Zákon č. 222/1999 Sb., ze dne 14. září 1999

o zajišťování obrany České republiky

Zákon č. 222/1999 Sb., ze dne 14. září 1999

o zajišťování obrany České republiky

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

 

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

§ 1

 

Předmět úpravy

 

   Tento    zákon   stanovuje   povinnosti   státních   orgánů,   územních   samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany   České  republiky  (dále  jen  "obrana  státu") před vnějším napadením a   odpovědnost za porušení těchto povinností.

 

§ 2

 

Vymezení pojmů

 

   (1)  Obrana  státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní   celistvosti,  principů  demokracie  a  právního  státu,  ochrany života   obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje   výstavbu   účinného   systému   obrany   státu,   přípravu   a  použití   odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.

 

   (2)  Pracovní  povinnost  je  povinnost  fyzických  osob  vykonávat  po   nezbytně  nutnou  dobu  určené  práce,  které  jsou nutné k zajišťování   obrany  státu  za  stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a které   jsou   tyto  fyzické  osoby  povinny  konat  v  místě  a  podle  potřeb   zajišťování  obrany  státu  i  nad  rámec  pracovní  doby  stanovené  v   pracovněprávních předpisech.

 

   (3)  Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové   a mimořádné úkoly nezbytné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení   státu nebo za válečného stavu.

 

   (4)  Věcnými  prostředky  jsou  movité  a  nemovité věci ve vlastnictví   státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo   jimi  poskytované  služby,  které lze využít v zájmu zajišťování obrany   státu.

 

   (5)  Poskytováním  údajů  a informací se rozumí povinnost právnických a   fyzických   osob   poskytnout  na  výzvu  správních  úřadů  a  územních   samosprávných  celků  údaje  a  informace o věcných prostředcích, které   vlastní,  o  výrobních programech a výrobních kapacitách, o kvalifikaci   svých zaměstnanců, o zdravotní způsobilosti fyzických osob povolávaných   k  pracovní  povinnosti  a  pracovní  výpomoci,  kterých lze využít při   přípravě  zajišťování  obrany  státu,  za  stavu ohrožení státu nebo za   válečného  stavu;  fyzické  osoby  jsou  povinny  sdělit  údaje  o svém   vzdělání a o svém zdravotním stavu.

 

   (6)  Operační  přípravou  státního území je souhrn opatření vojenského,   ekonomického  a  obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v   míru,  za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit   na  území  státu  nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a   zabezpečení potřeb obyvatelstva.

 

   (7)  Subjektem  hospodářské  mobilizace  se rozumí podnikatel, který se   zavázal  za  stavu  ohrožení  státu  nebo  za  válečného  stavu dodávat   výrobky,  práce  nebo  služby  nezbytné pro zajištění ozbrojených sil a   ozbrojených sborů a byl jím jmenován.

 

   (8)  Plánováním  obrany  státu  se  rozumí soubor plánovaných opatření,   vzájemně   se   ovlivňujících,   k   zajištění   svrchovanosti,  územní   celistvosti,  principů  demokracie  a  právního  státu,  ochrany života   obyvatel  a  jejich  majetku  před vnějším napadením a ke splnění všech   požadavků   na  zajišťování  obrany  státu,  zabezpečení  mezinárodních   smluvních  závazků  o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na   činnostech   mezinárodních  organizací  ve  prospěch  míru,  účasti  na   mírových  operacích  a  podílu  při  záchranných  pracích  a při plnění   humanitárních   úkolů.  Plán  obrany  státu  tvoří  obranné  plánování,   operační  plánování,  mobilizační  plánování,  plánování  připravenosti   obranného  systému  státu  a  plánování příprav k záchranným pracím a k   plnění humanitárních úkolů.

 

ČÁST DRUHÁ

 

ŘÍZENÍ A ORGANIZACE OBRANY STÁTU

 

Obecná ustanovení

 

§ 3

 

   Řízení  a  organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu a řízení   ozbrojených  sil,  operační  přípravu  státního území, plánování obrany   státu  a  opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného   života v zájmu zajišťování obrany státu.

 

§ 4

 

   Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda.

 

§ 5

 

Vláda

 

   (1) Vláda k zajišťování obrany státu v míru

 

   a)   vyhodnocuje  rizika  ohrožení  státu,  která  mohou  být  příčinou   ozbrojeného  konfliktu,  a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě   vyloučení těchto rizik,

 

   b) schvaluje strategickou koncepci obrany státu,

 

   c)  řídí  plánování  obrany státu, stanoví obsahovou náplň jednotlivých   plánů obrany státu a časové etapy pro jejich zpracování,

 

   d)  rozhoduje  o  základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím   organizování,

 

   e)   rozhoduje  o  základních  směrech  výstavby,  přípravy  a  použití   ozbrojených sil a o zajištění obrany státu,

 

   f) schvaluje koncepci mobilizace ozbrojených sil,

 

   g)  rozhoduje o prověření opatření pro zabezpečení obrany státu podle §   41 odst. 2,

 

   h) schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu,

 

   i)  stanoví  k  provedení svých rozhodnutí při zajišťování obrany státu   úkoly  ministrům,  vedoucím  jiných  správních úřadů a obcím při výkonu   jejich přenesené působnosti,

 

   j)   rozhoduje   o   dalších  nepředvídatelných  úkolech  nezbytných  k   zajišťování obrany státu.

 

   (2)  Vláda  k  zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za   válečného stavu

 

   a)  činí závěry z vojensko politického hodnocení mezinárodních vztahů a   rozhoduje  o  realizaci  potřebných  opatření  k  odvrácení ozbrojeného   konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně státu,

 

   b) rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany státu,

 

   c) rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se zajišťováním   obrany státu,

 

   d) rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války,

 

   e) k plnění úkolů při zajišťování obrany státu využívá Ústřední krizový   štáb zřízený podle zvláštního právního předpisu.

 

§ 6

 

Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka

 

   (1)  Ministerstvo obrany (dále jen "ministerstvo") k zajišťování obrany

   státu

 

   a)  navrhuje  vládě  základní opatření k přípravě a organizování obrany   státu;  k  tomu  zejména  zpracovává  obranné  koncepce  a požadavky na   zabezpečení obrany státu,

 

   b)  odpovídá  za  proces  plánování  obrany  státu  a  koordinuje  jeho   přípravu;  k  tomu  může  vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných   správních úřadů a obcí podkladové materiály; ministerstva, jiné správní   úřady a obce jsou povinny požadavkům vyhovět,

 

   c)  odpovídá  za  zabezpečení  mobilizace  ozbrojených sil; k tomu může   vyžadovat  od  příslušných  ministerstev, jiných správních úřadů a obcí   součinnost;  ministerstva,  jiné  správní  úřady  a  obce  jsou povinny   požadavkům vyhovět,

 

   d)  vede  soubornou  evidenci věcných prostředků určených k zabezpečení   ozbrojených  sil  navazující  na  evidenci  vedenou územními vojenskými   správami,

 

   e)   přezkušuje   prostřednictvím   svých  orgánů  přípravu  mobilizace   ozbrojených  sil;  k tomu jsou pracovníci, které pověřilo ministerstvo,   oprávněni vstupovat do objektů kontrolovaných subjektů,

 

   f) prověřuje opatření pro zabezpečení obrany státu v rozsahu stanoveném   vládou podle § 41 odst. 2,

 

   g) řídí přípravu občanů k obraně státu; rozsah přípravy občanů k obraně   státu je součástí plánů obranného plánování,

 

   h)  uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací   dokumentaci z hlediska zájmů obrany České republiky.

 

   (2)  Ministerstva  a  jiné  ústřední správní úřady k zajišťování obrany   státu v oboru své působnosti

 

   a)   vyhodnocují  mezinárodněpolitickou  situaci  a  navrhují  potřebná   opatření k zajišťování obrany státu,

 

   b)  plánují  podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu   včetně jejich finančního zabezpečení a realizují je,

 

   c)  odpovídají  za  výstavbu,  provoz  a  údržbu objektů důležitých pro   obranu státu,

 

   d) plní úkoly k zajišťování obrany státu podle rozhodnutí vlády.

 

   (3)  Česká  národní  banka v oboru své působnosti stanoví a uskutečňuje   opatření k zajišťování obrany státu včetně plánování prostředků na ně.

 

§ 7

 

Krajské úřady

 

   Krajské úřady k zajišťování obrany státu

 

   a) vyhodnocují objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného   stavu mohou být napadeny, a navrhují vládě, cestou ministerstva, způsob   jejich  ochrany;  tato  opatření  se nevztahují na objekty v působnosti   Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního   úřadu,  Kanceláře  prezidenta  republiky,  Úřadu vlády České republiky,   ministerstev,  Správy  státních  hmotných rezerv, zpravodajských služeb   České  republiky,  České  národní  banky  a  na  objekty,  které střeží   ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory,

 

   b)  plánují  podle  rozhodnutí  vlády  opatření  k vytvoření nezbytných   podmínek  pro  zajištění  životních  potřeb  obyvatel, fungování státní   správy  a  samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za stavu   ohrožení státu nebo válečného stavu,

 

   c)  stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených   sil  podle  rozhodnutí  ministerstva  a  plní další nezbytná opatření k   obraně státu,

 

   d)  řídí  evakuaci  obyvatel  a  zabezpečují  jejich  nezbytné  životní   potřeby,

 

   e)  plní  úkoly  spojené  s  prověřením opatření pro zabezpečení obrany   státu podle rozhodnutí ministerstva,

 

   f)  vedou  soubornou  evidenci o určených věcných prostředcích a jejich   vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za   válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,

 

   g) zabezpečují podle požadavků obcí přípravu občanů k obraně státu.

 

§ 7a

 

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

 

   Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu

 

   a)  podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování   objektů,  které  za  stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou   být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany,

 

   b)  plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření   nezbytných  podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování   státní  správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za   stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,

 

   c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro   potřeby  zajišťování  obrany  státu  za  stavu  ohrožení  státu nebo za   válečného  stavu  a  v  nezbytném  rozsahu  vedou osobní údaje o jejich   vlastnících,

 

   d)  vedou evidenci nezbytných osobních údajů o fyzických osobách, které   lze  určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu   nebo  za  válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci;   zvlášť  vedou  evidenci  osobních  údajů  zdravotnických  pracovnic,  v   rozsahu   stanoveném   zvláštním  právním  předpisem,^1)  pro  doplnění   ozbrojených sil za válečného stavu,

 

   e)  provádějí  výběr  vhodných  věcných  prostředků a kontrolu určených   věcných  prostředků;  výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním   plné  moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných   správních  úřadů  nebo  subjektů  hospodářské mobilizace, pokud o věcné   prostředky  požádaly,  a  jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné   moci  pověřit  určené  pracovníky  ústředních  správních úřadů a jiných   správních úřadů,

 

   f)  rozhodují  o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany   státu  podle  druhu  a  množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze   schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádějí rozpis věcných   prostředků podle druhu a množství na další obce ve svém správním obvodu   stanoveném zvláštním právním předpisem^2) (dále jen "obvod"),

 

   g)  rozhodují  o  povolání  fyzických  osob,  které mají trvalý pobyt v   jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů   obrany  státu,  k  pracovním  výpomocím  a  k pracovním povinnostem pro   potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného   stavu;  koordinují  jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemi, úřady   práce a dalšími správními úřady,

 

   h)  podílejí  se  na  evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných   životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,

 

   i)  plní  úkoly  spojené  s  prověřením opatření pro zabezpečení obrany   státu podle rozhodnutí ministerstva,

 

   j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu,

 

   k)  plní  další  úkoly  a  poskytují údaje pro zajišťování obrany státu   podle pokynů ministerstev a jiných správních úřadů,

 

   l) ukládají sankce za nesplnění povinnosti,

 

   m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72,

 

   n)  rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu   nebo za válečného stavu.

 

§ 8

 

Obce v přenesené působnosti

 

   Obce v přenesené působnosti k zajišťování obrany státu

 

   a)  plní  úkoly  a  poskytují  údaje pro zabezpečení obrany státu podle   požadavků  obecního  úřadu  obce s rozšířenou působností nebo krajského   úřadu,

 

   b)  zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím   nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle   rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

 

   c)  podílejí  se  na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro   potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s   rozšířenou působností,

 

   d)  plní  úkoly  spojené  s  prověřením opatření pro zabezpečení obrany   státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

 

   e)  poskytují  potřebnou  součinnost  v případě výcviku ozbrojených sil   mimo  území  vojenských  újezdů;  sepisují škody způsobené právnickým a   fyzickým  osobám a škody způsobené na majetku obce, došlo-li ke škodě v   přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření   pro zabezpečení obrany státu,

 

   f)  uplatňují  požadavky  na přípravu občanů k obraně státu u krajského   úřadu  cestou  obecního úřadu obce s rozšířenou působností a organizují   jejich přípravu,

 

   g)  plní  úkoly  spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí krajského   úřadu  nebo  obecního  úřadu  obce  s rozšířenou působností a poskytují   potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob.

 

§ 9

 

   Práva  a povinnosti pracovníků správních úřadů a územních samosprávných   celků

 

   (1)  Pověření pracovníci správních úřadů a územních samosprávných celků   (dále  jen  "pověření  pracovníci")  jsou  oprávněni  v nezbytně nutném   rozsahu

 

   a)  vyžadovat  a  shromažďovat  potřebné  údaje  pro zajišťování obrany   státu,

 

   b)  vstupovat,  popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do cizích   objektů v souvislosti s plněním úkolů potřebných pro zajišťování obrany   státu.

 

   (2) Pověření pracovníci jsou povinni

 

   a)   zachovávat  mlčenlivost  o  skutečnostech,  které  se  dověděli  v   souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu,

 

   b)   před   vstupem   do   cizího   objektu  informovat  majitele  nebo   provozovatele objektu a prokázat se plnou mocí.

 

   (3)   Za   škodu   způsobenou  pověřenými  pracovníky  při  kontrolních   činnostech  podle  tohoto  zákona  odpovídá  stát; této odpovědnosti se   nemůže zprostit.

 

§ 9a

 

Vztah ke krizovému řízení

 

   (1)  Ústřední  správní úřady, správní úřady, orgány krajů a orgány obcí   jsou  povinny  při  plnění  úkolů  zajišťování  obrany  státu  vzájemně   spolupracovat  a  vyměňovat  si  v  nezbytně nutném rozsahu informace z   informačních  systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany   státu  využívají  pracovišť  krizového  řízení,  pracovních a poradních   orgánů  zřízených  podle  zvláštních  právních  předpisů.^2a) Vzájemnou   spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo.

 

   (2)  Za  stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním   obrany  České  republiky  před  vnějším  napadením a za válečného stavu   mohou  orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního   právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem.

 

   (3)  Krizové  plány  zpracované  podle  zvláštního právního předpisu za   stavu  ohrožení  státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany   České  republiky  před  vnějším  napadením  a  za válečného stavu tvoří   samostatnou část plánu obrany státu.

 

ČÁST TŘETÍ

 

POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB

 

§ 10

 

Povinnosti právnických osob

 

   Právnické osoby jsou povinny

 

   a)  poskytovat  podle  rozhodnutí  obecního  úřadu  obce  s  rozšířenou   působností nebo na výzvu územní vojenské správy určené věcné prostředky   pro potřeby zajišťování obrany státu, které vlastní,

 

   b)  strpět  činnosti  spojené  s výběrem, evidencí, určením a dodáváním   věcných  prostředků  pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich   kontrolou,  včetně  vstupu  pověřených  zaměstnanců  obce  s rozšířenou   působností   zařazených   do  obecního  úřadu,  ministerstva  a  jiných   správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádaly, do objektů,

 

   c)  bezodkladně  oznamovat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou   působností  podstatné  změny  určených  věcných  prostředků, které mají   význam pro jejich využitelnost,

 

   d)  uposlechnout výzvy k dodání věcných prostředků k prověření opatření   pro zabezpečení obrany státu,

 

   e) poskytovat na žádost příslušných správních úřadů údaje a informace v   nezbytně  nutném  rozsahu  pro  potřeby přípravy a realizace opatření v   zájmu zajišťování obrany státu.

 

§ 11

 

Povinnosti fyzických osob

 

   Fyzické  osoby,  pokud  jde o věcné prostředky, mají stejné povinnosti,   jaké  mají  podle  § 10 právnické osoby. Nevyužívá-li fyzická osoba své   obydlí  pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou   pověření  pracovníci uvedení v § 10 písm. b) vstupovat do jejího obydlí   jen s jejím souhlasem, a to za účelem výběru, evidence, určení a dodání   věcných prostředků nebo jejich kontroly.

 

§ 12

 

   Právnické  a  fyzické  osoby,  které  mají  zaměstnance,  jsou  povinny   poskytovat  pracovní  volno  těmto zaměstnancům, kteří budou povoláni k   pracovním  výpomocem  nebo  k  plnění  pracovních  povinností  v  zájmu   zajišťování obrany státu.

 

 

 

 

 

ČÁST ČTVRTÁ

 

VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC

 

HLAVA I

 

VĚCNÉ PROSTŘEDKY

 

Obecná ustanovení

 

§ 13

 

   (1)  Za  stavu  ohrožení  státu  nebo za válečného stavu stát zajišťuje   obranu především vlastními věcnými prostředky.

 

   (2)  Věcné  prostředky  státu  se  k zajišťování obrany státu použijí v   souladu   se  schválenými  plány  obranného  plánování.  Ostatní  věcné   prostředky   se  k  zajišťování  obrany  státu  použijí  v  souladu  se   schválenými  krizovými  plány  zpracovanými  podle  zvláštních právních   předpisů.

 

§ 14

 

   (1)  Nepostačují-li  věcné  prostředky  státu,  může obecní úřad obce s   rozšířenou  působností  právnické  nebo  fyzické  osobě, která má věcné   prostředky  potřebné  k zajišťování obrany státu, (dále jen "vlastník")   uložit povinnost tyto prostředky pro obranu státu poskytnout.

 

   (2)  Movité  a  nemovité  věci  a  služby se stávají věcnými prostředky   rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

 

   (3)  Obecním  úřadem obce s rozšířenou působností příslušným pro vydání   rozhodnutí

 

   a)  o  nemovitém  věcném  prostředku  je  obecní úřad obce s rozšířenou   působností, v jehož obvodu se nemovitost nachází,

 

   b)  o  movitém  věcném  prostředku  je  obecní  úřad  obce s rozšířenou   působností,  v  jehož  obvodu  má  vlastník  movité věci místo trvalého   pobytu nebo právnická osoba sídlo,

 

   c)  o  požadované službě je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v   jehož obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo.

 

   (4)  Proti  rozhodnutí  obecního  úřadu  obce s rozšířenou působností o   určení  věcného  prostředku  není  přípustné odvolání. Na rozhodování o   určení věcných prostředků se nevztahuje správní řád.

 

§ 15

 

   Na  základě  rozhodnutí  příslušného  obecního  úřadu obce s rozšířenou   působností je vlastník věcných prostředků povinen tyto věcné prostředky   odevzdat  nebo  poskytnout  a  strpět, aby s nimi bylo naloženo určeným   způsobem.

 

Rozhodování o dodání a převzetí věcných prostředků

 

§ 16

 

   O povinnosti poskytnout věcné prostředky ve prospěch zajišťování obrany   státu  rozhoduje  příslušný  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností   dodávacím  příkazem.  O  povinnosti  poskytnout  věcné  prostředky  pro   potřeby   ozbrojených  sil  rozhoduje  příslušný  obecní  úřad  obce  s   rozšířenou  působností  v  souladu  s návrhem příslušné územní vojenské   správy.

 

§ 17

 

   (1) Dodávací příkaz má tři části:

 

   a)  část  "A.  Rozhodnutí o dodání věcného prostředku" obsahuje zejména   název  a  identifikační  údaje  věcného prostředku, údaje o vlastníkovi   věcného  prostředku,  osobní  údaje o osobě odpovědné za dodání věcného   prostředku,  kterou  vlastník určí, poučení a označení správního úřadu,   který je vydal,

 

   b) část "B. Výzva k dodání věcného prostředku" obsahuje zejména způsob,   místo  a  dobu předání věcného prostředku, poučení a označení správního   úřadu, který výzvu učinil,

 

   c)  část  "C.  Potvrzení  o doručení výzvy k dodání věcného prostředku"   obsahuje  zejména  název  a  identifikační údaje věcného prostředku, na   který   byl   dodávací   příkaz  vydán,  údaje  o  vlastníkovi  věcného   prostředku,  údaje  o  doručení  dodávacího  příkazu potvrzené podpisem   vlastníka nebo osoby odpovědné za doručení výzvy.

 

   (2)  Ministerstvo  v  dohodě  s  Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou   postup   při   uplatňování  požadavku  na  určení  věcných  prostředků,   náležitosti dodávacího příkazu a jeho vzor.

 

§ 18

 

   (1)  Každý,  komu  bylo  uloženo  poskytnout určené věcné prostředky ve   prospěch  zajištění obrany státu, je povinen je předat na výzvu podle §   17  odst.  1  písm.  b)  příslušného  obecního  úřadu obce s rozšířenou   působností  a u věcných prostředků určených pro potřeby ozbrojených sil   na výzvu příslušné územní vojenské správy ve stanovené době, na určeném   místě,   v  použitelném  stavu  a  s  potřebným  příslušenstvím.  Věcné   prostředky  převezme  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností. Věcné   prostředky  pro  potřeby  ozbrojených  sil  převezmou  příslušné územní   vojenské správy.

 

   (2)  Orgán,  který  věcný prostředek přebírá, je povinen vydat doklad o   převzetí  věcného  prostředku.  Doklad  o  převzetí  věcného prostředku   obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek přebírá, údaje   o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej   předává,  identifikační  údaje věcného prostředku a jeho příslušenství,   údaje  o zjevných vadách, poškození a celkovém stavu věcného prostředku   v  době převzetí a potvrzení uvedených údajů podpisem odpovědné fyzické   osoby  orgánu,  který  věcný prostředek přebírá, a fyzické osoby, která   věcný prostředek předává.

 

   (3)  Ministerstvo  v  dohodě  s  Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou   postup  při převzetí věcného prostředku, náležitosti dokladu o převzetí   věcného prostředku a jeho vzor.

 

§ 19

 

Osvobození od povinnosti poskytnout věcné prostředky

 

   (1)  Od  povinnosti  poskytnout  věcné prostředky jsou osvobozeny obce,   subjekty  hospodářské  mobilizace a zdravotnická záchranná služba, a to   jen  v  takovém  rozsahu,  který  je nezbytný pro plnění jejich úkolů v   zájmu   zajišťování   obrany  státu.  Od  povinnosti  poskytnout  věcné   prostředky  jsou osvobozeny fyzické osoby se zdravotním postižením^3) v   takovém  rozsahu, aby poskytnutí věcných prostředků nezpůsobilo újmu na   jejich zdraví.

 

   (2)  Věcné  prostředky  nelze  požadovat  od  cizích  diplomatických  a   zvláštních  misí,  konzulárních  úřadů a fyzických osob, které požívají   imunitu  a  výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika   vázána,^4)  a od cizích států. Věcné prostředky od ostatních cizinců^5)   lze  požadovat  jen  v  tom  případě, nestanoví-li mezinárodní smlouva,   kterou je Česká republika vázána, jinak.

 

   (3)  Obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností může zprostit fyzické   osoby  povinnosti  poskytnout  věcné  prostředky,  byla-li  by ohrožena   výživa  vlastníka  věcného  prostředku  nebo bylo-li by ohroženo plnění   vyživovací povinnosti vlastníka věcného prostředku.^6)

 

§ 20

 

Vrácení věcných prostředků

 

   (1)  Poskytnuté věcné prostředky se bezprostředně po zániku důvodů, pro   které   byly   poskytnuty,  vrátí  vlastníkovi.  Za  vlastníka  věcného   prostředku  se  pro účely jeho vrácení, pro účely náhrady za poskytnutí   věcného  prostředku  nebo náhrady majetkové újmy považují osoby uvedené   na   dodávacím  příkazu;  neexistují-li  takové  osoby,  jejich  právní   nástupce  nebo  dědic. Věcné prostředky vrací příslušný okresní úřad, a   byly-li  věcné prostředky převzaty do užívání ozbrojených sil, vrací je   příslušná  územní  vojenská správa. Nemůže-li příslušná územní vojenská   správa vrátit věcný prostředek vlastníkovi, předá jej okresnímu úřadu.

 

   (2)  Orgán,  který  věcný  prostředek  vrací, je povinen vydat doklad o   vrácení   věcného  prostředku.  Doklad  o  vrácení  věcného  prostředku   obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek vrací, údaje o   vlastníkovi  věcného  prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej   přebírá,  identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství a   údaje  o  jejich  stavu  v  době  předání.  Fyzická  osoba, která věcný   prostředek  přebírá,  má  právo  v dokladu o vrácení věcného prostředku   písemně uplatnit námitky vůči jeho obsahu a povinnost potvrdit převzetí   věcného   prostředku   a   tohoto  dokladu.  Ministerstvo  v  dohodě  s   Ministerstvem  vnitra  stanoví  vyhláškou  náležitosti a vzor dokladu o   vrácení věcného prostředku.

 

   (3)  K  převzetí  věcného prostředku za účelem jeho vrácení obecní úřad   obce   s   rozšířenou   působností   písemně  vyzve  vlastníka  věcného   prostředku.  Nelze-li  písemnou  výzvu  vlastníkovi  doručit  po dobu 3   měsíců,  obecní úřad obce s rozšířenou působností doručí výzvu veřejnou   vyhláškou.^7)

 

   (4)  Nepřihlásí-li se vlastník o vydání věcného prostředku do 12 měsíců   ode  dne  doručení písemné výzvy nebo ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky   obecnímu  úřadu obce s rozšířenou působností, prodá se věcný prostředek   ve  veřejné  dražbě.  Veřejnou  dražbu  organizuje  obecní  úřad obce s   rozšířenou  působností, který také jmenuje licitátora. Výtěžek z dražby   se  použije  k  úhradě  nákladů za dražbu a úschovu věcného prostředku;   zbytek  výtěžku  náleží  vlastníkovi.  Nárok  na  náhradu za poskytnutí   věcného prostředku podle části deváté zůstává nedotčen.

 

   (5)  Zbytek  výtěžku  z  dražby  věcného prostředku podle odstavce 4, o   jehož  vydání  se  vlastník  nepřihlásil  do  3  let  od ukončení stavu   ohrožení státu nebo válečného stavu, připadá státu.

 

HLAVA II

 

PRACOVNÍ POVINNOST

 

§ 21

 

Rozsah pracovní povinnosti

 

   (1)  Pracovní povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu   může  být uložena všem fyzickým osobám, nebyly-li od ní osvobozeny nebo   nebyly-li   povolány  k  mimořádné  službě.^8)  Pracovní  povinnost  se   vykonává  zejména  v  těch  oborech  práce,  které  jsou nevyhnutelné k   zajišťování   životně   důležitých  funkcí  státu  nebo  k  zabezpečení   ozbrojených sil.

 

   (2) Fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost, jsou povinny   podrobit  se  lékařské  prohlídce,  nastoupit k výkonu práce u určeného   zaměstnavatele  (dále  jen  "zaměstnávající")  ve  stanoveném čase a do   určeného místa a podle potřeb zajišťování obrany státu zde konat určené   práce  i  nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech,   včetně  prací  v  noci,  ve  dnech pracovního klidu a ve dnech státních   svátků.

 

Rozhodování o pracovní povinnosti

 

§ 22

 

   Dnem  vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mají pracovní   povinnost  podle  tohoto  zákona  fyzické  osoby,  které  po stanovenou   týdenní  pracovní dobu vykonávají práci na základě pracovního poměru ke   Kanceláři  Poslanecké  sněmovny,  ke  Kanceláři  Senátu,  k  Nejvyššímu   kontrolnímu  úřadu,  ke  Kanceláři  prezidenta republiky, k Úřadu vlády   České   republiky,  ke  správním  úřadům,  k  obcím,  k  Policii  České   republiky,  ke  zpravodajským službám České republiky, ke zdravotnickým   záchranným  službám,  k  České  národní  bance, k Vězeňské službě České   republiky,  k České poště, k subjektům hospodářské mobilizace a k jiným   právnickým  a  fyzickým  osobám,  které  převzaly závazek k zajišťování   obrany  státu,  ke  státním  podnikům  a  k  rozpočtovým a příspěvkovým   organizacím,  jejichž  zakladatelem  nebo  zřizovatelem je ministerstvo   nebo   Ministerstvo  vnitra,  soudci,  státní  zástupci  a  příslušníci   Hasičského  záchranného sboru České republiky, pokud tyto fyzické osoby   nebyly  povolány  k  mimořádné  službě,^8)  aniž  by k ní byly povolány   rozhodnutím  obecního  úřadu obce s rozšířenou působností, nestanoví-li   vláda jinak.

 

§ 23

 

   (1)  O povolání k plnění pracovní povinnosti rozhoduje příslušný obecní   úřad  obce  s  rozšířenou  působností  povolávacím příkazem. Povolávací   příkaz obsahuje zejména osobní údaje povolávané fyzické osoby, základní   údaje  o  zaměstnávajícím,  den  a  místo  nástupu pracovní povinnosti,   odvětví,   ve  kterém  bude  pracovní  povinnost  konána,  druh  práce,   předpokládanou   délku  plnění  pracovní  povinnosti,  adresu  určeného   zdravotnického  zařízení,  které provede lékařskou prohlídku povolávané   fyzické  osoby  za  účelem  posouzení zdravotní způsobilosti pro určený   druh práce, poučení a označení orgánu, který jej vydal.

 

   (2)  Po  obdržení  povolávacího  příkazu  je  povolávaná  fyzická osoba   povinna  neodkladně  se  dostavit  k  lékařské  prohlídce  do  určeného   zdravotnického   zařízení.   Toto   zdravotnické  zařízení  je  povinno   přednostně  provést  lékařskou  prohlídku  povolávané  fyzické  osoby a   posoudit  zdravotní  způsobilost  k  navrhované  práci.  Podle výsledku   lékařské   prohlídky   zapíše   lékař   posudkový   závěr  o  zdravotní   způsobilosti  nebo  zdravotní nezpůsobilosti povolávané fyzické osoby k   navrhované práci do povolávacího příkazu.

 

   (3)  Nástup  pracovní  povinnosti  je  povinen  oznámit  zaměstnávající   příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

 

   (4)  Ženy  se  v  rámci  pracovní povinnosti povolávají pouze k takovým   pracím, které jsou pro ně fyzicky přiměřené a neškodí jejich zdraví.

 

   (5)  Není-li  povolávaná fyzická osoba zdravotně způsobilá konat určený   druh  práce,  je  povinna  tuto skutečnost oznámit příslušnému obecnímu   úřadu  obce  s  rozšířenou  působností.  Obecní  úřad obce s rozšířenou   působností  podle  výsledku  posudkového závěru určí povolávané fyzické   osobě  druh  práce,  pro  který  je  zdravotně  způsobilá, nebo takovou   fyzickou osobu pracovní povinnosti zprostí podle § 26 odst. 4.

 

   (6)  Proti  rozhodnutí  obecního  úřadu  obce s rozšířenou působností o   povolání  k  pracovní  povinnosti  ani  proti  lékařskému  posudku není   přípustné  odvolání. Na rozhodování o povolání k pracovní povinnosti se   nevztahuje správní řád.

 

   (7)   Náklady  spojené  s  lékařskou  prohlídkou  za  účelem  stanovení   zdravotní způsobilosti povolávané fyzické osoby hradí příslušná obec.

 

 

HLAVA III

 

PRACOVNÍ VÝPOMOC

 

§ 24

 

Rozsah pracovní výpomoci

 

   (1)  Pracovní  výpomocí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu   jsou  povinny  všechny  fyzické  osoby, nebyly-li od ní osvobozeny nebo   nebyla-li  jim  uložena  pracovní  povinnost anebo nebyly-li povolány k   mimořádné službě.^8)

 

   (2)  Fyzické  osoby určené k pracovní výpomoci jsou povinny konat práce   nad  časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v   noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.

 

§ 25

 

Rozhodování o pracovní výpomoci

 

   (1) O povolání k pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obce   s rozšířenou působností povolávacím příkazem.

 

   (2)  Výběr  fyzických  osob  pro určení k pracovní výpomoci ve prospěch   ozbrojených  sil  zabezpečuje  příslušný  okresní  úřad podle požadavku   územní  vojenské  správy. Fyzické osoby povolané k pracovní výpomoci ve   prospěch  ozbrojených sil jsou podřízeny velitelským orgánům vojenských   útvarů  a  zařízení  ozbrojených  sil, ke kterým byly přiděleny, a plní   úkoly podle jejich pokynů.

 

   (3)  Na  rozhodování  o  určení  k pracovní výpomoci se obdobně použije   ustanovení § 23.

 

HLAVA IV

 

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ POVINNOSTI A PRACOVNÍ VÝPOMOCI

 

§ 26

 

   (1)  Povolávací  příkaz  k  plnění  pracovní  povinnosti  nebo pracovní   výpomoci   lze   vydat   v   souladu  se  schválenými  krizovými  plány   zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.

 

   (2)  Od  pracovní  povinnosti nebo od pracovní výpomoci jsou osvobozeny   fyzické  osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce,   plně  invalidní  osoby,  fyzické  osoby  mladší 18 let a starší 62 let,   těhotné ženy a ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě   narodilo  mrtvé  nebo  zemřelo;  osvobození  se  vztahuje též na ženy a   osamělé muže, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let.

 

   (3)  Pracovní  povinnost  nebo  pracovní  výpomoc  nelze  požadovat  od   poslanců a senátorů Parlamentu a členů vlády.

 

   (4)  Pracovní  povinnost  nebo  pracovní  výpomoc  nelze  požadovat  od   fyzických  osob,  které  požívají  imunitu  a  výsady podle mezinárodní   smlouvy,  kterou  je Česká republika vázána.^4) Pracovní povinnost nebo   pracovní  výpomoc  od ostatních cizinců^5) lze požadovat jen v případě,   nebrání-li tomu mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

 

   (5)  Od  pracovní  povinnosti  nebo od pracovní výpomoci zprostí obecní   úřad  obce  s rozšířenou působností fyzické osoby, u kterých nastane po   povolání  k těmto povinnostem některá z podmínek uvedených v odstavcích   1 až 3.

 

   (6)  Fyzické  osoby  osvobozené  od  pracovní  povinnosti nebo pracovní   výpomoci se mohou potřebných činností zúčastnit dobrovolně.

§ 27

 

   (1) O propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhoduje   příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení   zaměstnávajícího  bezodkladně po zániku jejich potřeby. Zaměstnávající,   u  kterého  se  pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc vykonávají, je   povinen  zánik jejich potřeby ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s   rozšířenou působností v dostatečném časovém předstihu.

 

   (2)  Nemůže-li  příslušný  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností o   propuštění  z  pracovní  povinnosti  nebo  pracovní výpomoci rozhodnout   bezodkladně   po   zániku   jejich   potřeby,   o  propuštění  rozhodne   zaměstnávající,  u  kterého je povinné fyzické osoby vykonávají, a tuto   skutečnost   bezodkladně  oznámí  příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s   rozšířenou působností.

 

   (3)   Pro   úpravu   vztahů   mezi   povinnými   fyzickými   osobami  a   zaměstnávajícím,  které  vznikly  z  nařízené  pracovní povinnosti nebo   pracovní výpomoci, se přiměřeně použijí zvláštní právní předpisy.

 

§ 28

 

   Ministerstvo  v  dohodě  s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a   sociálních  věcí  stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na   určení  fyzických  osob  k  pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,   náležitosti povolávacího příkazu a jeho vzor.

 

ČÁST PÁTÁ

 

OBJEKTY DŮLEŽITÉ PRO OBRANU STÁTU

 

§ 29

 

   (1) Objekty důležité pro obranu státu jsou pozemky a stavby umístěné ve   vojenských  újezdech  a jejich příslušenství, které mají z politického,   vojenského  nebo  hospodářského  hlediska význam pro zajišťování obrany   státu,  zejména  pro  zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení   ozbrojených sil.

 

   (2) Objekty důležité pro obranu státu jsou dále

 

   a)  pozemky  a  stavby,  k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných   majetkových  práv  státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím   zřízená nebo založená,

 

   b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel,

 

   c)  pozemky,  stavby  a další objekty strategického významu, které určí

   vláda,

 

   d)  pozemky  a  stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného   stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.

 

   (3)  Do  objektů  důležitých  pro obranu státu z důvodu veřejného zájmu   nebo  z  důvodu bezpečnosti fyzických osob může být statutárním orgánem   nebo  jím  pověřenou  osobou,  do jehož působnosti objekty důležité pro   obranu státu náleží, vstup omezen nebo zakázán.

 

ČÁST ŠESTÁ

 

VOJENSKÉ ÚJEZDY

 

§ 30

 

   (1)  Vojenský  újezd  (dále  jen  "újezd") je vymezená část území státu   určená  k  zajišťování  obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd   tvoří  územní  správní  jednotku. Způsob evidování nemovitostí na území   újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis.

 

   (2) Újezd a újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem.

 

 

§ 31

 

   (1)  Majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen   ve vlastnictví státu.

 

   (2)  Z  důvodů  veřejného  zájmu  a  hospodářského využití území újezdu   rozhodne ministerstvo po projednání s příslušnými ministerstvy a jinými   ústředními  správními  úřady,  jaké  právnické  osoby  budou založeny k   provozování podnikatelské činnosti na území újezdů.

 

§ 32

 

   (1)  Fyzické osoby, které ke dni zřízení nebo změny újezdu mají na jeho   území  pobyt a neobdrží povolení újezdního úřadu k pobytu na jeho území   nebo  kterým  se  takové  povolení  dodatečně odejme z důvodu veřejného   zájmu, jsou povinny se z území újezdu vystěhovat.

 

   (2)  Fyzické  osoby  uvedené  v odstavci 1 mají nárok na náhradní byt a   náhradu stěhovacích nákladů. Nároky uplatňují prostřednictvím újezdního   úřadu u ministerstva. Pro poskytnutí bytu a náhrady stěhovacích nákladů   se použije zvláštní právní předpis.^9)

 

§ 33

 

   (1) Fyzické osoby, které v důsledku zřízení, změny újezdu nebo z důvodu   odejmutí  povolení  k  pobytu  ne  vlastní vinou ztratily na jeho území   zaměstnání  nebo možnost podnikat, mají nárok na náhradu ušlé mzdy nebo   ušlého  příjmu  do  té  doby,  než  si opatří nové zaměstnání nebo nové   možnosti pro podnikání, nejvýše však po dobu 3 měsíců.

 

   (2)  Náhrada  ušlé  mzdy se poskytuje ve výši podle zvláštního právního   předpisu.^10)

 

   (3)  Náhrada ušlého příjmu fyzické osoby, která je samostatně výdělečně   činná, činí za každý den,

 

   a) nevyživuje-li žádnou osobu, 60 %,

 

   b) vyživuje-li jednu osobu, 75 %,

 

   c) vyživuje-li dvě osoby, 90 %,

 

   d) vyživuje-li tři a více osob, 95 %

   z  částky denního vyměřovacího základu.^11) U fyzických osob samostatně   výdělečně  činných, které nejsou plátci záloh na pojistné na nemocenské   pojištění,^12) je denním vyměřovacím základem jedna třicetina z částky,   která  se  stanoví z částky osobního vyměřovacího základu pro stanovení   výpočtového  základu  pro vyměření důchodu z důchodového pojištění,^11)   která  je  platná  k  prvnímu dni kalendářního měsíce, za který náhrada   náleží, snížená o jednu čtvrtinu vynásobená třemi.

 

   (4)  O  nároku  na  náhradu ušlé mzdy a ušlého příjmu rozhoduje újezdní   úřad a zajišťuje jejich výplatu.

 

§ 34

 

   Nároky,  které  vyplývají  z  jiných  zvláštních právních předpisů,^13)   zůstávají ustanovením § 33 nedotčeny.

 

Správa újezdu

 

§ 35

 

   (1)  Státní  správu  na  území  újezdu  vykonává v rozsahu úkolů, které   stanoví  tento  zákon  nebo  jiné zvláštní právní předpisy,^14) správní   úřad s názvem újezdní úřad.

 

   (2)  Újezdní  úřad  je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při   zajišťování obrany státu. Je podřízen ministerstvu.

 

   (3) Výdaje na činnost újezdního úřadu se hradí z rozpočtu ministerstva.

 

§ 36

 

   V čele újezdního úřadu je přednosta, kterým je voják z povolání; o jeho   služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.

 

Úkoly újezdního úřadu

 

§ 37

 

   (1)  Újezdní  úřad,  jako  správní  úřad  podle  §  35  odst. 1, plní k   zajišťování  obrany  státu,  k  výcviku  ozbrojených  sil, vojenského a   hospodářského využití území újezdu zejména tyto úkoly:

 

   a)  zpracovává  podklady  pro  tvorbu územního plánu újezdu a zajišťuje   koordinaci vojenského a hospodářského využití spravovaného území,

 

   b)   zabezpečuje   podmínky   pro  výcvik  ozbrojených  sil  v  polních   podmínkách,

 

   c) rozhoduje o vstupu a pobytu fyzických osob na území újezdu.

 

   (2)  Pro  zajišťování  práv  a  povinností  fyzických  osob, kterým byl   povolen  pobyt na území újezdu podle § 40, (dále jen "obyvatel újezdu")   újezdní  úřad zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní rozvoj území   újezdu,  ochranu  a  tvorbu  zdravého  životního prostředí a uspokojuje   potřeby  obyvatel  újezdu,  které  by  jinak  zabezpečovala  obec podle   zvláštních právních předpisů,^15) zejména

 

   a)  plněním  úkolů  v  oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a   kultury,  s  výjimkou  výkonu  státní  správy; k tomuto účelu zřizuje a   spravuje  předškolní zařízení, základní školy a zařízení jim sloužící a   podílí  se na zabezpečování zdravotní a sociální péče a pomoci v hmotné   nouzi,

 

   b)  výstavbou  a správou účelových komunikací a zabezpečováním dopravní   obslužnosti,

 

   c) výstavbou a správou veřejného osvětlení,

 

   d) plněním úkolů požární ochrany,

 

   e)  zabezpečováním  čistoty na území újezdu, odvozem domovních odpadů a   jejich nezávadnou likvidací,

 

   f) zásobováním vodou, odváděním a čištěním odpadních vod,

 

   g) zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku.

 

   (3)  Újezdní  úřad  při  výkonu  státní  správy  plní  další  úkoly pro   zabezpečování potřeb obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec   podle zvláštního právního předpisu.

 

   (4)  Pro  zabezpečení  úkolů  podle odstavců 2 a 3 vytváří újezdní úřad   podmínky  pro  podnikání zejména obyvatelům újezdu a právnickým osobám,   které mají sídlo na území újezdu.

 

§ 38

 

   K  zabezpečení  úkolů  podle  §  37 odst. 2 a 3 může újezdní úřad podle   místních podmínek zřizovat občanské aktivy jako své poradní orgány; své   zástupce  do  občanských  aktivů  navrhuje shromáždění obyvatel újezdu.   Újezdní  úřad je povinen aktiv zřídit, požádá-li o jeho zřízení nejméně   polovina obyvatel újezdu.

 

§ 39

 

Povolení ke vstupu na území újezdu

 

   (1) Újezdní úřad může vydat povolení ke vstupu na území újezdu. Újezdní   úřad  při vydání povolení ke vstupu na území újezdu zabezpečí seznámení   fyzických   osob,  kterým  takové  povolení  bylo  vydáno,  s  platnými   režimovými  a  bezpečnostními  opatřeními.  Fyzické  osoby,  kterým byl   povolen  vstup  na  území  újezdu,  jsou  povinny  dodržovat režimová a   bezpečnostní opatření, dbát zásad ochrany přírody a veřejného pořádku.

 

   (2)  Vydané  povolení  ke  vstupu  na  území  újezdu  může újezdní úřad   odejmout kdykoli, a to bez udání důvodů.

 

   (3)  Na  rozhodování o povolení ke vstupu a jeho odejmutí se nevztahuje   správní řád.

 

§ 40

 

Pobyt na území újezdu

 

   (1) Újezdní úřad vydává povolení k pobytu na území újezdu.

 

   (2) Újezdní úřad může odejmout povolení k pobytu fyzickým osobám, které   mají   na  území  újezdu  bydliště,  z  důvodu  veřejného  zájmu,  nebo   vyžaduje-li  to bezpečnost a ochrana zdraví obyvatel újezdu. Rozhodnutí   o odejmutí povolení k pobytu se musí odůvodnit.

 

   (3) Na rozhodování o odejmutí povolení k pobytu se použije správní řád.

 

ČÁST SEDMÁ

 

DALŠÍ OPATŘENÍ V ZÁJMU OBRANY STÁTU

 

§ 41

 

Prověření opatření pro zabezpečení obrany státu

 

   (1)   Prověřením  opatření  pro  zabezpečení  obrany  státu  se  rozumí   praktické  ověření nebo realizace úkolů uložených jednotlivým subjektům   podle  tohoto  zákona  (dále  jen  "prověření").  Prověření uskutečňuje   ministerstvo.

 

   (2)   Přesahuje-li  rozsah  prověření  působnost  ministerstva,  kterou   stanoví   tento  zákon  nebo  zvláštní  právní  předpisy,  uloží  vláda   usnesením   provést  prověření  většího  rozsahu  a  oznámí  to  předem   Parlamentu a prezidentovi republiky.

 

   (3)  Prověřením  většího  rozsahu  se  rozumí takové praktické ověření,   kterého  se  účastní  ozbrojené  síly, povolávají se vojáci mimo činnou   službu  a  použijí  se  i věcné prostředky ve vlastnictví právnických a   fyzických osob.

 

§ 42

 

Výcvik ozbrojených sil mimo území újezdů

 

   (1)  Ozbrojené  síly  mohou  po  dohodě  s příslušnými správními úřady,   orgány  územních  samosprávných  celků  a s vlastníky používat ke svému   výcviku  pozemky,  vodní  toky,  pozemní  komunikace,  stavby  určené k   demolici  a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území újezdů. Přitom   jsou  povinny  co  nejvíce  šetřit  zemědělské a lesní kultury, pozemní   komunikace,  stavby a jiný majetek. Škodu způsobenou vojenským cvičením   hradí stát.

 

   (2)  Po  dobu  výcviku  ozbrojených  sil  a při jejich přesunech může z   důvodu  bezpečnosti  fyzických  osob  příslušný  správní  úřad na návrh   ministerstva  omezit,  zakázat  nebo  jinak upravit přístup do určených   prostorů, jakož i pobyt a dopravu v nich.

 

§ 43

 

Zvláštní stavby

 

   Na  stavby  určené  ke  speciálnímu  využití, popřípadě na jiné stavby,   které  slouží  k  zajišťování  obrany státu, u nichž výkon vlastnického   práva  státu  přísluší  ministerstvu,  se  nevztahují  zvláštní  právní   předpisy  pro  výstavbu  staveb  a jejich technické vybavení s výjimkou   právních předpisů o územním řízení. Právní předpisy pro výstavbu staveb   a  jejich technické vybavení se však v plném rozsahu vztahují na stavby   určené ke stálému ubytování příslušníků ozbrojených sil, školy a stavby   obdobného  charakteru.  Při výstavbě a provozu těchto staveb a zařízení   přísluší  ministerstvu  vykonávat  dozor,  který  by  jinak  vykonávaly   příslušné správní úřady.

 

§ 44

 

Bezpečnostní a ochranná pásma

 

   (1)  Bezpečnostní nebo ochranná pásma lze zřídit z důvodů zabezpečování   objektů  důležitých  pro  obranu  státu  před  účinky nepředvídatelných   stavů,  havárií  nebo poruch anebo z důvodů ochrany života, zdraví nebo   majetku osob.

 

   (2)  Bezpečnostním  pásmem  se rozumí prostor uvnitř objektu důležitého   pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnitřních vlivů nebo   nepředvídatelných  stavů,  pro  zabezpečení  spolehlivého  provozu  a k   ochraně  života,  zdraví  nebo  majetku  osob. O bezpečnostních pásmech   rozhoduje ministerstvo a v terénu se vyznačují výstražnými tabulemi.

 

   (3)  Ochranným  pásmem  se  rozumí prostor kolem objektu důležitého pro   obranu  státu  určený  k  jeho  ochraně před účinky vnějších vlivů, pro   zabezpečení  jeho  spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo   majetku osob.

 

   (4)  O  hranici  ochranného  pásma  rozhoduje  ministerstvo po dohodě s   příslušným  správním  úřadem  a  po  projednání s vlastníkem přilehlého   pozemku. Zřízení ochranného pásma se oznámí veřejnou vyhláškou. Veřejná   vyhláška  musí  být  vystavena  na místě tomu obvyklém po dobu 30 dnů k   veřejnému  nahlédnutí.  Hranice  ochranných pásem se v terénu vyznačují   tabulemi.

 

Vyvlastnění ve zkráceném řízení

 

§ 45

 

   (1)  Za  stavu  ohrožení  státu  nebo  za válečného stavu lze výjimečně   vyvlastnit  ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva   k nim pro účely zajišťování obrany státu, nelze-li je získat jinak.

 

   (2) Vyvlastnění lze uskutečnit pouze za náhradu.

 

§ 46

 

   (1)  Návrh  na  vyvlastnění  ve zkráceném řízení může podat jen správní   úřad (dále jen "navrhovatel").

 

   (2)  Navrhovatel  v  návrhu  na  vyvlastnění ve zkráceném řízení označí   nemovitou   nebo   movitou  věc,  jejíž  vyvlastnění  navrhuje,  důvody   vyvlastnění, důvody, pro něž nelze věc získat jinak, a účastníky, jichž   se  vyvlastnění  týká. Není-li navrhovatelem ministerstvo, je nezbytnou   náležitostí návrhu potvrzení ministerstva o tom, že jde o vyvlastnění k   účelům zajišťování obrany státu.

 

 

 

§ 47

 

   Příslušným k vyvlastnění nemovitosti ve zkráceném řízení je obecní úřad   obce  s  rozšířenou  působností,  v jehož obvodu se nemovitost nachází.   Nachází-li  se  nemovitost  v  obvodu  několika  obecních  úřadů obcí s   rozšířenou  působností,  podá se návrh Ministerstvu vnitra, které určí,   který obecní úřad obce s rozšířenou působností vyvlastnění uskuteční.

 

 

§ 48

 

   Příslušným k vyvlastnění movité věci ve zkráceném řízení je obecní úřad   obce  s  rozšířenou  působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci   místo trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo.

 

 

§ 49

 

   (1)  Řízení  se  zahajuje  podáním  návrhu  na  vyvlastnění příslušnému   obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

 

   (2)  Obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  o  zahájení  řízení   bezodkladně uvědomí účastníky řízení a stanoví jim lhůtu pro vyjádření.   Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 3 dny.

 

   (3)  Obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností před uplynutím lhůty,   kterou  stanovil  účastníkům  řízení  pro  vyjádření,  uskuteční místní   šetření.  V  průběhu  místního šetření se ocení věc, která je předmětem   vyvlastnění.  K  ocenění  se  použijí zvláštní právní předpisy platné v   době zahájení řízení.

 

   (4) Rozhodnutí se musí vydat do 7 dnů ode dne zahájení tohoto řízení.

 

   (5)  Rozhodnutí  obsahuje  výrok,  odůvodnění,  rozhodnutí o náhradě za   vyvlastnění  a  poučení  o  odvolání.  Odůvodnění  neobsahuje utajované   informace  a  údaje,  kterými může dojít k ohrožení ochrany utajovaných   informací.  Poučení  o  odvolání  obsahuje označení správního úřadu, ke   kterému se lze odvolat, lhůtu pro odvolání a poučení o tom, že odvolání   nemá odkladný účinek.

 

 

 

§ 50

 

   (1)  Účastníci  řízení se mohou proti vyvlastňovacímu výměru odvolat ve   lhůtě 15 dnů od jeho doručení.

 

   (2) Při řízení o odvolání se použije správní řád.

 

§ 51

 

   (1)  Náhrady  za  vyvlastnění  vyplácí  Ministerstvo  financí  na návrh   příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který jej podá   do  6  měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Nárok na náhradu   se nepromlčuje.

 

   (2)  Byla-li  předmětem  vyvlastnění  nemovitost,  obecní  úřad  obce s   rozšířenou  působností  podá  návrh  na zápis do katastru nemovitostí u   příslušného katastrálního úřadu.

 

§ 52

 

Příprava občanů k obraně státu

 

   (1)  Příprava  občanů  k  obraně státu je dobrovolná, pokud tento zákon   nebo zvláštní právní předpis^16) nestanoví jinak.

 

   (2)  Příprava  občanů  k  obraně  státu  zahrnuje zejména zdravotnickou   přípravu,  přípravu  k civilní ochraně, zájmovou činnost s technickým a   sportovním  zaměřením,  přípravu  obyvatelstva  k sebeobraně a vzájemné   pomoci  a další činnosti spojené s branností a se zabezpečením přípravy   k obraně státu.

 

   (3) Příprava občanů k obraně státu má charakter vzdělávání a provádí se   v  rámci základního a středního vzdělávání i v rámci jiné státem uznané   vzdělávací  činnosti.  Občany  k obraně státu připravují zejména školy,   školská zařízení a další vzdělávací zařízení.

 

   (4)  Na  přípravě  občanů  k  obraně  státu se mohou podílet i občanská   sdružení,  církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle   svého účelu a poslání v součinnosti s příslušnými obecními úřady obcí s   rozšířenou působností, krajskými úřady a obcemi.

 

   (5)  Za  přípravu  občanů  k  obraně  státu podle tohoto zákona a podle   zvláštních  právních předpisů^17) odpovídají ministerstva, jiné správní   úřady  a  obce.  Ministerstvo  spolupracuje  s  Ministerstvem školství,   mládeže  a  tělovýchovy na zabezpečení odborné složky obsahu vzdělávání   ve  vydávaných  učebních dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně   státu.

 

 

 

 

 

§ 53

 

Omezení základních lidských práv a svobod

 

   (1)  K zajištění obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného   stavu  se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo   pokojně se shromažďovat.

 

   (2) Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti uposlechnout

 

   a) zákaz vstupu do vyznačených prostor,

 

   b) příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném   místě,

 

   c) zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel.

 

   (3)   Omezení  práva  pokojně  se  shromažďovat  spočívá  v  povinnosti   uposlechnout  zákaz  svolávání  shromáždění  na  veřejném  prostranství   včetně pouličních průvodů a manifestací.

 

   (4)  Ustanovení  odstavce  2 se nevztahuje na fyzické osoby provádějící   záchranné   práce  nebo  zabezpečující  poskytování  pomoci  v  případě   bezprostředního ohrožení zdraví nebo života.

 

   (5)  Místní,  osobní  a časovou působnost a konkrétní stanovení omezení   lidských práv a základních svobod uvedených v odstavcích 2 a 3 nařizuje   vláda.  Nařízení  se  vyhlašuje  stejným způsobem jako právní předpis a   zveřejňuje  se  v hromadných sdělovacích prostředcích. Omezení lidských   práv  a  základních  svobod  nabývají  účinnosti  okamžikem, který se v   nařízení stanoví.

 

   (6)   Ustanovení  předchozích  odstavců  nejsou  na  újmu  práva  České   republiky  omezit  i  jiná lidská práva, pokud to připouštějí smlouvy o   lidských  právech  a  základních  svobodách,  jimiž  je Česká republika   vázána.

 

 

 

 

 

 

 

ČÁST OSMÁ

 

VZTAH KE SPOJENECKÝM OZBROJENÝM SILÁM

 

§ 54

 

Použití zákona k plnění mezinárodních závazků

 

   Povinnosti  ukládané podle tohoto zákona pro potřeby ozbrojených sil se   mohou  ukládat  i  ve  prospěch  spojeneckých ozbrojených sil, je-li to   třeba  ke  splnění  mezinárodních  smluvních  závazků České republiky o   společné obraně proti napadení.

 

ČÁST DEVÁTÁ

 

FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU

 

§ 55

 

Výdaje na obranu státu

 

   Výdaje  spojené  s  přípravou k obraně státu a s obranou státu za stavu   ohrožení státu a za válečného stavu hradí stát.

 

   Obecná ustanovení o náhradách

 

§ 56

 

   (1)  Náhradou  poskytovanou podle tohoto zákona se rozumí finanční nebo   věcné   plnění   za  poskytnuté  věcné  prostředky  a  majetkovou  újmu   způsobenou  na  nich  a za poskytnutou pracovní povinnost nebo pracovní   výpomoc.

 

   (2)  Náhrady  podle  tohoto  zákona  se zpravidla vyplácejí v penězích.   Místo  náhrady  v  penězích  se  může náhrada uskutečnit vydáním jiného   věcného prostředku stejného druhu a stejné hodnoty.

 

§ 57

 

   (1)  Náhrady podle tohoto zákona je povinen vyplatit obecní úřad obce s   rozšířenou  působností, který o poskytnutí věcných prostředků, pracovní   výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl.

 

   (2)  Náhrady  podle odstavce 1 se vyplácejí zpravidla ve lhůtě 6 měsíců   od odvolání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Nárok na náhradu   se nepromlčuje.

 

§ 58

 

Náhrada za poskytnutí věcných prostředků

 

   (1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti s prověřením   podle  §  41  se  určí,  nedošlo-li  k dohodě o její výši, ve výši ceny   zjištěné  podle  zvláštního právního předpisu.^18) Rada kraje nařízením   může   stanovit  sazby  a  způsob  výpočtu  maximální  výše  náhrad  za   poskytnutí   jednotlivých   druhů   věcných   prostředků   použitých  v   souvislosti s prověřením podle věty první.

 

   (2)  Náhrada  za  poskytnutí věcného prostředku za stavu ohrožení státu   nebo za válečného stavu se určí odvozením od pořizovací ceny, popřípadě   reprodukční  pořizovací  ceny^19)  věcného  prostředku s přihlédnutím k   době používání a k míře opotřebení věcného prostředku v době převzetí a   s  přihlédnutím  ke  stavu  věcného prostředku v době jeho vrácení a za   podmínek,  které  stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního   právního předpisu.

 

§ 59

 

Náhrada majetkové újmy na věcných prostředcích

 

   (1)  Majetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé poškození   nebo  opotřebení  nad  obvyklou  míru  dodaného  věcného prostředku, ke   kterému  došlo  v  příčinné  souvislosti  s  jeho dodáním, používáním a   vracením.

 

   (2)  Došlo-li  k  poškození  věcného  prostředku  a  nebyl-li uveden do   původního  stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada majetkové   újmy.

 

   (3)  Není-li  uplatněno  právo  na  náhradu  majetkové  újmy u zjevného   poškození  věcného  prostředku  nejpozději  do  6  měsíců  ode dne jeho   vrácení  a  v  ostatních  případech  nejpozději  do 1 roku ode dne jeho   vrácení, zaniká.

 

Náhrada za pracovní výpomoc a za výkon pracovní povinnosti

 

§ 60

 

   (1)  Za  pracovní výpomoc se poskytuje náhrada podle druhu a náročnosti   přidělené práce.

 

   (2)  Fyzickým  osobám,  kterým  byla  určena  pracovní  výpomoc, náleží   náhrada  ve  výši  a  za  podmínek  stanovených  v mzdových a platových   předpisech   platných  u  zaměstnávajícího,  kde  se  pracovní  výpomoc   vykonává, jako kdyby byl stejný druh práce vykonáván u zaměstnávajícího   v pracovním poměru. Náhrada škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání   se poskytuje podle pracovněprávních předpisů.

 

§ 61

 

   (1)  Fyzické  osoby,  které  pracovní  výpomoc  vykonávají  ve prospěch   ozbrojených  sil,  mají  nárok  na  stejné  náležitosti  jako  vojáci v   mimořádné   službě^8)   zařazení   do   obdobných  funkcí,  s  výjimkou   hodnostního příplatku.

 

   (2)  Pracovní  úrazy  a  nemoci  z povolání fyzických osob povolaných k   pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil se odškodňují za stejných   podmínek  jako  u vojáků v mimořádné službě.^8) Pozůstalým po fyzických   osobách   povolaných   k   pracovní  výpomoci  náleží  odškodnění  jako   pozůstalým po vojácích v mimořádné službě.^8)

 

§ 62

 

   Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost, náleží náhrada   ve  výši  a  za podmínek stanovených ve mzdových a platových předpisech   platných  u  zaměstnávajícího,  kde  se pracovní povinnost vykonává. Za   stejných  podmínek  jim  náleží odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z   povolání.

 

§ 63

 

   (1)  Odškodňují  se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí, ke   kterým  došlo  při plnění úkolů po dobu pracovní výpomoci nebo pracovní   povinnosti nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.

 

   (2)  Pracovní  úrazy,  nemoci  z  povolání  a  úmrtí  podle  odstavce 1   odškodňují  obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností příslušné podle   místa trvalého pobytu oprávněné osoby.

 

ČÁST DESÁTÁ

 

SANKCE A VÝKON ROZHODNUTÍ

 

HLAVA I

 

POKUTY

 

§ 64

 

   (1)  Za  nesplnění povinností stanovených v § 10 až 12, § 15, 18, 21 až   24 a § 53 lze uložit pokutu

 

   a) právnické osobě až do výše 5 000 000 Kč,

 

   b) fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč.

 

   (2)  Spolu  s  uložením  pokuty  se  stanoví lhůta ke zjednání nápravy;   nebyla-li  učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit novou pokutu.   Výše  pokuty  spolu s uložením nové pokuty nesmí přesáhnout dvojnásobek   částek uvedených v odstavci 1.

 

§ 65

 

   (1)  Za  nesplnění  povinností  stanovených v § 64 odst. 1 lze za stavu   ohrožení  státu  nebo  za  válečného  stavu  uložit  pokutu  až do výše   pětinásobku částek uvedených v § 64 odst. 1.

 

   (2)  Spolu  s  uložením  pokuty  se  stanoví lhůta ke zjednání nápravy;   nebyla-li  učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit novou pokutu.   Výše  pokuty spolu s uložením nové pokuty nesmí přesáhnout šestinásobek   částek uvedených v § 64 odst. 1.

 

§ 66

 

   Pokutu  lze  uložit  do  1  roku ode dne, kdy se o nesplnění povinnosti   dověděl  orgán,  který  je oprávněn uložit pokutu, nejpozději však do 3   let  ode  dne,  kdy  k  nesplnění povinnosti došlo. Doba stavu ohrožení   státu a válečného stavu se do běhu lhůt nezapočítává.

 

§ 67

 

   (1)  Pokuty  ukládá  obecní  úřad obce s rozšířenou působností, v jehož   obvodu  působnosti  k  nesplnění  povinnosti došlo. Pokuty jsou příjmem   rozpočtu obce.

 

   (2) Právnická nebo fyzická osoba, které byla pokuta uložena, je povinna   ji  zaplatit  do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jejím uložení. Za   prodlení  s  úhradou  pravomocně uložené pokuty zaplatí příslušná osoba   penále  z  prodlení  ve  výši  0,25  % z neuhrazené částky za každý den   prodlení  s  úhradou,  nejméně  však  200  Kč za každý i započatý měsíc   prodlení.

 

   (3)  Výkon  rozhodnutí  o  uložení  pokuty  se provádí podle zvláštního   právního předpisu.^20)

 

§ 68

 

   Není-li  v  tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na   řízení o pokutách správní řád.

 

HLAVA II

 

VÝKON ROZHODNUTÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A VÁLEČNÉHO STAVU

 

§ 69

 

   (1)  Nesplní-li  vlastník  povinnost,  která  mu byla uložena dodávacím   příkazem  za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, popřípadě ve   lhůtě  stanovené  ke  zjednání  nápravy  podle § 65 odst. 2, provede se   výkon rozhodnutí.

 

   (2)  Hrozí-li  nebezpečí  z  prodlení,  lze  výkon  rozhodnutí  provést   okamžitě   po   nesplnění  povinnosti  uložené  dodávacím  příkazem.  V   ostatních případech lze výkon rozhodnutí provést nejpozději do 7 dnů po   uplynutí lhůty stanovené ke zjednání nápravy.

 

§ 70

 

   Výkon  rozhodnutí  nařídí  a  provede  příslušný  obecní  úřad  obce  s   rozšířenou  působností.  Byly-li  věcné  prostředky  určeny pro potřeby   ozbrojených sil, výkon rozhodnutí provede územní vojenská správa.

 

§ 71

 

   Námitky  proti  jednotlivým  úkonům  a  opatřením  spojeným  s  výkonem   rozhodnutí nemají odkladný účinek.

 

§ 72

 

   Není-li  v  tomto  nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, použije se na   výkon rozhodnutí správní řád.

 

ČÁST JEDENÁCTÁ

 

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

 

§ 73

 

   (1) Újezdy, újezdní úřady a sídla újezdních úřadů, uvedené v příloze č.   1   tohoto  zákona,  které  byly  zřízeny  podle  dosavadních  právních   předpisů,  jsou  újezdy,  újezdními úřady a sídly újezdních úřadů podle   tohoto  zákona. Příslušnost území újezdu k okresu, uvedená v příloze č.   1  tohoto zákona, stanovená podle dosavadních předpisů, je příslušností   území  újezdu  k  okresu  podle  tohoto  zákona.  Hranice  jednotlivých   existujících  újezdů,  vyznačené  v příloze č. 2 až č. 6 tohoto zákona,   stanovené  podle  dosavadních právních předpisů, jsou zobrazením hranic   újezdů  podle  tohoto  zákona,  evidovaných  ke  dni  jeho  účinnosti v   katastru   nemovitostí.  Do  dokumentace  o  podrobném  průběhu  hranic   jednotlivých  újezdů  lze  nahlédnout u příslušného katastrálního úřadu   nebo u ministerstva.

 

   (2)  Nebyla-li  vlastnická  práva  právnických  nebo  fyzických  osob k   nemovitostem  na  území  újezdů  a  věcná práva k cizím nemovitostem na   území  újezdů  zřízená  ve prospěch právnických a fyzických osob ke dni   účinnosti  tohoto  zákona  převedena  na  stát  a nebude-li do 2 let od   účinnosti  tohoto  zákona zahájeno řízení o povolení vkladu do katastru   nemovitostí po vzájemné dohodě mezi vlastníkem a ministerstvem, všechny   tyto nemovitosti a věcná práva k nim se vyvlastní.

 

   (3)  Tam,  kde dosavadní právní předpisy uvádějí pojem vojenská správa,   rozumí se jím ministerstvo.

 

   (4)  Požádá-li  ministerstvo  do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona   Pozemkový  fond  České  republiky o bezúplatné převedení nemovitosti ve   vlastnictví  státu  a  jsou-li  tyto nemovitosti v den účinnosti zákona   objekty  důležitými pro obranu státu podle § 29 odst. 1 a odst. 2 písm.   a)  a  Pozemkový fond České republiky je spravuje, převede je do 30 dnů   od  doručení  žádosti  ministerstvu nebo určené právnické osobě, kterou   ministerstvo  založilo nebo zřídilo; ministerstvo nebo určená právnická   osoba  začne vykonávat vlastnická práva státu k těmto nemovitostem dnem   následujícím   po   jejich   převedení.  Návrh  na  zápis  do  katastru   nemovitostí podá ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba. Náklady   spojené  s  převedením nemovitosti a se zápisem do katastru nemovitostí   hradí stát.

 

§ 73a

 

Příslušnost území újezdu ke kraji

 

   Území újezdu náleží vždy k území jednoho kraje, a to takto:

 

   a) Území Vojenského újezdu Boletice náleží do Jihočeského kraje,

 

   b) Území Vojenského újezdu Brdy náleží do Středočeského kraje,

 

   c) Území Vojenského újezdu Březina náleží do Jihomoravského kraje,

 

   d) Území Vojenského újezdu Hradiště náleží do Karlovarského kraje,

 

   e) Území Vojenského újezdu Libavá náleží do Olomouckého kraje.

 

 

 

§ 73b

 

   Působnosti  stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou   působností  nebo  obecnímu  úřadu  podle  tohoto  zákona  jsou  výkonem   přenesené působnosti.

 

§ 74

 

   Zrušují se

 

   1. Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

 

   2.   Zákon  č.  40/1961  Sb.,  o  obraně  Československé  socialistické   republiky.

 

   3.  Zákonné  opatření  Předsednictva Federálního shromáždění č. 17/1976   Sb.,   kterým   se  mění  a  doplňuje  zákon  o  obraně  Československé   socialistické  republiky, zákon o působnosti federálních ministerstev a   zákon o branné výchově.

 

§ 75

 

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.

 

Klaus v. r.

 

Havel v. r.

 

Zeman v. r.

 

   Příl.1

 

   Seznam  vojenských  újezdů  a  újezdních úřadů, sídla újezdních úřadů a   příslušnost území újezdu k okresu

 

   1.  Vojenský  újezd  Boletice; Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice;   sídlem  újezdního  úřadu  jsou  Boletice; území újezdu náleží do okresu   Český Krumlov.

 

   2.  Vojenský  újezd  Brdy;  Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy; sídlem   újezdního úřadu je obec Jince; území újezdu náleží do okresu Příbram.

 

   3.  Vojenský  újezd  Březina;  Újezdní  úřad vojenského újezdu Březina;   sídlem  újezdního  úřadu je město Vyškov; území újezdu náleží do okresu   Vyškov.

 

   4.  Vojenský  újezd  Hradiště; Újezdní úřad vojenského újezdu Hradiště;   sídlem  újezdního  úřadu  je město Karlovy Vary; území újezdu náleží do   okresu Karlovy Vary.

 

   5. Vojenský újezd Libavá; Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá; sídlem   újezdního úřadu je Město Libavá; území újezdu náleží do okresu Olomouc.

 

   Příl.2

 

   Hranice vojenského újezdu Boletice

 

   Příl.3

 

   Hranice vojenského újezdu Brdy

 

   Příl.4

 

   Hranice vojenského újezdu Březina

 

   Příl.5

 

   Hranice vojenského újezdu Hradiště

 

   Příl.6

 

   Hranice vojenského újezdu Libavá

 

   1)  §  7 odst. 1 zákona č.218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o   vojenských správních úřadech (branný zákon).

 

   2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a   stanovení obcí s rozšířenou působností.

 

   2a)  Například  zákon  č.  240/2000  Sb.,  o  krizovém řízení a o změně   některých zákonů (krizový zákon).

 

   3) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

 

   4)  Například  vyhláška  č.  52/1956  Sb.,  o  přístupu  Československé   republiky  k  Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů   schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února   1946,  vyhláška  č.  157/ /1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických   stycích,  vyhláška  č.  21/1968  Sb.,  o  Úmluvě o výsadách a imunitách   mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské   úmluvě  o  konzulárních  stycích,  vyhláška  č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o   zvláštních  misích,  zákon  č.  125/1992  Sb.,  o  zřízení Sekretariátu   Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách   tohoto  sekretariátu  a  dalších  institucí  Konference o bezpečnosti a   spolupráci v Evropě.

 

   5)  § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České   a Slovenské Federativní Republiky.

 

   6)  §  85  až  94  zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   7) § 26 správního řádu.

 

   8)  §  47  zákona  č.  218/1999  Sb.,  o  rozsahu branné povinnosti a o   vojenských správních úřadech (branný zákon).

 

   9) § 710 až 712 občanského zákoníku.

 

 10) § 125 odst. 3 zákoníku práce.

 

   §  20 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a   některé další zákony.

 

   11)  §  145e  zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění   zákona č. 160/1995 Sb.

 

   12) § 145b zákona č. 100/1988 Sb.

 

   13) Například zákon č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   14)  Například  §  13  odst.  2  zákona  č.  334/1992  Sb.,  o  ochraně   zemědělského  půdního  fondu,  §  2 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a   evidenci  pobytu  občanů,  zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění   pozdějších předpisů, 1 odst. 2 nařízení vlády č. 24/1999 Sb., kterým se   stanoví  na rok 1999 podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí   zemědělství,  k  podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a   programy  pomoci k podpoře méně příznivých oblastí, vyhláška č. 51/1998   Sb.,  kterou  se  stanoví  předpoklady  pro  výkon  funkcí vyžadujících   zvláštní  odbornou  způsobilost  v okresních úřadech a obecních úřadech   (vyhláška  o  zvláštní  odborné  způsobilosti),  ve  znění  vyhlášky č.   121/1999 Sb.

 

   15)  Například  §  13,  14,  16  a  17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích   (obecní  zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 29 odst. 1 zákona č.   133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.

 

   16) Například branný zákon.

 

   17)  Například  zákon  č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve   školství, ve znění pozdějších přepisů, branný zákon.

 

   18) § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých   zákonů (zákon o oceňování majetku).

 

   19) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

 

   20)  § 1, 73 a 73a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve   znění pozdějších předpisů.