Teplárenství - Obchod a trh

Mluvíme-li o tržním prostředí ve spojení s teplárenským odvětvím, týká se to pouze centrálního zásobování teplem (CZT) nebo teplou užitkovou vodou a využití tepelných soustav. Decentralizované zásobování teplem (DZT) totiž řeší potřeby jednotlivých spotřebitelů, kteří obvykle s teplem dále neobchodují.

CZT versus zemní plyn

Z hlediska CZT je DZT konkurencí, jakkoliv to zní podivně. Největším konkurentem CZT je lokální vytápění za pomoci zemního plynu. Zavedení zemního plynu ke spotřebiteli je jednodušší nežli napojení na tepelnou soustavu. Proto je mnohem složitější, najít odběratele tepla, než plynu. Výroba tepla je ovšem často spojena s výrobou elektřiny, což tento nerovný souboj s plynem do jisté míry vyrovnává.

Situace na trhu

Liberalizace trhu v teplárenství je složitější, než je tomu v oborech plynárenství a elektroenergetiky. Důvodem je obtížná propojitelnost teplovodních systémů. Během dopravy se v teplárenské soustavě topné médium logicky ochlazuje, čímž se snižuje jeho účinnost. Není tedy technicky možné vytvořit celorepublikovou síť rozvodů tepla. Tento fakt omezuje možnosti změny dodavatele tepla i v takovém případě, kdy je výroba oddělena od distribuce.

Teplárenské společnosti

Jak již bylo řečeno, nejčastějším způsobem získávání tepla je kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET). Z toho vyplývá, že řada teplárenských společností jsou zároveň výrobci a dodavateli elektřiny. Častým jevem v teplárenství je situace, kdy je teplárna v rukách obcí. Poměr obcemi vlastněných tepláren a teplárenské sítě a privátním sektorem je zhruba půl na půl. Největšími výrobci/distributory tepla jsou společnosti, které jsou převážně v majetku obcí. Na trh se ovšem tlačí i tradiční výrobci elektrické energie, kteří nakupují podíly v různých teplárnách.

Významné teplárenské společnosti:

  • Pražská teplárenská
  • Teplárny Brno
  • Plzeňská teplárenská
  • Teplárna České Budějovice
  • Teplárna Ústí nad Labem
  • a další

Je patrné, že největší teplárenské společnosti nalezneme ve velkých městských aglomeracích, což je dáno velkým počtem spotřebitelů, koncentrovaných na relativně malém prostoru. Efektivní rozvod tepla a TUV je tak mnohem jednodušší, než v malých obcích, kde investice do CZT znamená vyšší ekonomické riziko.

Budoucnost trhu

Budoucnost teplárenství závisí do značné míry na regulátorovi, tedy na státu. Zařízení na výrobu a dopravu tepla jsou mnohdy zastaralé a je třeba je modernizovat. Pravidla trhu je třeba koordinovat v celé EU a zvolit společný postup. Správným krokem se zdá být KVET, kdy se výrazně zvyšuje efektivita spotřebovaných zdrojů, jako jsou zemní plyn, uhlí a nastupující biomasa, která nejenže je šetrná k životnímu prostředí, ale také je snadno dostupná. Vývoj teplárenství je úzce spjat s tvorbou ceny za teplo, o které se dočtete v této sekci.