podmínky  pro zajištění dovozu plynu z různých   zdrojů,

 

   q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,

 

   r) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství,   které získává při výkonu své činnosti,

 

   s)  každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj přepravní   soustavy  včetně propojení s plynárenskými soustavami sousedních států,   a to na období nejméně 5 let,

 

   t)   zpracovávat   a  předkládat  Energetickému  regulačnímu  úřadu  ke   schválení   Řád   provozovatele  přepravní  soustavy  a  zajistit  jeho   zveřejnění,

 

   u)  vypracovat  v  součinnosti  s provozovateli distribučních soustav a   podzemních   zásobníků   plynu  havarijní  plán  plynárenské  soustavy,   každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu,

 

   v)  zpracovávat  a  předávat  ministerstvu  a Energetickému regulačnímu   úřadu  jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního   roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy.“.

 

   165. V § 59 odstavce 1 a 2 znějí:

 

   „(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo

 

   a)  na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě,   pokud jsou splněny podmínky připojení,

 

   b)  na  informace  od  ostatních  účastníků  trhu s plynem nezbytné pro   plnění svých povinností,

 

   c)  na  přístup  do  přepravní  soustavy,  jiné  distribuční soustavy a   podzemních  zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro   zajištění  rovnováhy  mezi  množstvím plynu vstupujícího do distribuční   soustavy a množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy,

 

   d)  zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,   zabezpečování  a  automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu   informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,

 

   e)  v  souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat   na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

 

 

   f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,   stavebními  úpravami,  opravami  a  provozováním distribuční soustavy a   plynovodních přípojek,

 

   g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci   odstraněného  a  okleštěného  stromoví  a  jiných porostů, ohrožujících   bezpečný  a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak   po  předchozím  upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či   uživatel,

 

   h)  vstupovat  v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a   zařízení  sloužících  k  výkonu  činnosti  a služeb orgánů Ministerstva   obrany,  Ministerstva  vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní   informační  služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí,   kde  jsou  umístěna  zvláštní  zařízení  telekomunikací,  v  rozsahu  i   způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

 

   i)  při  stavech  nouze  využívat  v nezbytném rozsahu plynová zařízení   zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,

 

   j)  omezit  nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto   případech:

 

   1.  při  bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při   likvidaci těchto stavů,

 

   2.  při  stavech  nouze  nebo při činnostech bezprostředně zamezujících   jejich vzniku,

 

   3.  při  provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných   oprav na zařízení distribuční soustavy,

 

   4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,

 

   5.  při  odběru  plynu  zařízeními,  která ohrožují životy, zdraví nebo   majetek osob,

 

   6.  při  neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při   neoprávněné přepravě plynu,

 

   k)  nakupovat  plyn  pro  krytí  ztrát  v distribuční soustavě nebo pro   vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,

 

   l)  uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního   ohrožení života.

 

   (2)  Provozovatel  distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno   umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v   odstavci  1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,   že  vlastník  není  znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně   nedosažitelný  nebo  nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány   podmínky  pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle   zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne   na  návrh  provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene   umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.“.

 

   166. V § 59 odst. 3 se slova „písm. c) až h)“ nahrazují slovy „písm. d)   až i)“.

 

   167. V § 59 odst. 4 se slova „písm. c) až h)“ nahrazují slovy „písm. d)   až i)“ a slovo „bezprostředně“ se zrušuje.

 

   168. V § 59 odstavce 5 a 6 znějí:

 

   „(5)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel   distribuční  soustavy  povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí   distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce   plynu,  nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu   nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy   v  období  od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze   provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.

 

   (6)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel   distribuční  soustavy  povinen  obnovit  distribuci plynu nejpozději po   úhradě  náhrady  škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou   distribucí  bezprostředně  po  odstranění  příčin, které vedly k jejímu   omezení nebo přerušení.“.

 

   169. V § 59 odst. 7 se slova „písm. i)“ nahrazují slovy „písm. j)“ a za   slovy  „odstavce  5“  se  doplňují slova „nebo v případech, kdy poruchu   podle  písmene  b)  bodu 4 prokazatelně zaviní provozovatel distribuční   soustavy“.

 

   170. V § 59 odstavec 8 zní:

 

   „(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

 

   a)  zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a   rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

 

   b) zajistit distribuci plynu na základě uzavřených smluv a ve stanovené   kvalitě,

 

   c)  uhradit  provozovateli  přepravní  soustavy nebo provozovateli jiné   distribuční  soustavy  stanovený  podíl  na  oprávněných  nákladech  na   připojení k přepravní nebo distribuční soustavě,

 

   d)  připojit  k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje   podmínky připojení,

 

   e)  poskytnout  distribuci  plynu  každému,  kdo  o to požádá a splňuje   podmínky  přístupu  k  distribuční  soustavě, s výjimkou prokazatelného   nedostatku volné kapacity; odmítnutí distribuce plynu musí mít písemnou   formu a musí být odůvodněno,

 

   f)  zajistit  neznevýhodňující  podmínky  pro  přístup  třetích stran k   distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,

 

   g)  dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a   souvisejících služeb,

 

   h)   poskytovat   provozovateli  přepravní  soustavy  a  provozovatelům   distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace   nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

 

   i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování   a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který zajišťuje   distribuci plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,

 

   j)   zpracovávat  a  předávat  Energetickému  regulačnímu  úřadu  údaje   potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,

 

   k) vést samostatné účty za distribuci plynu pro účely regulace,

 

   l)  zajistit  přepravu  plynu  a  distribuci  plynu  pro  provozovatele   distribuční  soustavy  nepřipojené přímo k přepravní soustavě v rozsahu   spotřeby  plynu  účastníků  trhu  s  plynem,  jejichž  odběrné  plynové   zařízení je připojeno k jeho distribuční soustavě,

 

   m)  vypracovávat  denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci distribuční   soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,

 

   n)  vypracovat  do  6  měsíců  po  udělení  licence na distribuci plynu   havarijní  plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně   je upřesňovat,

 

   o)  oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a   upozorňovat na snížení distribuční kapacity,

 

   p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské   řízení distribuční soustavy,

 

   q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou   pro  sledování  kvality  plynu  dostačovat  místa zřízená a provozovaná   provozovatelem přepravní soustavy,

 

   r)   poskytnout  na  vyžádání  dodavateli  poslední  instance  údaje  o   zákazníkovi  a  jeho  odběrném  místě v rozsahu nezbytném pro zajištění   dodávky poslední instance,

 

   s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,

 

   t)   každoročně   zpracovávat   a   zveřejňovat   předpokládaný  rozvoj   distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,

 

   u)  na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční   soustavě,

 

   v) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství,   které získává při výkonu své činnosti,

 

   w)   zpracovávat   a  předkládat  Energetickému  regulačnímu  úřadu  ke   schválení  Řád  provozovatele  distribuční  soustavy  a  zajistit  jeho   zveřejnění,

 

   x)  zpracovávat  a  předávat  ministerstvu  a Energetickému regulačnímu   úřadu  jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního   roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,

 

   y)   zajišťovat   propagaci   energetických  služeb  a  jejich  nabídky   zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb.“.

 

   171. V § 59a odstavec 9 zní:

 

   „(9) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně   integrovaného  plynárenského  podnikatele,  který  poskytuje služby pro   méně než 90 000 připojených zákazníků.“.

 

   172. V § 59a se odstavec 11 zrušuje.

 

   173. V § 60 odst. 1 písmena b) až d) znějí:

 

   „b)  v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat   na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

 

   c)  vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním   a provozováním podzemního zásobníku plynu,

 

   d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci   odstraněného  a  okleštěného  stromoví  a  jiných  porostů ohrožujících   bezpečný  a  spolehlivý  provoz podzemního zásobníku plynu v případech,   kdy  tak  po  předchozím  upozornění  a  stanovení rozsahu neučinil sám   vlastník či uživatel,“.

 

   174. V § 60 odst. 1 písmeno g) zní:

 

   „g)  připojit  své  zařízení  k  přepravní  soustavě nebo k distribuční   soustavě za stanovených podmínek připojení,“.

 

   175. V § 60 odst. 1 písmeno h) se zrušuje.

 

   Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).

 

   176. V § 60 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se   písmeno i), které zní:

 

   „i)  na  informace  nezbytné  pro  plnění svých povinností od ostatních   účastníků trhu s plynem.“.

 

   177. V § 60 odstavec 2 zní:

 

   „(2)  Provozovatel  podzemního  zásobníku plynu je povinen zřídit věcné   břemeno  umožňující  využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely   uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v   případě,  že  vlastník  není  znám  nebo  není  určen nebo proto, že je   prokazatelně  nedosažitelný  nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a   jsou-li  dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke   stavbě  podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací   úřad  rozhodne  na  návrh  provozovatele  podzemního  zásobníku plynu o   zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její   části.“.

 

   178.  V  §  60  se  na  konci  odstavce  7 doplňují slova „nebo poruchu   prokazatelně zavinil provozovatel podzemního zásobníku plynu.“.

 

   179. V § 60 odstavec 8 zní:

 

   „(8) Provozovatel podzemního zásobníku plynu je dále povinen

 

   a)  zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a   rozvoj podzemního zásobníku plynu,

 

   b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,

 

   c)   uhradit   provozovateli   přepravní  soustavy  nebo  provozovateli   distribuční  soustavy  stanovený  podíl  na  oprávněných  nákladech  na   připojení svého zařízení k této soustavě,

 

   d)  poskytovat  provozovateli  přepravní nebo provozovateli distribuční   soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena,   informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

 

   e)  zajistit měření množství předávaného a přebíraného plynu a předávat   data  nezbytná  pro  zúčtovaní  odchylek operátorovi trhu a účastníkovi   trhu s plynem, pro kterého zajišťuje uskladnění plynu,

 

   f) vést samostatné účty za uskladňování plynu,

 

   g)  vypracovávat  denní,  měsíční,  roční a pětiletou bilanci kapacit a   výkonů   podzemního   zásobníku   plynu,  vyhodnocovat  ji  a  předávat   operátorovi trhu,

 

   h)  vypracovat  do  6  měsíců  po udělení licence na uskladňování plynu   havarijní  plán  podzemního zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat   jej ministerstvu a každoročně upřesňovat,

 

   i)  zveřejňovat  rozsah  a  termíny  odstávek zařízení pro uskladňování   plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,

 

   j)   zřídit   a  provozovat  technický  dispečink,  který  odpovídá  za   dispečerské řízení podzemního zásobníku plynu,

 

   k)  umožnit  přístup  k  podzemnímu  zásobníku  plynu každému, kdo o to   požádá  a  splňuje podmínky přístupu, s výjimkou případu prokazatelného   nedostatku  volné  kapacity;  případné  odmítnutí přístupu k podzemnímu   zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

 

   l)  prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn   z  důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen z podzemního   zásobníku plynu do skončení účinnosti smlouvy,

 

   m) vyhlašovat stav nouze v rámci podzemního zásobníku plynu,

 

   n) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj podzemního   zásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let,

 

   o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství,   které získává při výkonu své činnosti,

 

   p)   zpracovávat   a  předkládat  Energetickému  regulačnímu  úřadu  ke   schválení  Řád  provozovatele podzemního zásobníku plynu a po schválení   zajistit jeho zveřejnění,

 

   q)  zpracovávat  a  předávat  ministerstvu  a Energetickému regulačnímu   úřadu  jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního   roku,  zprávu  o  kvalitě a úrovni údržby zařízení podzemního zásobníku   plynu,

 

   r)  dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a   souvisejících služeb.“.

 

   180. § 61 včetně nadpisu zní:

 

   „§ 61

 

   Obchodník s plynem

 

   (1) Obchodník s plynem má právo

 

   a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem,

 

   b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států,

 

   c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních   soustav,  podzemních  zásobníků  plynu  za  podmínek  stanovených tímto   zákonem,

 

   d)  ukončit  nebo  přerušit  dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném   odběru plynu,

 

   e)  na  poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní   soustavy  a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování   dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno   k přepravní nebo distribuční soustavě,

 

   f)  na  poskytnutí  nezbytných informací pro plnění svých povinností od   ostatních účastníků trhu s plynem.

 

   (2) Obchodník s plynem je povinen

 

   a)  vypracovávat  denní, měsíční, roční a pětiletou obchodní bilanci, a   to  včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do   České  republiky  s  uvedením  zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat   společně  s měsíčními údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebou   nižší než 400 tis. m3, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu,

 

   b)   řídit  se  v  případě  vyhlášení  stavu  nouze  pokyny  dispečinků   příslušných provozovatelů,

 

   c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské   soustavy  dodáván,  a  množstvím  plynu,  který  z plynárenské soustavy   odebírá,

 

   d)   zajistit   zákazníkům,   kterým  dodává  plyn,  jeho  bezpečnou  a   spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,

 

   e)   poskytovat   provozovateli   přepravní   soustavy,   provozovateli   distribuční  soustavy  nebo  provozovateli  podzemního  zásobníku plynu   informace   nezbytné   pro  zajištění  provozu  a  rozvoje  plynárenské   soustavy,

 

   f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,

 

   g) účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance,

 

   h)  dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a   souvisejících služeb,

 

   i)  předávat  operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností   operátora trhu podle § 20a,

 

   j)  zaregistrovat  se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem u   operátora   trhu;   zaregistrováním   se   obchodník   s  plynem  stává   registrovaným účastníkem trhu,

 

   k)   zajišťovat   propagaci   energetických  služeb  a  jejich  nabídky   zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

 

   l)  upozornit  zákazníky  nejpozději  2  měsíce  předem na záměr změnit   smluvní podmínky.“.

 

   181. § 62 včetně nadpisu zní:

 

   „§ 62

 

   Zákazník

 

   (1) Zákazník má právo na

 

   a)  připojení  svého  odběrného  plynového  zařízení  k  přepravní nebo   distribuční  soustavě  při  dodržení  podmínek  připojení,  pokud  má k   připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,

 

   b) volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu,

 

   c)  dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a   pokud  má  na  tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní   soustavy  nebo  distribuční  soustavy  a  pokud  to  technické podmínky   přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,

 

   d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,

 

   e)  přístup  do  přepravní soustavy, distribuční soustavy, k podzemnímu   zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem.

 

   (2) Zákazník je povinen

 

   a)  uhradit  výrobci  plynu  nebo provozovateli přepravní soustavy nebo   provozovateli  distribuční  soustavy  stanovený  podíl  na  oprávněných   nákladech na připojení,

 

   b)  umožnit  instalaci  měřicího  zařízení provozovateli přepravní nebo   distribuční soustavy, ke které je připojen,

 

   c)   zajistit  přístup  k  měřicím  zařízením  provozovateli  příslušné   soustavy, ke které je připojen,

 

   d)  řídit  se  pokyny  technických  dispečinků  provozovatele přepravní   soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy,

 

   e)  předávat  operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou si   zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu,

 

   f)  udržovat  odběrné  plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo   příčinou  ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění   závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,

 

   g)  při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně   přípojek  umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění hlavního   uzávěru  plynu  a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; náklady   na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,

 

   h)  v  případě,  že  si  zajišťuje  dodávku  plynu  sám  a nejedná se o   domácnost,  poskytovat  provozovateli přepravní soustavy, provozovateli   distribuční  soustavy  nebo  provozovateli  podzemního  zásobníku plynu   informace  nezbytné  pro  zajištění  bezpečného  a spolehlivého provozu   plynárenské soustavy,

 

   i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to   od okamžiku zahájení této dodávky.

 

   (3) Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen

 

   a)  dodržovat  rovnováhu  mezi množstvím plynu, které si do plynárenské   soustavy  dodává,  a  množstvím  plynu,  které  z  plynárenské soustavy   odebírá,

 

   b)  předávat  operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti   operátora trhu podle § 20a.

 

   (4)  Vlastník  nemovitosti,  do  které je zákazníkům v této nemovitosti   dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen

 

   a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,

 

   b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku   ve  stavu,  který  odpovídá  právním  předpisům,  technickým  normám  a   technickým  pravidlům  a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu   tak,  aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a   v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,

 

   c)   umožnit   provozovateli  distribuční  soustavy  přístup  k  tomuto   odběrnému zařízení a zajistit údržbu tohoto zařízení.

 

   (5)  Společné  odběrné  plynové  zařízení  pro  dodávku  plynu  v jedné   nemovitosti je součástí této nemovitosti.“.

 

   182. § 63 se zrušuje.

 

   183. § 64 a 65 včetně nadpisů znějí:

 

   „§ 64

 

   Technické plynárenské dispečinky

 

   (1)   Bezpečný  a  spolehlivý  provoz  plynárenské  soustavy  zajišťují   dispečinky plynárenských podnikatelů.

 

   (2)   Dispečinky   plynárenských   podnikatelů  jsou  povinny  vzájemně   spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.

 

   (3)  Při  stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně   zamezujících   jejich   vzniku  jsou  pokyny  dispečinku  provozovatele   přepravní   soustavy   nadřazeny   pokynům   dispečinků   provozovatelů   distribučních soustav a provozovatelů podzemních zásobníků a dispečinků   výrobců   plynu.   Pokyny  dispečinku  provozovatele  místně  příslušné   distribuční  soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků,   jsou  nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav,   pokynům  dispečinku  provozovatelů podzemních zásobníků plynu a pokynům   dispečinku výrobců plynu na tuto soustavu připojených.

 

§ 65

 

Přímý plynovod

 

   (1)  Zákazníkovi  je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo   výrobny  plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu   České republiky, a to přímým plynovodem.

 

   (2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud mu   byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.

 

   (3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen

 

   a)   umožnit   provozovateli   přepravní  soustavy  nebo  provozovateli   distribuční  soustavy  instalovat  měřicí zařízení a uhradit náklady na   tuto instalaci,

 

   b) řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,

 

   c)  zajistit  provoz,  údržbu  a  opravy  přímého plynovodu tak, aby se   nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.“.

 

   184.  V  §  66  odst. 2 se za slovem „zřízena“ čárka nahrazuje tečkou a   slova „nedojde-li k jiné dohodě“ se zrušují.

 

   185. V § 67 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Na přeložku vybraného   plynového  zařízení  nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází   ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.“.

 

   186.  V § 67 se odstavec 7 zrušuje, ostatní odstavce se přečíslují. V §   67  se  dosavadní  odstavec 14 zrušuje a v dosavadním odstavci 11 se na   konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

 

   187. Za § 67 se vkládá nový § 67a, který včetně nadpisu zní:

 

   „§ 67a

 

   Výjimky z povinností přístupu pro nová plynová zařízení

 

   (1)  V  případě  výstavby  části  přepravní  soustavy, která má sloužit   výhradně   k  propojení  přepravní  soustavy  se  zahraniční  přepravní   soustavou  nebo  propojení  zahraničních přepravních soustav mezi sebou   (dále  jen „propojovací plynovod“), výstavby podzemního zásobníku plynu   nebo  v  případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity   již  provozovaného  propojovacího  plynovodu  nebo podzemního zásobníku   plynu  může  Energetický  regulační  úřad rozhodnout o dočasném omezení   povinnosti  umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k   soustavě  za  regulované  ceny  nebo  omezení  povinnosti  přístupu  do   podzemního  zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále   jen „dočasné omezení“).

 

   (2) Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že

 

   a)  výstavba  propojovacího  plynovodu  nebo podzemního zásobníku plynu   nebo  podstatné  zvýšení  jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské   soutěže  v  oblasti  plynárenství a k podstatnému zvýšení bezpečnosti a   spolehlivosti dodávek plynu,

 

   b)  existuje  důvodná  obava, že by bez dočasného omezení nemohlo být v   přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice,

 

   c)  vlastníkem  propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu   bude  fyzická  nebo  právnická osoba, která není zároveň provozovatelem   některé  z propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které   má být podzemní zásobník plynu připojen,

 

   d) užívání propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu bude   za úhradu,

 

   e)  dočasným  omezením  nedojde  k  ohrožení  nebo  omezení hospodářské   soutěže  v  oblasti  plynárenství  nebo  řádnému  fungování  a  rozvoji   vnitřního  trhu  s  plynem  Evropských společenství, a rovněž nedojde k   ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav,   ke  kterým  má  být  propojovací  plynovod nebo podzemní zásobník plynu   připojen.

 

   (3)  Energetický  regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě   posouzení  splnění  předpokladů  podle  odstavce  2,  posouzení potřeby   výstavby  propojovacího  plynovodu  nebo podzemního zásobníku plynu pro   rozvoj plynárenské soustavy, a v případě propojovacích plynovodů rovněž   na  základě  výsledků  projednání  žádosti  o  dočasné  omezení s věcně   příslušnými orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být   propojovací  plynovod  připojen  nebo  jejichž  přepravní  soustavy  má   propojovací   plynovod   propojit.  Před  vydáním  rozhodnutí  projedná   Energetický  regulační úřad návrh rozhodnutí s Ministerstvem průmyslu a   obchodu;  podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační   úřad   žádosti  o  dočasné  omezení  vyhoví,  je  souhlasné  stanovisko   Ministerstva průmyslu a obchodu.

 

   (4) Na dočasné omezení není právní nárok.

 

   (5)  Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví   délku  dočasného  omezení  a  v  případě propojovacího plynovodu rovněž   podmínky   přístupu   k   propojovacímu  plynovodu.  Pokud  Energetický   regulační  úřad  rozhodne  o  dočasném  omezení,  je povinen neprodleně   předat  Komisi stejnopis rozhodnutí včetně shrnutí případu. Rozhodne-li   Komise  ve  stanovené  lhůtě,  že  má být rozhodnutí o dočasném omezení   zrušeno  nebo změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a   vydá nové rozhodnutí ve věci; přitom je vázán právním názorem Komise.“.

 

   188. § 68 a 69 včetně nadpisů znějí:

 

   „§ 68

 

   Ochranná pásma

 

   (1)  Plynárenská  zařízení  jsou  chráněna ochrannými pásmy k zajištění   jejich  bezpečného  a  spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem   nabytí  právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního   souhlasu  s  umístěním  stavby,  pokud  není  podle  stavebního  zákona   vyžadován  ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského   zařízení do provozu.

 

   (2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor   v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí:

 

   a)  u  nízkotlakých  a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek,   jimiž  se  rozvádí  plyn  v  zastavěném území obce 1 m na obě strany od   půdorysu,

 

   b)  u  ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od   půdorysu,

 

   c) u technologických objektů 4 m od půdorysu.

 

   (3)  V  ochranném  pásmu  je zakázáno provádět činnosti, které by mohly   ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.   Při  provádění  veškerých  činností  v  ochranném pásmu i mimo ně nesmí   dojít k poškození plynárenského zařízení.

 

   (4)  Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k   ohrožení  života,  zdraví,  bezpečnosti  nebo  majetku osob, fyzická či   právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý   plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku

 

   a)  stanoví  písemně  podmínky  pro realizaci veřejně prospěšné stavby,   pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,

 

   b)  udělí  písemný  souhlas  se  stavební činností, umísťováním staveb,   neuvedených  v  písmenu  a),  zemními  pracemi,  zřizováním  skládek  a   uskladňováním  materiálu  v  ochranném  pásmu;  souhlas  musí obsahovat   podmínky, za kterých byl udělen.

 

   (5)  V  lesních  průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo   provozovatel  distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků   o  šířce  2  m  na  obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé   dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

 

   (6)  Vysazování  trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm   nad  povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany   od   osy   plynovodu  nebo  přípojky  lze  pouze  na  základě  souhlasu   provozovatele   přepravní   soustavy   nebo  provozovatele  distribuční   soustavy nebo provozovatele přípojky.

 

§ 69

 

Bezpečnostní pásma

 

   (1)  Bezpečnostní  pásma  jsou  určena  k zamezení nebo zmírnění účinků   případných  havárií  plynových  zařízení  a  k  ochraně života, zdraví,   bezpečnosti  a  majetku  osob.  Bezpečnostní  pásmo  vzniká dnem nabytí   právní  moci  územního  rozhodnutí  o umístění stavby, nebo dnem nabytí   právní  moci  územního  souhlasu  s  umístěním stavby, pokud není podle   stavebního  zákona  vyžadován  ani  jeden  z těchto dokladů, potom dnem   uvedení plynového zařízení do provozu.

 

   (2)  Bezpečnostním  pásmem  se  pro účely tohoto zákona rozumí souvislý   prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od   půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

 

   (3)  Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k   ohrožení   života,   zdraví,   bezpečnosti  nebo  zdraví  osob,  lze  v   bezpečnostním pásmu

 

   a)  realizovat  veřejně  prospěšnou  stavbu,  pokud  stavebník  prokáže   nezbytnost  jejího  umístění  v  bezpečnostním  pásmu,  jen  na základě   podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za   provoz příslušného plynového zařízení,

 

   b)  umístit  stavbu,  neuvedenou  v  písmenu  a),  pouze  po předchozím   písemném  souhlasu  fyzické  nebo  právnické  osoby,  která odpovídá za   provoz příslušného plynového zařízení.

 

   (4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.“.

 

   189.  V  §  70  odst.  2  se  za  větu  první  doplňují  věty „Vlastník   plynárenského  zařízení  je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky   vyvolal,  se  způsobem  provedení přeložky a náklady na její provedení.   Náklady  na  provedení  přeložky  mohou  zahrnovat pouze nezbytně nutné   náklady.“.

 

   190. § 71 až 73 znějí:

 

   „§ 71

 

   Měření

 

   (1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.

 

   (2)  Provozovatel  přepravní  soustavy  a  provozovatelé  distribučních   soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové   zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřicím zařízením.

 

   (3)  Provozovatel  přepravní  soustavy  a  provozovatelé  distribučních   soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové   zařízení  je  připojeno  na  jimi provozovanou soustavu a jejichž odběr   plynu  na  příslušném  odběrném  místě byl v předcházejícím kalendářním   roce vyšší než 15 mil. m3, průběhovým měřením s dálkovým přenosem dat.

 

   (4)  Provozovatel  přepravní  soustavy  a  provozovatelé  distribučních   soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové   zařízení  je  připojeno  na jimi provozovanou soustavu, a jejichž odběr   plynu  na  příslušném  odběrném  místě byl v předcházejícím kalendářním   roce vyšší než 400 tis. m3, průběhovým měřením.

 

   (5) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní   nebo distribuční soustavy.

 

   (6)  Výrobci plynu, zákazníci, provozovatelé podzemních zásobníků plynu   a  provozovatelé  distribučních  soustav  jsou  povinni  na svůj náklad   upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízení po   předchozím   projednání   s   provozovatelem  přepravní  soustavy  nebo   provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.

 

   (7)  Jakýkoliv  zásah  do  měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele   přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je   měřicí zařízení připojeno, se zakazuje.

 

   (8) Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu   jsou  povinni  umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli   distribuční  soustavy  kdykoliv  přístup  k měřicímu zařízení za účelem   provedení   kontroly,  odečtu,  údržby,  výměny  či  odebrání  měřicího   zařízení.

 

   (9)  Provozovatel  přepravní  soustavy  nebo  provozovatel  distribuční   soustavy  má  právo  jednotlivé  části měřicího zařízení zajistit proti   neoprávněné  manipulaci.  Zjistí-li zákazník porušení měřicího zařízení   nebo  jeho  zajištění,  je  povinen neprodleně to oznámit provozovateli   přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy.

 

   (10)  Provozovatel  přepravní  soustavy  nebo  provozovatel distribuční   soustavy   na   náklad  výrobce  plynu,  zákazníka  nebo  provozovatele   podzemního  zásobníku  plynu  zajišťuje  instalaci  vlastního  měřicího   zařízení,  na  svůj  náklad  jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost   měření.

 

   (11) Má-li výrobce plynu, zákazník či provozovatel podzemního zásobníku   plynu  pochybnosti  o  správnosti  údajů  měření  nebo zjistí závadu na   měřicím   zařízení,   má  právo  nechat  jej  přezkoušet.  Provozovatel   přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na   základě  písemné  žádosti  výrobce  plynu,  zákazníka  či provozovatele   podzemního  zásobníku plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí   zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

 

   (12) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s   jeho  přezkoušením  a ověřením správnosti měření provozovatel přepravní   soustavy   nebo   provozovatel  distribuční  soustavy.  Není-li  závada   zjištěna,  hradí  tyto  náklady výrobce plynu, zákazník či provozovatel   podzemního zásobníku plynu.

 

   (13)  Na  odběrném  plynovém  zařízení před měřicím zařízením nesmí být   prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele   přepravní nebo distribuční soustavy.

 

   (14)  U  zákazníků,  jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě   nepřesáhne   400  tis.  m3,  je  časový  průběh  měření,  pokud  nemají   instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.

 

§ 72

 

Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem

 

   (1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s   plynem  dodávat  účastníkovi  trhu  s  plynem plyn vymezený množstvím a   časovým  průběhem  a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj   cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti   za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

 

   a) výčet odběrných míst,

 

   b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu,

 

   c)  délku  výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, jedná-li se o smlouvu   na  dobu  neurčitou,  se  zákazníkem,  jehož roční odběr plynu v jednom   odběrném místě nepřesahuje 400 tis. m3,

 

   d)   oprávnění  zákazníka  odstoupit  od  smlouvy  v  případě  neplnění   smluvních  povinností  ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s   navrhovanou změnou smluvních podmínek,

 

   e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,

 

   f) dobu trvání smlouvy.

 

   (2)  Smlouvou  o  sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce   plynu  nebo  obchodník  s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na   vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu,   distribuce  plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit   za  dodávku  plynu  cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu   uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených   službách  dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na   výrobce  plynu  nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách   dodávek  plynu  musí  dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako   smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

 

   (3)  Smlouvou  o  připojení  se  zavazuje  výrobce  plynu, provozovatel   přepravní  soustavy nebo distribuční soustavy nebo podzemního zásobníku   plynu  připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo   distribuční  soustavě nebo podzemnímu zásobníku plynu zařízení žadatele   pro  výrobu,  distribuci  plynu,  podzemní  uskladnění plynu nebo odběr   plynu  a  zajistit  požadovanou  kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit   podíl  na  oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí   dále obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho   umístění a termín a místo připojení zařízení.

 

   (4)  Smlouvou  o  dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce   plynu  dopravit  pro  jiného  výrobce  plynu,  obchodníka s plynem nebo   zákazníka  sjednané  množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem   nebo  zákazník  se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě   plynu  těžebním  plynovodem  musí  dále  obsahovat dobu trvání smlouvy,   velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného   plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.

 

   (5)  Smlouvou  o  přepravě  plynu  se  zavazuje  provozovatel přepravní   soustavy  dopravit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou   nebo  právnickou  osobu sjednané množství plynu a tento účastník trhu s   plynem  nebo  zahraniční  fyzická  nebo  právnická  osoba  se  zavazuje   zaplatit  za  přepravu plynu regulovanou cenu za přepravu a související   služby  nebo  cenu  stanovenou  na  základě schváleného tržního způsobu   stanovení  ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o přepravě plynu   zákazníkům  na  území  České  republiky  musí dále obsahovat ujednání o   závaznosti  Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání smlouvy,   určení   vstupních  a  výstupních  bodů  přepravní  soustavy,  velikost   přepravní  kapacity,  termín  zahájení  přepravy  plynu a způsob měření   plynu. Smlouva o přepravě plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

 

   a) výčet odběrných míst,

 

   b) způsob úhrady plateb za přepravu plynu,

 

   c)   oprávnění  zákazníka  odstoupit  od  smlouvy  v  případě  neplnění   smluvních  povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v   případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

 

   d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.

 

   (6)  Smlouvou  o  distribuci plynu se zavazuje provozovatel distribuční   soustavy  zajistit  na  vlastní  jméno a na vlastní účet přepravu plynu   nebo  v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na   přepravní  soustavu distribuci plynu z distribuční soustavy připojené k   přepravní  soustavě,  rezervovat  distribuční  kapacitu  a dopravit pro   účastníka  trhu  s  plynem  sjednané  množství  plynu a účastník trhu s   plynem  se  zavazuje  zaplatit  cenu  uplatněnou  v  souladu  s cenovou   regulací  za  distribuci  plynu,  přepravu  plynu a související služby.   Smlouva  o  distribuci  plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu   provozovatele   distribuční   soustavy,  dobu  trvání  smlouvy,  termín   zahájení   distribuce   plynu,  velikost  rezervované  kapacity,  výčet   předávacích  míst,  způsob  měření  distribuce  plynu a jejího průběhu.   Smlouva o distribuci plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

 

   a) výčet odběrných míst,

 

   b) způsob úhrady plateb za distribuci plynu,

 

   c)   oprávnění  zákazníka  odstoupit  od  smlouvy  v  případě  neplnění   smluvních  povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo   v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,   d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.

 

   (7)  Smlouvou  o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel podzemního   zásobníku  plynu  uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční   fyzickou či právnickou osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s   plynem  nebo zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit   za  uskladnění  dohodnutou  cenu.  Smlouva  o  uskladňování  plynu musí   obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele podzemního zásobníku   plynu,  době  trvání  smlouvy,  velikosti skladovací kapacity, provozní   objem,  denní  vtláčecí  výkon  a těžební výkon. Smlouva o uskladňování   plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

 

   a) způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,

 

   b)   oprávnění  zákazníka  odstoupit  od  smlouvy  v  případě  neplnění   smluvních povinností ze strany provozovatele podzemního zásobníku plynu   nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

 

   c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.

 

   (8)   Smlouvou   o   zúčtování   odchylek  se  operátor  trhu  zavazuje   vyhodnocovat,  zúčtovávat  a  vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a   subjekt  zúčtování  se  zavazuje  platit  cenu  uplatněnou  v souladu s   cenovou  regulací.  Uzavřením  smlouvy  o zúčtování odchylek se fyzická   nebo  právnická  osoba  stává  subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování   odchylek  musí  obsahovat  ujednání  o  závaznosti  obchodních podmínek   operátora trhu a dobu trvání smlouvy.

 

   (9)  Pokud  smlouva  uzavřená  podle  odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje   některou  ze  stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se   zákazník nedovolá její neplatnosti.

 

§ 73

 

Stav nouze

 

   (1)  Stavem  nouze  je  stav,  který  vznikl  v  plynárenské soustavě v   důsledku

 

   a) živelních událostí,

 

   b)  opatření  státních  orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu   nebo válečného stavu^10),

 

   c)   havárií   na   zařízeních   pro  výrobu,  přepravu,  distribuci  a   uskladňování plynu,

 

   d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,

 

   e) teroristického činu,

 

   f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,

 

   a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti   plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém   území státu, vymezeném území nebo jeho části.

 

   (2)  Předcházení  stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,   kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

 

   (3) Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy

 

   a)  vyhlašuje  přesný  čas  vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných   sdělovacích  prostředcích  a  prostřednictvím  prostředků dispečerského   řízení  a  neprodleně  oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu   úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města   Prahy,

 

   b)  oznamuje  předcházení  stavu  nouze,  a  to bez zbytečného odkladu,   nejpozději  však  do  1  hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a   neprodleně  oznamuje  ministerstvu,  Energetickému  regulačnímu  úřadu,   Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

 

   c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

 

   (4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy

 

   a)  vyhlašuje  přesný  čas  vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných   sdělovacích  prostředcích  a  prostřednictvím  prostředků dispečerského   řízení  a  neprodleně  oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu   úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města   Prahy,

 

   b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení   činností   podle   odstavce   2  a  neprodleně  oznamuje  ministerstvu,   Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a   Magistrátu hlavního města Prahy,

 

   c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

 

   (5)  Při  stavu  nouze  a  při  předcházení  stavu  nouze  jsou všichni   účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo   změně dodávky plynu.

 

   (6)  Při  stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu   škody a ušlého zisku vyloučeno.

 

   (7)  Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při   rozsáhlých  haváriích  zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a   uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to   umožňují,  povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek,   a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.

 

   (8)  Plynárenští  podnikatelé  jsou  povinni  bezprostředně  po  vzniku   havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s   havarijními plány.

 

   (9)  Odstranění  havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze   vyhlášeném  pro  celé  území  státu  koordinuje  provozovatel přepravní   soustavy  a  v  případě  vyhlášení  stavu  nouze  pro  část území státu   provozovatel distribuční soustavy.“.

 

   191. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní:

 

   „§ 73a

 

   Bezpečnostní standard

 

   (1)  Obchodník  s plynem nebo výrobce plynu dodávající plyn zákazníkům,   jejichž  spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla nižší než 400 tis.   m3,  je  povinen  pro  tyto  zákazníky  zajistit  bezpečnostní standard   požadované dodávky plynu.

 

   (2) Bezpečnostním standardem dodávky plynu se rozumí zajištění bezpečné   a spolehlivé dodávky plynu pro následující situace:

 

   a)  pro  částečné  přerušení dodávky plynu po dobu trvající 8 týdnů a v   rozsahu  20  %  z  celkového  denního  objemu všech dovozních kontraktů   určených  pro  zajištění  dodávek  zákazníkům obchodníka na území České   republiky  nebo  pro  zajištění  spotřeby zákazníka, který si obstarává   plyn sám, v zimním období,

 

   b)  pro  spotřebu plynu v 5 po sobě následujících kalendářních dnech, v   nichž průměrná denní teplota zůstane nižší než -148C,

 

   c)  pro  pokrytí poptávky po plynu vyvolané vývojem venkovních teplot v   průběhu  nejchladnějšího  období  od  1.  října do 31. března, které se   vyskytlo v posledních 20 letech předcházejících danému roku.

 

   (3) Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:

 

   a) využitím podzemních zásobníků plynu,

 

   b) diverzifikací zdrojů dodávek plynu,

 

   c) prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,

 

   d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,

 

   e) využíváním alternativních paliv.

 

   (4)  Obchodník  s  plynem  nebo  výrobce  plynu, na kterého se vztahuje   povinnost  zajistit  bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce   1,  předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho   zajištění vždy k prvému dni každého měsíce operátorovi trhu.“.

 

   192. § 74 včetně nadpisu zní:

 

   „§ 74

 

   Neoprávněný  odběr,  neoprávněná  přeprava,  neoprávněná  distribuce  a   neoprávněné uskladnění plynu

 

   (1) Neoprávněným odběrem plynu je

 

   a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu,

 

   b)  odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo   platebních   povinností,   vyplývajících   z  náhrady  škody  způsobené   neoprávněným  odběrem  plynu,  které  nejsou  splněny ani po předchozím   upozornění,

 

   c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl   smluvně sjednán,

 

   d)  připojení  nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený   plyn,

 

   e) odběr měřený měřicím zařízením,

 

   1.  které nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě   plynárenského   podnikatele   nebo  obchodníka  s  plynem,  v  důsledku   neoprávněného  zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti   či  příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy,   které údaje o skutečné spotřebě změnily,

 

   2.   které   nebylo  připojeno  plynárenským  podnikatelem  nebo  jehož   připojení jím nebylo schváleno,

 

   3.  na  kterém  bylo  porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a   měřicí  zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch zákazníka nebo byl   prokázán zásah do měřicího zařízení,

 

   f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu   či  na  zařízení  distribuční  soustavy,  zařízení  přepravní soustavy,   zařízení  pro  výrobu  nebo  těžbu  plynu  či zařízení pro uskladňování   plynu,

 

   g)  odběr  plynu,  kdy  zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil   přístup  k  měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového   zařízení,   přestože  byl  k  umožnění  přístupu  za  účelem  provedení   kontroly,  odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň   15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

 

   (2) Neoprávněnou přepravou plynu je

 

   a)  přeprava  bez  uzavřené  smlouvy na přepravu plynu nebo v rozporu s   uzavřenou smlouvou na přepravu plynu,

 

   b) přeprava při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,

 

   c)  přeprava  plynu  uskutečňovaná  v rozporu s podmínkami obsaženými v   Řádu provozovatele přepravní soustavy.

 

   (3) Neoprávněnou distribucí plynu je

 

   a) distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s   uzavřenou smlouvou na distribuci plynu,

 

   b) distribuce při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,

 

   c)  distribuce  plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v   Řádu provozovatele distribuční soustavy,

 

   d)  distribuce  plynu  bez  umožnění  přístupu  k  měřicímu  zařízení a   neměřeným  částem  odběrného  plynového  zařízení  za  účelem provedení   kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

 

   (4) Neoprávněným uskladněním plynu je

 

   a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s   uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,

 

   b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.

 

   (5)  Neoprávněný  odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a   neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.“.

 

   193. § 75 se zrušuje.

 

   194.  V  §  76 odst. 1 se slovo „zajistit“ nahrazuje slovy „ , pokud mu   odběratel  poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce   tepelné  energie,  na  základě  které  zajistí“,  slova  „pokud  je  to   technicky  možné“  se  zrušují,  slovo  „odběrateli“ se zrušuje a slovo   „který“ se nahrazuje slovem „kdo“.

 

   195. V § 76 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:

 

   „a)  o  to  požádá  a  dodávka  tepelné  energie  je v souladu s územní   energetickou koncepcí^11),

 

   11)  Zákon  č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších   předpisů.“.

 

   196. V § 76 odst. 1 písmeno b) zní:

 

   „b)  má  rozvodné  tepelné  zařízení  nebo  tepelnou přípojku a odběrné   tepelné   zařízení,   které   zajišťují   hospodárnost,   bezpečnost  a   spolehlivou   dodávku   nebo   spotřebu   v  souladu  s  technickými  a   bezpečnostními předpisy,“.

 

   197.  V  §  76  odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a   písmeno d) se zrušuje.

 

   198. V § 76 odst. 3 se věta první zrušuje.

 

   199.  V  §  76  odst. 3 písm. b) se čárka za slovem „teplota“ nahrazuje   slovem „a“ a slova „a hmotnostní nebo objemový průtok“ se zrušují.

 

   200. V § 76 odst. 3 písm. d) se za slovo „cenu“ vkládají slova „tepelné   energie“ a slova „nebo způsob jejího stanovení“ se zrušují.

 

   201. V § 76 odst. 3 písmeno e) zní:

 

   „e)  při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu   teplé  vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku   tepelné   energie  na  jednotlivá  odběrná  místa  včetně  získávání  a   ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování.“.

 

   202.  V  §  76  odst. 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a   doplňuje se písmeno f), které zní:

 

   „f)  v  případě,  že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií   nebo  teplou  vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří   uzavírají  smlouvu  o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů   mezi ně.“.

 

   203.  V  §  76 odst. 4 písm. c) se slovo „rekonstrukcí“ nahrazuje slovy   „stavebních  úprav“  a  za  slovo  „prací“  se  vkládají  slova  „a při   připojování nového odběrného místa“.

 

   204. V § 76 odst. 5 písmeno a) zní:

 

   „a)  v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat   na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body   a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,“.

 

   205.  V  76 odst. 5 písm. c) se za slovo „upozornění“ vkládají slova „a   stanovení rozsahu“.

 

 

   206.  V  §  76  se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo škodu   prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie“.

 

   207. V § 76 odstavec 7 zní:

 

   „(7) Provozovatel rozvodného tepelného zařízení je povinen zřídit věcné   břemeno  umožňující  využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely   uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v   případě,  že  vlastník  není  znám  nebo  není  určen nebo proto, že je   prokazatelně  nedosažitelný  nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a   jsou-li  dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke   stavbě  podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací   úřad  rozhodne  na  návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o   zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její   části.“.

 

   208.  V § 77 odst. 3 větě první se za slova „teplonosné látky“ vkládají   slova „nebo jejich parametrů a“ a za větu první se vkládá věta „Dále je   odběratel  povinen  na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro   instalaci  měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce   měřicího  zařízení  po  předchozím  projednání  s  dodavatelem  tepelné   energie.“.

 

   209.  V § 77 odst. 4 se za slova „pouze po“ vkládá slovo „písemné“ a za   slovo „licence“ se doplňují slova „na rozvod tepelné energie“.

 

   210.  V  § 78 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „U domovní předávací   stanice  lze  instalovat  měření^12)  tepelné energie na vstupu nebo na   výstupu z domovní předávací stanice.“.

 

   211.  V  §  78  odst.  4  se  slova  „Držitel licence“ nahrazují slovem   „Dodavatel“.

 

   212. V § 78 odst. 5 se věta druhá zrušuje.

 

   213. V § 78 odstavec 6 zní:

 

   „(6)  Při  dodávce  teplé vody společně přepravované pro více odběrných   míst  zajistí  držitel  licence do 1. září 2011 v každém odběrném místě   dodávky  měření  dodaného  množství  teplé  vody  pro  účely  poměrného   rozdělení  nákladů  na  tepelnou  energii  na její přípravu a rozvod na   jednotlivá odběrná místa podle § 76 odst. 3 písm. e). Dojde-li k dohodě   o  způsobu  rozdělení  nákladů  na  jednotlivá odběrná místa mezi všemi   odběrateli  připojenými  na  předávací stanici a dodavatelem, povinnost   tohoto měření nevzniká.“.

 

   214. V § 78 se odstavec 7 zrušuje.

 

   Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

 

   215. V § 78 odstavec 7 zní:

 

   „(7)  Při společné přípravě teplé vody pro více odběratelů nelze měření   instalované  odběrateli  použít pro stanovení množství dodávané tepelné   energie.“.

 

   216. V § 78 se doplňuje odstavec 8, který zní:

 

   „(8)  Společné  odběrné  tepelné zařízení pro dodávku tepelné energie v   jednom objektu je součástí tohoto objektu. Předávací stanice může být i   ve  vlastnictví  dodavatele  tepla, pokud tak bylo s vlastníkem objektu   dohodnuto.“.

 

   217.  V  § 80 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slovo „zdrojů“ vkládá odkaz   na poznámku pod čarou č. 4a a slova „podle § 31 odst. 1“ se zrušují.

 

   218. § 81 až 85 se zrušují.

 

   219. V § 86 odst. 2 se za větu první doplňují věty „Vlastník rozvodného   tepelného  zařízení  je  povinen  seznámit  toho,  kdo potřebu přeložky   vyvolal,  se  způsobem  provedení přeložky a náklady na její provedení.   Náklady  na  provedení  přeložky  mohou  zahrnovat pouze nezbytně nutné   náklady.“.

 

   220. V § 87 odstavce 1 až 4 znějí:

 

   „(1)  Ochranným  pásmem  se  rozumí  souvislý  prostor  v bezprostřední   blízkosti  zařízení  pro  výrobu  či  rozvod  tepelné energie, určený k   zajištění   jeho   spolehlivého   provozu  a  ochraně  života,  zdraví,   bezpečnosti  a  majetku  osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní   moci  územního  rozhodnutí  o  umístění stavby nebo územního souhlasu s   umístěním  stavby,  pokud  není  podle  stavebního zákona vyžadován ani   jeden  z  těchto  dokladů,  potom  dnem  uvedení zařízení pro výrobu či   rozvod tepelné energie do provozu.

 

   (2)  Ochranné  pásmo  je  vymezeno  svislými  rovinami vedenými po obou   stranách  zařízení  na  výrobu  či  rozvod tepelné energie ve vodorovné   vzdálenosti  měřené  kolmo  k  tomuto  zařízení  a  vodorovnou rovinou,   vedenou  pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé   vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.

 

   (3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky,   které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno   svislými  rovinami  vedenými  ve  vodorovné  vzdálenosti 2,5 m kolmo na   půdorys   těchto  stanic  a  vodorovnou  rovinou,  vedenou  pod  těmito   stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.

 

   (4)  V  ochranném  pásmu  zařízení,  která  slouží pro výrobu či rozvod   tepelné  energie,  i  mimo  ně  je zakázáno provádět činnosti, které by   mohly  ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.   Pro  realizaci  veřejně  prospěšné  stavby, pokud se prokáže nezbytnost   jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení   podmínky.  Ostatní  stavební  činnosti, umisťování staveb, zemní práce,   uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů   v  ochranných  pásmech  je  možno provádět pouze po předchozím písemném   souhlasu  provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně   prospěšné  stavby  nebo  souhlas,  který  musí  obsahovat  podmínky, za   kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu   na  vydání  územního  rozhodnutí  nebo oznámení záměru v území o vydání   územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu   nebo    územního    rozhodnutí   nebo   územního   souhlasu,   podmínky   nepřezkoumává.“.

 

   221. § 88 včetně nadpisu zní:

 

   „§ 88

 

   Stav nouze

 

   (1)  Stavem  nouze  je  stav,  který vznikl v soustavě centralizovaného   zásobování teplem v důsledku

 

   a) živelních událostí,

 

   b)  opatření  státních  orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu   nebo válečného stavu^10),

 

   c) havárií na zařízeních pro výrobu a rozvod tepelné energie,

 

   d) smogové situace podle zvláštních předpisů^10a),

 

   e) teroristického činu,

 

   f) nevyrovnané bilance v soustavě centralizovaného zásobování teplem,

 

   g) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob.

 

   (2)  Předcházení  stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,   kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

 

   (3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou všichni držitelé   licence,  odběratelé i koneční spotřebitelé povinni se podřídit omezení   spotřeby  tepelné  energie  bez  ohledu  na  uzavřené smlouvy. Držitelé   licencí  mohou  v  nezbytném  rozsahu  využívat  zařízení  odběratelů a   konečných spotřebitelů.

 

   (4)  Stav  nouze  a  jeho  ukončení  pro  celé  území  státu  vyhlašuje   ministerstvo,  pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města   Prahy   prostřednictvím   sdělovacích  prostředků  nebo  jiným  vhodným   způsobem.  Orgán,  který  stav  nouze  vyhlásil,  je povinen neprodleně   informovat  Ministerstvo  vnitra  a  příslušné hasičské záchranné sbory   krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.

 

   (5)  U  tepelných  sítí zásobovaných z více než 50% z jednoho zdroje je   držitel  licence  na  rozvod  tepelné energie povinen přezkoumat účinky   výpadku  tohoto  zdroje  a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě   pro připojení náhradních zdrojů.

 

   (6)  Při  stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu   škody a ušlého zisku vyloučeno.“.

 

   222. Nadpis § 89 zní: „Neoprávněný odběr tepelné energie“.

 

   223.  V § 89 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „tepla“ nahrazuje   slovy „tepelné energie“.

 

   224.  V  §  89 odst. 1 písm. a) se slova „uzavřenou smlouvou“ nahrazují   slovy   „tímto   zákonem   a  zákonem  upravujícím  oblast  hospodaření   energií^11)“.

 

   225. V § 89 odst. 1 písm. b) se slovo „záloh“ nahrazuje slovem „plateb“   a  slova  „odebrané  teplo“  se  nahrazují  slovy  „odebranou  tepelnou   energii“.

 

   226.  V § 89 odst. 1 písm. c) se slovo „nezaznamenává“ nahrazuje slovem   „nezaznamenalo“,  slovo „zaznamenává“ se nahrazuje slovem „zaznamenalo“   a  na  konci  písmene c) se doplňuje text „nebo byly v měřicím zařízení   provedeny takové zásahy, které údaje o skutečném odběru změnily“.

 

   227. V § 89 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se   písmeno f), které zní:

 

   „f)  odběr bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem   odběrného  tepelného  zařízení  za  účelem  provedení kontroly, odečtu,   údržby,  výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel k   umožnění   přístupu   alespoň   15   dnů   předem  písemně  nebo  jiným   prokazatelným způsobem vyzván.“.

 

   228. V § 89 odstavec 2 zní:

 

   „(2) Neoprávněný odběr tepelné energie se zakazuje.“.

 

   229. Hlava třetí zní:

 

   „HLAVA TŘETÍ

 

   SPRÁVNÍ DELIKTY

 

§ 90

 

Přestupky

 

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

 

   a)  podniká  v  energetických  odvětvích  na  území České republiky bez   licence,

 

   b)  neposkytne  svá  energetická  zařízení  jinému  držiteli  licence v   rozporu s § 10 odst. 7,

 

   c) nepředá příslušnému technickému dispečinku nezbytné údaje potřebné k   dispečerskému řízení v rozporu s § 26 odst. 5,

 

   d) se neřídí pokyny technických dispečinků provozovatelů přenosové nebo   distribuční  soustavy  a  jejich  Pravidly provozování či nesplní další

   úkony specifikované v § 28 odst. 2,

 

   e)   provede  zásahy  na  odběrných  elektrických  zařízeních,  kterými   prochází  neměřená  elektřina  bez  předchozího  souhlasu provozovatele   přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3,

 

   f)  provozuje  vlastní  náhradní  zdroj  propojený  s  přenosovou  nebo   distribuční  soustavou bez dohody s příslušným provozovatelem v rozporu   s § 28 odst. 4,

 

   g) nesplní požadavky stanovené v § 28 odst. 5, § 46 odst. 4, § 62 odst.   4, § 77 odst. 6 nebo v § 87 odst. 6,

 

   h) nezajistí bezpečný provoz elektrické, plynovodní či tepelné přípojky v rozporu s § 45 odst. 5, § 66 odst. 3 nebo s § 79 odst. 4,

 

   i)  provede v ochranných pásmech činnosti specifikované v § 46 odst. 8,   § 46 odst. 9, § 46 odst. 10, § 68 odst. 4 nebo v § 87 odst. 4,

 

   j) poruší povinnost stanovenou v § 46 odst. 12,

 

   k)  neupraví  na  svůj  náklad  předávací nebo odběrné místo pro měřicí   zařízení v rozporu s § 49 odst. 2 nebo s § 71 odst. 6,

 

   l)   neoznámí   provozovateli  přenosové,  přepravní  nebo  distribuční   soustavy  zjištěné závady na měřicích zařízeních v rozporu s § 49 odst.   4 nebo s § 71 odst. 9,

 

   m)  zasáhne  do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,   přepravní  nebo  distribuční  soustavy  v  rozporu s § 49 odst. 4, § 71   odst. 7 nebo s § 78 odst. 3,

 

   n)   neumožní   provozovateli  přenosové,  přepravní  nebo  distribuční   soustavy  přístup k měřicímu zařízení v rozporu s § 49 odst. 6 nebo s §   71 odst. 8,

 

   o)  se  nepodřídí omezení spotřeby elektřiny, plynu či tepla nebo změně   dodávek v rozporu s § 54 odst. 5, § 73 odst. 5 nebo s § 88 odst. 3,

 

   p) poruší některou z povinností uvedených v § 62 odst. 2,

 

   q)  neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy udržovat   volný pruh pozemků v lesních průsecích v rozporu s § 68 odst. 5,

 

   r)  vysadí  trvalé  porosty  bez  souhlasu provozovatele přepravní nebo   distribuční  soustavy,  anebo  provozovatele  přípojky v rozporu s § 68   odst. 6,

 

   s)  zasáhne  do odběrného plynového zařízení před měřicím zařízením bez   předchozího  písemného  souhlasu  provozovatele  distribuční soustavy v   rozporu s § 71 odst. 13,

 

   t)  neupraví  na  svůj  náklad  své  odběrné tepelné zařízení při změně   teplonosné látky nebo je neupraví pro instalaci měřicího zařízení či je   upraví  bez  předchozího  projednání  s  dodavatelem  tepelné energie v   rozporu s § 77 odst. 3,

 

   u) provozuje vlastní náhradní či jiný zdroj tepelné energie propojený s   rozvodným zařízením, jakož i dodává do tohoto zařízení tepelnou energii   bez  písemné  dohody  s  držitelem  licence na rozvod tepelné energie v   rozporu s § 77 odst. 4,

 

   v)  jako  vlastník  nemovitostí,  v  nichž je umístěno rozvodné tepelné   zařízení  nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, umístění a   provozování tohoto zařízení nestrpí v rozporu s § 77 odst. 6,

 

   w)  provede  úpravy  na  odběrném  tepelném zařízení nebo jeho částech,   kterými   prochází  neměřená  dodávka  tepelné  energie,  bez  souhlasu   držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77   odst. 7,

 

   x) nezajistí opravy a údržbu tepelné přípojky v rozporu s § 79 odst. 3,   nebo

 

   y)  provede  činnosti  v  ochranném pásmu zařízení pro výrobu či rozvod   tepelné  energie,  i  mimo  ně,  které  by mohly ohrozit tato zařízení,   jejich spolehlivost a bezpečnost provozu nebo ostatní stavební činnosti   bez  předchozího  písemného  souhlasu  provozovatele  tohoto zařízení v   rozporu s § 87 odst. 4.

 

   (2) Za přestupek lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

 

§ 91

 

Správní delikty držitele licence

 

   (1)  Držitel  licence  se  dopustí  správního  deliktu  tím,  že poruší   některou  z  povinností  držitele licence podle § 9, podle § 11 odst. 1   nebo podle § 20.

 

   (2)  Držitel  licence  na výrobu elektřiny se dopustí správního deliktu   tím, že

 

   a) poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 2,

 

   b) poruší povinnost vyplývající z § 32 odst. 5 písm. b),

 

   c)  zasáhne  do  měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové   nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, nebo

 

   d)  neoprávněně dodává elektřinu do elektrizační soustavy v rozporu s §   52 odst. 3.

 

   (3)  Držitel  licence  na přenos elektřiny se dopustí správního deliktu   tím, že

 

   a) neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které   vedly k jejímu omezení nebo přerušení, v rozporu s § 24 odst. 6,

 

   b) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10,

 

   c) poruší některou z povinností uvedených v § 26,

 

   d) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho

   udržování  a  pravidelné  ověřování  správnosti měření v rozporu s § 49   odst. 7,

 

   e)  nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření v   rozporu s § 49 odst. 8,

 

   f) překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3, nebo

 

   g)  nesplní  některou  z  povinností provozovatele přenosové soustavy v   rozporu  s  nařízením o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční   výměny elektrické energie.

 

   (4)  Držitel  licence  na  distribuci  elektřiny  se  dopustí správního   deliktu tím, že

 

   a)   nezajistí  distribuci  elektřiny  nad  rámec  licence  na  základě   rozhodnutí Energetického regulačního úřadu v rozporu s § 12 odst. 3,

 

   b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje v rozporu s   § 12a odst. 5,

 

   c) neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které   vedly k jejímu omezení nebo přerušení, v rozporu s § 25 odst. 7,

 

   d) poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 11 a 12,

 

   e)  nehradí výrobcům elektřiny příspěvky k ceně elektřiny z kombinované   výroby  elektřiny  a  tepla,  anebo vyrobené z druhotných energetických   zdrojů v rozporu s § 25 odst. 13,

 

   f) nedodrží některé z kritérií uvedených v § 25a odst. 2,

 

   g) nevydá program nebo nezajistí kontrolu jeho dodržování v rozporu s §   25a odst. 3 a 4,

 

   h)  jako  nájemce  nepřevezme  pronajatý podnik nebo jeho část do svého   účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku   v rozporu s § 25a odst. 8,

 

   i) poruší některou z povinností uvedených v § 26,

 

   j) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho   udržování  a  pravidelné  ověřování  správnosti měření v rozporu s § 49   odst. 7,

 

   k)  nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření v   rozporu s § 49 odst. 8, nebo

 

   l) překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 4.

 

 

   (5) Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí správního deliktu   tím, že

 

   a)  jako  dodavatel  poslední instance nedodává elektřinu za podmínek v   rozporu s § 12a,

 

   b) překročí některou z povinností uvedených v § 30 odst. 2, nebo

 

   c)  ukončí nebo přeruší dodávku elektřiny v případech, kdy se nejedná o   neoprávněný odběr elektřiny.

 

   (6)  Držitel  licence na výrobu plynu se dopustí správního deliktu tím,   že

 

   a) poruší některou z povinností uvedených v § 57,

 

   b) poruší některou z povinností uvedených v § 64 odst. 2,

 

   c) neplní některou z povinností uvedených v § 73 odst. 7 a 8,

 

   d)  nezajistí  bezpečnostní  standard  dodávky  plynu v rozporu s § 73a   odst. 1, nebo

 

   e) překročí některé z oprávnění uvedených v § 57 odst. 1.

 

   (7) Držitel licence na přepravu plynu se dopustí správního deliktu tím,   že

 

   a) nesplní některou z povinností uvedených v § 58,

 

   b) nedodrží některé z kritérií uvedených v § 58a odst. 2,

 

   c) nevydá program nebo nezajistí kontrolu jeho dodržování v rozporu s §   58a odst. 3,

 

   d)  jako  nájemce  nepřevezme  pronajatý podnik nebo jeho část do svého   účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku   v rozporu s § 58a odst. 7,

 

   e) poruší některou z povinností uvedených v § 64,

 

   f) nesplní některou z povinností uvedených v § 71,

 

   g) nesplní některou z povinností uvedených v § 73,

 

   h) překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1, nebo

 

   i) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle   nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

 

   (8)  Držitel  licence  na distribuci plynu se dopustí správního deliktu   tím, že

 

   a)  nezajistí  distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí   Energetického regulačního úřadu v rozporu s § 12 odst. 3,

 

   b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje v souladu s   § 12a odst. 5,

 

   c)  neobnoví distribuci plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly  k jejímu omezení nebo přerušení a v dané lhůtě, v rozporu s § 59   odst. 6,

 

   d) poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8,

 

   e) nedodrží některé z kritérií uvedených v § 59a,

 

   f) nevydá program nebo nezajistí kontrolu jeho dodržování v rozporu s §   59a odst. 3 a 4,

 

   g)  jako  nájemce  nepřevezme  pronajatý podnik nebo jeho část do svého   účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku   v rozporu s § 59a odst. 8,

 

   h) poruší některou z povinností uvedených v § 64,

 

   i) poruší některou z povinností uvedených v § 71,

 

   j) poruší některou z povinností uvedených v § 73, nebo

 

   k) překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1.

 

   (9)  Držitel licence na uskladňování plynu se dopustí správního deliktu   tím, že

 

   a) poruší některou z povinností uvedených v § 60,

 

   b) poruší některou z povinností uvedených v § 64,

 

   c) poruší některou z povinností uvedených v § 73, nebo

 

   d) překročí některé z oprávnění uvedených v § 60 odst. 1.

 

   (10)  Držitel  licence  na obchod s plynem se dopustí správního deliktu   tím, že

 

   a) jako dodavatel poslední instance nedodává plyn za podmínek uvedených   v § 12a,

 

   b) poruší některou z povinností uvedených v § 61 odst. 2,

 

   c)  nezajistí  bezpečnostní  standard  dodávky  plynu v rozporu s § 73a   odst. 1, nebo

 

   d)  ukončí  nebo  přeruší  dodávku  plynu v případech, kdy se nejedná o   neoprávněný odběr plynu.

 

   (11)  Držitel  licence na výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné   energie se dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)   neposkytne   dodávky  nad  rámec  licence  na  základě  rozhodnutí   Energetického regulačního úřadu v rozporu s § 12 odst. 2,

 

   b) poruší některou z povinností uvedených v § 76,

 

   c) poruší některou z povinností uvedených v § 78, nebo

 

   d) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76,

 

   e) poruší povinnost uvedenou v § 80 odst. 1.

 

   (12) Dodavatel tepelné energie se dopustí správního deliktu tím, že

 

   a) poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 2, nebo

 

   b) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4.

 

   (13) Za správní delikt uvedený v odstavcích 1 až 10 se ukládá pokuta až   do  výše  50  000  000 Kč. Za správní delikt uvedený v odstavci 11 nebo   odstavci 12 se ukládá pokuta až do výše 15 000 000 Kč.

 

§ 91a

 

   Správní delikty právnických osob nebo podnikajících fyzických osob

 

   (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního   deliktu tím, že

 

   a)  podniká  v  energetických  odvětvích  na  území České republiky bez   licence,

 

   b)  neposkytne  svá  energetická  zařízení  jinému  držiteli  licence v   rozporu s § 10 odst. 7,

 

   c) poruší některou z povinností uvedených v § 20 odst. 5,

 

   d) poruší povinnost uvedenou v § 26 odst. 5,

 

   e) poruší některou z povinností uvedených v § 28 odst. 2,

 

   f)  poruší  některou  z  povinností  uvedených v § 28 odst. 4 a 5, § 46   odst. 4, § 62 odst. 4, § 68 odst. 7, § 77 odst. 6 nebo v § 87 odst. 6,

 

   g)  ovlivní  kvalitu  elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s   elektřinou nebo nesplní některou z povinností uvedených v § 43,

 

   h)  poruší některou z povinností uvedených v § 45 odst. 5, § 66 odst. 3   nebo v § 79 odst. 3,

 

   i) poruší některou z povinností uvedených v § 46 odst. 14,

 

   j)  se  nepodřídí omezení spotřeby elektřiny, plynu či tepla nebo změně   dodávek v rozporu s § 54 odst. 5, § 73 odst. 5 nebo s § 88 odst. 3,

 

   k) poruší některou z povinností uvedených v § 62 odst. 2,

 

   l) poruší některou z povinností uvedených v § 77 odst. 3 nebo 4,

 

   m)   provede  zásahy  na  odběrných  elektrických  zařízeních,  kterými   prochází  neměřená  elektřina,  bez  předchozího souhlasu provozovatele   přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3,

 

   n) poruší některé ze zákazů uvedených v § 46, § 68 a v § 87,

 

   o)  zasáhne  do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,   přepravní  nebo  distribuční  soustavy  nebo vlastníka v rozporu s § 49   odst. 4, § 71 odst. 7 nebo s § 78 odst. 3,

 

   p)  zasáhne  do odběrného plynového zařízení před měřicím zařízením bez   předchozího  písemného  souhlasu  provozovatele  distribuční soustavy v   rozporu s § 71 odst. 13,

 

   q)  provede  úpravy  na  odběrném  tepelném zařízení nebo jeho částech,   kterými   prochází  neměřená  dodávka  tepelné  energie,  bez  souhlasu   držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77   odst. 7, nebo

 

   r) překročí některé z oprávnění uvedených v § 28 odst. 1,

 

   s)  jako  provozovatel  přímého  plynovodu poruší některou z povinností   uvedených v § 65 odst. 3.

 

   (2) Za správní delikt právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby se   ukládá pokuta až do výše 15 000 000 Kč.“.

 

   230. § 92 včetně poznámky pod čarou č. 12b zní:

 

   „§ 92

 

   (1)  Státní energetická inspekce je organizační složkou státu se sídlem   v Praze.

 

   (2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na   ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla územních inspektorátů   a  jejich  územní  působnost jsou dána sídlem krajských úřadů a územním   obvodem   kraje   a  Magistrátu  hlavního  města  Prahy^12a).  Ústřední   inspektorát i územní inspektoráty jsou správními úřady.

 

   (3)   Státní  energetická  inspekce  je  účetní  jednotkou.  Pro  účely   hospodaření  s  majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají   územní  inspektoráty  postavení vnitřních organizačních jednotek Státní   energetické inspekce.

 

   (4)  V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel; jeho jmenování   a odvolání se řídí služebním zákonem^12b). V čele územního inspektorátu   je ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ústřední ředitel.

 

   12b) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců   ve  správních  úřadech  a  o  odměňování těchto zaměstnanců a ostatních   zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).“.

 

   231. V § 93 odst. 1 písmeno d) zní:

 

   „d)  nařízení  o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny   elektrické  energie^2a) a nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským   přepravním soustavám^2b),“.

 

   232. V § 93 odst. 1 písmeno e) zní:

 

   „e)  zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a   o  změně  některých  zákonů  (zákon  o  podpoře využívání obnovitelných   zdrojů).“.

 

   233. § 94 zní:

 

   „§ 94

 

   (1) Státní energetická inspekce je oprávněna

 

   a)  vyžadovat  písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných   nedostatků  a  ve  stanovené  lhůtě  podání  písemné  zprávy  o  jejich   odstranění,

 

   b)  rozhodovat  o  povinnosti  provést  opatření  navržená energetickým   auditem a o lhůtách,

 

   c)   kontrolovat,  zda  příjemci  dotací  v  rámci  Národního  programu   hospodárného  využívání  energie  a  využívání  jejích  obnovitelných a   druhotných  zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé   údaje,

 

   d) kontrolovat shodu energetického spotřebiče,

 

   e) rozhodovat, aby výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce stáhl z trhu   nevyhovující energetické spotřebiče,

 

   f) vyžádat si od dotčených stran veškeré informace potřebné k posouzení   shody energetických spotřebičů,

 

   g)   odebírat   na   náklad   kontrolovaných  subjektů  vzorky  výrobků   energetických spotřebičů a provádět u nich kontroly shody,

 

   h)  ověřovat  úspory  energie plynoucí z energetických služeb a dalších   opatření   ke   zvýšení   energetické   účinnosti   včetně  stávajících   vnitrostátních opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

 

   i)  předávat  účastníkům  trhu  informace  o  mechanismech  na  zvýšení   energetické účinnosti a o jejich finančních a správních rámcích,

 

   j) vyžadovat informace potřebné k výkonu její činnosti.

 

   (2)  Státní energetická inspekce, jako dotčený správní orgán, uplatňuje   stanovisko  k územnímu plánu a regulačnímu plánu a závazná stanoviska v   územním řízení a stavebním řízení^4d).

 

   (3)  Státní  energetická  inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky   spotřebitelů  a  jiných  dotčených  stran  týkající  se  shody  výrobků   energetických spotřebičů.

 

   (4)  Pokud  Státní  energetická  inspekce  zahajuje  kontrolu  na návrh   ministerstva  nebo  Energetického  regulačního  úřadu,  je  povinna  je   seznámit s výsledky šetření.

 

   (5)  Rozhodnutí  vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí   územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.“.

 

   234. V § 95 odst. 2 se slova „a fyzická osoba podnikající“ zrušují.

 

   235. V § 95 odstavec 3 zní:

 

   „(3)   Pokuty   ukládá   v  prvním  stupni  územní  inspektorát  Státní   energetické   inspekce.   O   odvolání  proti  uložení  pokuty  územním   inspektorátem    Státní   energetické   inspekce   rozhoduje   ústřední   inspektorát Státní energetické inspekce.“.

 

   236. V § 95 se doplňuje odstavec 6, který zní:

 

   „(6)  Na  odpovědnost  za  jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické   osoby  nebo  v  přímé  souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto   zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“.

 

   237. § 96 zní:

 

   „Společná ustanovení

 

§ 96

 

   (1)  Energetický  regulační  úřad  je  příslušný  k rozhodování sporů o   právech  či  povinnostech  vyplývajících  z  právního vztahu podle § 17   odst.  5  písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí   ve  sporu  nebo  ve  lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání   návrhu  rozhodovat  ve  sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického   regulačního  úřadu  souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas   odpůrce  s  pravomocí  Energetického  regulačního  úřadu doručen tomuto   úřadu.  V  opačném  případě  Energetický regulační úřad návrh usnesením   odloží.

 

   (2)  Pravomocné  rozhodnutí  Energetického  regulačního úřadu nahrazuje   projev vůle účastníků sporu.

 

   (3)  Smlouvy  upravené  tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou   závazků  a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského nebo   obchodního  zákoníku,  pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá   něco jiného.

 

   (4) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění   povinnosti   nad  rámec  licence,  je  povinen  v  rozsahu  požadovaném   dodavatelem  nad  rámec  licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s   držitelem   licence  i  vůči  dodavateli  nad  rámec  licence  po  dobu   vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud   dodavatel  nad  rámec  licence  plní  závazky vzniklé z těchto smluv od   právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.“.

 

   238. Za § 97 se vkládá nový § 97a, který včetně nadpisu zní:

 

   „§ 97a

 

   Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu

 

   (1)   Řízení  o  schválení  Pravidel  provozování  přenosové  soustavy,   Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní   soustavy,  Řádu  provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele   podzemního  zásobníku  plynu,  obchodních  podmínek operátora trhu nebo   jiných  obdobných  podmínek  či postupů, jejichž schválení Energetickým   regulačním  úřadem  ukládá  právní  předpis, nebo jejich změn (dále jen   „řád“)  se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu   se zahajuje z moci úřední.

 

   (2)  Účastníkem  řízení  je  držitel  licence,  jehož  řád je předmětem   řízení.

 

   (3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s   právním  předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od   nabytí  účinnosti  takového právního předpisu Energetickému regulačnímu   úřadu  ke  schválení  návrh  nového  řádu  nebo změnu schváleného řádu,   kterým se rozpor s právním předpisem odstraní.

 

   (4)  Nepředloží-li  držitel  licence Energetickému regulačnímu úřadu ke   schválení  návrh  řádu  ve  lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě   podle  odstavce  3, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k   jeho  předložení  a  stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty   stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení   řádu.  Zahájení  řízení z moci úřední brání zahájení řízení v téže věci   na žádost držitele licence.

 

   (5)  Pokud  zvláštní  právní  předpis  ukládá  projednání návrhu řádu s   dotčenými  osobami,  musí  držitel  licence  projednání a jeho výsledky   doložit  současně  s  návrhem  řádu  na  jeho  schválení. Pokud držitel   licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení   řízení  ve  lhůtě  stanovené  Energetickým regulačním úřadem, postupuje   Energetický regulační úřad podle odstavce 6.

 

   (6)  Energetický  regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu   způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup,  a to nejméně na 10 pracovních   dnů,  není-li  právním  předpisem  stanovena  jiná  lhůta.  Oznámení  o   zveřejnění  vyvěsí  Energetický  regulační úřad na úřední desce spolu s   uvedením,  o  jaký  návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do   kdy  je  možné  uplatnit  připomínky. To neplatí v případě, kdy držitel   licence  projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty   první.

 

   (7)  Každý,  jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením   řádu  přímo  dotčeny,  může  u Energetického regulačního úřadu uplatnit   připomínky  s  jejich  odůvodněním.  Připomínkami, které se návrhu řádu   netýkají,  připomínkami,  které  uplatní  osoba,  jejíž oprávněné zájmy   nemohou  být  schválením  řádu  přímo  dotčeny,  nebo  připomínkami bez   odůvodnění  nebo  uplatněnými  po  lhůtě  se Energetický regulační úřad   nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační   úřad  před  vydáním  rozhodnutí  způsobem  umožňujícím dálkový přístup.   Energetický  regulační  úřad  může  návrh řádu upravit s přihlédnutím k   vyhodnocení  připomínek.  Pokud  by  takovou  úpravou došlo k podstatné   změně  návrhu  řádu,  může  Energetický  regulační  úřad  rozhodnout  o   opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.

 

   (8)  Na  postup  Energetického  regulačního  úřadu  podle  odstavce 6 a   uplatňování   připomínek  a  jejich  vypořádání  podle  odstavce  7  se   nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu   řádu  způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup  neběží  lhůta pro vydání   rozhodnutí.  V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního   řádu nepoužije.

 

   (9)  Energetický  regulační  úřad  návrh  řádu,  popřípadě  návrh  řádu   upravený  podle  odstavce  7  schválí,  není-li  v  rozporu  s  právním   předpisem  a  pokud  schválením  návrhu  řádu nedojde k založení značné   nerovnováhy  v  právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu   zamítne.  V  případě,  kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen,   může  Energetický  regulační  úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení   zahájeném z moci úřední.

 

   (10)  V  řízení  o  stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad   tak,  aby  stanovením  řádu  nedošlo  k  založení  značné nerovnováhy v   právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence   povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.“.

 

   239. V § 98 se odstavce 6 až 8 zrušují.

 

   240.  V  §  98  se doplňuje nový odstavec 14, který včetně poznámky pod   čarou č. 19 zní:

 

   „(14) Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího   věcného  břemene  podle  § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58   odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7 u energetických sítí   a  zařízení  daných  do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona do   katastru  nemovitostí  do konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní   právní předpis^19).

 

   19) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.“.

 

   241. Za § 98 se vkládá nový § 98a, který včetně nadpisu zní:

 

   „§ 98a

 

   Zmocňovací ustanovení

 

   (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

 

   a)  druhy  měřicích  zařízení,  umístění  měřicích zařízení a způsoby a   podmínky  jejich  instalace,  způsoby  vyhodnocování a termíny a rozsah   předávání  údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností   a  určení  množství  odebrané  elektřiny  nebo  plynu  v případě závady   měřicího  zařízení  a  způsob  stanovení náhrady škody při neoprávněném   odběru,  dodávce,  přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném   odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu,

 

   b)   způsoby  dispečerského  řízení,  pravidla  spolupráce  technických   dispečinků,  termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové   soustavy,  přepravní soustavy, provozovateli podzemního zásobníku plynu   nebo   provozovateli   distribuční  soustavy  pro  dispečerské  řízení,   přípravu  provozu  přenosové  nebo  přepravní soustavy nebo distribuční   soustavy  a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavy,   vyhodnocování  provozu  elektrizační  a  plynárenské  soustavy a způsob   využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb,

 

   c)  způsoby  tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování   kapacit  a  výkonů  v  plynárenské  soustavě  a  termíny a rozsah údajů   předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu pro tvorbu bilancí   a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,

 

   d) způsoby určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny   a  tepla a elektřiny z druhotných energetických zdrojů, způsoby výpočtu   účinnosti  pro  zařízení  s  daným  ročním poměrem vyrobené elektřiny a   užitečného  tepla, referenční hodnoty energie v palivu, způsoby výpočtu   množství   paliva   potřebného   k   výrobě  elektřiny  z  vysokoúčinné   kombinované  výroby  elektřiny  a  tepla,  termíny a rozsah předávaných   údajů  z  měření pro určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby   elektřiny  a  tepla  a  elektřiny  z  druhotných energetických zdrojů a   náležitosti žádosti o vydání osvědčení o původu elektřiny z kombinované   výroby  elektřiny  a  tepla nebo druhotných energetických zdrojů včetně   vzorů žádostí,

 

   e)   náležitosti  žádosti  o  udělení,  změnu,  prodloužení  a  zrušení   autorizace  na  výstavbu  vybraných  plynových  zařízení  včetně  vzorů   žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,

 

   f) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu   nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu   nouze  a  oznamování  předcházení  stavu  nouze a postupy při omezování   spotřeby  elektřiny,  plynu  a  tepla  včetně regulačního, vypínacího a   frekvenčního  plánu,  bezpečnostní  standard požadované dodávky plynu a   obsahové náležitosti havarijních plánů,

 

   g)  způsob  a  postup  registrace technických pravidel v plynárenství u   Hospodářské  komory  České  republiky,  h)  způsob rozdělení nákladů za   dodávku  tepelné  energie  při  společném  měření  odebíraného množství   tepelné  energie  na  přípravu  teplé  vody  pro  více odběrných míst v   případech, kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů.

 

   (2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou

 

   a)  způsoby  prokazování finančních a technických předpokladů a odborné   způsobilosti  pro  jednotlivé  druhy licencí, způsoby určení vymezeného   území  a  provozovny,  prokázání  vlastnického  nebo  užívacího práva k   užívání  energetického  zařízení,  náležitosti  prohlášení  odpovědného   zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence,

 

   b)   obsahové  náležitosti  Pravidel  provozování  přenosové  soustavy,   Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní   soustavy,  Řádu  provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele   podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu,

 

   c)   požadovanou   kvalitu  dodávek  a  služeb  v  elektroenergetice  a   plynárenství,  výši  náhrad  za  její  nedodržení,  postupy a lhůty pro   uplatnění nároku na náhradu a postupy pro vykazování dodržování kvality   dodávek a služeb,

 

   d)  postup  stanovení  výše  finančního  příspěvku  držitelů licence do   fondu,  postup  čerpání  finančních  prostředků z fondu, způsob výpočtu   prokazatelné  ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady,   kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,

 

   e)  náležitosti  a  členění  regulačních  výkazů  včetně  jejich vzorů,   odpisové   sazby   pro   účely  regulace  a  pravidla  pro  sestavování   regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,

 

   f)  způsob regulace v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen   a  termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o   cenách,  přípravu  a  provádění programů zvýšení energetické účinnosti,   podporu  a  sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení   energetické účinnosti,

 

   g)  podmínky  připojení výroben elektřiny, výroben plynu, distribučních   soustav,  podzemních  zásobníků  plynu  a  odběrných  míst  zákazníků k   elektrizační  nebo  plynárenské  soustavě  a  způsob  stanovení  podílu   nákladů  spojených  s  připojením  a se zajištěním požadovaného příkonu   nebo dodávky (plynu),

 

   h) Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví

 

   1.  podmínky  přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám,   rozsah  zveřejňovaných  informací pro umožnění přístupu k přenosové a k   distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační   soustavě,

 

   2.  termíny  pro  předkládání  žádostí  o  uzavření  smluv  na  trhu  s   elektřinou  a  termíny  uzavírání smluv a jejich registrace u operátora   trhu,

 

   3.  postupy  a  podmínky  pro  přenesení  a  převzetí  odpovědnosti  za   odchylku,

 

   4.  rozsah  a  termíny  předávání  údajů  pro  vyhodnocování odchylek a   vyúčtování   dodávek   elektřiny   a   ostatních  služeb,  postupy  pro   vyhodnocování,  zúčtování  a  vypořádání  odchylek,  včetně zúčtování a   vypořádání  regulační  energie  ve  stavu nouze a při předcházení stavu   nouze,

 

   5.  postupy  pro  obstarávání  regulační  energie  a  způsoby zúčtování   regulační energie,

 

   6.  postupy  pro  uplatnění povinně vykoupené elektřiny z obnovitelných   zdrojů na trhu s elektřinou,

 

   7.  organizaci  krátkodobého  trhu  s elektřinou a vyrovnávacího trhu a   způsoby jejich vypořádání,

 

   8.  pravidla  tvorby,  přiřazení  a  užití  typových  diagramů  dodávek   elektřiny,

 

   9. termíny a postup při výběru dodavatele elektřiny,

 

   10.  postup  při  přerušení,  omezení  a obnovení dodávky elektřiny při   neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,

 

   11.   postup  při  zajištění  dodávky  elektřiny  dodavatelem  poslední   instance,

 

   i) Pravidla trhu s plynem, která stanoví

 

   1. pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k   podzemnímu   zásobníku   plynu,  rozsah  zveřejňovaných  informací  pro   umožnění   přístupu   k  přepravní  soustavě,  distribuční  soustavě  a   podzemnímu  zásobníku  plynu  a  způsoby  řešení  nedostatku  kapacit v   plynárenské soustavě,

 

   2.  termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a   termíny uzavírání smluv,

 

   3.  postupy  a  podmínky  pro  přenesení  a  převzetí  odpovědnosti  za   odchylku,

 

   4.  rozsah  a  termíny  předávání  údajů  pro  vyhodnocování odchylek a   vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování,   zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího   plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,

 

   5. postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,

 

   6.   postup   provozovatele  podzemního  zásobníku  plynu  při  prodeji   nevytěženého  plynu  z  podzemního  zásobníku plynu po zániku smlouvy o   uskladňování plynu,

 

   7.   druhy  krátkodobých  trhů,  jejich  organizaci  a  způsoby  jejich   vypořádání,

 

   8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu,

   9. termíny a postup při změně dodavatele plynu,

 

   10.  postup  při  přerušení,  omezení  a  obnovení  dodávky  plynu  při   neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,

 

   11. postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance,

 

   j)  rozsah,  náležitosti  a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu   nebo tepelné energie a souvisejících služeb.

 

   (3)  Ministerstvo  pro  místní  rozvoj  stanoví  vyhláškou pravidla pro   rozúčtování nákladů v objektu na služby vytápění, chlazení, klimatizaci   a poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele.“.

 

   242. Příloha zní:

 

   „Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.

 

   Bezpečnostní pásma plynových zařízení

 

druh zařízení:                                        velikost pásma:

Podzemní zásobníky (od oplocení)

mimo samostatně umístěných sond                       250 m

Tlakové zásobníky zkapalněných plynů

do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3                  20 m

nad 20 m3 do 100 m3                                    40 m

nad 100 m3 do 250 m3                                   60 m

nad 250 m3 do 500 m3                                  100 m

nad 500 m3 do 1000 m3                                         150 m

nad 1000 m3 do 3000 m3                                200 m

nad 3000 m3                                           300 m

Plynojemy do 100 m3                                    30 m

nad 100 m3                                             50 m

Plnírny plynů (od technologie)                        100 m

Zkapalňovací stanice stlačených plynů                 100 m

Odpařovací stanice zkapalněných plynů                 100 m

Kompresorové stanice (od technologie)                 200 m

Regulační stanice vysokotlak

do tlaku 40 barů včetně                                10 m

Regulační stanice s tlakem nad 40 barů                 20 m

druh zařízení: velikost pásma:

Vysokotlaké plynovody a plynovodní

přípojky do tlaku 40 barů včetně

do DN 100 včetně                                       10 m

nad DN 100 do DN 300 včetně                            20 m

nad DN 300 do DN 500 včetně                            30 m

nad DN 500 do DN 700 včetně                            45 m

nad DN 700                                             65 m

Vysokotlaké plynovody a plynovodní

přípojky s tlakem nad 40 barů

do DN 100 včetně                                        80 m

nad DN 100 do DN 500 včetně                            120 m

nad DN 500                                             160 m

Sondy podzemního zásobníku plynuod jejich ústí

s tlakem do 100 barů                                    80 m

s tlakem nad 100 barů                                  150 m.“.

 

   Čl. II

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Oprávnění  k  cizím  nemovitostem,  jakož i omezení jejich užívání,   která  vznikla  přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona, zůstávají   nedotčena.

 

   2.  Práva a povinnosti operátora trhu v oblasti plynárenství vykonávají   do  posledního dne šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti   tohoto zákona provozovatel přepravní soustavy a Bilanční centrum.

 

   3.  Regulace cen za mezinárodní přepravu plynu se nevztahuje na smlouvy   uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   4.  Provozovatel  distribuční  soustavy  je  povinen  provést technická   opatření  k  ochraně  ptactva  u  stávajících stožárů venkovního vedení   vysokého napětí do 15 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   5.  Do nabytí účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ústředního   ředitele Státní energetické inspekce ministr průmyslu a obchodu.

 

   6. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se   dokončí podle dosavadních právních předpisů.

 

   7.  Osvědčení  o  původu  elektřiny  vydaná  podle dosavadních právních   předpisů zůstávají v platnosti.

 

   8. Vydaná rozhodnutí o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny,   přímého vedení nebo výrobny tepelné energie zůstávají v platnosti.

 

   9.  Předseda jmenovaný podle dosavadních právních předpisů je předsedou   Energetického  regulačního úřadu podle tohoto zákona s funkčním obdobím   2 roky.

 

   Čl. III

 

   Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

 

   Předseda  vlády  se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění   zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy   v  energetických  odvětvích  a  o  změně  některých zákonů (energetický   zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

 

ČÁST DRUHÁ

 

Změna zákona č. 670/2004 Sb.

 

   Čl. IV

 

   V  čl. II zákona č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,   o  podmínkách  podnikání  a  o  výkonu  státní  správy  v energetických   odvětvích  a  o  změně  některých  zákonů (energetický zákon), ve znění   pozdějších předpisů, se body 17 až 19 zrušují.

 

ČÁST TŘETÍ

 

Změna  zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti

 

   Čl. V

 

   V  § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální   zabezpečení  a  příspěvku  na  státní  politiku zaměstnanosti, ve znění   zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb   zákona  č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,   zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb.,   zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb.,   zákona  č.  189/2006 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se v bodě 8 za slova   „členové  Rady  pro  rozhlasové  a  televizní vysílání,“ vkládají slova   „předseda Energetického regulačního úřadu,“.

 

ČÁST ČTVRTÁ

 

Změna  zákona  o  veřejném  zdravotním  pojištění  a o změně a doplnění

některých souvisejících zákonů

 

   Čl. VI

 

   V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a   o  změně  a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.   18/2000  Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.   424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.   168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č.   181/2007  Sb.  a  zákona č. 261/2007 Sb., se v bodě 9 za slova „členové   Rady  pro  rozhlasové  a  televizní vysílání,“ vkládají slova „předseda   Energetického regulačního úřadu,“.

 

ČÁST PÁTÁ

 

Změna zákona o důchodovém pojištění

 

   Čl. VII

 

   V  § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,   ve  znění  zákona  č.  18/2000  Sb.,  zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.   424/2003  Sb.,  zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona   č.  181/2007  Sb., se za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní   vysílání,“ vkládají slova „předseda Energetického regulačního úřadu,“.

 

 

ČÁST ŠESTÁ

 

Změna zákona o nemocenském pojištění

 

   Čl. VIII

 

   Zákon  č.  187/2006  Sb.,  o  nemocenském pojištění, ve znění zákona č.   585/2006  Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění   takto:  1.  V  §  5  písm.  a)  v bodě 10 se za slova „členové Rady pro   rozhlasové    a   televizní   vysílání,“   vkládají   slova   „předseda   Energetického  regulačního  úřadu,“.  2.  V § 92 odst. 2 písm. k) se za   slova  „Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání“ vkládají slova „   , předsedy Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad“.

 

ČÁST SEDMÁ

 

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

 

   Čl. IX

 

   Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,   ve  znění  zákona  č.  590/1992  Sb.,  zákona č. 37/1993 Sb., zákona č.   160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č.   118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č.   306/1997  Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č.   356/1999  Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č.   29/2000  Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.   155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.   238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č.   116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.   263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.   320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.   424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č.   53/2004  Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č.   359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č.   168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č.   413/2005  Sb.,  zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.   81/2006  Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.   161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č.   267/2006  Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb.,   zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb.,   zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:

 

   1.  V § 36 se na konci písmene zb) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se   písmeno zc), které zní:

 

   „zc)  předsedy  Energetického  regulačního  úřadu Energetický regulační   úřad.“.

 

   2. V § 38 odst. 1 se slova „y) až zb)“ nahrazují slovy „y) až zc)“.

 

ČÁST OSMÁ

 

Změna zákona o zaměstnanosti

 

   Čl. X

 

   Zákon  č.  435/2004  Sb.,  o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005   Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005   Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005   Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006   Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006   Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006   Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007   Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007   Sb.,  zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008   Sb.,  zákona  č.  306/2008  Sb.,  zákona  č.  382/2008  Sb. a zákona č.   479/2008 Sb., se mění takto:

 

   1.  V  §  25  odst.  1  písm.  n)  se  slova  „nebo členem Rady Českého   telekomunikačního  úřadu“  nahrazují  slovy „ , předsedou Energetického   regulačního úřadu“.

 

   2. V § 78 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou

 

   „Příspěvek  se  poskytuje  za podmínky, že k poslednímu dni příslušného   kalendářního  čtvrtletí  zaměstnavatel  nemá  v evidenci daní zachyceny   daňové  nedoplatky  a  nemá  nedoplatek  na  pojistném  a  na penále na   sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na   pojistném  a  na  penále  na  veřejné  zdravotní  pojištění, s výjimkou   případů, kdy

 

   a)  bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení   se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo

 

   b)  součet  všech  splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni   příslušného  kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel   tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po   kalendářním  čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5   pracovních  dnů  ode  dne,  kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce   dozvěděl  v  případě,  že  si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil   úřad  práce  sám;  uhrazení  nedoplatku  je zaměstnavatel povinen úřadu   práce doložit.“.

 

   3. V § 78 se za odstavec 11 doplňuje odstavec 12, který zní:

 

   „(12)  Ministerstvo  může  na  základě  písemné  a  odůvodněné  žádosti   zaměstnavatele  ve  výjimečných  případech  hodných  zvláštního zřetele   prominout  splnění  podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b), pokud jde o   výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí   o  prominutí  splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný   rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.“.

 

   Čl. XI

 

   Řízení   o   poskytnutí  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání  osob  se   zdravotním  postižením,  která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí   účinnosti  tohoto  zákona,  se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve   znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

ČÁST DEVÁTÁ

 

Změna zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců

 

   Čl. XII

 

   V  §  3  odst.  1 písm. i) zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění   zaměstnanců,  ve  znění  pozdějších předpisů, se za slova „členové Rady   Českého    telekomunikačního    úřadu,“    vkládají   slova   „předseda   Energetického regulačního úřadu,“.

 

ČÁST DESÁTÁ

 

Změna zákona o střetu zájmů

 

   Čl. XIII

 

   Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb.,   se mění takto:

 

   1. V § 2 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

 

   „g) předseda Energetického regulačního úřadu,“.

 

   Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena h) až n).“.

 

   2.  V  §  4  odst.  1 se slova „v § 2 odst. 1 písm. c) až h)“ nahrazují   slovy „v § 2 odst. 1 písm. c) až i)“.

 

   3. V § 5 odst. 2 se slova „v § 2 odst. 1 písm. o) a p)“ nahrazují slovy   „v § 2 odst. 1 písm. l) a m)“.

 

   4. V § 6 se slova „v § 2 odst. 1 písm. c) až l)“ nahrazují slovy „v § 2   odst. 1 písm. c) až m)“.

 

   5.  V  §  13  odst. 5 se slova „v § 2 odst. 1 písm. j) až l)“ nahrazují   slovy „v § 2 odst. 1 písm. k) až m)“.

 

   6.  V  § 14 odst. 1 písm. a) se slova „c) až i)“ nahrazují slovy „c) až   j)“.

 

   7.  V  §  14  odst. 1 písm. e) se slova „písm. k) a m)“ nahrazují slovy   „písm. l) a n)“.

 

   8.  V  § 14 odst. 1 písm. f) se slova „písm. l)“ nahrazují slovy „písm.   m)“.

 

   9.  V  §  14  odst. 1 písm. g) se slova „písm. l) a m)“ nahrazují slovy   „písm. m) a n)“.

 

   10.  V  §  14 odst. 1 písm. h) se slova „písm. l) a m)“ nahrazují slovy   „písm. m) a n)“.

 

ČÁST JEDENÁCTÁ

 

Změna zákona o správě daní a poplatků

 

   Čl. XIV

 

   V  §  24  zákona  č.  337/1992  Sb., o správě daní a poplatků, ve znění   zákona  č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb.,   zákona  č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 242/1997 Sb.,   zákona  č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 159/2000 Sb.,   zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 322/2003 Sb.,   zákona  č. 354/2003 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb.,   zákona č. 236/2004 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb.,   zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb   zákona  č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb.,   zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb.,   zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 122/2008 Sb., se na konci odstavce 6   tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:

 

   „n)  Energetickému  regulačnímu  úřadu  údaje  o  tom,  zda  má žadatel   evidovány nedoplatky na daních nebo poplatcích.“.

 

ČÁST DVANÁCTÁ

 

Změna atomového zákona

 

   Čl. XV

 

   Zákon   č.   18/1997   Sb.,  o  mírovém  využívání  jaderné  energie  a   ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění zákona č. 13/2002 Sb., se   mění takto:

 

   1.  V  §  26  odst. 1 větě první se slova „státní organizaci“ nahrazují   slovy „organizační složku státu“.

 

   2. V § 35 písm. a) se částka „6 mld. Kč“ nahrazuje částkou „8 mld. Kč“.

 

   3.  V  §  35 písm. b) se částka „1,5 mld. Kč“ nahrazuje částkou „2 mld.   Kč“.

 

   4. V § 36 odst. 3 se částka „1,5 mld. Kč“ nahrazuje částkou „2 mld. Kč“   a částka „200 mil. Kč“ se nahrazuje částkou „300 mil. Kč“.

 

   5.  V  § 37 odst. 1 písm. a) se částka „6 mld. Kč“ nahrazuje částkou „8   mld. Kč“ a částka „1,5 mld. Kč“ se nahrazuje částkou „2 mld. Kč“.

 

   6. V § 37 odst. 1 písm. b) se částka „1,5 mld. Kč“ nahrazuje částkou „2   mld. Kč“ a částka „200 mil. Kč“ se nahrazuje částkou „300 mil. Kč“.

 

ČÁST TŘINÁCTÁ

 

ÚČINNOST

 

   Čl. XVI

 

   Tento zákon nabývá účinnosti 30 dnů po jeho vyhlášení.

 

Vlček v. r.

Klaus v. r. 

Fischer v. r.