Vyhláška č. 251/2001 Sb.
ze dne 27. června 2001, kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství a která ruší vyhlášky 196/1995 Sb. , 193/1995 Sb.a 318/1996 Sb.
Vyhláška 251/2001 Sb.
kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství a která ruší vyhlášky 196/1995 Sb. , 193/1995 Sb. a 318/1996 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 98 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 57 odst. 1 písm. a), § 58 odst. 1 písm. a), § 58 odst. 8 písm. d), § 59 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 8 písm. c), § 62 odst. 1 písm. a), § 62 odst. 2 písm. b), § 62 odst. 2 písm. c), § 63 odst. 1 písm. a), § 63 odst. 2 písm. b), § 65 odst. 3 písm. b), § 71 odst. 2, § 71 odst. 3, § 71 odst. 11 a § 74 odst. 2 zákona:
§ 1
Základní ustanovení
(1) Předávacím místem se pro účely této vyhlášky rozumí místo, umožňující měření množství a případně tlaku přepravovaného a dodávaného plynu, regulaci průtoku plynu, měření kvality plynu pro potřeby výpočtu jeho dodávky v kWh nebo MWh (dále jen "energetické jednotky") a přenos dat do dispečinků. Předávací místo je zřizováno
a) mezi přepravní soustavou a distribuční soustavou,
b) mezi přepravní soustavou a výrobnou plynu,
c) mezi přepravní soustavou a podzemním zásobníkem plynu,
d) mezi přepravní soustavou a přímým plynovodem,
e) mezi dvěma distribučními soustavami,
f) mezi distribuční soustavou a výrobnou plynu,
g) mezi distribuční soustavou a podzemním zásobníkem plynu,
h) u konečných zákazníků.
(2) Předávací stanicí se pro účely této vyhlášky rozumí předávací místo podle odstavce 1 písm. a) až d).
(3) Kvalita plynu pro potřeby výpočtu dodávek plynu v energetických jednotkách se v plynárenské soustavě zjišťuje v místech stanovených provozovatelem přepravní soustavy a provozovateli distribučních soustav.
(4) Na hraničních předávacích stanicích a na výstupech z výrobny plynu nebo z podzemního zásobníku plynu do přepravní nebo distribuční soustavy se měří vždy množství i kvalita plynu.
(5) Jednotlivá zařízení plynárenské soustavy jsou rozdělena dělicími místy. Dělicími místy navazujících plynárenských zařízení jednotlivých držitelů licence jsou vstupní nebo výstupní strana hlavní uzavírací armatury na vstupu do předávacího místa nebo na výstupu z předávacího místa. Touto vstupní nebo výstupní stranou je dělící rovina přírubového spoje nebo osa připojovacího svaru v terénu a v příslušné dokumentaci označené armatury, uložené u obou provozovatelů navazujících soustav nebo plynárenských zařízení. Těmito dělicími místy jsou
a) u výrobny plynu
1. výstupní strana hlavní uzavírací armatury na výstupu z předávací stanice výrobce,
2. výstupní strana hlavní uzavírací armatury na připojovacím potrubí,
b) u přepravní soustavy
1. místo přechodu plynovodu přes státní hranici České republiky,
2. výstupní strana hlavní uzavírací armatury na výstupu z předávacích stanic, které jsou provozovány provozovatelem přepravní soustavy,
3. vstupní strana hlavní uzavírací armatury na vstupu do předávacích stanic, které jsou provozovány provozovatelem distribuční soustavy, podzemního zásobníku plynu, přímého plynovodu anebo zákazníkem vlastnícím předávací stanici,
c) u distribuční soustavy
1. výstupní strana hlavní uzavírací armatury na výstupu z předávacích stanic, které jsou provozovány provozovatelem přepravní soustavy a slouží pro připojení distribuční soustavy,
2. vstupní strana hlavní uzavírací armatury na vstupu do předávacích stanic, provozovaných provozovatelem distribuční soustavy a sloužící pro připojení distribuční soustavy na přepravní soustavu,
3. výstupní strana hlavní uzavírací armatury na výstupu z předávacích míst, která jsou provozována provozovatelem distribuční soustavy a slouží pro napojení jiné distribuční soustavy,
4. vstupní strana hlavní uzavírací armatury na vstupu do předávacích míst, která jsou provozována zákazníkem,
5. vstupní strana hlavní uzavírací armatury na vstupu do plynovodní přípojky nebo vstupní strana hlavní uzavírací armatury odběrného plynového zařízení,
d) u podzemního zásobníku plynu
1. vstupní strana hlavní uzavírací armatury na vstupu do předávací stanice pro vtláčení plynu a výstupní strana hlavní uzavírací armatury předávací stanice zásobníku pro odtěžování plynu. V případě jedné předávací stanice s možností pracovat v obou režimech jsou vstupní a výstupní strana hlavní uzavírací armatury totožné,
2. vstupní strana hlavní uzavírací armatury plynovodu, připojujícího podzemní zásobník k přepravní soustavě pro vtláčení a výstupní strana hlavní uzavírací armatury plynovodu, připojujícího zásobník k přepravní soustavě pro odtěžování plynu.
(6) Dodané a odebrané množství plynu se vyhodnocuje jako množství energie vyjádřené v energetických jednotkách přepočtem množství plynu v m3 na energii podle zásad přepočtu objemových jednotek množství na energii uvedených v příloze č. 1.
(7) Při stanovení objemu plynu v m3, spalného tepla v kWh/m3 a Wobbeho čísla v kWh/m3 platí následující podmínky:
a) teplota 15 st. C,
b) tlak 101,325 kPa,
c) teplota spalování 15 st. C,
d) relativní vlhkost suchého plynu fí = 0.
§ 2
zrušen
§ 3
zrušen
§ 4
Podmínky pro zajištění přepravy plynu
(1) K zajištění přepravy plynu přepravní soustavou dochází na základě uzavřené smlouvy o zajištění přepravy plynu.
(2) Podmínkami pro zajištění přepravy plynu přepravní soustavou jsou
a) volná kapacita přepravní soustavy,
b) dodržení předávacích tlaků,
c) dodržení kvality plynu.
(3) Volná kapacita přepravní soustavy je rozdíl mezi skutečnou kapacitou přepravní soustavy nebo jejích jednotlivých částí a součtem všech kapacit smluvně zajišťovaných pro jednotlivé zákazníky v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků.
(4) K zajištění přepravy plynu přes hraniční předávací stanice plynovody přepravní soustavy musí být na vstupu do přepravní soustavy dodrženy smluvní tlaky stanovené provozovatelem přepravní soustavy a při výstupu z přepravní soustavy musí být dodržen maximální tlak do výše provozního tlaku v místě připojení a minimální tlak dohodnutý ve smlouvě.
(5) K zajištění přepravy plynu musí být na vstupu do přepravní soustavy dodržen maximální předávací tlak do výše jmenovitého tlaku v místě připojení a minimální provozní tlak ve výši provozního tlaku v místě připojení. Na výstupu z přepravní soustavy musí být dodržen maximální tlak do výše provozního tlaku v místě připojení a minimální tlak dohodnutý ve smlouvě.
(6) Žádost o zajištění přepravy plynu se podává provozovateli přepravní soustavy na jím předepsaném tiskopisu nejpozději 3 měsíce před uvažovaným termínem zahájení přepravy plynu.
(7) K žádosti o zajištění přepravy plynu vydává provozovatel přepravní soustavy do 30 dnů ode dne doručení žádosti písemné stanovisko, které v případě nesouhlasu musí být odůvodněno. V případě souhlasu zašle žadateli návrh smlouvy o zajištění přepravy plynu.
(8) Pokud se žádost o zajištění přepravy plynu týká přepravy plynu přes území České republiky, je o výsledku jednání informováno ministerstvo.
§ 5
Podmínky pro zajištění distribuce plynu
(1) K zajištění distribuce plynu distribuční soustavou dochází na základě uzavřené smlouvy o zajištění distribuce plynu.
(2) Podmínkami pro zajištění distribuce plynu distribuční soustavou jsou
a) volná kapacita distribuční soustavy,
b) dodržení předávacích tlaků,
c) dodržení kvality plynu.
(3) Volná kapacita distribuční soustavy je rozdíl mezi skutečnou kapacitou distribuční soustavy nebo jejích jednotlivých částí a součtem všech kapacit smluvně zajišťovaných pro jednotlivé zákazníky v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků.
(4) K zajištění distribuce plynu musí být na vstupu do příslušné distribuční soustavy dodržen maximální předávací tlak do výše jmenovitého tlaku v místě připojení a minimální provozní tlak ve výši provozního tlaku v místě připojení. Na výstupu z příslušné distribuční soustavy musí být dodržen maximální tlak do výše provozního tlaku v místě připojení a minimální tlak dohodnutý ve smlouvě.
(5) Žádost o zajištění distribuce plynu se podává provozovateli distribuční soustavy na jím předepsaném tiskopisu nejpozději 3 měsíce před uvažovaným termínem zahájení distribuce plynu.
(6) K žádosti o zajištění distribuce plynu vydává provozovatel příslušné distribuční soustavy do 30 dnů ode dne doručení žádosti písemné stanovisko, které v případě nesouhlasu musí být odůvodněno. V případě souhlasu zašle žadateli návrh smlouvy o zajištění distribuce plynu.
§ 6
Podmínky dodávky plynu
(1) K dodávce plynu dochází na základě písemně uzavřené smlouvy o dodávce plynu.
(2) Žádost o dodávku plynu se podává příslušnému plynárenskému podnikateli nebo obchodníkovi s plynem na jím předepsaném tiskopisu. Žádost nepodává ten chráněný zákazník, jemuž byl již zaslán návrh smlouvy o dodávce plynu podle § 3 odst. 9.
(3) Žádost o dodávku plynu obsahuje
a) identifikační údaje žadatele,
b) údaje o rozsahu a charakteru spotřeby plynu včetně časového průběhu dodávky.
(4) K žádosti o dodávku plynu se připojí
a) kopie příslušné licence na podnikání v oblasti plynárenství u plynárenského podnikatele,
b) platná zpráva o revizi a technická dokumentace připojovaného plynového či odběrného plynového zařízení u konečného zákazníka,
c) doklad o úhradě dohodnuté zálohy podílu chráněného zákazníka na účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky,
d) doklad o zajištění provozu a údržby v případě připojení konečného zákazníka vlastnícího plynovodní přípojku.
(5) Měření odebraného množství plynu se provádí měřicími zařízeními schválenými podle zvláštního právního předpisu.1) Odečet odebraného množství plynu se provádí v časových intervalech určených provozovatelem příslušné soustavy, nejméně však jednou za 18 měsíců a při ukončení smluvního vztahu.
(6) Neumožní-li konečný zákazník v době odečtu odebraného množství plynu přístup k měřicímu zařízení a nesdělí-li údaje o naměřeném množství plynu provozovateli příslušné soustavy do 3 dnů od termínu odečtu, vypočte se spotřeba plynu způsobem uvedeným v příloze č. 2.
(7) Pokud nelze z důvodu poruchy měřicího zařízení určit skutečně odebrané množství plynu, vypočte se odebrané množství plynu na základě množství plynu dodaného ve stejném období minulého roku. Nelze-li spotřebu takto stanovit, určí se množství dodaného plynu dodatečně podle odečtu odebraného množství plynu naměřeného v následujícím srovnatelném období. Tento způsob výpočtu odebraného množství plynu se používá pouze pro konečné zákazníky s ročním nebo osmnáctiměsíčním odečtovým obdobím. Pro ostatní konečné zákazníky a plynárenské podnikatele se vypočte množství dodaného plynu způsobem dohodnutým ve smlouvě o dodávce plynu.
§ 7
Předávací stanice
(1) Předávací stanice musí být vybavena minimálně
a) hlavním a záložním měřením množství dodávaného plynu s vyhodnocením a možností přepočtu na předanou energii na základě údajů o kvalitě plynu získaných buď přímo v předávací stanici nebo v místě pro sledování kvality plynu; měřicí zařízení musí být dimenzováno podle náběhové křivky, sezónnosti odběru a minimálního průtoku plynu,
b) hlavními uzavíracími armaturami na vstupu a na výstupu předávací stanice.
(2) Pokud je předávací stanice vybavena měřicím zařízením kvality plynu, provádí se minimálně měření
a) složení plynu pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla,
b) rosného bodu vody a uhlovodíků,
c) obsahu síry a sirných sloučenin na hraničních předávacích stanicích.
(3) Předávací stanice s instalovaným výkonem 50 000 m3/hod. a více musí být vybaveny
a) armaturami pro regulaci průtoku plynu,
b) dálkovým ovládáním uzavíracích armatur umístěných před měřicím zařízením a armatur pro regulaci průtoku plynu z dispečinku provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatelů příslušných distribučních soustav.
(4) Předávací stanice v místech připojení podzemního zásobníku plynu k přepravní nebo příslušné distribuční soustavě musí být vybavena samostatným měřením množství a kvality vtláčeného a odtěžovaného plynu.
(5) Záznamy o množství, kvalitě a předávacích tlacích plynu jsou prováděny minimálně
a) jedenkrát za hodinu u předávacích stanic s instalovaným výkonem 10 000 m3/hod. a více,
b) čtyřikrát denně u předávacích stanic s instalovaným výkonem od 1 000 do 10 000 m3/hod.,
c) jedenkrát denně u předávacích stanic s instalovaným výkonem nepřevyšujícím 1 000 m3/hod.,
d) okamžitě při poruše technického zařízení předávací stanice.
(6) Údaje o množství, kvalitě a předávacích tlacích plynu musí být předávány bezprostředně po jejich záznamu do dispečinků příslušných plynárenských podnikatelů.
(7) Záznamy o množství, kvalitě a předávacích tlacích plynu podle odstavce 5 musí být uchovávány po dobu minimálně 3 měsíců a průměrné denní hodnoty dat podle odstavce 5 písm. a) až c) po dobu nejméně 3 let.
§ 8
Způsob výpočtu škody způsobené neoprávněným odběrem plynu
(1) Denní množství neoprávněně odebraného plynu se vypočítá vynásobením součtu jmenovitých příkonů všech spotřebičů konečného zákazníka dobou jejich užívání stanovenou v příloze č. 3.
(2) Celkový neoprávněný odběr plynu je součin denního množství neoprávněně odebraného plynu a počtu dní, po které neoprávněný odběr trval. Není-li možno zjistit počet dní neoprávněného odběru plynu, stanoví se celkový neoprávněný odběr plynu za dobu od posledního odečtu.
(3) Pro výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu se použije cena plynu, případně cena za distribuci nebo přepravu plynu, pokud jsou stanoveny nebo účtovány odděleně, a to v úrovni maximálních cen, platných v období neoprávněného odběru plynu podle rozhodnutí cenového orgánu2) pro příslušný roční odběr plynu, odpovídající odběrnému plynovému zařízení. V ostatních případech se použije cena obvykle uplatňovaná dodavatelem ve stejném období neoprávněného odběru plynu pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru.
§ 9
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 2 odst. 5 a § 3 odst. 5 lze uplatnit od 1. ledna 2005.
§ 10
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 196/1995 Sb., kterou se podrobněji stanoví podmínky dodávek plynu a způsob výpočtu škody, způsobené neoprávněným odběrem plynu, s výjimkou § 4 a přílohy č. 1 této vyhlášky.
2. Vyhláška č. 193/1995 Sb., kterou se stanoví způsob a výše náhrad za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích a lesních porostech u venkovních vedení elektřiny a plynovodů.
3. Vyhláška č. 318/1996 Sb., o dovozu zemního plynu do České republiky.
§ 11
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 251/2001 Sb.
Zásady přepočtu objemových jednotek množství na energii
1. Základem pro účtování dodávky plynu mezi dodavatelem a zákazníkem je dodané množství energie. Toto množství energie je součinem průměrného spalného tepla objemového za účtovací období a dodaného objemu plynu, za podmínek uvedených v § 1 odst. 7.2. Dochází-li v určitém odběrovém místě přepravní soustavy nebo distribuční soustavy k časovým změnám hodnot spalného tepla objemového, stanoví se účtované spalné teplo objemové jako vážený průměr dodávaného spalného tepla objemového za účtovací období.
3. Je-li zákazníkům dodáván plyn z jednoho předávacího místa s kolísavou energetickou hodnotou, stanoví se časové průměry spalných tepel objemových, dodané objemy plynu a součiny objemů a spalných tepel objemových (dodané množství energie plynu). Vážený průměr spalného tepla objemového za celé účtovací období je součet časových součinů objemů a spalných tepel objemových, dělený celkovým objemem dodaného plynu za totéž období.
4. V případě, že do oblasti jsou dodávány plyny z více zdrojů, které se liší svými spalnými teply objemovými, je vážený průměr spalného tepla objemového za účtovací období dán podílem součtu dodaného množství energie za účtovací období z každého zdroje a součtu celkových objemů dodaného plynu za rok z těchto zdrojů.
5. V mimořádných případech, při nichž dochází k výkyvům hodnot spalného tepla objemového (opravy, havárie, mimořádná opatření technologickými operacemi krátkodobého charakteru, větší náhodné chyby měřicího zařízení), po omezenou dobu, nejvýše 10 dnů v průběhu 12ti měsíců, nebudou tyto hodnoty spalného tepla objemového uvažovány při výpočtu účtovaného ročního spalného tepla objemového.
6. V případě, že tolerance spalného tepla objemového, vztažená na vážené měsíční průměry za předešlých 12 měsíců, nebude větší než +/- 4 %, použije se pro stanovení průměrného spalného tepla objemového údajů z jednotlivých měřicích míst, které jsou součástí samostatného zásobovacího systému.
7. V případě, že je tato odchylka větší než +/- 4 % z jiných důvodů než podle bodu 5, zřizuje příslušný provozovatel další měřicí místa složení plynu, prokazující dodržení stabilního spalného tepla v přípustné toleranci, uvedené v bodě 6,
8. Podrobný postup při přepočtu objemových jednotek dodaného a odebraného množství plynu na energii je uveden v technických pravidlech.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 251/2001 Sb.
Způsob stanovení spotřeby plynu pro konečné zákazníky, v případě, že jej nebylo možno zjistit ani odečtem měřicího zařízení ani odesláním vyplněných údajů na zvláštním tiskopisu provozovatele příslušné soustavy
Pro stanovení velikostí odběru plynu pro konečné zákazníky, v případě, že jej nebylo možno zjistit ani odečtení měřicího zařízení ani odesláním vyplněných údajů na zvláštním tiskopisu provozovatele příslušné soustavy či jiným ve smlouvě o dodávce plynu dohodnutým způsobem, se použije následující procentuální rozdělení měsíčních odběrů s uplatněním poměrné části u necelých měsíců:
a) koneční zákazníci se spotřebou nad 720 m3/rok, používající plyn k vytápění nebo k vytápění v kombinaci s ohřevem teplé vody a sporákem:
měsíc 01 ... 16,72%
měsíc 02 ... 14,29%
měsíc 03 ... 11,02%
měsíc 04 ... 7,94%
měsíc 05 ... 3,84%
měsíc 06 ... 1,83%
měsíc 07 ... 1,62%
měsíc 08 ... 1,62%
měsíc 09 ... 5,86%
měsíc 10 ... 6,83%
měsíc 11 ... 10,50%
měsíc 12 ... 17,93%
b) koneční zákazníci se spotřebou nepřevyšující 720 m3/rok rovnoměrným rozdělením dodávky plynu v průběhu roku,
c) pro stanovení neměřeného odběru plynu konečným zákazníkům s technologickým odběrem se použije rovnoměrné rozdělení dodávky plynu v průběhu odečtového období.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 251/2001 Sb.
Doba užívání spotřebičů konečného zákazníka
Počet hodin možného denního odběru plynu, použitý jako základ výpočtu škody způsobené neoprávněným odběrem plynu je stanoven v tomto rozsahu:a) pro konečné zákazníky s ročním odběrem nepřevyšujícím 6 000 m3
– u plynového vařiče 2 hodiny denně,
– u plynového sporáku 4 hodiny denně,
– u plynové chladničky 24 hodin denně,
– u průtokového ohřívače vody 3 hodiny denně,
– u plynového vytápění kromě kombinovaných kotlů květen až září 4 hodiny denně, říjen až duben 12 hodin denně,
– u kombinovaných kotlů květen až září 7 hodin denně, říjen až duben 15 hodin denně;
b) pro konečné zákazníky s ročním odběrem nad 6 000 m3:
– u jednosměnného provozu 8 hodin denně,
– u dvousměnného provozu 16 hodin denně,
– u nepřetržitého provozu 24 hodin denně.