Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.

 

§ 1
Předmět úpravy

   (1) Toto nařízení stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce na úrovni krajů, hlavního města Prahy a statutárních měst.
   (2) Pokud obec využije svého práva pořídit územní energetickou koncepci pro svůj územní obvod nebo jeho část, může postupovat podle tohoto nařízení obdobně s přihlédnutím k dostupnosti vstupních údajů.

 

§ 2

   (1) Rozbor trendů vývoje poptávky po energii obsahuje:

a) analýzu území, jejímž cílem je shromáždit údaje o počtu obyvatel a sídelní struktuře včetně výhledu, dále geografické a klimatické údaje, na základě kterých je možno provádět tepelně technické výpočty a analyzovat budoucí výrobu a spotřebu energie,
b) analýzu spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech, jejímž cílem je určení spotřebitelů a spotřebitelských systémů v tomto členění: bytová sféra, občanská vybavenost, podnikatelský sektor a provedení kvantifikace jejich energetické náročnosti.

   (2) Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií obsahuje:

a) analýzu dostupnosti paliv a energie, jejímž cílem je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu,
b) zhodnocení, zda byla dodržena závazná část územního plánu obsahující plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, podmínky vývoje obce a jejího členění a koncepci technického vybavení.

   (3) Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie obsahuje:

a) analýzu možnosti užití obnovitelných zdrojů energie zaměřené na regionální a místní cíle a snížení ekologické zátěže,
b) zjištění a možnosti využívání případného výskytu druhotných energetických zdrojů na území.

   (4) Hodnocení ekonomicky využitelných úspor se provede podle tabulkových a grafických výstupů územní energetické koncepce uvedených v příloze k tomuto nařízení; toto hodnocení obsahuje:

a) potenciál úspor a jejich realizaci u spotřebitelských systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých spotřebitelských systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých spotřebitelských systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie,
b) potenciál úspor a jejich realizaci u výrobních a distribučních systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie včetně posouzení využití nejlépe dostupných technologií.

   (5) Řešení energetického hospodářství území obsahuje:

a) zabezpečení energetických potřeb územních obvodů s podílem využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a s ekonomickou efektivností při respektování státní energetické koncepce, regionálních omezujících podmínek a se zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie,
b) formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu klimatu. Při formulaci variant se může uplatnit princip dvoucestného zásobování energií. Varianty technického řešení musí především:

1. vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů, vytvářet vyváženou strategii rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické bilance územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech,
2. zajišťovat spolehlivou dodávku energie,
3. maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních energetických zdrojů,
4. využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
5. splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu,
6. být technicky i ekonomicky proveditelné;

c) vyčíslení účinků a nároků variant, přitom se posuzují zejména:

1. energetická bilance nového stavu a podíl ztrát v rozvodech na výrobě,
2. investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením,
3. provozní náklady, zejména náklady na palivo a energii,
4. výrobní náklady spojené se zabezpečením území energií,
5. plošné nároky na zábor půdy,
6. výrobní energetický efekt zdrojové části systému,
7. množství produkovaných znečišťujících látek a jejich porovnání s emisními stropy a imisními limity,
8. úspora primárních energetických zdrojů,
9. vytvořené nové pracovní příležitosti;

 

 

§ 3

 

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.