Zákon č. 18/2004 Sb., ze dne 10. prosince 2003

o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace)

Zákon č. 18/2004 Sb. ze dne 10. prosince 2003

o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

 

UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ ZPŮSOBILOSTI

 

HLAVA I

 

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 

§ 1

 

Předmět a účel zákona

 

   (1)    Tento    zákon   zapracovává   příslušné   předpisy   Evropských   společenství^1)  a  upravuje postup správních úřadů, profesních komor a   veřejnoprávních  zaměstnavatelů  (§  37  odst.  1) při uznávání odborné   kvalifikace   a  jiné  způsobilosti  vyžadované  pro  výkon  regulované   činnosti  na  území  České  republiky,  pokud  byla odborná kvalifikace   získána  nebo  tato  činnost  byla  vykonávána  v  jiném členském státě   Evropské  unie,  jiném  smluvním  státě Dohody o Evropském hospodářském   prostoru nebo Švýcarské konfederaci osobami uvedenými v odstavci 2.

 

   (2)   Podle   tohoto  zákona  se  uznává  odborná  kvalifikace  a  jiná   způsobilost

 

   a) státního příslušníka členského státu Evropské unie, jiného smluvního   státu   Dohody   o   Evropském  hospodářském  prostoru  nebo  Švýcarské   konfederace (dále jen „členský stát“),

 

   b)  osoby  s  trvalým  pobytem  na  území České republiky, c) rodinného   příslušníka osoby uvedené v písmenu a) nebo b)^2),

 

   d)  státního příslušníka jiného než členského státu, bylo-li mu v České   republice   nebo   jiném   členském  státě  přiznáno  právní  postavení   dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství^2a),

 

   e)  státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území   České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt   za účelem vědeckého výzkumu^2b),

 

   f)  rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu d) nebo e), byl-li mu   povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky^2c),

 

   g) osoby, které byl na území České republiky udělen azyl nebo doplňková   ochrana,   nebo   jejího   rodinného  příslušníka,  byl-li  mu  povolen   dlouhodobý pobyt na území České republiky^2d),

 

   h)  státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území   České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt   za  účelem  studia,  výměnných  pobytů žáků, neplacené odborné přípravy   nebo dobrovolné služby^2e),

 

   i)  státního  příslušníka  jiného  než  členského státu, který je obětí   obchodování  s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví   a  který  spolupracuje  s  příslušnými orgány, byl-li mu na území České   republiky  nebo  jiného  členského státu Evropské unie povolen pobyt za   tímto účelem^2f),   (dále jen „uchazeč“).

 

   (3)  Ustanovení  tohoto  zákona se použijí, pokud ustanovení zvláštního   zákona  neupravují  problematiku  uznávání  odborné  kvalifikace a jiné   způsobilosti  pro  výkon  regulované  činnosti  jinak.  Tím není dotčen   dočasný  nebo  příležitostný výkon regulované činnosti podle hlavy VIII   tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů^2g).

 

   (4)   Ustanovení   hlavy  VIII  se  nepoužijí  v  případě  investičního   zprostředkovatele^2i).

 

§ 2

 

Základní zásady uznávání odborné kvalifikace

 

   (1)  Správní  orgány,  profesní  komory a zaměstnavatelé (§ 37 odst. 1)   mohou  pro  výkon  regulované  činnosti  v České republice vyžadovat od   uchazeče  splnění  pouze  těch  podmínek, které zvláštní právní předpis   vyžaduje od občana České republiky, který získal odbornou kvalifikaci v   České republice.

 

   (2)  Při  rozhodování  o  uznání odborné kvalifikace se uznávací orgány   řídí  veřejným  zájmem  a  zájmy fyzických a právnických osob, které by   mohly  být porušeny výkonem regulované činnosti osobami s nedostatečnou   odbornou kvalifikací a které jsou chráněny zvláštními právními předpisy   upravujícími  za  tímto  účelem  podmínky  výkonu  regulované činnosti.   Těmito  chráněnými  zájmy jsou zejména ochrana života a zdraví, ochrana   majetku,  ochrana  spotřebitele,  ochrana  životního prostředí, ochrana   národního   kulturního   pokladu,  ochrana  před  závažným  porušováním   zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem.

 

§ 3

 

Vymezení pojmů

 

   (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

 

   a)  odbornou  kvalifikací způsobilost fyzické osoby k výkonu regulované   činnosti,

 

   b)  dokladem  o dosažené kvalifikaci diplom, osvědčení nebo jiný doklad   vydaný  příslušným  orgánem nebo institucí členského státu nebo obdobný   doklad  vydaný  příslušným  orgánem  nebo  institucí  státu, který není   členským  státem (dále jen "třetí stát"), nebo soubor takových dokladů,   získaný  uchazečem  po ukončení vzdělávání a odborné přípravy (dále jen   "vzdělání a příprava"),

 

   1.  který  splňuje  požadavky  právního předpisu členského státu původu   stanovujícího   podmínku   odborné  kvalifikace  pro  výkon  regulované   činnosti,  a  tím  jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované   činnosti v členském státě původu, nebo

 

   2.  který  potvrzuje  absolvování  vzdělání  a přípravy, které uchazeče   připravily  v  příslušné  odborné oblasti pro výkon předmětné činnosti,   není-li předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností.

 

   Součástí  vzdělání a přípravy může být zejména studium, odborný výcvik,   praxe  vykonávaná  pod  dohledem  kvalifikované  osoby,  která se řádně   ukončuje  zkouškou  (dále jen "zkušební praxe"), nebo praxe získaná při   výkonu  předmětné  činnosti  pod dohledem kvalifikované osoby (dále jen   "praxe pod dohledem"),

 

   c)  jinou  způsobilostí  bezúhonnost  nebo skutečnost, že vůči uchazeči   nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, že vůči němu nebyl prohlášen konkurs   nebo  insolvenční  návrh nebyl zamítnut pro nedostatek majetku, nebo že   výkonu  funkce  statutárního  orgánu,  člena  statutárního  orgánu nebo   jiného  orgánu  právnické  osoby uchazečem nebrání překážka předchozího   působení  v  jakékoli  srovnatelné  funkci  v právnické osobě, na jejíž   majetek  byl  prohlášen  konkurs  nebo vůči které byl insolvenční návrh   zamítnut pro nedostatek majetku^2j),, nebo skutečnost, že uchazeč nebyl   postižen  za správní delikt nebo za disciplinární nebo kárné provinění,   nebo  finanční  způsobilost, nebo zdravotní způsobilost anebo pojištění   odpovědnosti  za  škodu  způsobenou výkonem předmětné činnosti, jsou-li   požadovány zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti,

 

   d) předmětnou činností odborná činnost nebo skupina odborných činností,   kterou uchazeč hodlá vykonávat v České republice,

 

   1.  je-li  k jejímu výkonu odborně kvalifikován v členském státě původu   [§ 3 písm. b) bod 1],

 

   2.  není-li  předmětná  činnost  v  členském  státě  původu regulovanou   činností,  je-li uchazeč pro její výkon odborně připraven [§ 3 písm. b)   bod  2]  a  tuto  činnost  vykonává nebo vykonával v souladu s právními   předpisy členského státu původu, nebo

 

   3.  pokud  předmětnou  činnost  v  členském  státě původu vykonává nebo   vykonával v souladu s právními předpisy,

 

   e) regulovanou činností předmětná činnost,

 

   1.  je-li  její  výkon  ve  formě zamýšlené uchazečem právními předpisy   členského  státu  vyhrazen  držiteli  stanoveného  dokladu  o  dosažené   kvalifikaci,

 

   2.  má-li být vykonávána pro veřejnoprávního zaměstnavatele podle § 37,   je-li  její  výkon  v České republice vyhrazen kolektivní smlouvou nebo   vnitřním předpisem držiteli stanoveného dokladu o dosažené kvalifikaci,

 

   3.  vykonávaná  v členském státě pod profesním označením, je-li užívání   tohoto  označení  právními  předpisy členského státu vyhrazeno držiteli   stanoveného dokladu o dosažené kvalifikaci,

 

   4.  v  oblasti  zdravotnictví nebo sociálních služeb, je-li úplata nebo   náhrada   za   tuto   činnost   systémem  sociálního  zabezpečení  nebo   zdravotního  pojištění  členského  státu vyhrazena držiteli stanoveného   dokladu o dosažené kvalifikaci, nebo

 

   5.  vykonávaná členy profesní komory nebo profesního sdružení uvedeného   v  seznamu  profesních  sdružení nebo organizací, vydaném Ministerstvem   školství,  mládeže  a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) sdělením ve   Věstníku  ministerstva,  jejichž  členy  vykonávané  povolání  se podle   obecné směrnice nebo jiného obecného předpisu Evropských společenství o   uznávání odborných kvalifikací považuje za regulované povolání^2k),

 

   f)  institucí  členského  státu  vzdělávací  zařízení, které na základě   oprávnění uděleného tímto členským státem nebo vyplývajícího z právních   předpisů  tohoto  členského  státu a v souladu s jeho právními předpisy   poskytuje   vzdělávání   a   přípravu   a  vydává  doklady  o  dosažené   kvalifikaci,  s nimiž jsou v tomto členském státě spojovány plné právní   účinky  pro  účely  výkonu  předmětné činnosti bez nutnosti předchozího   ověření  nebo  uznání  jejich  rovnocennosti,  bez  ohledu  na  to, zda   vzdělávání  a  příprava vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci   byly   absolvovány  na  území  tohoto  členského  státu;  za  instituce   členského  státu se pro účely tohoto zákona vždy považují bez ohledu na   místo  svého  sídla  i Evropské školy^2l), působící na základě Úmluvy o   statutu Evropských škol (dále jen „Evropská škola“),

 

   g)  regulovaným  vzděláváním vzdělání a příprava, které jsou určeny pro   přípravu   pro   výkon   předmětné  činnosti,  je-li  struktura  tohoto   vzdělávání  a  přípravy  a  úroveň upravena právními předpisy členského   státu původu nebo podléhá-li dohledu nebo akreditaci příslušného orgánu   členského státu původu,

 

   h)  členským  státem  původu  členský  stát,  ve  kterém uchazeč získal   odbornou  kvalifikaci  pro výkon předmětné činnosti, nebo členský stát,   ve  kterém uchazeč předmětnou činnost vykonává nebo vykonával. Členským   státem  původu  se  rozumí  i třetí stát, pokud to vyplývá z ustanovení   tohoto  nebo  zvláštního zákona. Pro účely posuzování jiné způsobilosti   se  členským  státem  původu  rozumí  členský  stát,  v němž předmětnou   činnost  uchazeč  naposledy  vykonával  nebo  jehož  je uchazeč státním   příslušníkem,

 

   i) uznávacím orgánem správní úřad nebo profesní komora podle § 29 odst.

   1.

 

   (2) Způsobilost fyzické osoby k výkonu regulované činnosti se prokazuje   zejména   dokladem  o  dosažené  kvalifikaci  nebo  dokladem  o  výkonu   předmětné činnosti (dále jen „doklad o odborné kvalifikaci“).

 

  

 

§ 4

 

Stupně dokladů o dosažené kvalifikaci

 

   (1)  Dokladem  o dosažené kvalifikaci pátého stupně se pro účely tohoto   zákona  rozumí  doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem   nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel   po  získání  středního  vzdělání s maturitní zkouškou, popřípadě jiného   vzdělání  požadovaného  v  členském státě původu pro přijetí na vysokou   školu  nebo  instituci  obdobné  úrovně,  úspěšně  absolvoval  více než   čtyřleté  denní  nebo  prezenční  studium  nebo  externí nebo distanční   studium  odpovídající  délky  na  vysoké  škole  nebo instituci obdobné   úrovně  a  případně  další  přípravu  vyžadovanou  jako  doplněk tohoto   studia.

 

   (2) Dokladem o dosažené kvalifikaci čtvrtého stupně se pro účely tohoto   zákona  rozumí  doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem   nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel   po  získání  středního  vzdělání s maturitní zkouškou, popřípadě jiného   vzdělání  požadovaného  v  členském státě původu pro přijetí na vysokou   školu   nebo  instituci  obdobné  úrovně,  úspěšně  absolvoval  alespoň   tříleté,  nejvýše  však  čtyřleté  denní  nebo  prezenční  studium nebo   externí  nebo  distanční  studium  odpovídající  délky na vysoké škole,   instituci  vyššího  vzdělávání nebo instituci obdobné úrovně a případně   další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia.

 

   (3)  Dokladem o dosažené kvalifikaci třetího stupně se pro účely tohoto   zákona  rozumí  doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem   nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel   úspěšně  absolvoval  a)  po  získání  středního  vzdělání  s  maturitní   zkouškou,  popřípadě  jiného  vzdělání  požadovaného  v  členském státě   původu  pro  přijetí  na  vysokou  školu nebo instituci obdobné úrovně,   alespoň  jednoleté, ale kratší než tříleté denní nebo prezenční studium   nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky a případně další   přípravu  vyžadovanou  jako doplněk tohoto studia, nebo b) vzdělávání a   přípravu   uvedenou   v  seznamu  vzdělávání  a  přípravy  se  zvláštní   strukturou,  vydaném  ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v   souladu s obecnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropských společenství   o uznávání odborných kvalifikací ^2m).

 

   (4)  Dokladem o dosažené kvalifikaci druhého stupně se pro účely tohoto   zákona  rozumí  doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem   nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel   po úspěšném ukončení středního vzdělávání absolvoval

 

   a)  další  vzdělávání  a  přípravu,  která  není  součástí vzdělávání a   přípravy  vedoucí  k  vydání  dokladu o dosažené kvalifikaci třetího až   pátého  stupně,  ve  vzdělávací  instituci nebo v zaměstnání a případně   zkušební  praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk tohoto   vzdělávání a přípravy, nebo

 

   b)  další  zkušební  praxi  nebo  praxi  pod  dohledem vyžadovanou jako   doplněk odborného vzdělávání ve střední škole nebo v konzervatoři.

 

   (5)  Dokladem o dosažené kvalifikaci prvního stupně se pro účely tohoto   zákona rozumí doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského   státu původu, který potvrzuje, že jeho držitel

 

   a)  absolvoval  vzdělávací kurz nebo zkoušku způsobilosti, které nejsou   součástí  vzdělávání  a  přípravy  vedoucí  k vydání dokladu o dosažené   kvalifikaci druhého až pátého stupně, v členském státě původu,

 

   b)  vykonával  předmětnou  činnost po dobu 3 let na plný úvazek nebo po   tomu  odpovídající  dobu  na částečný úvazek během předchozích 10 let v   členském státě původu, nebo

 

   c) úspěšně ukončil základní nebo střední vzdělávání.

 

   (6)  Za doklad o dosažené kvalifikaci podle odstavců 1 až 5 se považuje   rovněž  doklad  o  dosažené  kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo   institucí třetího státu nebo potvrzující vzdělávání a přípravu získanou   z větší části mimo členské státy, pokud byla jeho rovnocennost uznána v   členském   státě   původu  a  je-li  tento  doklad  doplněn  potvrzením   příslušného  orgánu  členského  státu  původu,  že  uchazeč  předmětnou   činnost  na  území  tohoto  členského státu vykonával po dobu nejméně 3   let.

 

   (7)  Za  doklad o dosažené kvalifikaci pátého stupně se považuje rovněž   doklad  o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí   členského  státu původu po úspěšném absolvování vzdělávání a přípravy v   tomto nebo v jiném členském státě, jsou-li tomuto dokladu právním řádem   členského státu původu přiznávány rovnocenné právní účinky jako dokladu   o dosažené kvalifikaci pátého stupně, který

 

   a)  uchazeče  v  členském  státě původu činí odborně kvalifikovaným pro   výkon regulované činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1], nebo

 

   b)  potvrzuje  vzdělávání a přípravu, které uchazeče odborně připravily   pro  výkon  předmětné činnosti, pokud předmětná činnost není v členském   státě původu regulovanou činností [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2].

 

   Věta první se obdobně vztahuje na doklad o dosažené kvalifikaci prvního   až čtvrtého stupně.

 

§ 5

 

zrušen

 

 

 

HLAVA II

 

POSTUP UZNÁVACÍHO ORGÁNU PŘI UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

 

Díl 1

 

Obecná ustanovení k uznávání odborné kvalifikace

 

§ 6

 

   (1) Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti [§ 3   odst.  1  písm.  e)] doklad o dosažené kvalifikaci podle § 4, postupuje   uznávací orgán podle § 8 až 15.

 

   (2)  Pokud  je  uchazeč držitelem jiného dokladu o dosažené kvalifikaci   než  dokladu  uvedeného  v § 4, avšak nejsou splněny podmínky podle § 4   odst. 6, postupuje uznávací orgán podle § 17.

 

   (3)  Hodlá-li  uchazeč  v  České  republice vykonávat činnost v odvětví   uvedeném  v seznamu činností souvisejících s kategoriemi odborné praxe,   vydaném  ministerstvem  sdělením  ve  Věstníku ministerstva v souladu s   obecnou   směrnicí  nebo  jiným  předpisem  Evropských  společenství  o   uznávání odborných kvalifikací^3), postupuje uznávací orgán podle § 18.

 

§ 7

 

Uznávání odborné praxe

 

   Uznávací  orgán  uzná  odbornou  praxi  uchazeče  vyžadovanou zvláštním   právním   předpisem  pro  výkon  regulované  činnosti  na  území  České   republiky,  pokud  uchazeč  předloží  doklad o odborné praxi vykonané v   členském  státě  nebo  ve  třetím  státě  v  oboru a v délce požadované   zvláštním  právním  předpisem. Ustanovení zvláštního právního předpisu,   který  stanoví  zvláštní  požadavky  na výkon odborné praxe, tím nejsou   dotčena.

 

Díl 2

 

Obecný systém uznávání odborné kvalifikace

 

§ 8

 

   Uznávání odborné kvalifikace na základě dokladu o dosažené kvalifikaci

 

   (1)  Uznávací  orgán,  za  podmínek  uvedených  v  §  10, uzná odbornou   kvalifikaci  uchazeče jako rovnocennou odborné kvalifikaci vyžadované v   České republice, pokud uchazeč

 

   a)  je  držitelem  dokladu  o dosažené kvalifikaci podle § 4, který jej   činí  odborně  kvalifikovaným  pro výkon regulované činnosti v členském   státě  původu  [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1] a který je nejméně stejného   stupně  nebo  o  jeden  stupeň  nižší než doklad o dosažené kvalifikaci   vyžadovaný v České republice,

 

   b)  předmětnou  činnost  vykonával po dobu 2 let na plný úvazek nebo po   tomu  odpovídající  dobu  na částečný úvazek během předchozích 10 let v   členském  státě  původu,  ve  kterém předmětná činnost není regulovanou   činností,  a  je  držitelem  dokladu  o  dosažené kvalifikaci podle § 4   prokazujícího,  že  uchazeč absolvoval vzdělávání a přípravu, které jej   odborně  připravují v tomto členském státě pro výkon předmětné činnosti   [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2], a který je nejméně stejného stupně nebo o   jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České   republice, nebo

 

   c)  je  držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci nejméně druhého stupně   podle  §  4  vydaného  mu po úspěšném ukončení regulovaného vzdělávání,   které  jej  odborně  připravuje  v  členském  státě  původu  pro  výkon   předmětné  činnosti  [§  3  odst. 1 písm. b) bod 2], je-li tento doklad   nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené   kvalifikaci vyžadovaný v České republice.

 

   (2)  Hodlá-li uchazeč v České republice vykonávat regulovanou činnost a   vyžaduje-li  se pro její výkon doklad o dosažené kvalifikaci prvního až   čtvrtého  stupně,  uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče za   podmínek  uvedených v § 10, pokud uchazeč předloží doklad o regulovaném   vzdělávání   uvedeném  v  seznamu  regulovaného  vzdělávání  a  odborné   přípravy  vydaném  ministerstvem  sdělením  ve  Věstníku ministerstva v   souladu s obecnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropských společenství   o  uznávání  odborných kvalifikací^4), které jej odborně připravuje pro   výkon předmětné činnosti v členském státě původu.

 

§ 9

 

Uznávání odborné praxe

 

   Vyžaduje-li  se v České republice odborná praxe v návaznosti na získaný   doklad  o  dosažené  kvalifikaci  a  nelze-li uznat uchazečovu odbornou   praxi  podle § 7, považuje se tato odborná praxe za praxi pod dohledem,   která je součástí vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice.

§ 10

 

Kompenzační opatření

 

   (1)  Uznávací orgán může za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 4 před   uznáním odborné kvalifikace požadovat, aby uchazeč absolvoval adaptační   období   anebo   složil   rozdílovou  zkoušku  (dále  jen  „kompenzační   opatření“).  Uznávací  orgán  může  po uchazeči požadovat splnění pouze   jednoho kompenzačního opatření.

 

   (2) Uznávací orgán může požadovat splnění kompenzačního opatření, pokud

 

   a)  délka  vzdělávání a přípravy uchazeče je nejméně o 1 rok kratší než   délka  vzdělávání  a  přípravy,  která vede k vydání dokladu o dosažené   kvalifikaci  vyžadovaného  pro výkon regulované činnosti na území České   republiky,

 

   b)  obsah  vzdělávání  a  přípravy  uchazeče, z hlediska teoretických a   praktických   oblastí   uvedených  v  dokladu  o  dosažené  kvalifikaci   uchazeče,  je  podstatně  rozdílný  od  obsahu  vzdělávání  a  přípravy   vyžadovaného v České republice, nebo

 

   c)  uchazeč  hodlá  v rámci profese v České republice vykonávat skupinu   regulovaných  činností,  avšak  v  členském  státě původu vykonává nebo   vykonával  jen některé z těchto regulovaných činností a tomu odpovídá i   vzdělávání  a  příprava  uchazeče, jejíž obsah je podstatně rozdílný od   obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaného v České republice.

 

   (3) Pro účely odstavců 1 a 2

 

   a)  se  obsahem  vzdělávání  a  přípravy  vyžadovaným v České republice   rozumí  teoretické  a  praktické  oblasti,  které  jsou součástí obsahu   vzdělávání  a  přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci   vyžadovaného v České republice, a jejichž znalost je nezbytná pro výkon   regulované činnosti; v případě regulovaných činností, pro jejichž výkon   příslušná směrnice nebo jiný předpis Evropských společenství o uznávání   odborných  kvalifikací  stanoví  minimální  požadavky  na  vzdělávání a   přípravu,   se  obsahem  vzdělávání  a  přípravy  vyžadovaným  v  České   republice rozumí minimální požadavky stanovené uvedeným předpisem,

 

   b) v případě dokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4 odst. 7 se délkou   vzdělávání  a  přípravy  uchazeče  rozumí  délka  vzdělávání a přípravy   vyžadovaná  v  členském  státě  původu  pro  vydání  dokladu o dosažené   kvalifikaci  příslušného stupně, jemuž je v tomto státě staven na roveň   doklad o dosažené kvalifikaci uchazeče,

 

   c)  při  posuzování,  zda  je  rozdíl  v  obsahu  vzdělávání a přípravy   podstatný,  uznávací  orgán  přihlédne  zejména  k  tomu,  zda  odborná   kvalifikace uchazeče poskytuje obdobné záruky ochrany zájmů uvedených v   §  2  odst.  2  jako zvláštní právní předpis upravující podmínky výkonu   regulované činnosti.

 

   (4)  Uznávací  orgán  splnění  kompenzačního opatření nepožaduje a uzná   odbornou  kvalifikaci  uchazeče,  pokud  uchazečova odborná kvalifikace   splňuje  podmínky  uvedené  v  příslušné  směrnici  nebo jiném předpisu   Evropských  společenství,  který  stanoví  soubor požadavků na odbornou   kvalifikaci,  jež  vyrovnávají  podstatné  rozdíly  mezi  vzděláváním a   přípravou vyžadovanou pro výkon regulované činnosti v různých členských   státech  (dále  jen  „společná  platforma“)^4a), nebo pokud je rozdíl v   délce vzdělávání a přípravy nebo podstatný rozdíl v obsahu vzdělávání a   přípravy   vyrovnán  znalostmi  nebo  zkušenostmi  nabytými  v  průběhu   dosavadního  výkonu  předmětné  činnosti  nebo  potvrzenými  na základě   jiného dokladu o odborné kvalifikaci uchazeče.

 

§ 11

 

Volba uchazeče mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou

 

   (1)  Uchazeč,  jemuž  je ukládáno kompenzační opatření podle § 10, je s   výjimkou  případů  uvedených  v  odstavci  2  oprávněn  zvolit  si mezi   adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou.

 

   (2)  Prováděcí  právní  předpis může za podmínek uvedených v příslušném   předpisu  Evropských  společenství^4b)  stanovit regulované činnosti, u   kterých  je  odchylně  od  odstavce  1  vyloučena  volba  uchazeče mezi   adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou, a určit kompenzační opatření,   které  bude  uchazeči  v  těchto případech za podmínek uvedených v § 10   uloženo; ustanovení zvláštního zákona^5) tím nejsou dotčena.

 

Adaptační období a rozdílová zkouška

 

§ 12

 

zrušen

 

§ 13

 

   (1)  Adaptačním  obdobím  se rozumí období výkonu regulované činnosti v   České  republice uchazečem pod dohledem odborně způsobilé fyzické osoby   za  účelem  doplnění znalosti teoretických a praktických oblastí, které   jsou  součástí  obsahu vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o   dosažené  kvalifikaci  vyžadovaného v České republice a jejichž znalost   je  nezbytná pro výkon regulované činnosti. Součástí adaptačního období   může  být i další vzdělávání nebo příprava zaměřené na doplnění odborné   kvalifikace.

 

   (2)  Uznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná   pro výkon regulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladu   součástí odborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak   teoretické  znalosti,  tak  i praktické dovednosti požadované pro výkon   regulované činnosti.

 

   (3)  Uznávací  orgán  stanoví  v  rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu   adaptačního období, a to

 

   a) délku adaptačního období,

 

   b)  oblasti  podle  odstavce  2,  jejichž znalost je uchazeč povinen si   doplnit v rámci adaptačního období,

 

   c) způsob vyhodnocení adaptačního období.

 

   (4)  Délka  adaptačního  období  nesmí  překročit 3 roky. Pokud uchazeč   hodlá  vykonávat  v České republice regulovanou činnost, vyžaduje-li se   pro  její  výkon  doklad  o  dosažené kvalifikaci prvního stupně, nesmí   délka adaptačního období překročit 2 roky.

 

   (5)  Na  základě vyjádření odborně způsobilé osoby uvedené v odstavci 1   uznávací  orgán  vyhodnotí,  zda byl splněn účel adaptačního období, po   uplynutí  doby  stanovené podle odstavce 3 písm. a) nebo požádá-li o to   uchazeč  po  uplynutí  poloviny  této doby a poté po uplynutí každých 6   měsíců.  Účel  adaptačního  období  je  splněn,  pokud  uchazeč prokáže   znalost  oblastí  podle odstavce 3 písm. b). V takovém případě uznávací   orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče.

 

§ 14

 

   (1)  Rozdílovou  zkouškou  se  rozumí  zkouška  zaměřená  na  posouzení   schopnosti  uchazeče  vykonávat  regulovanou činnost v České republice.   Rozdílová  zkouška  se  koná  před  uznávacím  orgánem,  jiným správním   úřadem,  na  vysoké  škole  nebo  jiné vzdělávací instituci příslušného   cílového zaměření (dále jen "zkušební zařízení").

 

   (2)  Uznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná   pro výkon regulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladu   součástí odborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak   teoretické  znalosti,  tak  i praktické dovednosti požadované pro výkon   regulované činnosti.

 

   (3)  Uznávací  orgán  stanoví  v  rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu   rozdílové zkoušky, a to

 

   a) oblasti podle odstavce 2, které budou předmětem rozdílové zkoušky, a

 

   b) průběh a způsob hodnocení rozdílové zkoušky.

 

   (4)  Rozdílová  zkouška  má  zpravidla písemnou a ústní část. Rozdílová   zkouška  se  skládá  zpravidla  v  českém  jazyce.  Náklady  spojené  s   provedením rozdílové zkoušky, nejvýše však 5 000 Kč, hradí uchazeč.

 

   (5)  Zkušební  zařízení  vyhodnotí,  zda  uchazeč  v  rozdílové zkoušce   prospěl či neprospěl. Uchazeč ve zkoušce prospěl, pokud prokáže znalost   oblastí  podle  odstavce  3  písm. a). V takovém případě uznávací orgán   uzná odbornou kvalifikaci uchazeče.

 

§ 15

 

   Prováděcí  právní  předpis  nebo  stavovský  předpis  může stanovit pro   jednotlivé  regulované  činnosti  nebo skupinu regulovaných činností, s   přihlédnutím  k  jejich  zvláštnostem,  způsob určení délky adaptačního   období  a  podmínky  výkonu  a hodnocení adaptačního období a rozdílové   zkoušky, včetně forem, obsahu a rozsahu rozdílové zkoušky.

 

§ 16

 

zrušen

 

Díl 3

 

Zvláštní způsoby uznávání odborné kvalifikace

 

§ 17

 

   Uznávání  odborné  kvalifikace  na  základě  jiných  dokladů o dosažené   kvalifikaci než dokladů uvedených v § 4

 

   (1)  Je-li  uchazeč  držitelem  dokladu  o  dosažené kvalifikaci, který   nesplňuje  podmínky  uvedené  v  § 4, zejména je-li držitelem dokladu o   dosažené  kvalifikaci  vydaného  ve  třetím  státě  a nejsou-li splněny   podmínky  podle  §  4  odst.  6,  uznávací  orgán  posoudí  znalosti  a   dovednosti  potvrzené  doklady o odborné kvalifikaci uchazeče a provede   jejich  srovnání  s  obsahem vzdělávání a přípravy, která vede k vydání   dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice pro výkon   regulované činnosti.

 

   (2) Uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, neprokáže-li, že   mezi  znalostmi a dovednostmi potvrzenými doklady o odborné kvalifikaci   uchazeče a obsahem vzdělávání a přípravy, která vede k vydání dokladu o   dosažené   kvalifikaci   vyžadovaného   v  České  republice  pro  výkon   regulované činnosti, je podstatný rozdíl. V opačném případě požaduje po   uchazeči splnění kompenzačního opatření.

 

   (3) Ustanovení § 9 až 11 a § 13 a 14 se při uznávání podle odstavců 1 a   2 použijí obdobně.

 

§ 18

 

   Uznávání  odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti v odvětvích   uvedených  v  příslušné  příloze  směrnice  Evropských  společenství  o   uznávání odborných kvalifikací

 

   (1)  Uznávací  orgán  uzná  odbornou  kvalifikaci  uchazeče  pro  výkon   regulované  činnosti  v  odvětví  uvedeném v příslušné příloze směrnice   Evropských  společenství  o  uznávání  odborných kvalifikací^4a), pokud   uchazeč vykonával předmětnou činnost v členském státě původu

 

   a)  v  případě  činností  uvedených  v  seznamu  vydaném  ministerstvem   sdělením  ve  Věstníku  ministerstva v souladu se seznamem I přílohy IV   směrnice Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací

 

   1. po dobu 6 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo ve vedoucím postavení,

 

   2. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo   ve  vedoucím  postavení,  je-li  držitelem  dokladu  o  dosažené   kvalifikaci  vydaného  nebo  uznaného příslušným orgánem nebo institucí   členského  státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu,   které  jej  odborně  připravují pro výkon předmětné činnosti v členském   státě původu,

 

   3. po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo   ve  vedoucím  postavení,  je-li  držitelem  dokladu  o  dosažené   kvalifikaci  vydaného  nebo  uznaného příslušným orgánem nebo institucí   členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu,   které  jej  odborně  připravují pro výkon předmětné činnosti v členském   státě původu,

 

   4.  po  dobu  3  po  sobě  jdoucích let jako samostatně výdělečně činná   osoba,  prokáže-li  uchazeč,  že vykonával předmětnou činnost nejméně 5   let  v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru   (dále jen „pracovněprávní vztah“)^6), nebo

 

   5. po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně   3  roky  v  odborné  funkci  s  odpovědností  za nejméně jedno oddělení   podniku,  je-li  držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo   uznaného   příslušným   orgánem   nebo   institucí  členského  státu  a   potvrzujícího  nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně   připravují  pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu; tento   bod  se  nepoužije,  jde-li  o  uznávání  odborné kvalifikace pro výkon   regulované činnosti v odvětví označeném jako oddíl ex 855 mezinárodního   standardu  klasifikace  hospodářských činností (kadeřnictví), přičemž v   případech  uvedených  v bodech 1 a 4 nesmí být výkon předmětné činnosti   ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22,

 

   b)  v  případě  činností  uvedených  v  seznamu  vydaném  ministerstvem   sdělením  ve  Věstníku ministerstva v souladu se seznamem II přílohy IV   směrnice Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací

 

   1. po dobu 5 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo ve vedoucím postavení,

 

   2. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo   ve  vedoucím  postavení,  je-li  držitelem  dokladu  o  dosažené   kvalifikaci  vydaného  nebo  uznaného příslušným orgánem nebo institucí   členského  státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu,   které  jej  odborně  připravují pro výkon předmětné činnosti v členském   státě původu,

 

   3. po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo   ve  vedoucím  postavení,  je-li  držitelem  dokladu  o  dosažené   kvalifikaci  vydaného  nebo  uznaného příslušným orgánem nebo institucí   členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu,   které  jej  odborně  připravují pro výkon předmětné činnosti v členském   státě původu,

 

   4. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou   činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu,

 

   5.  po  dobu  5  po  sobě  jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li   držitelem   dokladu  o  dosažené  kvalifikaci  vydaného  nebo  uznaného   příslušným  orgánem  nebo  institucí  členského  státu  a potvrzujícího   nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro   výkon předmětné činnosti v členském státě původu, nebo

 

   6.  po  dobu  6  po  sobě  jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li   držitelem   dokladu  o  dosažené  kvalifikaci  vydaného  nebo  uznaného   příslušným  orgánem  nebo  institucí  členského  státu  a potvrzujícího   nejméně  dvouleté  vzdělávání  a přípravu, které jej odborně připravují   pro  výkon  předmětné  činnosti  v  členském  státě  původu,  přičemž v   případech  uvedených  v bodech 1 a 4 nesmí být výkon předmětné činnosti   ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22,

 

   c)  v  případě  činností  uvedených  v  seznamu  vydaném  ministerstvem   sdělením  ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem III přílohy IV   směrnice Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací

 

   1. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo ve vedoucím postavení,

 

   2. po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo   ve  vedoucím  postavení,  je-li  držitelem  dokladu  o  dosažené   kvalifikaci  vydaného  nebo  uznaného příslušným orgánem nebo institucí   členského  státu  a  potvrzujícího  vzdělávání  a  přípravu,  které jej   odborně  připravují  pro  výkon  předmětné  činnosti  v  členském státě   původu,

 

   3. po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba   nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou   činnost nejméně 3 roky v pracovněprávním vztahu, nebo

 

   4.  po  dobu  3  po  sobě  jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li   držitelem   dokladu  o  dosažené  kvalifikaci  vydaného  nebo  uznaného   příslušným  orgánem  nebo  institucí  členského  státu  a potvrzujícího   vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné   činnosti  v  členském  státě  původu,  přičemž  v případech uvedených v   bodech 1 a 3 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let   před podáním žádosti podle § 22.

 

   (2)  Výkonem  předmětné činnosti ve vedoucím postavení podle odstavce 1   se rozumí výkon předmětné činnosti v příslušném odvětví v postavení

 

   a) osoby pověřené vedením podniku nebo organizační složky podniku,

 

   b) odpovědného zástupce podnikatele nebo osoby podle písmene a), nebo

 

   c)   vedoucího   zaměstnance   pověřeného   obchodními  nebo  odbornými   záležitostmi s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku.

 

   (3)  Nelze-li  uznat  odbornou  kvalifikaci  uchazeče podle odstavce 1,   použije se ustanovení § 7 až 15 obdobně.

 

§ 19

 

zrušen

 

HLAVA III

 

UZNÁVÁNÍ JINÉ ZPŮSOBILOSTI

 

§ 20

 

   (1)  Vyžaduje-li  se  pro  výkon  regulované činnosti v České republice   doklad o tom, že je uchazeč bezúhonný nebo že nebyl postižen za správní   delikt  nebo  za  disciplinární  nebo  kárné  provinění v souvislosti s   výkonem  předmětné  činnosti,  považuje se za dostačující doklad vydaný   příslušným  orgánem  členského  státu  původu,  který  tuto  skutečnost   prokazuje.  Tímto  dokladem  je  výpis z evidence rejstříku trestů nebo   obdobné evidence členského státu původu nebo odpovídající doklad vydaný   příslušným  orgánem  členského  státu původu, popřípadě, není-li taková   evidence  v  členském státě původu vedena, čestné prohlášení uchazeče o   jeho bezúhonnosti.

 

   (2)  Vyžaduje-li  se  pro  výkon  regulované činnosti v České republice   doklad  o  tom,  že  po dobu stanovenou zvláštním právním předpisem^2j)   vůči  uchazeči  nebylo  vydáno  rozhodnutí o úpadku, že vůči němu nebyl   prohlášen  konkurs nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut pro nedostatek   majetku,  nebo že výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního   orgánu  nebo  jiného  orgánu právnické osoby uchazečem nebrání překážka   předchozího  působení  v jakékoli srovnatelné funkci v právnické osobě,   na  jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči které byl insolvenční   návrh  zamítnut  pro  nedostatek  majetku,  považuje  se za dostačující   doklad  vydaný  příslušným  orgánem  členského státu původu, který tuto   skutečnost prokazuje.

 

   (3)  Nevydávají-li  příslušné  orgány  členských  států  doklady  podle   odstavců  1 a 2, nahrazují se čestným prohlášením, které uchazeč učinil   před  příslušným  orgánem  členského  státu  původu  anebo před notářem   usazeným v členském státu původu.

 

   (4)  Vyžaduje-li  se  pro  výkon  regulované činnosti v České republice   splnění  podmínky  zdravotní  způsobilosti  uchazeče,  považuje  se  za   dostačující  doklad o zdravotní způsobilosti vyžadovaný členským státem   původu.  Nepožaduje-li členský stát původu pro výkon předmětné činnosti   zdravotní   způsobilost,  považuje  se  za  dostačující  doklad  vydaný   příslušným  orgánem  členského  státu  původu,  který  splnění podmínky   stanovené zvláštním právním předpisem České republiky prokazuje.

 

   (5)  Vyžaduje-li  se  pro  výkon  regulované činnosti v České republice   doklad  o finanční způsobilosti pro výkon regulované činnosti uchazeče,   považuje  se  za  dostačující doklad vydaný peněžním ústavem v členském   státě  původu,  který  splnění  podmínky  stanovené  zvláštním  právním   předpisem České republiky prokazuje.

 

   (6)  Vyžaduje-li  se  pro  výkon  regulované činnosti v České republice   doklad   o  pojištění  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou  při  výkonu   regulované  činnosti,  považuje  se  za  dostačující  potvrzení  vydané   uchazeči  pojišťovnou  v  členském  státě  původu,  pokud  je  z tohoto   potvrzení  zřejmé, že rozsah a podmínky pojištění odpovídají požadavkům   zvláštního právního předpisu.

 

   (7) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice, aby   uchazeč učinil čestné prohlášení a forma takového prohlášení nemůže být   použita  státními  příslušníky  jiného členského státu zejména z důvodu   jejich  státní  příslušnosti,  náboženského  vyznání  nebo pro rozpor s   jejich  svědomím, uznávací orgán zajistí uchazeči možnost učinit čestné   prohlášení jinou vhodnou formou.

 

   (8)  Doklad uvedený v odstavcích 1 až 6 nesmí být v den zahájení řízení   o uznání odborné kvalifikace (§ 22 odst. 1) starší než 3 měsíce.

 

§ 21

 

   Znalost  českého  jazyka  se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k   výkonu regulované činnosti.

 

HLAVA IV

 

ŘÍZENÍ O UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

 

§ 22

 

Žádost

 

   (1)  Uchazeč  předkládá  žádost o uznání odborné kvalifikace uznávacímu   orgánu.  Uchazeč  může  žádost  předložit  i ministerstvu, které ji bez   zbytečného  odkladu  postoupí  uznávacímu orgánu. Uchazeč může současně   požádat o uznání jiné způsobilosti.

 

   (2) Uchazeč v žádosti uvede

 

   a) jméno a příjmení, datum narození, adresu pro doručování písemností,

 

   b)  regulovanou  činnost,  kterou  hodlá  v  České republice vykonávat,   popřípadě i navrhovaný rozsah oprávnění k jejímu výkonu, a

 

   c)  zamýšlenou  formu výkonu regulované činnosti (jako osoba samostatně   výdělečně   činná,   jako   odpovědný   zástupce   podnikatele  nebo  v   pracovněprávním vztahu).

 

   (3) Uchazeč k žádosti přiloží

 

   a)  průkaz totožnosti, doklad osvědčující státní příslušnost a případně   doklad potvrzující právní postavení uvedené v § 1 odst. 2,

 

   b) doklad o odborné kvalifikaci,

 

   c) doklad o jiné způsobilosti podle § 20,

 

   d) doklad o zaplacení správního poplatku^6a).

 

   (4)  Z  dokladu  o  dosažené  kvalifikaci  musí být zřejmý jeho stupeň,   popřípadě  jiné  náležitosti  vyžadované  tímto  zákonem nebo zvláštním   právním  předpisem,  a  musí z něho vyplývat délka a obsah vzdělávání a   přípravy, které prokazuje.

 

   (5)  Dokladem  o  výkonu předmětné činnosti je doklad vydaný příslušným   orgánem  nebo  institucí členského státu původu, pokud je na jeho území   předmětná  činnost  regulovanou činností nebo podléhá dohledu správního   orgánu.   Pokud   v   členském  státě  původu  není  předmětná  činnost   regulovanou   činností,  výkon  předmětné  činnosti  nepodléhá  dohledu   správního  orgánu  a  příslušný  orgán  nebo  instituce  takový  doklad   nevydává,  může  být  dokladem  o  výkonu  předmětné  činnosti i doklad   prokazující  výkon  předmětné  samostatné výdělečné činnosti uchazečem,   doklad vydaný zaměstnavatelem uchazeče nebo jiný doklad prokazující, že   uchazeč vykonával předmětnou činnost v členském státě původu. V případě   pochybností  je  uznávací  orgán oprávněn požadovat předložení čestného   prohlášení  o skutečnostech podle věty druhé. Doklad o výkonu předmětné   činnosti obsahuje údaje potřebné pro posouzení žádosti o uznání odborné   kvalifikace,  zejména  údaje  o  délce, obsahu a formě výkonu předmětné   činnosti.

 

   (6)  Doklady  uvedené  v  odstavci  3  písm. a) se předkládají v kopii.   Uznávací  orgán  může  požadovat  předložení originálu těchto dokladů k   nahlédnutí. Doklady uvedené v odstavci 3 písm. b) a c) se předkládají v   originále nebo úředně ověřené kopii, není-li možné pravost jejich kopií   ověřit   prostřednictvím   administrativní   spolupráce.   Doklady   se   předkládají  spolu  s  překladem  do českého jazyka, pokud v něm nebyly   vydány.  Má-li  uznávací  orgán  pochybnosti  o  správnosti  překladu a   nelze-li  správnost  překladu  ověřit  prostřednictvím  administrativní   spolupráce, může uznávací orgán na uchazeči požadovat předložení úředně   ověřeného  překladu  dokladu  do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do   seznamu znalců a tlumočníků^7).

 

   (7)  Doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu se   považuje  za  veřejnou  listinu. Pravost podpisů nebo otisků razítek na   tomto  dokladu se neověřuje. Má-li uznávací orgán pochybnost o pravosti   předloženého dokladu, požádá příslušný orgán členského státu podle § 30   až  35 o potvrzení jeho pravosti; jedná-li se o doklad vydaný Evropskou   školou, požádá o potvrzení pravosti ředitele dané školy. Má-li uznávací   orgán  pochybnost  o příslušnosti orgánu jiného členského státu, požádá   příslušný  orgán  nebo  jiný  dotčený orgán tohoto členského státu nebo   Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o součinnost.

 

   (8) Byl-li doklad o odborné kvalifikaci nebo doklad o jiné způsobilosti   vydán  příslušným  orgánem  nebo  institucí  třetího  státu,  popřípadě   nejsou-li  u  dokladu o dosažené kvalifikaci splněny podmínky podle § 4   odst.  6, musí být pravost podpisů a otisků razítek na originálu tohoto   dokladu  a  případně  skutečnost,  že  instituce,  která doklad vydala,   poskytuje  vzdělávání  a  přípravu v souladu s právními předpisy tohoto   třetího  státu  a  vydává  doklady  o odborné kvalifikaci, které jsou v   tomto  třetím státě uznávány bez nutnosti ověření jejich rovnocennosti,   ověřena    příslušným   zastupitelským   úřadem   České   republiky   a   ministerstvem   zahraničních  věcí  nebo  příslušným  orgánem  takového   třetího  státu,  pokud  mezinárodní  smlouva, kterou je Česká republika   vázána, nestanoví jinak.

 

 

§ 23

 

zrušen

 

§ 24

 

Rozhodnutí

 

   (1)  Uzná-li  uznávací  orgán odbornou kvalifikaci uchazeče, vydá o tom   rozhodnutí.  V rozhodnutí uznávací orgán v závislosti na rozsahu uznané   kvalifikace  uchazeče  kromě obecných náležitostí uvede: a) regulovanou   činnost,  pro  niž byla uznána odborná kvalifikace a rozsah oprávnění k   jejímu  výkonu,  a b) formu, popřípadě další podmínky výkonu regulované   činnosti, pro niž byla uznána odborná kvalifikace.

 

   (2) Požaduje-li uznávací orgán před uznáním odborné kvalifikace splnění   kompenzačního   opatření,   uvede   v   rozhodnutí   podmínky  vykonání   adaptačního  období a rozdílové zkoušky. S výjimkou případů uvedených v   §  11  odst.  2  uvede  podmínky  vykonání  adaptačního období, jakož i   rozdílové  zkoušky.  Odborně  způsobilým k výkonu regulované činnosti v   České  republice  podle  zvláštního  právního předpisu se uchazeč stává   dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle odstavce 6.

 

   (3) Uznávací orgán vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o uznání odborné   kvalifikace, nemůže-li být odborná kvalifikace uchazeče uznána.

 

   (4)  Je-li  součástí  žádosti o uznání odborné kvalifikace též žádost o   uznání  jiné  způsobilosti, uznávací orgán současně rozhodne o tom, zda   uchazeč   splňuje  požadavky  jiné  způsobilosti  vyžadované  zvláštním   právním předpisem pro výkon regulované činnosti.

 

   (5)  Uznávací  orgán  je povinen vydat rozhodnutí podle odstavců 1 až 4   bezodkladně,  nejpozději  však  do  60  dnů  ode dne doručení žádosti o   uznání odborné kvalifikace s předložením všech dokladů uchazeče věcně a   místně  příslušnému  uznávacímu  orgánu.  Uznávací orgán vrátí uchazeči   doklady  uvedené  v § 22 odst. 3 písm. b) a c) do 15 pracovních dnů ode   dne nabytí právní moci rozhodnutí.

 

   (6)  Pokud  uchazeč  následně  doloží  splnění  kompenzačního  opatření   uvedeného  v  rozhodnutí vydaném podle odstavce 2, uznávací orgán o tom   bez  zbytečného  odkladu  vydá  rozhodnutí.  Ustanovení  odstavce  1 se   použije obdobně.

 

§ 25

 

Uznávání odborné kvalifikace ve společném řízení a v řízení o předběžné  otázce

 

   (1)  Je-li  uznání  odborné  kvalifikace  uchazeče  podmínkou pro vznik   oprávnění  k  výkonu  samostatné  výdělečné  činnosti, vede se řízení o   uznání odborné kvalifikace jako samostatné řízení, společné řízení nebo   jako  řízení  o  předběžné otázce zahajované doručením žádosti uchazeče   nebo  z  podnětu  orgánu  příslušného  rozhodnout  o vzniku oprávnění k   výkonu samostatné výdělečné činnosti.

 

   (2)   Uznávací   orgán   je  povinen  ve  společném  řízení  rozhodnout   bezodkladně,  nejpozději  však  ve  lhůtě  podle § 24 odst. 5, k níž se   připočítává   doba   až   30  dnů,  jde-li  o  zvlášť  složitý  případ.   Rozhoduje-li  uznávací  orgán  ve  společném  řízení  zároveň  o vzniku   oprávnění  k  výkonu  samostatné  výdělečné  činnosti  jiné  osoby  než   uchazeče,  vydá  o  uznání odborné kvalifikace uchazeče vždy samostatné   rozhodnutí.

 

   (3) Požaduje-li uznávací orgán před uznáním odborné kvalifikace splnění   kompenzačního  opatření,  postupuje podle § 24 odst. 2. Společné řízení   se  přeruší  a  pokračuje  se  v  něm  poté,  co uchazeč doloží splnění   kompenzačního   opatření.  Nedoloží-li  uchazeč  splnění  kompenzačního   opatření  do  1  roku  ode  dne  uplynutí  lhůty  stanovené usnesením o   přerušení  společného  řízení  pro splnění kompenzačního opatření, může   být toto řízení zastaveno.

 

   (4) Požaduje-li uznávací orgán v řízení o předběžné otázce před uznáním   odborné  kvalifikace  splnění kompenzačního opatření, postupuje podle §   24  odst.  2.  Řízení  o vzniku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné   činnosti  se  přeruší  a  pokračuje  se  v  něm poté, co uchazeč doloží   splnění    kompenzačního    opatření.   Nedoloží-li   uchazeč   splnění   kompenzačního  opatření  do 1 roku ode dne uplynutí lhůty stanovené pro   splnění  kompenzačního  opatření  usnesením o přerušení řízení o vzniku   oprávnění  k výkonu samostatné výdělečné činnosti, může být toto řízení   zastaveno.

 

   (5)  Řízení o předběžné otázce nebo společné řízení podle odstavců 1 až   4 nelze provést

 

   a)  pokud  oprávnění  k  výkonu samostatné výdělečné činnosti vzniká na   základě ohlášení nebo oznámení,

 

   b) u činností, které jsou upraveny živnostenským zákonem.

 

HLAVA V

 

PRÁVNÍ ÚČINKY UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

 

§ 26

 

   (1) Uchazeč, jemuž byla podle tohoto zákona uznána odborná kvalifikace,   se  považuje  za  osobu odborně způsobilou k výkonu regulované činnosti   podle  zvláštních  právních  předpisů. Vyžaduje-li se v České republice   pro  výkon  regulované  činnosti  splnění jiných podmínek, než podmínky   odborné  kvalifikace,  případně jiné způsobilosti, nejsou uznáním podle   tohoto zákona dotčeny. Stanoví-li zvláštní právní předpis jako podmínku   zachování  odborné  způsobilosti pro výkon regulované činnosti pozdější   přezkoušení  odborných  znalostí  nebo jejich další doplnění, není tato   povinnost tímto zákonem dotčena.

 

   (2)  Uznání  odborné  kvalifikace  nezakládá  uchazeči  právní nárok na   přijetí do pracovního, služebního nebo obdobného poměru.

 

   (3)  Ustanovení  zvláštních  právních  předpisů  upravujících  uznávání   zahraničního  vzdělávání  v  České  republice^8)  se  na uznávání podle   tohoto  zákona  nevztahují;  požadavky  stanovené  zvláštními  právními   předpisy  pro  přijetí  ke studiu ve vyšší odborné škole^9) a na vysoké   škole^10)  nejsou  uznáním  odborné  kvalifikace  podle  tohoto  zákona   dotčeny.

 

§ 27

 

Používání profesních označení

 

   (1) Jestliže je v České republice regulovaná činnost vykonávána osobami   užívajícími   při  výkonu  regulované  činnosti  zvláštního  profesního   označení  podle  zvláštního  právního  předpisu, má uchazeč, jemuž byla   uznána  odborná  kvalifikace  podle  §  6  až  18  nebo ověřena odborná   kvalifikace  podle  §  36b  odst.  6  písm.  b)  nebo c), který splňuje   požadavky  jiné  způsobilosti  podle  §  20  a  je  k výkonu regulované   činnosti  v  České  republice  oprávněn  v  obdobném rozsahu jako osoby   užívající   při  jejím  výkonu  profesního  označení  podle  zvláštního   právního  předpisu,  právo  používat  toto  profesní označení. Uznávací   orgán  může  v  odůvodněných  případech  přiznat  právo  používat  toto   profesní  označení  i v oznámení podle § 36b odst. 2. Profesní označení   se uvádí v českém jazyce.

 

   (2)  Uchazeč,  který  v  České  republice  vykonává regulovanou činnost   dočasně  nebo  příležitostně  za podmínek podle § 36a, používá profesní   označení  členského státu původu v souladu s jeho právními předpisy a v   úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu původu.

 

HLAVA VI

 

VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBLASTI UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

 

§ 28

 

Ministerstvo

 

   (1)  Ústředním  správním  úřadem  odpovědným  za  koordinaci  správních   činností v oblasti uznávání odborné kvalifikace je ministerstvo.

 

   (2) Ministerstvo

 

   a)  koordinuje  činnost  uznávacích  orgánů podle tohoto zákona v České   republice,

 

   b)  zastupuje  Českou  republiku  ve  skupině národních koordinátorů na   úrovni Evropských společenství,

 

   c)  vykonává  ve  spolupráci  s Ministerstvem průmyslu a obchodu funkci   informačního místa pro systém uznávání odborné kvalifikace podle tohoto   zákona,    zvláštních   právních   předpisů   a   předpisů   Evropských   společenství^1),  zejména  poskytováním  informací  o  systému uznávání   odborné  kvalifikace,  o  zvláštních  právních a stavovských předpisech   upravujících  podmínky  výkonu  regulované  činnosti,  o  možnostech  a   podmínkách  uznání  dokladu  o odborné kvalifikaci v České republice, o   věcně  příslušném  uznávacím  orgánu  a  o  náležitostech žádosti podle   tohoto zákona,

 

   d)  vykonává  ve  spolupráci  s Ministerstvem průmyslu a obchodu funkci   informačního  místa  pro systém uznávání odborné kvalifikace pro osoby,   které  hodlají  žádat  o  uznání  odborné  kvalifikace  získané v České   republice pro výkon regulované činnosti v jiném členském státě, zejména   poskytováním  informací  o  informačních  místech  v  jiných  členských   státech,

 

   e)  vede  informační  systém  pro  uznávání  odborné kvalifikace, jehož   součástí  je  evidence všech uchazečů, včetně údajů o výsledku řízení o   uznání jejich odborné kvalifikace,

 

   f) koordinuje provádění administrativní spolupráce podle § 30 až 35,

 

   g)  projednává  s  Komisí  Evropských  společenství (dále jen „Komise“)   výjimky  z  povinnosti umožnit uchazeči volbu mezi adaptačním obdobím a   rozdílovou zkouškou,

 

   h) projednává s Komisí změny předpisů Evropských společenství v oblasti   uznávání odborné kvalifikace,

 

   i)  připravuje  pro  Komisi  pravidelné zprávy o aplikaci tohoto zákona   nebo   zvláštních   právních   předpisů   v  oblasti  uznávání  odborné   kvalifikace,

 

   j)   poskytuje   Komisi   na   její   žádost   informace  o  výsledcích   administrativní spolupráce v konkrétním případě, ve kterém se rozhoduje   o uznání odborné kvalifikace uchazeče,

 

   k)   vydává  sdělením  ve  Věstníku  ministerstva  seznam  regulovaných   činností  v  České  republice,  členěný  podle  příslušnosti uznávacích   orgánů  a  podle  působnosti  směrnic  nebo  jiných předpisů Evropských   společenství   v  oblasti  uznávání  odborných  kvalifikací,  a  seznam   regulovaných činností, pro jejichž dočasný nebo přechodný výkon v rámci   poskytování  služeb  v České republice zvláštní právní předpis požaduje   ověření  odborné  kvalifikace  (§ 36b), a seznamy uvedené v § 3 odst. 1   písm.  e) bodě 5, § 4 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 3, § 8 odst. 2 a § 18   odst. 1 písm. a) až c) a průběžně tyto seznamy aktualizuje a

 

   l)  shromažďuje  informace  podstatné  pro uplatňování systému uznávání   odborné   kvalifikace   na   úrovni  Evropských  společenství,  zejména   informace  o  požadavcích právních předpisů členských států, kterými je   na jejich území podmíněn výkon regulované činnosti.

 

   (3)   Ministr  školství,  mládeže  a  tělovýchovy  jmenuje  a  odvolává   národního  koordinátora  České  republiky  pro  obecný  systém uznávání   kvalifikací   (dále   jen  "národní  koordinátor"),  který  plní  úkoly   ministerstva podle odstavce 2.

 

   (4)  K  zabezpečení  plnění  úkolů  podle  odstavce 2 může ministerstvo   zřizovat organizační složky státu.^15)

 

§ 29

 

Uznávací orgán

 

   (1)  Uznávacím orgánem, oprávněným rozhodnout v konkrétní věci o uznání   odborné kvalifikace, je ústřední správní úřad České republiky, do jehož   působnosti regulovaná činnost náleží nebo jehož působnost je regulované   činnosti  nejbližší.  V případě, že uchazeč hodlá vykonávat regulovanou   činnost  jako podnikatel ve formě živnosti nebo jako odpovědný zástupce   držitele  živnostenského  oprávnění,  je uznávacím orgánem Ministerstvo   průmyslu  a  obchodu.  V  případě, že o oprávnění vykonávat regulovanou   činnost  rozhoduje  podle zvláštního právního předpisu profesní komora,   je uznávacím orgánem tato komora.

 

   (2) Uznávací orgán

 

   a)  přijímá  žádosti  o uznání odborné kvalifikace (§ 22) a rozhoduje o   nich,

 

   b)  vede evidenci uchazečů, včetně údajů o stavu řízení o uznání jejich   odborné   kvalifikace,   a   poskytuje   tyto   informace  ministerstvu   prostřednictvím  informačního  systému pro uznávání odborné kvalifikace   [§  28  odst.  2  písm.  e)];  to neplatí v případě, kdy zvláštní zákon   poskytnutí informace neumožňuje,

 

   c)  spolupracuje  s  ministerstvem  při plnění úkolů podle § 28 odst. 2   písm. c) až l),

 

   d) informuje uchazeče o možnostech a podmínkách uznání dokladu o jejich   odborné kvalifikaci v České republice, o zvláštních právních předpisech   upravujících  podmínky  výkonu  regulované  činnosti  a o náležitostech   žádosti podle tohoto zákona,

 

   e)  v  rámci  své  působnosti  vydává  prováděcí  právní  předpisy nebo   stavovské  předpisy,  které  pro  jednotlivé  regulované  činnosti nebo   skupinu  regulovaných  činností,  s přihlédnutím k jejich zvláštnostem,   stanoví  další  podrobnosti  týkající  se  podmínek  výkonu adaptačního   období a rozdílové zkoušky a jejich hodnocení,

 

   f)  projednává  s  národním koordinátorem návrhy právních předpisů nebo   stavovských  předpisů  v  působnosti  uznávacího  orgánu,  týkající  se   regulovaných činností, zejména v otázkách uznávání odborné kvalifikace,

 

   g) je oprávněn poskytovat stanoviska k návrhům studijních programů^15a)   nebo vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání^15b) zaměřených   na  přípravu  k  výkonu  regulovaného  povolání  před jejich posouzením   Akreditační komisí nebo Akreditační komisí pro vyšší odborné vzdělávání   podle zvláštního právního předpisu a

 

   h) plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem.

 

   (3)  Ostatní  správní  úřady, vysoké školy a další vzdělávací instituce   České  republiky  spolupracují  na  žádost uznávacího orgánu v řízení o   uznání odborné kvalifikace. Za tímto účelem zejména podávají uznávacímu   orgánu  vysvětlení,  poskytují mu svá odborná stanoviska a spolupracují   při pořádání rozdílové zkoušky.

 

§ 29a

 

Osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti

 

   (1) Fyzickým osobám, které jsou oprávněny vykonávat regulovanou činnost   v  České  republice  a  tuto činnost hodlají vykonávat v jiném členském   státě, uznávací orgán na základě jejich žádosti vydává osvědčení

 

   a)  o tom, zda je předmětná činnost na území České republiky regulována   a  zda  je  v  České  republice  vykonávána  pod profesním označením, o   rozsahu   oprávnění   k  výkonu  regulované  činnosti  na  území  České   republiky, o obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaném v České republice   [§ 10 odst. 3 písm. a)] a délce tohoto vzdělávání a přípravy, popřípadě   o tom, zda jde o regulované vzdělávání,

 

   b)  o  tom, zda je fyzická osoba pro výkon regulované činnosti na území   České  republiky  odborně kvalifikována [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1], o   rozsahu  jejího  oprávnění  k výkonu regulované činnosti, o tom, zda je   oprávněna  při  výkonu  regulované  činnosti  užívat profesní označení,   popřípadě  o  tom,  zda  vzdělávání  a příprava, kterou absolvovala, je   regulovaným  vzděláváním nebo splňuje minimální požadavky na vzdělávání   a  přípravu  stanovené  příslušnou  směrnicí  Evropských společenství o   uznávání odborných kvalifikací,

 

   c)  o  délce  a  formě výkonu regulované činnosti fyzickou osobou, době   jejího zahájení a ukončení, o odborných činnostech, které byly součástí   jejího  výkonu,  o  tom,  že  její  výkon  není  uchazeči  zakázán  ani   pozastaven,  popřípadě  o  tom,  zda  fyzická osoba regulovanou činnost   vykonávala ve vedoucím postavení,

 

   d)  o  tom,  zda  byl doklad o dosažené kvalifikaci fyzické osoby uznán   nebo  potvrzen v České republice jako rovnocenný s dokladem vydávaným v   České  republice  nebo  zda  jsou  tomuto  dokladu  v  České  republice   přiznávány rovnocenné účinky jako dokladu o dosažené kvalifikaci, který   se vyžaduje pro výkon regulované činnosti na území České republiky,   e)  o  tom, zda k datu vydání osvědčení fyzická osoba splňuje požadavek   jiné  způsobilosti  pro  výkon  regulované  činnosti  podle  zvláštního   právního předpisu, nebo údaj o tom, že se pro výkon regulované činnosti   v České republice podmínka jiné způsobilosti nevyžaduje.

 

   (2)  Fyzickým  osobám, které jsou oprávněny v České republice vykonávat   předmětnou  činnost, není-li tato činnost v České republice regulována,   a  tuto  činnost  hodlají  vykonávat v jiném členském státě, na základě   jejich žádosti vydává

 

   a) ústřední správní úřad České republiky, do jehož působnosti předmětná   činnost  náleží  nebo  jehož působnost je předmětné činnosti nejbližší,   osvědčení

 

   1.  o  délce a formě výkonu předmětné činnosti fyzickou osobou na území   České   republiky,   době  jejího  zahájení  a  ukončení,  o  odborných   činnostech,  které  byly  součástí  jejího výkonu, popřípadě o tom, zda   fyzická osoba předmětnou činnost vykonávala ve vedoucím postavení,

 

   2. o tom, zda fyzická osoba absolvovala vzdělávání a přípravu, které ji   odborně   připravily  pro  výkon  předmětné  činnosti  na  území  České   republiky [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2], popřípadě o tom, zda vzdělávání   a příprava, kterou absolvovala, je regulovaným vzděláváním,

 

   3.  o  tom, zda k datu vydání osvědčení fyzická osoba splňuje požadavek   jiné   způsobilosti  pro  výkon  předmětné  činnosti  podle  zvláštního   právního  předpisu, nebo údaj o tom, že se pro výkon předmětné činnosti   v České republice podmínka jiné způsobilosti nevyžaduje,

 

   b)   ministerstvo,  popřípadě  Ministerstvo  obrany  nebo  Ministerstvo   vnitra,  nebo  příslušná  vysoká  škola  nebo jiná vzdělávací instituce   České republiky, popřípadě krajský úřad^15c), osvědčení:

 

   1.  o  délce,  typu studijního nebo vzdělávacího programu absolvovaného   fyzickou  osobou,  o  době  zahájení  a ukončení studia fyzické osoby v   programu  a  o činnostech, pro jejichž výkon je odborně připravena [§ 3   odst. 1 písm. b) bod 2]^15d),

 

   2.  o tom, že doklad o dosažené kvalifikaci fyzické osoby, byl-li vydán   příslušným  orgánem  nebo institucí třetího státu nebo Evropskou školou   nebo  potvrzuje-li  vzdělávání  a  přípravu získanou z větší části mimo   členské   státy,  byl  uznán  nebo  potvrzen  v  České  republice  jako   rovnocenný  dokladu  o  vzdělání  vydávanému  příslušným  orgánem  nebo   institucí České republiky.

 

   (3) Osvědčení podle odstavců 1 a 2 obsahují tyto náležitosti:

 

   a) označení orgánu nebo instituce, která osvědčení vydává,

 

   b)   jméno,   popřípadě   jména,  příjmení,  datum  narození  a  státní   příslušnost žadatele,

 

   c) skutečnosti podle odstavce 1 nebo 2, v úplném nebo částečném rozsahu   podle žádosti oprávněné osoby a

 

   d) datum vydání osvědčení.

 

   (4)  Osvědčení  se  vydává na základě žádosti podané spolu s listinami,   jimiž   se   dokládají  osvědčované  skutečnosti.  V  případě  vydávání   osvědčení o tom, že vůči žadateli nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, že   vůči  němu  nebyl  prohlášen konkurs a toto prohlášení nebylo zamítnuto   proto,  že  jeho  majetek  nepostačoval  k úhradě nákladů insolvenčního   řízení,  nebo  že výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního   orgánu  nebo  jiného  orgánu právnické osoby žadatelem nebrání překážka   předchozího  působení v jakékoliv srovnatelné funkci v právnické osobě,   na  jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči které byl insolvenční   návrh  zamítnut  pro  nedostatek  majetku^2j), osvědčení o době a formě   výkonu  předmětné  činnosti  v České republice žadatelem, o době jejího   zahájení  a  ukončení  a  o  odborných  činnostech, které byly součástí   jejího  výkonu,  není-li  tato  činnost v České republice regulována, a   osvědčení  o  tom, zda žadatel vykonával předmětnou činnost ve vedoucím   postavení,   je  možno  důkaz  listinou  nahradit  čestným  prohlášením   žadatele  učiněným  před  uznávacím  orgánem  nebo  ústředním  správním   úřadem,  do  jehož  působnosti  předmětná  činnost  náleží  nebo  jehož   působnost  je  předmětné činnosti nejbližší. Vysoká škola může vydávání   osvědčení podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nahradit vydáváním dodatku k   diplomu  podle  zákona  o  vysokých  školách,  pokud  v dodatku uvede i   náležitosti podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 a odstavce 3.

 

HLAVA VII

 

ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE S ORGÁNY ČLENSKÝCH STÁTŮ

 

§ 30

 

   (1)  Orgány,  pověřené  výkonem  správních  činností v oblasti uznávání   odborné  kvalifikace,  poskytují,  požadují nebo přijímají informace ve   spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států. Administrativní   spolupráce se provádí za účelem sdělení, zjištění a ověření skutečností   rozhodných  pro  vydání  rozhodnutí  podle § 24 nebo v zájmu koordinace   společného   postupu   členských   států  v  oblasti  uznávání  odborné   kvalifikace.

 

   (2) Administrativní spolupráce se provádí v souladu s ustanoveními této   hlavy a zvláštních právních předpisů, pokud mezinárodní smlouva, kterou   je  Česká republika vázána, nebo právní předpis Evropských společenství   nestanoví jinak.

 

   (3) Předmětem administrativní spolupráce jsou informace:

 

   a)  o  společném  postupu  příslušných orgánů členských států v oblasti   uznávání odborné kvalifikace,

 

   b)  o tom, zda je předmětná činnost v členském státě původu regulovanou   činností, o rozsahu oprávnění k výkonu regulované činnosti, o tom, jaké   jsou požadavky členského státu původu na odbornou kvalifikaci pro výkon   regulované   činnosti   a   zda  je  uchazeč  pro  její  výkon  odborně   kvalifikován,  a  není-li  předmětná  činnost  v  členském státě původu   regulovanou  činností,  které  odborné činnosti jsou zpravidla součástí   jejího výkonu a zda uchazeč absolvoval vzdělávání a přípravu, které jej   odborně připravily pro výkon předmětné činnosti,

 

   c)   o  tom,  zda  jsou  vzdělávání  a  příprava  uchazeče  regulovaným   vzděláváním,   popřípadě   zda   je   vzdělávání  a  příprava  uchazeče   regulovaným  vzděláváním  uvedeným  v  příslušné  příloze směrnice nebo   jiného   předpisu   Evropských   společenství   o   uznávání  odborných   kvalifikací,

 

   d)  o  délce,  formě  a  obsahu  vzdělávání a přípravy uchazeče, o době   jejího  zahájení  a ukončení, popřípadě zda splňuje minimální požadavky   na  vzdělávání  a  přípravu  stanovené  příslušnou  směrnicí nebo jiným   předpisem Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací,

 

   e)  o  délce a formě výkonu předmětné činnosti na území členského státu   původu, době jejího zahájení a ukončení a o odborných činnostech, které   byly součástí jejího výkonu,

 

   f)  o tom, jaké jsou požadavky na jinou způsobilost pro výkon předmětné   činnosti v členském státě a zda je uchazeč splňuje,

 

   g)  o  tom, zda je poskytovatel služby usazen v členském státě původu a   zda   splnil   všechny  podmínky  stanovené  právními  předpisy  tohoto   členského státu pro výkon předmětné činnosti,

 

   h)  o  trestní,  správní  či  disciplinární  odpovědnosti související s   výkonem předmětné činnosti a odpovídajícím postihu poskytovatele služby   a o stížnostech příjemce služby podaných vůči tomuto poskytovateli,

 

   i)  o  tom, zda je předmětná činnost v členském státě původu vykonávána   pod  profesním  označením  a  zda  je  uchazeč  toto  profesní označení   oprávněn užívat,

 

   j)  spočívající  v  ověření pravosti dokladu o odborné kvalifikaci nebo   jiné způsobilosti,

 

   k)  o  tom,  zda  orgán  členského  státu  původu, který vydal doklad o   odborné  kvalifikaci  nebo  jiné  způsobilosti, je příslušným orgánem v   souladu s právními předpisy členského státu původu,

 

   l)  o  tom,  zda  byl  doklad  o  dosažené  kvalifikaci vydán institucí   členského státu [§ 3 odst. 1 písm. f)],

 

   m)  o  tom, zda doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem   nebo  institucí  členského  státu  původu,  který potvrzuje absolvování   vzdělávání  a  přípravy v jiném státě, je v členském státu původu uznán   jako  rovnocenný  dokladu  o  dosažené kvalifikaci, který uchazeče činí   odborně  kvalifikovaným  pro  výkon  regulované  činnosti nebo, není-li   předmětná  činnost  v členském státě původu regulována, který potvrzuje   vzdělávání  a  přípravu,  jež  uchazeče  odborně  připravily  pro výkon   předmětné činnosti,

 

   n) o dalších skutečnostech rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24.

 

§ 31

 

Orgány příslušné pro provádění administrativní spolupráce

 

   Příslušným  orgánem  v  České  republice  k  provádění  administrativní   spolupráce  je  ministerstvo,  národní  koordinátor nebo uznávací orgán   (dále   jen   "příslušný   orgán   České   republiky").  Při  provádění   administrativní spolupráce příslušný orgán České republiky komunikuje s   příslušnými   orgány  jiného  členského  státu,  zpravidla  s  národním   koordinátorem  členského  státu  nebo  orgánem členského státu, v jehož   působnosti  je  předmětná činnost regulována nebo který vykonává dohled   nad  výkonem  předmětné  činnosti  (dále  jen  "příslušný  orgán jiného   členského státu").

 

§ 32

 

Požadování informací

 

   (1)  Příslušný  orgán České republiky může od příslušného orgánu jiného   členského  státu  požadovat  informace  v  případě  potřeby  zjištění a   ověření  skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24, pokud   vyčerpal  vlastní  obvyklé zdroje informací, které mohl v daném případě   využít.

 

   (2)  Příslušný  orgán  České republiky podá písemnou žádost příslušnému   orgánu  jiného členského státu. Žádost musí obsahovat kromě náležitostí   stanovených  právními  předpisy  tohoto  členského  státu rovněž údaj o   požadované  informaci  a  údaje  o  předmětu  řízení  o  uznání odborné   kvalifikace  a identifikační údaje uchazeče, v míře nezbytné ke splnění   účelu.

 

   (3)  Příslušný  orgán České republiky může ujednat ústně nebo písemně s   příslušným  orgánem  jiného  členského  státu  jinou  formu  požadování   informací.

 

   (4) Pokud příslušný orgán jiného členského státu neposkytne požadovanou   informaci   včas   tak,  aby  bylo  možno  vydat  rozhodnutí  o  uznání   kvalifikace  ve  lhůtě  stanovené  podle  §  24 odst. 5, uznávací orgán   rozhodne na základě shromážděných důkazních prostředků.

 

   (5)  Získané  informace  může  příslušný  orgán  České republiky předat   dalšímu  členskému  státu jen se souhlasem příslušného orgánu členského   státu, který informace poskytl.

 

§ 33

 

Poskytování informací

 

   (1)  Příslušný  orgán  České  republiky  na požádání příslušného orgánu   jiného  členského  státu provede nezbytná šetření a poskytne požadované   informace bez zbytečného odkladu. Pokud není možno informaci poskytnout   do 30 dnů, vyrozumí se o tom příslušný orgán jiného členského státu.

 

   (2)   Zjistit  nebo  poskytnout  informace  příslušnému  orgánu  jiného   členského státu lze jen v rozsahu, který umožňují právní předpisy České   republiky.

 

   (3) Příslušný orgán České republiky může odmítnout poskytnutí informací   příslušnému orgánu jiného členského státu, pokud

 

   a)  zvláštní  zákon  obsahuje  přísnější podmínky povinnosti zachovávat   mlčenlivost  než  ty,  které  jsou v právní úpravě žádajícího členského   státu, a pokud tento stát těmto přísnějším podmínkám nevyhoví,

 

   b)  poskytnutí  informací  by  vedlo k porušení povinnosti mlčenlivosti   uložené  zvláštním právním předpisem nebo se jedná o informace, jejichž   vyzrazení by bylo v rozporu se zájmem bezpečnosti státu nebo s veřejným   pořádkem,

 

   c)  příslušný  orgán  žádajícího členského státu nevyčerpal své obvyklé   zdroje  informací,  které  mohly  být  vzhledem  k okolnostem využity k   získání požadovaných informací, nebo

 

   d)  žádající  členský  stát  není  schopen  z praktických nebo právních   důvodů poskytnout obdobné informace.

 

   (4) Vyskytnou-li se při zjišťování a poskytování požadovaných informací   překážky  podle  odstavce  2  nebo  3,  vyrozumí  příslušný orgán České   republiky  o  této situaci s uvedením důvodů neprodleně příslušný orgán   jiného členského státu.

 

§ 34

 

Vzájemné poskytování informací

 

   Příslušný  orgán  České republiky může pro skupiny jednotlivých případů   ujednat  ústně nebo písemně s příslušným orgánem jiného členského státu   druh   a   rozsah  informací,  které  bude  při  zachování  vzájemnosti   poskytovat  nebo  přijímat,  včetně  způsobu  a  lhůt  předávání těchto   informací.  Ustanovení  § 32 odst. 4 a 5 a § 33 odst. 2 až 4 se použijí   obdobně.

 

§ 35

 

Ochrana informací a osobních údajů

 

   Na informace poskytované v rámci administrativní spolupráce se vztahuje   povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštním právním předpisem.   Ochrana   osobních  údajů  se  řídí  zvláštním  právním  předpisem.^16)   Identifikační  údaje  uchazeče  lze poskytovat a požadovat pouze v míře   nezbytné ke splnění účelu administrativní spolupráce.

 

HLAVA VIII

 

DOČASNÝ  NEBO  PŘÍLEŽITOSTNÝ  VÝKON  REGULOVANÉ ČINNOSTI NA ÚZEMÍ ČESKÉ

REPUBLIKY V RÁMCI SVOBODY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

 

§ 36a

 

Oznámení

 

   (1)  Uchazeč,  který je státním příslušníkem členského státu nebo který   byl  vyslán  na  území  České  republiky  v  rámci  poskytování  služeb   zaměstnavatelem  usazeným  v  jiném  členském  státě  Evropské unie a v   souladu  s právními předpisy členského státu původu vykonává předmětnou   činnost,  která  je v České republice regulovanou činností, je oprávněn   tuto  činnost  vykonávat  dočasně  nebo  příležitostně i na území České   republiky,   aniž   splní   požadavek   zápisu,  registrace,  povolení,   autorizace  nebo  členství  v profesní komoře podle zvláštního právního   předpisu  a  aniž požádá o uznání odborné kvalifikace podle § 6 až 18 a   uznání  jiné  způsobilosti  podle  §  20,  pokud  splní  podmínky podle   odstavců  2 až 4 a 6 a, stanoví-li tak zvláštní zákon, podmínky podle §   36b.  Zda  je regulovaná činnost vykonávána dočasně nebo příležitostně,   se  posuzuje, zejména s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a   nepřetržitost výkonu činnosti na území České republiky^17).

 

   (2)  Není-li  předmětná  činnost v členském státě původu regulována, je   uchazeč   povinen   doložit,  že  v  členském  státě  původu  vykonával   předmětnou  činnost po dobu nejméně 2 let během předcházejících 10 let,   nebo  předložit  doklad  o  regulovaném  vzdělávání,  které jej odborně   připravuje  pro  výkon  předmětné činnosti v členském státě původu [§ 3   odst. 1 písm. b) bod 2].

 

   (3)  Vyžaduje-li  se  pro  výkon  regulované činnosti v České republice   doklad   o  pojištění  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou  při  výkonu   regulované  činnosti,  je  uchazeč  povinen  doložit,  že je pojištěn v   rozsahu a za podmínek vyžadovaných zvláštním právním předpisem.

 

   (4)  Uchazeč  je  povinen  před  tím,  než  začne vykonávat regulovanou   činnost na území České republiky, písemně oznámit poskytování služeb na   území České republiky uznávacímu orgánu. K oznámení se přikládá:

 

   a)  průkaz totožnosti, doklad osvědčující státní příslušnost uchazeče a   případně doklad potvrzující právní postavení uvedené v § 1 odst. 2,

 

   b) doklad potvrzující, že je uchazeč usazen v členském státě původu a v   souladu  s  jeho  právními předpisy vykonává předmětnou činnost a že mu   oprávnění  k  výkonu  předmětné činnosti v členském státě původu nebylo   odejmuto ani dočasně pozastaveno,

 

   c) doklad o odborné kvalifikaci,

 

   d)  doklad podle odstavce 2, není-li předmětná činnost v členském státě   původu regulována,

 

   e)  doklad  podle  odstavce  3,  vyžaduje-li  se  pro  výkon regulované   činnosti  v  České  republice  doklad o pojištění odpovědnosti za škodu   způsobenou při výkonu regulované činnosti.

 

   Uznávací  orgán  vede údaje o uchazeči a jím oznámených skutečnostech v   samostatné  evidenci.  Na žádost lze z této evidence vydat úřední opis,   výpis  nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v   evidenci  určitý  zápis  není,  pokud  žadatel  osvědčí  právní  zájem.   Ustanovení § 22 odst. 4 až 8 se použijí obdobně.

 

   (5)  Nesplňuje-li  oznámení  nebo  doklady k němu přiložené náležitosti   podle  správního  řádu  nebo odstavce 4, pomůže uznávací orgán uchazeči   nedostatky  odstranit  na  místě  nebo  jej  bezodkladně vyzve k jejich   odstranění.  Zároveň  jej  upozorní,  že do doby odstranění nedostatků,   popřípadě  do  doby  uvedené v § 36b odst. 6, stanoví-li zvláštní zákon   podmínku  ověření  odborné  kvalifikace,  není  oprávněn na území České   republiky regulovanou činnost vykonávat.

 

   (6)  Uchazeč je povinen bezodkladně informovat uznávací orgán o změnách   všech  skutečností  uvedených  v  oznámení  nebo  dokladech  k oznámení   přiložených,  včetně  skutečností,  které  by  mohly být důvodem zániku   oprávnění  vykonávat  dočasně nebo příležitostně regulovanou činnost na   území  České  republiky.  Hodlá-li  uchazeč  dočasně nebo příležitostně   vykonávat  regulovanou  činnost na území České republiky po uplynutí 12   měsíců  ode dne podání úplného oznámení, je povinen podat toto oznámení   opětovně.  Při  opětovném  podání oznámení je uchazeč povinen předložit   doklady  uvedené  v  odstavci  4  písm.  b) až e) pouze v případě změny   skutečností  uvedených  v  původním  oznámení nebo v dokladech k tomuto   oznámení přiložených.

 

§ 36b

 

Ověření odborné kvalifikace

 

   (1)  Stanoví-li  tak  zvláštní  zákon,  je  uznávací  orgán oprávněn po   obdržení  oznámení  před  zahájením  výkonu  dočasné nebo příležitostné   regulované  činnosti  na  území České republiky, jejíž výkon může vážně   ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, ověřit odbornou kvalifikaci   uchazeče.  To  neplatí v případě uchazeče, který příslušnou regulovanou   činnost  na  území  České  republiky  jako usazená nebo hostující osoba   vykonává  nebo  vykonával  a kterému byla v České republice uznána nebo   ověřena odborná kvalifikace pro výkon této činnosti.

 

   (2)  Nepřistoupí-li uznávací orgán v odůvodněném případě, zejména je-li   uchazeč  osobou  v  oboru  uznávanou  nebo  bude-li  regulovaná činnost   vykonávána  v  rozsahu,  ve  kterém  je  ohrožení  života,  zdraví nebo   bezpečnosti  osob  zanedbatelné, k ověření odborné kvalifikace uchazeče   podle odstavce 3, bezodkladně o tom uchazeči doručí oznámení.

 

   (3)  Ověřuje-li  uznávací  orgán  odbornou kvalifikaci uchazeče, vydá a   doručí  uchazeči do 30 dnů od obdržení úplného oznámení, které obsahuje   veškeré  požadované  doklady, po případném odstranění nedostatků (§ 36a   odst. 5), rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace. Ve zvlášť složitých   případech oznámí uznávací orgán uchazeči prodloužení lhůty pro vydání a   doručení   rozhodnutí   nejdéle   o  dalších  30  dnů.  Uznávací  orgán   bezodkladně  vydá  a  doručí  uchazeči  rozhodnutí  o  ověření  odborné   kvalifikace  s  výrokem,  že  nebyl  zjištěn podstatný rozdíl mezi jeho   odbornou  kvalifikací  a  odbornou  kvalifikací,  která je vyžadována v   České republice, pokud

 

   a)  uchazeč  hodlá  na  území  České  republiky  vykonávat  regulovanou   činnost,   pro   jejíž  výkon  příslušná  směrnice  nebo  jiný  předpis   Evropských   společenství  o  uznávání  odborných  kvalifikací  stanoví   minimální  požadavky na vzdělávání a přípravu, a je držitelem dokladu o   dosažené   kvalifikaci,   který  splňuje  podmínky  stanovené  uvedeným   předpisem, nebo

 

   b)  uchazečova  odborná kvalifikace splňuje podmínky společné platformy   pro výkon příslušné regulované činnosti.

 

   (4)  Byl-li  mezi odbornou kvalifikací uchazeče a odbornou způsobilostí   vyžadovanou  v  České  republice  zjištěn  podstatný  rozdíl  v takovém   rozsahu,  že  by  tento  rozdíl  mohl  při  výkonu  regulované činnosti   uchazečem  vážně  ohrozit  život, zdraví nebo bezpečnost osob, uznávací   orgán

 

   a)  rozhodnutím  uchazeči  oznámí, že není oprávněn k výkonu regulované   činnosti na území České republiky, a

 

   b)  v rozhodnutí podle odstavce 3 uchazeči umožní, aby prokázal znalost   chybějících  teoretických nebo praktických oblastí. Znalost chybějících   teoretických  a  praktických  oblastí  se prokazuje rozdílovou zkouškou   nebo  jiným  vhodným  opatřením.  Uloží-li uznávací orgán uchazeči, aby   prokázal  znalost  chybějících  teoretických  nebo praktických oblastí,   umožní  uchazeči,  aby tuto znalost prokázal ve lhůtě 20 pracovních dnů   od  doručení rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace podle odstavce 3.   Uloží-li  uznávací  orgán  uchazeči,  aby  vykonal  rozdílovou zkoušku,   zajistí provedení této zkoušky ve lhůtě podle předchozí věty.

 

   (5)  Uznávací  orgán  ve  lhůtě  5 pracovních dnů od vykonání rozdílové   zkoušky  nebo  splnění  jiného vhodného opatření uchazečem tuto zkoušku   nebo  toto  opatření  vyhodnotí  a na základě výsledku vyhodnocení vydá   rozhodnutí.

 

   (6)  Právo  dočasného  nebo  příležitostného výkonu regulované činnosti   podléhající ověření odborné kvalifikace podle odstavce 1 na území České   republiky uchazeči vzniká dnem

 

   a)  oznámení  uznávacího  orgánu podle odstavce 2 o upuštění od ověření   odborné kvalifikace,

 

   b)  vydání  rozhodnutí  o ověření odborné kvalifikace podle odstavce 3,   není-li  zjištěn  podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací uchazeče a   odbornou způsobilostí, která je vyžadována v České republice, v takovém   rozsahu,  že  by  tento  rozdíl  mohl při výkonu regulované činnosti na   území České republiky vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob,

 

   c)  vydání  rozhodnutí  po  úspěšném  vykonání  rozdílové  zkoušky nebo   splnění jiného vhodného opatření podle odstavce 4 písm. b), nebo

 

   d) marného uplynutí lhůty podle odstavce 3 nebo 5, pokud uznávací orgán   nepostupuje  v  souladu  s těmito lhůtami; to neplatí, pokud nedodržení   lhůt nastalo v důsledku jednání uchazeče.

 

   (7)  Náklady  řízení  o ověření odborné kvalifikace spojené s vykonáním   rozdílové zkoušky hradí uchazeč. Rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b) a   c)  má  pro  účely  výkonu regulované činnosti na území České republiky   stejné právní účinky jako rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle   § 24 odst. 1 a 6.

 

HLAVA IX

 

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

 

§ 36

 

zrušen

 

§ 37

 

   Posouzení odborné kvalifikace veřejnoprávním zaměstnavatelem

 

   (1)  Vyžaduje-li se v České republice doklad o dosažené kvalifikaci pro   výkon  regulované činnosti v pracovněprávním vztahu [§ 18 odst. 1 písm.   a)  bod  4]  a  jde  o  případný  výkon  regulované činnosti na základě   pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem, kterým je

 

   a) Česká republika^18),

 

   b) státní příspěvková organizace,

 

   c) územní samosprávný celek,

 

   d)  příspěvková  organizace,  u  níž funkci zřizovatele vykonává územní   samosprávný celek,

 

   e) jiná právnická osoba, pokud

 

   1.  byla  založena  či  zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného   zájmu a

 

   2.  je  financována  převážně státem či jiným veřejným zadavatelem^17b)   nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný   veřejný  zadavatel  jmenuje  či  volí  více  než polovinu členů v jejím   statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu,

 

   (dále  jen „veřejnoprávní zaměstnavatel“), posoudí odbornou kvalifikaci   a  jinou  způsobilost příslušný orgán, který za zaměstnavatele jedná, v   rámci  přijímání  do  pracovněprávního  vztahu  nebo v rámci výběrového   řízení na obsazení funkce.

 

   (2)  O  tom,  zda  uchazeč  splňuje podmínku odborné kvalifikace a jiné   způsobilosti  pro  přijetí do pracovněprávního vztahu nebo pro zařazení   do  výběrového  řízení  na obsazení funkce, nebo o tom, zda po něm bude   veřejnoprávní  zaměstnavatel  jako podmínku přijetí do pracovněprávního   vztahu   nebo   zařazení   do   výběrového   řízení  požadovat  splnění   kompenzačního   opatření,   jej  veřejnoprávní  zaměstnavatel  vyrozumí   nejpozději  do  90 dnů ode dne přijetí dokladů podle § 22 odst. 3 písm.   b) a c), nezbytných k posouzení odborné kvalifikace a jiné způsobilosti   uchazeče.

 

   (3) Na posouzení odborné kvalifikace a jiné způsobilosti podle odstavců   1  a 2 se nepoužijí ustanovení § 3 odst. 1 písm. i), § 22 odst. 1 až 3,   §  22  odst.  7 a 8, § 24 a 25, § 29 odst. 1 a 2, § 29a, § 30 až 35 a §   36a a 36b. Ustanovení § 13 odst. 3 a § 14 odst. 3 se použijí přiměřeně.   Administrativní  spolupráci provádí veřejnoprávní zaměstnavatel zejména   prostřednictvím   ministerstva.  Náklady  řízení  o  posouzení  odborné   kvalifikace, spojené s vykonáním rozdílové zkoušky, hradí uchazeč.

 

   (4)  Ustanovení  odstavců  1  až  3  se  nepoužijí  na uznávání odborné   kvalifikace  pro  výkon  zdravotnických  povolání  a pro výkon činností   souvisejících s poskytováním zdravotní péče^19).

 

§ 38

 

Zmocnění

 

   (1) Uznávací orgán může stanovit po projednání s národním koordinátorem   vyhláškou  nebo  stavovským předpisem seznam teoretických a praktických   oblastí,  které  tvoří  obsah  vzdělávání a přípravy vyžadované v České   republice  pro výkon regulované činnosti [§ 10 odst. 3 písm. a)], pokud   tento  obsah  vzdělávání  a přípravy není zřejmý ze zvláštního právního   předpisu.

 

   (2)  Uznávací  orgán  může vyhláškou nebo stavovským předpisem stanovit   pro  jednotlivé  regulované činnosti nebo skupinu regulovaných činností   další  podrobnosti  týkající  se  podmínek  výkonu adaptačního období a   rozdílové zkoušky a jejich hodnocení.

 

   (3)  Vláda může k provedení tohoto zákona nařízením stanovit regulované   činnosti, u kterých je vyloučena volba uchazeče mezi adaptačním obdobím   a  rozdílovou  zkouškou,  a  určit  kompenzační  opatření,  které  bude   uchazeči v těchto případech uloženo.

 

   (4)  Ministerstvo  může stanovit vzor osvědčení o odborné kvalifikaci a   výkonu předmětné činnosti (§ 29a).

 

HLAVA X

 

PŘESTUPKY

 

§ 38a

 

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

   a) úmyslně užije profesní označení nebo označení odbornosti v rozporu s   tímto nebo zvláštním zákonem, nebo

 

   b)  v  rozporu  s  podmínkami  stanovenými tímto nebo zvláštním zákonem   provozuje  dočasně  nebo  příležitostně  výdělečnou  činnost,  která je   regulovanou činností.

 

   (2)  Za  přestupek  podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Za   přestupek  podle  odstavce  1 písm. b) lze uložit též zákaz činnosti na   dobu do 1 roku.

 

ČÁST DRUHÁ

 

Změna  zákona  o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

správy České republiky

 

§ 39

 

   V  § 7 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních   orgánů  státní  správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb.,   zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb. a   zákona  č. 272/1996 Sb., se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který   včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:

 

   "(2)  Ministerstvo  školství,  mládeže a tělovýchovy koordinuje činnost   ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor   v   oblasti  systému  uznávání  odborné  kvalifikace  podle  zvláštního   zákona.^1)

 

   1)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné  kvalifikace  a jiné   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států Evropské unie a o   změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).".

 

   Dosavadní  odstavec  2 se označuje jako odstavec 3 a dosavadní poznámky   pod  čarou  č.  1), 1a), 2) a 3) se označují jako poznámky pod čarou č.   3), 2), 4) a 5), a to včetně odkazů v textu na ně.

 

ČÁST TŘETÍ

 

zrušena

 

§ 40

 

zrušen

 

ČÁST ČTVRTÁ

 

zrušena

 

§ 41

 

zrušen

 

ČÁST PÁTÁ

 

Změna zákona o státní památkové péči

 

§ 42

 

   Zákon  č.  20/1987  Sb.,  o  státní  památkové péči, ve znění zákona č.   242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č.   132/2000  Sb., zákona č. 146/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění   takto:

 

   1.  V § 14a odst. 2 se slova "podle zvláštního právního předpisu.^11a)"   nahrazují  slovy  "  , jehož skutková podstata souvisí s restaurováním,   pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.".

 

   Poznámka pod čarou č. 11a) se zrušuje.

 

   2.  V  §  14a  odst.  3 se slova "odborné způsobilosti" nahrazují slovy   "odborné kvalifikace".

 

   3.  V § 14a odst. 4 se v úvodní části textu slova "Odborná způsobilost"   nahrazují slovy "Odborná kvalifikace".

 

   4.  V  §  14a  odst.  4  písm. a) se slova "kvalifikačních předpokladů"   nahrazují   slovy   "formální   kvalifikace  a  odborné  praxe",  slova   "vysokoškolské  vzdělání  v  oboru  restaurování"  se  nahrazují  slovy   "vysokoškolské  vzdělání  získané  studiem v akreditovaném magisterském   studijním  programu^11a)  v  oblasti umění se zaměřením na restaurování   nebo  vysokoškolské  vzdělání získané studiem v magisterském programu v   příslušném   uměleckém   oboru   doplněné   osvědčením   o  absolvování   restaurátorského  studia  v  rámci  celoživotního vzdělávání,^11a) nebo   vysokoškolské  vzdělání  získané  studiem  v  akreditovaném bakalářském   studijním  programu^11a) v oblasti umění se zaměřením na restaurování a   2 roky odborné praxe," a za slova "let" se vkládá slovo "odborné".

 

   11a)  §  44 až 46 a § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o   změně  a  doplnění  dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění   zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.".

 

   5.  V  §  14a  odst.  5  se  na  konci  textu písmene b) doplňují slova   "nejde-li  o  státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie   než České republiky,".

 

   6. V § 14a odst. 5 písmeno c) zní:

 

   "c)  dokumentace  nejméně  3  restaurátorských  prací  na věcech, které   nejsou  kulturními památkami, z nichž nejméně 1 nesmí být starší 2 let,   provedených  v  restaurátorské  specializaci,  v  níž se žádá o udělení   povolení k restaurování.".

 

   7. V § 14a odst. 10 písm. c) se v první větě za slova "hrubým způsobem"   vkládají slova "nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně".

 

   8.  V  §  14a  se  doplňují odstavce 13 a 14, které včetně poznámky pod   čarou č. 11d) znějí:

 

   "(13)  Fyzické  osobě,  která  je státním příslušníkem jiného členského   státu  Evropské  unie  než  České republiky, Ministerstvo kultury udělí   povolení  k  restaurování,  pokud  jí  je  uznána odborná kvalifikace a   bezúhonnost.

 

   (14)  V  případě  řízení  o  udělení  povolení  k restaurování státnímu   příslušníkovi  jiného členského státu Evropské unie než České republiky   se  vede  spojené  řízení  o udělení povolení k restaurování a o uznání   odborné kvalifikace a bezúhonnosti.^11d)

 

   11d)  § 25 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států Evropské unie a o   změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).".

 

   9.  Za  §  14a  se  vkládají  nové  § 14b a 14c, které včetně nadpisu a   poznámek pod čarou č. 11e), 11f), 11g) a 11h) znějí:

   "Uznávání  odborné  kvalifikace  státního  příslušníka jiného členského   státu  Evropské  unie  než  České republiky pro restaurování kulturních   památek

 

§ 14b

 

   (1)   Při   uznávání   odborné   kvalifikace  a  bezúhonnosti  státního   příslušníka  jiného  členského  státu Evropské unie než České republiky   (dále  jen  "žadatel")  postupuje Ministerstvo kultury podle zvláštního   právního předpisu.^11e)

 

   (2)  Osoba,  která  je  oprávněna  provádět  v  České  republice  podle   zvláštního  právního  předpisu  restaurování, aniž by požádala o uznání   své    odborné    kvalifikace    (dále    jen    "osoba   oprávněná   k   restaurování"),^11f)  písemně oznámí svůj záměr provést restaurování ve   lhůtě 30 dnů před zahájením restaurování Ministerstvu kultury. Na osobu   oprávněnou k restaurování se ustanovení § 14a odst. 1 nevztahuje.

 

   (3) Oznámení podle odstavce 2 obsahuje

 

   a) jméno a příjmení osoby oprávněné k restaurování,

 

   b) adresu pro doručování písemností na území České republiky,

 

   c) předpokládanou dobu restaurování na území České republiky,

 

   d)   restaurátorskou  specializaci,  kterou  hodlá  osoba  oprávněná  k   restaurování na území České republiky vykonávat,

 

   e)  oprávnění  k  restaurování  věcí, které mají znaky kulturní památky   podle § 2 a jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,   získané  v  jiném členském státě Evropské unie než České republice nebo   doklad  vydaný  příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie   než  České  republiky  o  tom,  že  je  tato  osoba oprávněna vykonávat   restaurátorskou  činnost  ve  státě  původu  nebo  posledního  pobytu v   souladu s jeho právními předpisy,

 

   f) doklad o formální kvalifikaci vydaný v jiném členském státě Evropské   unie  než České republice, popřípadě doklad o výkonu předmětné činnosti   podle zvláštního právního předpisu,^11e)

 

   g)  dokumentaci záměru podle odstavce 2 zpracovanou v rozsahu žádosti o   restaurování.^11g)

 

   (4)  Pokud  při  posuzování  oznámení  podle  odstavce 2 jsou osvědčeny   skutečnosti,   které   odůvodňují   obavu,  že  by  osoba  oprávněná  k   restaurování   mohla   restaurováním  ohrozit  nebo  poškodit  kulturní   památku,   anebo  pokud  osoba  oprávněná  k  restaurování  tuto  svoji   oznamovací  povinnost  nesplní,  Ministerstvo  kultury  jí restaurování   zakáže  do  doby,  než  bude  uznána  její  odborná  kvalifikace  podle   zvláštního  právního  předpisu.^11e)  V takovém případě je Ministerstvo   kultury  oprávněno  přezkoumat  odbornou  kvalifikaci osoby oprávněné k   restaurování způsobem podle odstavce 1.

 

   (5)  Ministerstvo  kultury  může osobě oprávněné k restaurování zakázat   restaurování podle odstavce 4 ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení   o  záměru  provést  restaurování,  nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se   dozvědělo   o   tom,   že   osoba   oprávněná  k  restaurování  provádí   restaurování, které kulturní památku ohrožuje nebo poškozuje.

 

   (6)  Podání  rozkladu  proti  rozhodnutí o zákazu restaurování vydaného   Ministerstvem kultury podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.

 

   (7) Ministerstvo kultury vede evidenci osob oprávněných k restaurování,   do níž se zapisuje

 

   a) jméno a příjmení osoby oprávněné k restaurování,

 

   b) adresa pro doručování písemností na území České republiky,

 

   c) restaurátorská specializace,

 

   d)  předpokládaná  doba  restaurování  na  území České republiky osobou   oprávněnou k restaurování,

 

   e) zákaz restaurování podle odstavce 4.   Ochrana  osobních  údajů,  které  se  zapisují  do  evidence,  se  řídí   zvláštním právním předpisem.^11c)

 

§ 14c

 

   (1)  Pokud bylo žadateli Ministerstvem kultury uloženo podle zvláštního   právního  předpisu^11h)  kompenzační opatření formou rozdílové zkoušky,   určí   Ministerstvo   školství,   mládeže   a   tělovýchovy  na  žádost   Ministerstva  kultury  ve  lhůtě 2 měsíců ode dne doručení této žádosti   školu,  na  které  žadatel  složí  uloženou  rozdílovou  zkoušku  podle   restaurátorské  specializace,  ve  které  žadatel hodlá působit v České   republice.

 

   (2)  Ministerstvo  kultury  v  žádosti  podle odstavce 1 stanoví rozsah   rozdílové  zkoušky,  která  může  zahrnovat  ověření  jak  teoretických   znalostí,  tak  i praktických dovedností žadatele. Podrobnosti obsahu a   formy rozdílové zkoušky stanoví určená škola.

 

   (3)  Pokud  je  žadateli Ministerstvem kultury uloženo podle zvláštního   právního  předpisu^11h) kompenzační opatření formou adaptačního období,   Ministerstvo kultury současně stanoví

 

   a) délku a odborné zaměření adaptačního období,

 

   b)   oblasti,   jejichž   znalost   je   nezbytná  pro  restaurování  v   restaurátorské  specializaci,  ve  které  žadatel hodlá působit v České   republice,

 

   c)  obsah  dokumentace restaurátorských prací v rozsahu nejvýše 3 prací   provedených během adaptačního období a způsob jejího vyhodnocení,

 

   d) způsob vyhodnocení adaptačního období.

 

   (4)   Žadatel   adaptační  období  absolvuje  odbornou  praxí  v  oboru   restaurování vykonanou

 

   a)  v muzeu nebo galerii zřizovaných Ministerstvem kultury nebo krajem,   v  odborné organizaci státní památkové péče nebo Národní knihovně České   republiky,  pokud  je  v  nich  vytvořeno restaurátorské pracoviště, ve   kterém  je  nejméně 1 zaměstnanec držitelem povolení k restaurování pro   restaurátorskou  specializaci,  ve  které žadatel hodlá působit v České   republice, nebo

 

   b)   pod   dohledem  fyzické  osoby,  která  je  držitelem  povolení  k   restaurování  pro  restaurátorskou specializaci, ve které žadatel hodlá   působit  v  České  republice,  a  která  je  současně pedagogem v oboru   restaurování  ve stejné specializaci na vysoké škole nebo vyšší odborné   škole zařazené v síti škol a školských zařízení.^11b)

 

   (5)  Teoretické  a  praktické  oblasti,  které  tvoří  obsah vzdělání a   přípravy  vyžadované v České republice pro výkon činnosti restaurování,   jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

 

   11e) Zákon č. 18/2004 Sb.

 

   11f) § 5 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb.

 

   11g)  §  10 odst. 2 vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č.   20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění vyhlášky č. 538/2002 Sb.

 

   11h) § 12 odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb.".

 

   10.  V  § 21 odst. 2 se za slovo "může" vkládají slova "na žádost" a za   slovo "organizacím" se vkládají slova " , popřípadě fyzické osobě".

 

   11. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

 

   "(3)   Potřebnými  předpoklady  podle  odstavce  2  se  rozumí  odborná   kvalifikace  fyzické  osoby  žádající  o udělení povolení, nebo odborná   kvalifikace  fyzické  osoby,  která  je v pracovním nebo jiném obdobném   poměru  k  osobě  žádající  o udělení povolení, jejichž prostřednictvím   bude  zajištěna odbornost provádění archeologických výzkumů, a vybavení   laboratorním  zařízením a prostory nezbytně nutnými pro vědecké poznání   a   dokumentaci  archeologických  nálezů  a  dočasné  uložení  movitých   archeologických  nálezů.  Odborná  kvalifikace  se  prokazuje  splněním   formální  kvalifikace,  jíž je vysokoškolské vzdělání získané studiem v   akreditovaném    magisterském    studijním   programu11a)   v   oblasti   společenských  věd  se  zaměřením  na  archeologii,  a  2  roky odborné   praxe.".

 

   Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

 

   12. V § 21 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

 

   "(6)  Fyzické  osobě,  která  je  státním příslušníkem jiného členského   státu  Evropské unie než České republiky, Ministerstvo kultury udělí za   podmínek podle odstavce 2 povolení k provádění archeologických výzkumů,   pokud jí je uznána odborná kvalifikace.

 

   (7)  V  případě  řízení  o udělení povolení k provádění archeologických   výzkumů státnímu příslušníkovi jiného členského státu Evropské unie než   České  republiky  se vede spojené řízení o udělení povolení k provádění   archeologických výzkumů a o uznání odborné kvalifikace.11d)".

 

   13. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21c, které včetně nadpisu znějí:

 

   "Uznávání  odborné  kvalifikace  státního  příslušníka jiného členského   státu  Evropské  unie než České republiky pro provádění archeologických   výzkumů

 

§ 21a

 

   (1)  Při  uznávání  odborné  kvalifikace  státního  příslušníka  jiného   členského  státu Evropské unie než České republiky (dále jen "uchazeč")   postupuje Ministerstvo kultury podle zvláštního právního předpisu.11e)

 

   (2)  Osoba,  která  je  oprávněna  provádět  podle  zvláštního právního   předpisu  archeologické  výzkumy, aniž by požádala o uznání své odborné   kvalifikace (dále jen "osoba oprávněná k výzkumům"),11f) písemně oznámí   svůj  záměr  provést  archeologické výzkumy ve lhůtě 60 dnů před jejich   zahájením  Ministerstvu  kultury.  Na  osobu  oprávněnou  k výzkumům se   ustanovení § 21 odst. 2 nevztahuje.

 

   (3) Oznámení podle odstavce 2 obsahuje

 

   a) jméno a příjmení osoby oprávněné k výzkumům,

 

   b) adresu pro doručování písemností na území České republiky,

 

   c) předpokládanou dobu provádění archeologických výzkumů na území České   republiky,

 

   d) místo, kde se mají archeologické výzkumy provést,

 

   e) důvody pro provedení archeologických výzkumů,

 

   f)   popis  odborných  postupů,  které  mají  být  při  archeologických   výzkumech použity,

 

   g)  oprávnění  k  provádění  archeologických  výzkumů,  získané v jiném   členském  státě  Evropské  unie než České republice, nebo doklad vydaný   příslušným  orgánem  jiného  členského  státu  Evropské  unie než České   republiky  o  tom,  že  je  tato osoba oprávněna provádět archeologické   výzkumy  ve  státě  původu  nebo  posledního  pobytu  v  souladu s jeho   právními předpisy,

 

   h) doklad o formální kvalifikaci vydaný v jiném členském státě Evropské   unie  než České republice, popřípadě doklad o výkonu předmětné činnosti   podle zvláštního právního předpisu,11e)

 

   i) smlouvu uzavřenou s muzeem o uložení movitých archeologických nálezů   učiněných při provádění archeologických výzkumů.

 

   (4)  Pokud  při  posuzování  oznámení  podle  odstavce 2 jsou osvědčeny   skutečnosti,  které  odůvodňují obavu, že by osoba oprávněná k výzkumům   mohla   provedením   archeologických   výzkumů  ohrozit  nebo  poškodit   archeologické nálezy, anebo pokud osoba oprávněná k výzkumům tuto svoji   oznamovací   povinnost   nesplní,  Ministerstvo  kultury  jí  provádění   archeologických  výzkumů  zakáže  do doby, než bude uznána její odborná   kvalifikace  podle  zvláštního právního předpisu.11e) V takovém případě   je Ministerstvo kultury oprávněno přezkoumat odbornou kvalifikaci osoby   oprávněné k výzkumům způsobem podle odstavce 1.

 

   (5)  Ministerstvo  kultury  může  osobě  oprávněné  k  výzkumům zakázat   provádění  archeologických výzkumů podle odstavce 4 ve lhůtě 30 dnů ode   dne doručení záměru provést archeologické výzkumy, nebo ve lhůtě 60 dnů   ode  dne, kdy se dozvědělo o tom, že osoba oprávněná k výzkumům provádí   archeologické   výzkumy,   které  archeologické  nálezy  ohrožují  nebo   poškozují.

 

   (6) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zákazu provádění archeologických   výzkumů vydaného ministerstvem podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.

 

   (7)  Ministerstvo  kultury  vede evidenci uchazečů, kterým bylo uděleno   povolení  k  provádění  archeologických  výzkumů,  a osob oprávněných k   výzkumům, do níž se zapisuje

 

   a) jméno a příjmení uchazeče, kterému bylo uděleno povolení k provádění   archeologických výzkumů,

 

   b) jméno a příjmení osoby oprávněné k výzkumům,

 

   c) adresa pro doručování písemností na území České republiky,

 

   d)  předpokládaná doba provádění archeologických výzkumů na území České   republiky osobou oprávněnou k výzkumům,

 

   e) zákaz provádění archeologických výzkumů podle odstavce 4.   Ochrana  osobních  údajů,  které  se  zapisují  do  evidence,  se  řídí   zvláštním právním předpisem.11c)

 

§ 21b

 

   (1)  Pokud bylo uchazeči Ministerstvem kultury uloženo podle zvláštního   právního  předpisu11h)  kompenzační  opatření formou rozdílové zkoušky,   určí   Ministerstvo   školství,   mládeže   a   tělovýchovy  na  žádost   Ministerstva  kultury  ve  lhůtě 2 měsíců ode dne doručení této žádosti   vysokou školu, na které uchazeč složí uloženou rozdílovou zkoušku.   (2)  Ministerstvo  kultury  v  žádosti  podle odstavce 1 stanoví rozsah   rozdílové  zkoušky,  která  může  zahrnovat  ověření  jak  teoretických   znalostí,  tak  i praktických dovedností uchazeče. Podrobnosti obsahu a   formy rozdílové zkoušky stanoví určená škola.

 

   (3)  Teoretické  a  praktické  oblasti,  které  tvoří  obsah vzdělání a   přípravy  vyžadované  v  České  republice pro provádění archeologických   výzkumů, jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

 

§ 21c

 

   Povinnosti  stanovené oprávněným organizacím v § 21 odst. 4, § 22, § 23   odst. 3 a § 24 platí pro osobu oprávněnou k výzkumům obdobně.".

 

   14. V § 35 odst. 1 písm. b) se za slova "§ 12" vkládají slova " , § 14b   odst. 2".

 

   15.  V  §  35  odst.  1  písm.  g) se slova "obnovu kulturních památek"   nahrazují slovy "restaurování, jde-li o kulturní památky,".

 

   16.  V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se   nové písmeno i), které zní:

 

   "i)  provádí  restaurování,  jde-li  o  kulturní  památku,  při  zákazu   uloženém podle § 14b odst. 4.".

 

   17.  V  §  35  odst.  2  písm. c) se slova "obnovu národních kulturních   památek"  nahrazují  slovy  "restaurování,  jde-li  o  národní kulturní   památky,".

 

   18. V § 35 odst. 2 písm. f) se za slova "§ 21 odst. 3" vkládají slova "   , § 21a odst. 2".

 

   19.  V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se   písmeno h), které zní:

 

   "h) provádí archeologické výzkumy při zákazu uloženém podle § 21a odst.   4.".

 

   20.  V  §  39 odst. 1 písm. b) se slova " , § 22 odst. 2, § 23 odst. 2"   zrušují.

 

   21.  V  §  39  odst.  1  písm.  h) se slova "obnovu kulturních památek"   nahrazují slovy "restaurování, jde-li o kulturní památky,".

 

   22.  V  §  39  odst.  2  písm. f) se slova "obnovu národních kulturních   památek  uvedených  v"  nahrazují slovy "restaurování, jde-li o národní   kulturní památky, podle".

 

   23.  V  § 39 odst. 2 písm. g) se za slova "stanovenou v" vkládají slova   "§ 21a odst. 2,".

 

   24. Doplňují se přílohy č. 3 a 4, které znějí:

 

   "Příloha č. 3 k zákonu č. 20/1987 Sb.

 

   Teoretické  a  praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy   vyžadované v České republice pro výkon činnosti restaurování

 

   a)  dějiny  a filosofie umění a uměleckého řemesla, včetně ikonografie,   se zaměřením na české země a Evropu,

 

   b) dějiny architektury se zaměřením na české země a Evropu,

 

   c) heraldika se zaměřením na české země a Evropu,

 

   d)  teorie  a  metody  památkové  péče  ve vztahu k restaurování, výkon   památkové péče podle platné právní úpravy,

 

   e) estetika a etika restaurování,

 

   f) metody prezentace děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací,

 

   g)   muzejnictví,  restaurování  a  konzervace  sbírkových  předmětů  a   předmětů kulturní hodnoty,

 

   h)   fyzikální   a  chemické  metody  restaurátorského  průzkumu  díla,   interpretace  výsledků  a  komplexní vyhodnocení průzkumu pro stanovení   vhodného technologického postupu při restaurování,

 

   i)  chemické,  biologické  a fyzikální procesy, způsobující poškozování   děl   výtvarných   umění   a   uměleckořemeslných  prací,  odpovídající   restaurátorské a konzervační metody,

 

   j) historické techniky a technologie restaurování,

 

   k) současné techniky a technologie restaurování,

 

   l) restaurátorské a konzervační materiály,

 

   m) chemie se zaměřením na restaurátorskou problematiku,

 

   n) mineralogie (petrografie) se zaměřením na restaurování,

 

   o)   výtvarná   příprava  (figurální  a  nefigurální  kresba  a  malba,   modelování),

 

   p) provádění kopií děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací,

 

   q) metody dokumentace restaurování, odborná fotografie,

 

   r) využití výpočetní a jiné soudobé techniky v oboru restaurování,

 

   s)  odborná  praxe  pod dohledem kvalifikované osoby při restaurování v   příslušné specializaci,

 

   t)  samostatně  a komplexně provedené restaurování děl výtvarných umění   nebo uměleckořemeslných prací v příslušné specializaci, včetně obhajoby   před odbornou komisí,

 

   u)   závěrečná   vědecká  nebo  jiná  odborná  písemná  práce  v  oboru   restaurování,

 

   v) český jazyk, popřípadě jeden světový jazyk.

 

   Příloha č. 4 k zákonu č. 20/1987 Sb.

 

   Teoretické  a  praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy   vyžadované v České republice pro provádění archeologických výzkumů

 

   a)  obecné  dějiny,  dějiny  filosofie  a dějiny kultur od pravěku přes   starověk a středověk po moderní civilizace,

 

   b) dějiny umění a uměleckých řemesel,

 

   c) dějiny osídlení se zaměřením na české země a Evropu,

 

   d)  egyptská, egejská, řecká, etruská a římská archeologie, archeologie   Kypru a Předního Východu,

 

   e) starožitnosti ve vztahu k archeologii,

 

   f) biologická antropologie,

 

   g)   mytologie   a   náboženství   v  dějinách  hmotné  kultury  včetně   ikonografie,

 

   h) topografie,

 

   i) epigrafika a numismatika,

 

   j) teorie a metody památkové péče ve vztahu k provádění archeologických   výzkumů, výkon památkové péče podle platné právní úpravy,

 

   k) etika provádění archeologických výzkumů,

 

   l) metody prezentace archeologických nálezů,

 

   m) preventivní ochrana archeologických nálezů a muzejnictví,

 

   n)  metody  vědecké  archeologie  pravěké,  prehistorické, středověké a   novověké,

 

   o) teorie a odborná výkopová praxe archeologických výzkumů,

 

   p) nauka o materiálech a technologiích pro účely archeologie,

 

   q) metody dokumentace archeologických výzkumů, odborná fotografie,

 

   r) využití výpočetní a jiné soudobé techniky v oboru archeologie,

 

   s)  samostatně  a  komplexně  provedený  archeologický  výzkum,  včetně   obhajoby před odbornou komisí,

 

   t) závěrečná vědecká práce v oboru archeologie,

 

   u) český jazyk, jeden světový jazyk a základy latiny a řečtiny.".

 

§ 43

 

Přechodná ustanovení

 

   (1)  Na řízení o udělení povolení k restaurování nebo o odnětí povolení   k  restaurování  podle  § 14a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové   péči,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zahájená  přede dnem účinnosti   tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.

 

   (2)  Na  řízení  o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů   nebo  o  odnětí povolení k provádění archeologických výzkumů podle § 21   zákona  č.  20/1987  Sb.,  o státní památkové péči, ve znění pozdějších   předpisů,  zahájená  přede  dnem  účinnosti  tohoto  zákona se vztahují   dosavadní právní předpisy.

 

ČÁST ŠESTÁ

 

Změna zákona o geologických pracích

 

§ 44

 

   Zákon  č.  62/1988  Sb.,  o  geologických  pracích,  ve znění zákona č.   543/1991  Sb.,  zákonného  opatření Předsednictva České národní rady č.   369/1992  Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění   takto:

 

   1. Nadpis § 3 zní: "Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování   geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti".

 

   2. V § 3 odstavec 1 zní:

 

   "(1) Geologické práce

 

   a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti,

 

   b) prováděné se zásahem do pozemku,

 

   c)  jejichž  výsledky  slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné   správy   jsou  oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a   právnické  osoby,  splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále   jen  "organizace"),  u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá   fyzická  osoba  s  osvědčením  odborné  způsobilosti  geologické  práce   projektovat,  provádět  a  vyhodnocovat  (dále  jen  "odpovědný řešitel   geologických prací").".

 

   3.  V  §  3 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1b), 1c), 1d) a 1e)   zní:

 

   "(2) Geologické práce, které nespadají do prací uvedených v odstavci 1,   jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat

 

   a)  vědecké  ústavy,^1b) vysoké školy,^1c) střední školy, vyšší odborné   školy^1d)  a  muzea^1e)  při  plnění svých vědeckých nebo pedagogických   úkolů,

 

   b) Česká geologická služba.

 

   1b)  Zákon  č.  130/2002  Sb.,  o  podpoře výzkumu a vývoje z veřejných   prostředků  a  o  změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře   výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

 

   1c)  Zákon  č.  111/1998  Sb.,  o vysokých školách a o změně a doplnění   dalších   zákonů  (zákon  o  vysokých  školách),  ve  znění  pozdějších   předpisů.

 

   1d)  Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a   vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   1e)  Zákon  č.  122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně   některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

 

   4. V § 3 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 2a) a 2b) zní:

 

   "(4)   Podmínkou   odborné   způsobilosti   je  vysokoškolské  vzdělání   geologického   směru,   odborná  praxe  v  oboru  minimálně  tři  roky,   zahrnující   podíl   na   řešení  geologických  úkolů,  odborná  úroveň   dosavadních  prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů^2a)   a  bezúhonnost.^2b)  U  žadatelů  s více než desetiletou odbornou praxí   může v odůvodněných případech ministerstvo prominout nesplnění podmínky   vysokoškolského vzdělání geologického směru. K posouzení odborné úrovně   dosavadních  prací  pověří ministerstvo odborné garanty z řad odborníků   doporučených   profesními  sdruženími.  Doklady  potřebné  k  prokázání   odborné  způsobilosti,  obory  a  specializace,  pro  něž  se osvědčuje   odborná  způsobilost,  rozsah  potřebných  znalostí  právních  předpisů   souvisejících  s  geologickými  pracemi,  postup  při ověřování odborné   způsobilosti  a  způsob  evidence  a  zveřejňování  vydaných  osvědčení   stanoví ministerstvo vyhláškou.

 

   2a)  Například  zákon  č.  50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním   řádu  (stavební  zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988   Sb.,  o  ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění   pozdějších  předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  o  ochraně  přírody a   krajiny,  ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách   a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,   zákon  č.  61/1988  Sb.,  o  hornické  činnosti, výbušninách a o státní   báňské  správě,  ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o   ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon   č.  20/1966  Sb.,  o  péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů,   zákon  č.  20/1987  Sb.,  o  státní památkové péči, ve znění pozdějších   předpisů,  zákon  č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších   zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a   o  změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších   předpisů,  zákon  č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   2b)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o živnostenském podnikání (živnostenský   zákon), ve znění pozdějších předpisů.".

 

ČÁST SEDMÁ

 

zrušena

 

§ 45

 

zrušen

 

ČÁST OSMÁ

 

Změna notářského řádu

 

§ 46

 

   Zákon  č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve   znění  zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000   Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001   Sb.,  zákona  č.  501/2001  Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního   soudu   uveřejněného  pod  č.  349/2002  Sb.,  nálezu  Ústavního  soudu   uveřejněného  pod  č.  476/2002  Sb.  a  zákona č. 88/2003 Sb., se mění   takto:

 

   1. § 73 zní:

 

   ¨§ 73

 

   Ověřování shody opisu nebo kopie s listinou

 

   (1)  Vidimace  se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy notář   posoudil shodu opisu s listinou. Ověřovací doložka obsahuje

 

   a) údaj o ověření toho, že opis doslovně souhlasí s listinou, z níž byl   pořízen,

 

   b)  údaj  o tom, z kolika listů nebo archů se skládá listina, z níž byl   opis pořízen, a z kolika listů nebo archů se skládá její opis,

 

   c) údaj o tom, že opis je částečný, není-li opis úplný,

 

   d)  místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2   věty první se nepoužije,

 

   e) otisk úředního razítka notáře a podpis ověřujícího.

 

   (2) Notář odmítne vidimaci provést,

 

   a)  je-li  listinou,  z níž je opis pořízen, listina, jejíž jedinečnost   nelze  ověřeným  opisem  nahradit,  zejména  občanský  průkaz, vojenský   průkaz,  pas,  nebo  jiný  průkaz,  směnka, šek, nebo jiný cenný papír,   vkladní knížka, geometrický plán, rysy a technické kresby,

 

   b)  jestliže ověřující nezná jazyk, ve kterém je listina, z níž je opis   pořízen,  vyhotovena,  a  není předložen její překlad do českého jazyka   tlumočníkem;  to neplatí, jestliže je před ověřujícím opis této listiny   pořízen prostřednictvím kopírovacího zařízení,

 

   c)  jsou-li  v  listině,  jejíž  shoda  s opisem má být ověřena, změny,   doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,

 

   d) jestliže se opis doslovně neshoduje s listinou, z níž byl pořízen.   Ustanovení § 53 není tímto ustanovením dotčeno.

 

   (3)  Vidimací  se  nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů uvedených v   listině  a  jejich  soulad s právními předpisy a notář za obsah listiny   neodpovídá.".

 

   2.  V  §  74  odst.  1 se slova "určitá osoba" nahrazují slovy "fyzická   osoba před ním".

 

   3.  V 74 odst. 2 se slova "vyznačí na listině formou ověřovací doložky,   která  obsahuje" nahrazují slovy "provede ověřovací doložkou neodkladně   poté,  kdy  před notářem v jeho přítomnosti byla listina podepsána nebo   byl  podpis  na  listině  se  již  nacházející  uznán  za vlastní, a to   neodkladně po podepsání nebo uznání; ověřovací doložka obsahuje".

 

   4. V § 74 odst. 2 písmeno e) zní:

 

   "e) místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2   věty první se nepoužije,".

 

ČÁST DEVÁTÁ

 

ÚČINNOST

 

§ 47

 

   Tento  zákon  nabývá  účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České   republiky  k Evropské unii v platnost, s výjimkou ustanovení § 28 odst.   1,  §  28 odst. 2 písm. a), c), d) a j), § 28 odst. 4, § 38, 39 a části   čtvrté, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

 

Zaorálek v. r.

 

Klaus v. r.

 

Špidla v. r.

 

 

 

Příl.1

 

zrušena

 

Příl.2

 

zrušena

 

Příl.3

 

zrušena

 

Příl.4

 

zrušena

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl. II zákona č. 189/2008 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Řízení  o  uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti, která nebyla   pravomocně  skončena  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se   dokončí podle dosavadních předpisů.

 

   1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005   o uznávání odborných kvalifikací.

 

   Čl. 39, 43 a 49 Smlouvy o založení Evropského společenství.

 

   2)  Čl.  23  a  čl.  24  odst.  1 směrnice Evropského parlamentu a Rady   2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných   příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o   změně  nařízení  (EHS)  č.  1612/68  a  o  zrušení  směrnic 64/221/EHS,   68/360/EHS,  72/194/EHS,  73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS,   90/365/EHS a 93/96/EHS.

 

   2a)  Čl.  11  odst.  1  písm.  a)  a  c) a čl. 21 odst. 1 směrnice Rady   2003/109/ES  ze  dne  25.  listopadu  2003 o právním postavení státních   příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

 

   2b)  Čl.  12  písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o   zvláštním  postupu  pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro   účely vědeckého výzkumu.

 

   2c)  Čl.  14  odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září   2003  o  právu na sloučení rodiny; § 13 a 14b zákona č. 325/1999 Sb., o   azylu.

 

   2d)  Čl.  23,  čl.  26  odst.  1  a  3  a  čl. 27 odst. 3 směrnice Rady   2004/83/ES  ze  dne  29.  dubna  2004 o minimálních normách, které musí   splňovat   státní  příslušníci  třetích  zemí  nebo  osoby  bez  státní   příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z   jiných  důvodů  potřebuje  mezinárodní  ochranu,  a o obsahu poskytnuté   ochrany.

 

   2e) Čl. 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o   podmínkách  přijímání  státních  příslušníků  třetích  zemí  za  účelem   studia,   výměnných   pobytů  žáků,  neplacené  odborné  přípravy  nebo   dobrovolné služby.

 

   2f)  Čl.  11  odst.  1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o   povolení  k  pobytu  pro  státní  příslušníky  třetích zemí, kteří jsou   oběťmi   obchodování   s  lidmi  nebo  obdrželi  pomoc  k  nedovolenému   přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.

 

   2g) Část sedmá zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání   odborné   způsobilosti   a   specializované   způsobilosti   k   výkonu   zdravotnického  povolání  lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění   pozdějších předpisů.

 

   Hlava  VII  zákona  č.  96/2004  Sb., o podmínkách získávání a uznávání   způsobilosti  k  výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu   činností   souvisejících  s  poskytováním  zdravotní  péče  a  o  změně   některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o nelékařských zdravotnických   povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

 

   2i)  §  29  a  násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém   trhu, ve znění pozdějších předpisů.

 

   2j) § 38l obchodního zákoníku.

 

   §  244 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení   (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   2k) Příloha I směrnice 2005/36/ES.

 

   2l)  Úmluva  o  statutu  Evropských  škol, přijatá v Lucemburku dne 21.   června 1994 (č. 122/2005 Sb. m. s.).

 

   2m) Příloha II směrnice 2005/36/ES.

 

   3) Příloha IV směrnice 2005/36/ES.

 

   4) Příloha III směrnice 2005/36/ES.

 

   4a) Článek 15 směrnice 2005/36/ES.

 

   4b) Článek 14 odst. 2 a 3 směrnice 2005/36/ES.

 

   5) Čl. 3 písm. a) směrnice Rady 89/48/EHS.

 

   Čl. 3 písm. a) a čl. 5 písm. a) směrnice Rady 92/51/EHS.

 

   5)  Například zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně   zákona  o  opatřeních  na  ochranu  průmyslového  vlastnictví, ve znění   pozdějších předpisů.

 

   6) § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

 

   6a)  Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   6a)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, kterým se   mění čl. 15 směrnice Rady 92/51/EHS.

 

   Příloha D směrnice Rady 92/51/EHS, v platném znění.

 

   7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   Vyhláška  č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících,   ve znění pozdějších předpisů.

 

   8)  Zákon  č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a   vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   §  7  písm.  d) zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve   školství, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 284/2002 Sb.

 

   §  87  písm.  m),  §  89  a 90 a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o   vysokých  školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých   školách).

 

   Vyhláška  č.  385/1991  Sb.,  o  uznávání  rovnocennosti  a  podmínkách   nostrifikace   vysvědčení   vydaných  zahraničními  školami,  ve  znění   vyhlášky č. 332/1998 Sb.

 

   9) § 27a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

 

   Zákon č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   10) § 48 a 49 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb.

 

   11) Čl. 9 odst. 2 směrnice 89/48/EHS.

 

   Čl. 13 odst. 2 směrnice 92/51/EHS.

 

   12) Čl. 10 směrnice 89/48/EHS.

 

   Čl. 14 směrnice 92/51/EHS.

 

   13) Například čl. 15 směrnice 92/51/EHS.

 

   14) Příloha ke směrnici Rady 89/48/EHS.

 

   15)   Zákon  č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a  jejím   vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

 

   15a) § 78 až 81 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   15b)  §  6  a  §  104  až  107  zákona  č. 561/2004 Sb., o předškolním,   základním,  středním,  vyšším  odborném  a  jiném  vzdělávání  (školský   zákon).

 

   15c) § 108 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   15d)  Například  §  55  a 57 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č.   552/2005 Sb.

 

   16) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   17) Článek 30 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května   1992.

 

   Článek 9 Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy, na   straně  jedné,  a  Švýcarskou  konfederací,  na  straně druhé, o volném   pohybu osob ze dne 21. června 1999.

 

   17a)  Směrnice  Rady  2003/109/ES  ze  dne 25. listopadu 2003 o právním   postavení  státních  příslušníků  třetích  zemí,  kteří jsou dlouhodobě   pobývajícími rezidenty.

 

   17b)  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   18)   Zákon  č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a  jejím   vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

 

   19) Zákon č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.