MŽP má rozhodnout o průzkumu lokalit pro úložiště odpadu

Datum: 17.7.2014

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) by do konce prázdnin mělo rozhodnout, ve které z vytipovaných lokalit bude proveden geologický průzkum pro možnou výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, řekl ČTK Jiří Slovák, pověřený ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Žádost o stanovení průzkumného území podala správa na MŽP loni v září. V úvahu přichází sedm míst. Šest dotčených obcí z Pošumaví průzkum odmítlo a čeká na rozhodnutí ministerstva, uvedli starostové při dnešní diskusi v Plzni, která se týkala lokality Březový potok u Horažďovic. 
    K průzkumu se vyjádřily písemně i ústně obce jako účastníci správního řízení i ekologická sdružení. "Nyní jsme dostali informaci z územních odborů MŽP v Plzni, Českých Budějovicích a Brně, že je stanovena měsíční lhůta k nahlédnutí do spisu. Předpokládám, že v dalším měsíci ministerstvo vydá rozhodnutí," uvedl dnes Slovák. 
    Pokud MŽP i přes nesouhlas obcí průzkum povolí, mohou podat rozklad k ministrovi a následně se ještě mohou obrátit na soud. Obce z okolí Horažďovic a Práchně tyto možnosti případně využijí. 
    Dvě finální lokality se mají stanovit v roce 2018, ale podle Slováka se to vinou zpoždění rozhodovacích procesů zpozdí do roku 2020. Termín výběru finálního území, tedy rok 2025, by SÚRAO stihla. Spuštění úložiště předpokládá stále v roce 2065. 
    Průzkum bude geofyzikální, tedy měření 200 metrů od sebe. "Je to pochůzka malého týmu lidí, kteří táhnou kabely, zapichují sondy a měří," uvedl Slovák. Dále by šlo o geochemický průzkum, tedy analýzu horninové drtě z hloubky do čtyř metrů. 
    "V obci je situace napjatá. Lidé neví, zda mají investovat do baráků a co bude dál. Nedokážu občanům vysvětlit, jak je možné, že když řekneme, že to nechceme, tak přípravy pořád pokračují," řekl Miroslav Panuška, starosta Maňovic, které úložiště odmítly v referendu a nechtějí ani průzkum a kompenzace za něj. Stejný postoj má dalších pět obcí. Vzhledem k velikosti úložiště, které by mělo mít pod povrchem 300 hektarů, se starostové obávají, aby nebylo pro celou Evropu. 
    "Doufám, že negativní postoje samospráv budou brány v potaz a že to zařízení u nás nebude," řekl starosta Chanovic Petr Klásek. Horažďovice jako největší město v oblasti odpor obcí podporují. 
    "Účast obcí, tak halasně deklarovaná správou úložišť, spočívá pouze v účasti ve správním řízení. Obce mohou jen podávat námitky proti nedodržení zákona nebo procesu, ale nemohou rozhodovat o tom, zda tam úložiště bude," uvedl starosta Horažďovic Karel Zrůbek. Dodal, že nový ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) se pozitivně angažuje a jedná se zástupci lokalit. 
    "Stát za 11 let, co o tom jednáme, nepřistoupil ke změně legislativy. Voláme po speciálním zákonu, kde budou naprosto jasně daná práva obcí. Jde o mimořádnou stavbu s velice nebezpečným a strategickým materiálem, která tady má být desítky tisíc let," uvedl Klásek. 

Václav Prokš dr