Pro menší těžaře může být novela horního zákona likvidační

Datum: 20.6.2014

Připravovaná novela horního zákona, která počítá se zvýšením procentuální úhrady těžařských firem státu u většiny komodit minimálně na dvojnásobek, může být pro menší těžaře likvidační. ČTK to dnes řekla ředitelka Těžební unie Milena Šandová. Unii tvoří přes 100 společností, z nichž velká část se zabývá těžbou nerostných surovin. 
    Návrh novely, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a který má ČTK k dispozici, počítá u hnědého uhlí dokonce s poplatkem ve výši téměř deset procent. Důvodem je snaha ministerstva financí (MF) získat více peněz do veřejných rozpočtů, které by mohly dodatečně získat více než 3,6 miliardy Kč. Kromě velkých firem, na které je novela zaměřena primárně, ale budou muset státu více odvést i menší producenti štěrku, písku nebo sádrovce. 
    "Dnes již víme, že v případě nepřiměřeného zvednutí poplatků dojde k pozastavení těžby například u žárovzdorných jílů, kdy žárovzdorná keramika bude řešena dovozem suroviny. V důsledku toho ubude pracovních míst, nebude ani podpora dotčených obcí v regionu," řekla Šandová ČTK. 
    S Šandovou souhlasí i samotní těžaři. Podle Anny Šímové ze společnosti Gypstrend, která je jediným těžitelem přírodního sádrovce v Česku, návrh novely toto odvětví de facto zahubí. "Je to ubíjející a likvidační," řekla Šímová. Už dnes podle ní kvůli konkurenci umělého sádrovce tato výroba sotva přežívá. Podobně se vyjádřil i Zdeněk Krůček ze společnosti Agir, která těží a zpracovává vápenec. "Jsme z toho velice nadšeni", uvedl ironicky Krůček. I podle něj může mít překládaná novela pro malé těžaře smrtící následky. 
    Ministerstvo průmyslu (MPO) nicméně drobné producenty z novely vyjmout nehodlá. "S výjimkou pro malé těžaře se v novele horního zákona, která se týká úhrad z dobývacích prostorů a úhrad z vydobytých nerostů, pro uvedené nerosty nepočítá. Výše úhrady z vydobytých nerostů se ale nebudou odvozovat z tržeb, ale z množství vydobytého nerostu a sazby, která bude pro určitý konkrétní nerost v prováděcí vyhlášce stanovena," dodal mluvčí MPO Filip Matys. 
    Také vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala počátkem června uvedl, že záměr násobně zvýšit poplatky z vytěženého hnědého uhlí by mohl mít devastující dopady do hospodaření těžebních společností a promítl by se také v makroekonomice. 
    Cienciala tehdy uvedl, že výše poplatků zatěžujících suroviny musí být zakotvena jako důsledek Státní energetické koncepce, nikoli jako snaha o pouhé dosažení periodického příjmu do státního rozpočtu. Teď je systém poplatků nastaven tak, že z celkové výše úhrad dostávají obce 75 procent a státní rozpočet čtvrtinu. MF navrhuje tento poměr obrátit. 

rdo mha