Zákon č. 2/1969 Sb., ze dne 8. ledna 1969

o zřízení ministerstev a jiných úředních orgánů státní správy České socialistické republiky

ZÁKON 2 České národní rady

ze dne 8. ledna 1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky

 

   Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

 

ČÁST PRVNÍ

 

Zřízení ústředních orgánů státní správy

 

§ 1

 

   V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády:

 

   1. Ministerstvo financí,

 

   2. Ministerstvo zahraničních věcí,

 

   3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,

 

   4. Ministerstvo kultury,

 

   5. Ministerstvo práce a sociálních věcí,

 

   6. Ministerstvo zdravotnictví,

 

   7. Ministerstvo spravedlnosti,

 

   8. Ministerstvo vnitra,

 

   9. Ministerstvo průmyslu a obchodu,

 

   10. Ministerstvo pro místní rozvoj,

 

   11. Ministerstvo zemědělství,

 

   12. Ministerstvo obrany,

 

   13. Ministerstvo dopravy,

 

   14. Ministerstvo životního prostředí.

 

§ 1a

 

zrušen

 

 

§ 2

 

   (1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

 

   1. Český statistický úřad,

 

   2. Český úřad zeměměřický a katastrální,

 

   3. Český báňský úřad,

 

   4. Úřad průmyslového vlastnictví,

 

   5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,

 

   6. Správa státních hmotných rezerv,

 

   7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost,

 

   8. Národní bezpečnostní úřad,

 

   9. Energetický regulační úřad,

 

   10. Úřad vlády České republiky,

 

   11. Český telekomunikační úřad.

 

 

(2) zrušen

 

 

(3) Předsedu  Českého statistického  úřadu  a  Úřadu  pro  ochranu hospodářské  soutěže  jmenuje  a  odvolává  na  návrh  vlády  prezident  republiky.  Předsedy ostatních  úřadů  a orgánů uvedených v odstavci 1 jmenuje a odvolává vláda České republiky.

 

ČÁST DRUHÁ

 

Okruh působnosti ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele je

člen vlády České republiky

 

§ 3

 

zrušen

 

 

§ 4

 

   (1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní  rozpočet  republiky,  státní  závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh, regulaci vydávání elektronických peněz a ochranu  zájmů spotřebitelů na finančním trhu s výjimkou výkonu dohledu nad  finančním  trhem  v  rozsahu  působnosti  České národní banky, pro zavedení  jednotné  měny  euro  na  území České republiky, pro platební styk,  daně,  poplatky  a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví, audit a  daňové  poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu  vůči  zahraničí,  ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné  podobné  hry,  hospodaření  s majetkem státu, privatizaci majetku státu,  příspěvek  ke stavebnímu spoření a státní příspěvek na penzijní připojištění,  ceny  a  pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné    činnosti   a   vnitrostátní   koordinaci   při   uplatňování mezinárodních   sankcí   za   účelem  udržování  mezinárodního  míru  a bezpečnosti,  ochrany  základních lidských práv a boje proti terorismu, posuzuje  dovoz  subvencovaných  výrobků  a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

 

   (2) Ministerstvo  financí  spolu  s Českou národní bankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu a  návrhy  zákonných  úprav,  kterými se upravují postavení, působnost, organizace  a  činnost  České  národní  banky,  s  výjimkou dohledu nad finančním trhem, platebním stykem a vydáváním elektronických peněz.

 

   (3) Ministerstvo financí zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích   a   finančních   orgánech   Organizace  pro  hospodářskou  spolupráci  a  rozvoj  (OECD),  Evropské  unie  a dalších mezinárodních hospodářských  seskupení,  pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bance.

 

   (4) Ministerstvo financí koordinuje příjem zahraniční pomoci.

 

§ 5

 

zrušen

 

 

§ 6

 

   (1)  Ministerstvo  zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy  České  republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci  a  koordinuje  zahraniční rozvojovou pomoc, koordinuje vnější ekonomické  vztahy,  podílí  se  na  sjednávání  mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim.

 

   (2) Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním  státům,  mezinárodním  organizacím  a integračním seskupením, koordinuje   aktivity   vyplývající  z dvoustranné  a  mnohostranné spolupráce,  s  výjimkou  věcí  náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti.

 

   (3) Ministerstvo zahraničních věcí dále zejména

 

   a)  koordinuje  činnost  ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy  v  oblasti  zahraničních  vztahů a jim svěřených úsecích státní  správy,  působí  k  tomu, aby na těchto úsecích byly dodržovány závazky vyplývající  pro  Českou  republiku  z  mezinárodních  smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

 

   b) zajišťuje  ochranu  práv  a zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí,

 

   c) řídí zastupitelské úřady v zahraničí,

 

   d) plní  úkoly  při  zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí,

 

   e) plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí,

 

   f) koordinuje  a  zabezpečuje  přípravu,  sjednávání  a  vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod,

 

   g) zabezpečuje   vyhlašování  mezinárodních  smluv,  jimiž  je  Česká republika vázána,

 

   h) sleduje  dodržování  a  provádění  mezinárodních  smluv  a  dohod z hlediska uplatňování zájmů zahraniční politiky České             republiky,

 

   i) uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu,

 

   j) zajišťuje přípravu pracovníků pro výkon zahraničních služeb,

 

   k) organizačně  a  technicky  zabezpečuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu  České  republiky  v  zahraničí  a plní úkoly při volbách do Evropského parlamentu.

 

§ 7

 

   (1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní  správy  pro  předškolní  zařízení,  školská  zařízení, základní školy,  střední  školy  a  vysoké  školy,  pro vědní politiku, výzkum a vývoj,  včetně  mezinárodní  spolupráce  v  této oblasti, a pro vědecké hodnosti,  pro  státní  péči  o  děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu.

 

   (2) Ministerstvo  školství,  mládeže  a tělovýchovy koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti  systému  uznávání  odborné  kvalifikace  podle  zvláštního  zákona ^1) a v oblasti  získávání  kvalifikací  v  systému  dalšího vzdělávání podle zvláštního právního předpisu ^1a).

 

   (3) Ministerstvu  školství,  mládeže  a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce.

 

§ 8

 

   Ministerstvo  kultury  je  ústředním  orgánem  státní správy pro umění, kulturně  výchovnou  činnost,  kulturní  památky,  pro  věci  církví  a náboženských    společností,    pro   věci   tisku,   včetně   vydávání neperiodického tisku a jiných informačních prostředků, pro rozhlasové a televizní  vysílání,  nestanoví-li  zvláštní  zákon  jinak,^2) dále pro provádění autorského zákona a pro výrobu a obchod v oblasti kultury.

 

§ 9

 

   Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro   pracovněprávní   vztahy, bezpečnost   práce,   zaměstnanost   a rekvalifikaci,  kolektivní  vyjednávání,  mzdy  a jiné odměny za práci, důchodové  zabezpečení,  nemocenské  pojištění,  sociální  péči, péči o pracovní  podmínky  žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu  a  děti,  péči  o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.

 

§ 10

 

   (1) Ministerstvo  zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro  zdravotní     péči,    ochranu    veřejného    zdraví,    zdravotnickou vědeckovýzkumnou   činnost,   zdravotnická   zařízení  v  přímé  řídící působnosti,  zacházení  s  návykovými  látkami, přípravky, prekursory a  pomocnými látkami, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva  a  prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení  lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém, pro používání   biocidních  přípravků  a  uvádění  biocidních  přípravků a účinných látek na trh.

 

   (2) Součástí  Ministerstva  zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel.

 

   (3) Organizační  součástí  Ministerstva  zdravotnictví  je Inspektorát omamných a psychotropních látek.

 

§ 11

 

   (1) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství.

 

   (2) Ministerstvo spravedlnosti  vystavuje právní posudky k úvěrovým a garančním dohodám, v nichž je smluvní stranou Česká republika.

 

   (3) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro vězeňství;   je mu podřízena Vězeňská služba České republiky.  Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje telekomunikační síť Vězeňské služby České republiky.

 

   (4) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro probaci a mediaci.

 

   (5) Ministerstvo   spravedlnosti   zastupuje   Českou  republiku  při vyřizování  stížností  na  porušení  Úmluvy  o  ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů a Mezinárodního paktu o občanských a  politických  právech  a  koordinuje provádění rozhodnutí příslušných mezinárodních orgánů.

 

 

 

 

 

 

 

§ 12

 

   (1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro

 

   a) veřejný  pořádek  a  další  věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném  rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu,

 

   b) jména  a  příjmení,  matriky,  státní  občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla,

 

   c) sdružovací   a  shromažďovací  právo  a  povolování  organizací  s  mezinárodním prvkem,

 

   d) veřejné sbírky,

 

   e) archivnictví a spisovou službu,

 

   f) zbraně a střelivo,

 

   g) požární ochranu,

 

   h) cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků,

 

   i) územní členění státu,

 

   j) státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla a zřizování, uzavírání a změny charakteru hraničních přechodů,

 

   k) státní symboly,

 

   l) volby  do  zastupitelstev  územní  samosprávy,  do Parlamentu České republiky  a  volby  do  Evropského  parlamentu  konané  na území České republiky,

 

   m) krizové  řízení,  civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém,

 

   n) oblast elektronického podpisu,

 

   o) oblast informačních systémů veřejné správy.

 

   (2)  Ministerstvo  vnitra  plní  koordinační  úlohu v oblasti správního řízení, správního trestání a spisové služby.

 

   (3) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti výkonu veřejné správy svěřené orgánům územní samosprávy.

 

   (4) Ministerstvo  vnitra  plní  koordinační úlohu v oblasti služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

 

   (5) Ministerstvo  vnitra  zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky,  složky  integrovaného  záchranného  systému a územní orgány státní správy a provozuje informační systém pro nakládání s utajovanými informacemi mezi orgány veřejné moci.

 

   (6) Ministerstvo  vnitra  plní  koordinační  úlohu  pro  informační  a komunikační technologie.

 

§ 13

 

   (1)  Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro:

 

   a) státní   průmyslovou   politiku,   obchodní  politiku,  zahraničně ekonomickou  politiku,  tvorbu  jednotné surovinové politiky, využívání nerostného  bohatství,  energetiku,  teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu   a   zušlechťování   ropy   a   zemního  plynu,  tuhých  paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud,

 

   b) hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní  a  oděvní,  kožedělný  a  polygrafický,  papíru  a celulózy a dřevozpracující   a   pro  výrobu  stavebních  hmot,  stavební  výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad,

 

   c) vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a podporu exportu,

 

   d) věci malých a středních podniků a pro věci živností,

 

   e) technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

 

   f) průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií,

 

   g) elektronické komunikace a poštovní služby, s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu.

 

   (2)  Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy  ve  věcech  komoditních burz s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva zemědělství.

 

   (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu

 

   a) koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k  jednotlivým státům,

 

   b) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a  ekonomických dohod včetně komoditních dohod,

 

   c) realizuje   obchodní   spolupráci   s  ES,  ESVO,  GATT  a  jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními,

 

   d) řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím,

 

   e) posuzuje dovoz dumpingových výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

 

   (4)  Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu  řídí  puncovnictví  a zkoušení drahých kovů.

 

   (5)  Ministerstvu  průmyslu  a  obchodu  je podřízena Česká energetická  inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad.

 

§ 14

 

   (1) Ministerstvo  pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve  věcech  regionální  politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového  fondu  a  pro  věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování   a   stavebního   řádu,  vyvlastnění,  investiční  politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví.

 

   (2) Ministerstvo pro místní rozvoj

 

   a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu,

 

   b)  koordinuje  činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy  při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu,  včetně  koordinace  financování  těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje.

 

   (3) Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc  vyšším  územním  samosprávným  celkům,  městům,  obcím  a jejich sdružením.

 

   (4) Ministerstvo  pro  místní  rozvoj  zajišťuje  činnosti  spojené  s procesem   zapojování   územních   samosprávných  celků  do  evropských regionálních struktur.

 

§ 15

 

   (1)  Ministerstvo  zemědělství  je  ústředním orgánem státní správy pro zemědělství,  s  výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, pro vodní hospodářství,  s  výjimkou  ochrany  přirozené  akumulace  vod, ochrany vodních  zdrojů  a  ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, a pro potravinářský  průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků.

 

   (2) Ministerstvo zemědělství  je  ústředním  orgánem státní správy ve věcech   komoditních   burz,   které   organizují   obchody  se  zbožím pocházejícím  ze  zemědělské  a  lesní výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním.

 

   (3) Ministerstvo  zemědělství řídí Státní zemědělskou a potravinářskou  inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Českou plemenářskou inspekci.

 

   (4) Ministerstvo  zemědělství  je  ústředním  orgánem státní správy ve  věcech  veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu  zvířat  proti  týrání  a  pro  ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.

 

§ 16

 

   (1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro

 

   a) zabezpečování obrany České republiky,

 

   b) řízení Armády České republiky,

 

   c) správu vojenských újezdů.

 

   (2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany

 

   a) se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu,

 

   b) připravuje koncepci operační přípravy státního území,

 

   c)  navrhuje  potřebná  opatření  k  zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky,

 

   d)  koordinuje  činnost  ústředních  orgánů,  správních orgánů a orgánů  samosprávy  a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně,

 

   e) řídí Vojenské zpravodajství,

 

   f) zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky,

 

 

   g) organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení  evidence  občanů  podléhajících  branné  povinnosti  a k vedení evidence   věcných   prostředků,  které  budou  za  branné  pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky,

 

   h) povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti.

 

   (3)  Ministerstvo  obrany  v  rámci  evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států.

 

   (4)  Ministerstvo obrany vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech.

 

   (5)  Práva  a  povinnosti  z  pracovněprávních  vztahů ve věcech státní správy  na  úseku  civilní  ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na Ministerstvo   vnitra  dnem  nabytí  účinnosti  zákona  o  integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

 

§ 17

 

   Ministerstvo  dopravy  je  ústředním  orgánem  státní  správy ve věcech  dopravy  a  odpovídá  za  tvorbu  státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování.

 

§ 18

 

zrušen

 

 

§ 19

 

   (1)  Ministerstvo  životního  prostředí  je  orgánem  vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí.

 

   (2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro  ochranu  přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti  povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody  a  krajiny,  pro  oblast  provozování zoologických zahrad, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro  ochranu  horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních  vod,  pro  geologické  práce  a  pro  ekologický dohled nad těžbou,  pro  odpadové  hospodářství  a pro posuzování vlivů činností a jejich  důsledků  na  životní  prostředí,  včetně těch, které přesahují státní  hranice. Dále je ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem  státní  správy  pro  státní  ekologickou politiku , pro systém značení  ekologicky šetrných výrobků a služeb a pro program podporující dobrovolnou  účast v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (Program EMAS).

 

   (3)  K  zabezpečení  řídící  a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo   životního   prostředí  koordinuje  ve  věcech  životního prostředí  postup  všech  ministerstev  a  ostatních  ústředních orgánů státní správy České republiky.

 

   (4)  Ministerstvo  životního  prostředí  zabezpečuje  a  řídí  jednotný informační  systém o životním prostředí, včetně plošného monitoringu na celém území České republiky, a to i v návaznosti na mezinárodní dohody.

 

   (5)  Ministerstvo  životního  prostředí  spravuje Fond tvorby a ochrany životního prostředí České republiky.

 

   (6)  Ministerstvu  životního  prostředí  je  podřízena  Česká  inspekce životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav.

 

ČÁST TŘETÍ

 

Zásady činnosti ústředních orgánů státní správy

 

§ 20

 

   Ministerstva  a  ostatní  ústřední orgány státní správy uvedené v části první  (dále  jen  "ministerstva")  plní  v okruhu své působnosti úkoly stanovené  v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly  vyplývající  z  členství  České  republiky  v  Evropské unii a v ostatních  integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, pokud  jsou pro Českou republiku závazné.

 

§ 21

 

   Ministerstva  se  ve  veškeré  své  činnosti řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.

 

§ 22

 

   Ministerstva   zkoumají   společenskou   problematiku   v   okruhu  své působnosti,  analyzují  dosahované  výsledky  a  činí opatření k řešení aktuálních  otázek.  Zpracovávají  koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení  stěžejních  otázek,  které předkládají vládě České republiky. O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost.

 

§ 23

 

   Ministerstva  předkládají  za  svěřená  odvětví  podklady  potřebné pro sestavení  návrhů  státních  rozpočtů  republiky  a pro přípravu jiných opatření   širšího   dosahu.  Zaujímají  stanovisko  k  návrhům,  které předkládají  vládě  České  republiky jiná ministerstva, pokud se týkají okruhu jejich působnosti.

 

 

§ 24

 

   Ministerstva  pečují  o  náležitou  právní  úpravu  věcí  patřících  do působnosti  České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů  týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy,  jejichž  přípravu  jim  vláda  uložila;  dbají  o  zachovávání  zákonnosti  v  okruhu  své  působnosti  a  činí  podle  zákonů potřebná opatření k nápravě.

 

§ 25

 

   Ministerstva   zabezpečují  ve  své  působnosti  úkoly  související  se sjednáváním  mezinárodních  smluv,  s  rozvojem  mezistátních  styků  a mezinárodní  spolupráce.  Zabezpečují  ve  své  působnosti úkoly, které vyplývají  pro  Českou  republiku  z  mezinárodních  smluv,  jakož  i z členství v mezinárodních organizacích.

 

§ 26

 

zrušen

 

 

§ 27

 

   Ministerstva  si navzájem vyměňují potřebné informace a podklady. Nižší orgány  státní  správy  jim  podávají  zprávy a sdělují údaje, které si příslušná  ministerstva  vyžadují  v rozsahu nezbytně nutném pro plnění svých úkolů.

 

§ 28

 

   (1)  Činnost  ministerstev  řídí,  kontroluje  a sjednocuje vláda České republiky.

 

   (2)  Úkoly  spojené  s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti  vlády  České  republiky a jejích orgánů plní Úřad vlády České  republiky.   Organizační  jednotkou  Úřadu  vlády  České  republiky  je Generální ředitelství státní služby.^4)

 

   (3)  Vedoucího  Úřadu  vlády  České  republiky jmenuje a odvolává vláda České republiky. Činnost Úřadu vlády České republiky řídí vedoucí Úřadu  vlády  České  republiky,  s výjimkou organizačních věcí státní služby a služebních  vztahů  státních  zaměstnanců;  v  těchto  věcech postupuje vedoucí Úřadu vlády České republiky podle služebního zákona.^5)

 

§ 28a

 

   Vláda může  zřídit  jako svůj poradní orgán Legislativní radu. V jejím čele stojí člen vlády.

 

ČÁST ČTVRTÁ

 

Závěrečná ustanovení

 

§ 29

 

   (1) Právní  poměry  organizací  zabývajících  se  v  České  republice rozhlasovým a televizním vysíláním a agenturním zpravodajstvím a jejich vztahy k ústředním orgánům České republiky upraví zákon.

 

   (2) Zákon  též  upraví  právní poměry akademie věd v České republice a její vztahy k ústředním orgánům České republiky.

 

§ 30

 

   V České republice neplatí tyto předpisy:

 

   1.  zákon  č.  104/1963  Sb., o zřízení a pravomoci Vládního výboru pro cestovní ruch;

 

   2.  ustanovení  §  4  vládního  nařízení  č. 10/1958 Sb., pokud stanoví  podřízení Ústřední správy geodézie a kartografie ministru vnitra;

 

   3.  ustanovení  §  1  odst.  2  zákona  č.  115/1965 Sb., pokud stanoví

 podřízení Ústředního geologického úřadu ministerstvu hornictví.

 

§ 31

 

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

 

   Dr. Císař v. r.

 

   Ing. Rázl v. r.

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Část třetí zákona č. 219/2002 Sb.

 

 

 

 

 

PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

 

   Úřad vlády České republiky působící podle § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení  ministerstev  a  jiných  ústředních orgánů státní správy České republiky,  včetně  práv  a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů a dalších právních vztahů, je Úřadem vlády České republiky podle  tohoto zákona.

 

   1) Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.

 

   1)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné  kvalifikace  a jiné  způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

 

   1a)  Zákon  č.  179/2006  Sb.,  o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání  a  o  změně  některých  zákonů  (zákon  o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

 

   2) Např.   zákon  č.  468/1991  Sb.,  o  provozování  rozhlasového  a televizního  vysílání,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  ČNR č.103/1992  Sb.,  o  Radě  České  republiky  pro  rozhlasové  a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

 

   3) Uveřejněny pod č. 120/1976 Sb. a č. 209/1992 Sb.

 

   4)  § 11  zákona  č.  218/2002  Sb.,  o službě státních zaměstnanců ve správních  úřadech  a  o  odměňování  těchto  zaměstnanců  a  ostatních aměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

 

   5) Služební zákon.