Zákon č. 151/1997 Sb., ze dne 17. června 1997

o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

Zákon č. 151/1997 Sb., ze dne 17. června 1997

o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

HLAVA PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

   (1)  Zákon  upravuje  způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových   hodnot  (dále  jen  "majetek")  a služeb pro účely stanovené zvláštními   předpisy.^1)  Odkazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis   pro  ocenění  majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí   se  tímto  předpisem  tento  zákon.  Zákon  platí i pro účely stanovené   zvláštními  předpisy uvedenými v části čtvrté až deváté tohoto zákona a   dále tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo  dohodnou-li se tak strany.

   (2)  Zákon  se  nevztahuje na sjednávání cen^2) a neplatí pro oceňování  přírodních zdrojů kromě lesů.

   (3) Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí

   a)   v případech, kdy zvláštní předpis stanoví odlišný způsob oceňování,^3)

   b) při převádění majetku podle zvláštního předpisu.^4)

 

§ 2

Způsoby oceňování majetku a služeb

   (1)  Majetek  a  služba  se  oceňují  obvyklou cenou, pokud tento zákon   nestanoví  jiný  způsob  oceňování.  Obvyklou cenou se pro účely tohoto   zákona  rozumí  cena,  která  by  byla dosažena při prodejích stejného,   popřípadě  obdobného  majetku  nebo při poskytování stejné nebo obdobné   služby  v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se   zvažují  všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše   se  nepromítají  vlivy  mimořádných  okolností  trhu,  osobních  poměrů   prodávajícího  nebo  kupujícího  ani  vliv zvláštní obliby. Mimořádnými   okolnostmi  trhu  se  rozumějí  například stav tísně prodávajícího nebo   kupujícího,  důsledky  přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se   rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi   prodávajícím  a  kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota   přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.

   (2) Službou je poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků   činností.

   (3)  Jiným  způsobem  oceňování  stanoveným  tímto zákonem nebo na jeho   základě je

   a)  nákladový  způsob,  který  vychází  z  nákladů, které by bylo nutno   vynaložit  na  pořízení  předmětu  ocenění v místě ocenění a podle jeho   stavu ke dni ocenění,

   b)  výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně   dosahovaného  nebo  z  výnosu,  který  lze z předmětu ocenění za daných   podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry),

   c)  porovnávací  způsob,  který vychází z porovnání předmětu ocenění se   stejným  nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je   jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci,

   d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou   předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá,

   e)  oceňování  podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování   stanovených na základě předpisů o účetnictví,

   f)  oceňování  podle  kurzové  hodnoty,  které  vychází z ceny předmětu   ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu,

   g)  oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná   při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen.

 

HLAVA DRUHÁ

 

NEMOVITOSTI

 

Díl první

 

Stavby

 

§ 3

 

Členění staveb

 

   (1) Pro účely oceňování se stavby člení na

 

   a) stavby pozemní, kterými jsou

 

   1.  budovy,  jimiž  se  rozumí  stavby prostorově soustředěné a navenek   převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním   nebo více ohraničenými užitkovými prostory,

 

   2. venkovní úpravy,

 

   b) stavby inženýrské a speciální pozemní, kterými jsou stavby dopravní,   vodní,  pro  rozvod  energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny,   plochy a úpravy území, studny a další stavby speciálního charakteru,

 

   c) vodní nádrže a rybníky,

 

   d) jiné stavby.

 

   Členění staveb na jednotlivé druhy stanoví vyhláška.

 

   (2)  Pro  účely  oceňování  se  stavba  posuzuje podle účelu užití. Při   nesouladu  mezi  účelem  užití stavby uvedeným v kolaudačním rozhodnutí   nebo  ve stavebním povolení a skutečným užitím se vychází při oceňování   ze  skutečného  užití  stavby. Nejsou-li zachovány doklady o účelu, pro   který  byla  stavba povolena, nebo při nesouladu mezi stavem uvedeným v   katastru nemovitostí^5) a skutečným stavem platí, že stavba je určena k   účelu,  pro  který  je  svým  stavebně technickým uspořádáním vybavena.   Jestliže  vybavení  stavby  nasvědčuje několika účelům, má se za to, že   stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.^6)

 

Oceňování stavby

 

§ 4

 

   (1)  Nestanoví-li tento zákon jinak, stavba nebo její část^7) (dále jen   "stavba")  se  oceňuje nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem   nebo  jejich  kombinací,  jejichž  použití  u jednotlivých druhů staveb   stanoví vyhláška.

 

   (2)  Stavba,  která  není  spojena  se zemí pevným základem, se oceňuje   podle účelu jejího užití stejným způsobem jako stavba nemovitá stejného   užití.

 

§ 5

 

   (1) Oceňuje-li se stavba nákladovým způsobem, vychází se

 

   a)  ze  základních  cen  za  měrné  jednotky  stavby  nebo z nákladů na   pořízení  stavby;  u  stavby  určené  k odstranění se vychází z ocenění   použitelného  materiálu  z  jejího  odstranění  sníženého  o náklady na   odstranění,

 

   b)  ze zohlednění charakteru, velikosti stavby, jejího vybavení, polohy   a prodejnosti, u vodní nádrže a rybníku i ze zohlednění jejich funkce,

 

   c) z technického opotřebení stavby.

 

   (2)   Základní   ceny  a  způsob  jejich  úpravy  podle  odstavce  1  u   jednotlivých  druhů staveb, postupy při měření a výpočtu výměr staveb a   postupy  při  oceňování včetně způsobů zjištění a uplatnění technického   opotřebení  stanoví  vyhláška.  Ve  stanovených  cenách  a postupech se   zohledňují i vlivy působící na úroveň a relace cen staveb na trhu.

 

§ 6

 

   Oceňuje-li  se  stavba  výnosovým  způsobem,  stanoví  vyhláška  způsob   výpočtu  ceny, způsob zjištění výnosu a výši míry kapitalizace pro dané   časové období.

 

§ 7

 

   Oceňuje-li  se stavba porovnávacím způsobem, stanoví vyhláška hlediska,   která se při porovnání berou v úvahu.

 

 

 

 

 

§ 8

 

Oceňování bytu a nebytového prostoru

 

   (1)  Byt,  kterým  se  rozumí místnost nebo soubor místností určených k   bydlení a jeho součásti a příslušenství,^8) se oceňuje včetně podílu na   společných  částech  domu,^9)  a  to i v případě, jsou-li umístěny mimo   dům,  a  včetně  podílu  na  příslušenství domu a stavbách vedlejších a   jejich příslušenstvích, určených pro společné užívání.

 

   (2)  Nebytový  prostor, kterým se rozumí místnost nebo soubor místností   včetně  příslušenství^8)  určených  k  jiným  účelům  než k bydlení, se   oceňuje  včetně podílu na společných částech domu,^9) a to i v případě,   jsou-li  umístěny mimo dům, jakož i včetně podílu na příslušenství domu   a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné   užívání;  nebytovým  prostorem  nejsou  příslušenství bytu ani společné   části domu.

 

   (3)  Cena  bytu  a cena nebytového prostoru se zjistí jako podíl z ceny   stavby.  Velikost  tohoto  podílu se rovná poměru podlahové plochy bytu   nebo  nebytového  prostoru  k  součtu  podlahových  ploch  všech bytů a   nebytových  prostorů  ve  stavbě,  do  něhož  se  nezapočítávají plochy   společného  příslušenství stavby. Přitom se přihlíží k vybavení a stavu   bytu nebo nebytového prostoru.

 

   (4)  Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako   jsou  zejména  venkovní  úpravy,  studny  a  vedlejší  stavby  sloužící   výhradně  společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového   prostoru  započte do ceny stavby. Jsou-li vlastnické vztahy ke stavbě a   pozemku shodné, cena pozemku se rovněž započte do ceny stavby.

 

   (5)  Podlahová  plocha  bytu  nebo  nebytového prostoru je součet všech   plošných  výměr  podlah  jednotlivých  místností  a  prostor  tvořících   příslušenství bytu nebo nebytového prostoru.

 

Díl druhý

 

Pozemky

 

§ 9

 

Členění pozemků

 

   (1) Pro účely oceňování se pozemky člení na

 

   a) stavební pozemky, kterými jsou

 

   1.  nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých   druzích  pozemků,  které  byly  vydaným  územním  rozhodnutím  určeny k   zastavění;^10)  je-li  zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná   zastavěnost  pozemku,  je  stavebním  pozemkem  pouze část odpovídající   přípustnému limitu určenému k zastavění,

 

   2.  pozemky  evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné   plochy  a  nádvoří,  v  druhu  pozemku ostatní plochy - staveniště nebo   ostatní  plochy,  které jsou již zastavěny, a v druhu pozemku zahrady a   ostatní  plochy,  které  tvoří  jednotný  funkční  celek  se  stavbou a   pozemkem  evidovaným  v  katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná   plocha  a  nádvoří  za  účelem  jejich  společného  využití  a  jsou ve   vlastnictví stejného subjektu,

 

   3.  plochy  pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný   stav v katastru nemovitostí,

 

   b)  zemědělské pozemky evidované v katastru nemovitostí jako orná půda,   chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina,

 

   c)  lesní  pozemky,  kterými  jsou  lesní  pozemky evidované v katastru   nemovitostí a zalesněné nelesní pozemky,

 

   d)  pozemky  evidované v katastru nemovitostí jako vodní nádrže a vodní   toky,

 

   e)  jiné  pozemky,  kterými  jsou  například  hospodářsky  nevyužitelné

   pozemky a neplodná půda, jako je roklina, mez s kamením, ochranná hráz,   močál, bažina.

 

   (2)  Stavebním  pozemkem  pro  účely  oceňování  není pozemek, který je   zastavěný   jen   podzemním   nebo   nadzemním  vedením  včetně  jejich   příslušenství,  podzemními  stavbami,  které  nedosahují úrovně terénu,   podzemními   částmi   a  příslušenstvím  staveb  pro  dopravu  a  vodní   hospodářství  netvořícími  součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem   pro  účely  oceňování  není též pozemek zastavěný stavbami bez základů,   studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod.

 

   (3)  Pro  účely  oceňování  se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v   katastru  nemovitostí.^5) Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru   nemovitostí  a  skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného   stavu.

 

§ 10

 

Oceňování stavebního pozemku

 

   (1)  Stavební  pozemek  se oceňuje násobkem výměry pozemku a ceny za m2   uvedené  v  cenové  mapě,  kterou vydala obec. Není-li stavební pozemek   oceněn  v cenové mapě, ocení se násobkem výměry pozemku a základní ceny   za  m2  upravené  o  vliv  polohy  a  další  vlivy  působící zejména na   využitelnost pozemků pro stavbu, popřípadě ceny zjištěné jiným způsobem   oceňování podle § 2, které stanoví vyhláška.

 

 

   (2)  Cenová  mapa  stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních   pozemků  na  území  obce  nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v   měřítku  podrobnějším  s  vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové   mapě   se   ocení  skutečně  sjednanými  cenami  obsaženými  v  kupních   smlouvách.

 

   (3)  Nejsou-li  při  zpracování  cenové  mapy  sjednané ceny stavebních   pozemků  podle  odstavce  2  v  dané  obci k dispozici nebo nelze-li je   použít,  protože  již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných   pozemků  ke  dni  vypracování  cenové  mapy,  zjistí se ceny na základě   porovnání  se  sjednanými  cenami  obdobných pozemků v dané obci nebo v   jiných  srovnatelných  obcích spadajících do stejné skupiny podle počtu   obyvatel;  skupiny  obcí  stanoví vyhláška. Při porovnání se vychází ze   shodného  účelu  užití,  z  obdobné  polohy v obci a ze shodné stavební   vybavenosti  pozemku. Údaje o postupu a porovnání obce uvedou v textové   části   cenové   mapy,  která  popřípadě  obsahuje  další  vysvětlivky.   Podrobnější metodiku zpracování cenových podkladů pro cenovou mapu může   stanovit vyhláška.

 

   (4)  Jestliže  nelze  cenu  stavebního pozemku zjistit podle odstavce 2   nebo  3,  do  cenové mapy se cena takového pozemku neuvede a pozemek se   oceňuje podle odstavce 1 druhé věty.

 

   (5) Návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obec   před  jejím  vydáním  Ministerstvu  financí  k  vyjádření.  Obec  zašle   vyhlášku  současně s jejím vyhlášením Ministerstvu financí k uveřejnění   v Cenovém věstníku.

 

   (6)  Koncem každého kalendářního roku se obecně závaznou vyhláškou obce   doplňují  cenové  mapy  o  nové  ceny  stavebních  pozemků. Změní-li se   sjednaná  cena,  účel užití nebo stavební vybavenost pozemku, zjistí se   nová cena pozemku způsobem podle odstavce 2 nebo 3. Přitom platí postup   podle odstavce 5.

 

   (7)  Obec  umožní  nahlédnout  bezplatně  do cenové mapy pozemků vedené   touto obcí každému, kdo o to požádá.

 

§ 11

 

Oceňování zemědělského pozemku

 

   (1)  Zemědělský  pozemek se oceňuje cenou stanovenou výnosovým způsobem   podle bonitovaných půdně ekologických jednotek.

 

   (2) Základní ceny zemědělských pozemků a jejich úpravu vyjadřující vliv   polohy  a  další  vlivy  působící  zejména  na využitelnost pozemků pro   zemědělskou  výrobu,  jako  jsou  přírodní  nebo  technické  překážky a   vyhlášení zvláště chráněných území,^11) stanoví vyhláška.

 

§ 12

 

Oceňování lesního pozemku

 

   (1)  Lesní  pozemek^12)  se  oceňuje  výnosovým a porovnávacím způsobem   podle plošně převládajících souborů lesních typů.

 

   (2) Základní ceny lesních pozemků a jejich úpravu vyjadřující kategorii   lesů^13) a další vlivy působící na využitelnost lesních pozemků stanoví   vyhláška.

 

§ 13

 

Oceňování pozemků vodních nádrží, vodních toků a jiných pozemků

 

   Pozemky  vodních  nádrží, vodních toků a jiné pozemky se oceňují cenami   stanovenými vyhláškou.

 

Díl třetí

 

Trvalé porosty

 

§ 14

 

   Členění trvalých porostů

 

   Pro účely oceňování se trvalé porosty člení na

 

   a) lesní porosty,^14)

 

   b) ovocné dřeviny,

 

   c) vinnou a chmelovou révu,

 

   d) okrasné rostliny.

 

§ 15

 

Oceňování lesního porostu

 

   (1) Lesní porost se oceňuje nákladovým a výnosovým způsobem. Vychází se   ze  skupin  lesních  dřevin  podle  jejich zastoupení v lesním porostu,   věku, bonitních stupňů, obmýtí a zakmenění.

 

   (2)  Postup  zjištění  základních  cen  lesních porostů a jejich úpravu   vyjadřující  kategorii  lesa,  hospodářský  tvar lesa, stupeň poškození   porostu,  sortimentaci  porostu a další vlivy, které působí na produkci   dřeva, stanoví vyhláška.

 

   (3)  Při  oceňování  se  vychází  z údajů o lesním porostu obsažených v   závazném  podkladu  zpracovaném  podle zvláštního předpisu.^15) Není-li   tento   podklad   zpracován  nebo  údaje  v  něm  uvedené  neodpovídají   skutečnosti, zjistí se potřebné údaje podle skutečnosti.

 

 

§ 16

 

Oceňování ovocných dřevin, vinné a chmelové révy a okrasných rostlin

 

   (1) Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva se oceňují výnosovým způsobem   podle druhu dřevin, jejich věku, pěstebního tvaru nebo způsobu založení   jejich porostu. Ceny vinné a chmelové révy obsahují ceny zařízení vinic   a chmelnic.

 

   (2) Okrasné rostliny se oceňují nákladovým způsobem.

 

   (3)  Základní  ceny  podle  odstavců  1 a 2 a jejich úpravu vyjadřující   zejména  zdravotní  stav  porostů, stupeň poškození, jejich ekonomickou   životnost a ceny zařízení vinic a chmelnic stanoví vyhláška.

 

HLAVA TŘETÍ

 

MAJETKOVÁ PRÁVA

 

§ 17

 

   Oceňování  majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na   označení  a  výrobně  technických  poznatků, některých majetkových práv   souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze

 

   (1) Majetková práva, která jsou obsahem průmyslových práv^16) a práv na   označení^17)  nebo  vyplývající  z  jejich užití, a výrobně technické a   obchodní  poznatky (know-how), majetková práva, která jsou obsahem práv   souvisejících  s  právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a   majetková   práva  pořizovatele  databáze,^17a)  se  oceňují  výnosovým   způsobem,  a  to  jako  součet diskontovaných budoucích ročních čistých   výnosů  vyplývajících  z  užívání  těchto  práv ode dne ocenění. Způsob   diskontování stanoví vyhláška.

 

   (2) Roční čistý výnos užívání se zjistí

 

   a) ze smluv o užívání práva (například licenční smlouva) platných v den   ocenění,

 

   b)  podle  skutečnosti za poslední kalendářní rok užívání v období pěti   let  předcházejících  roku  ocenění, nelze-li jej zjistit podle písmene

   a).

 

   (3) Počet let užívání

 

   a)  se  zjistí ze smluv, nejvýše však ve výši podle písmene b), c) nebo   d)

 

   b)  činí pět let u průmyslových práv a výrobně technických a obchodních   poznatků  a  deset  let  u práv na označení v případě, že nelze zjistit   počet let podle písmene a),

 

   c)  činí  u  příslušných  práv  souvisejících s právem autorským takový   počet  let,  který  zbývá  do  ukončení padesátileté doby trvání těchto   práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a   d)  činí  u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do   ukončení  patnáctileté  doby  trvání  těchto  práv, v případě, že nelze   zjistit počet let podle písmene a).

 

   (4)  Nelze-li  právo  z různých důvodů, včetně toho, že nebylo užíváno,   ocenit  podle odstavců 1 až 3 nebo je-li cena zjištěná podle odstavců 1   až  3  nepřiměřeně  vyšší  nebo  nižší než cena obvyklá, ocení se právo   cenou obvyklou.

 

   (5) Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců jakožto   práva nepřevoditelná se neoceňují.

 

§ 18

 

Oceňování práv odpovídajících věcným břemenům

 

   (1)   Právo  odpovídající  věcnému  břemenu^18)  se  oceňuje  výnosovým   způsobem na základě ročního užitku ve výši obvyklé ceny.

 

   (2)  Ocenění  podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční   užitek  ze  smlouvy,  z  výsledků  řízení  o dědictví nebo z rozhodnutí   příslušného orgánu, pokud při vzniku věcného břemene byl roční užitek z   tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než cena   obvyklá.

 

   (3)  Roční  užitek  podle  odstavců  1 a 2 se násobí počtem let užívání   práva, nejvýše však pěti.

 

   (4)  Patří-li  právo  určité  osobě  na  dobu jejího života, oceňuje se   desetinásobkem ročního užitku.

 

   (5)  Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo   jednotně částkou 10 000 Kč.

 

   (6)   Právo   zřízené   jinak   než   věcným  břemenem,  obdobné  právu   odpovídajícímu věcnému břemenu, se oceňuje podle odstavců 1 až 5.

 

HLAVA ČTVRTÁ

 

CENNÉ PAPÍRY

 

§ 19

 

   Oceňování kótovaných cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu

 

   (1) Kótované cenné papíry^19)

 

   a)  tuzemské nebo zahraniční, obchodované na tuzemském regulovaném trhu   nebo  současně  na tuzemském i zahraničním regulovaném trhu, se oceňují   kurzem  vyhlášeným  na tuzemské burze^21) v den ocenění. Pokud nebylo v   den  ocenění  cenným  papírem  na  tuzemské burze obchodováno, ocení se   posledním  kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v období předcházejících   30  dnů  přede  dnem  ocenění,  pokud  byl  v  tomto  dni  cenný  papír   obchodován.  Nebyl-li cenný papír obchodován na tuzemské burze v těchto   posledních  30 dnech, ocení se nejnižším dosaženým kurzem vyhlášeným ve   stejném  období u ostatních organizátorů tuzemského mimoburzovního trhu   cenných papírů,

 

   b)  tuzemské a zahraniční, obchodované pouze na zahraničním regulovaném   trhu,  se  ocení  kurzem  vyhlášeným na regulovaném trhu ve státě sídla   emitenta  ke  dni  ocenění,  a  není-li k dispozici, ocení se posledním   kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v tomto státě v období uvedeném v   písmenu  a). Pokud se cenným papírem neobchoduje na regulovaném trhu ve   státě   sídla   emitenta,  ocení  se  posledním  kurzem  vyhlášeným  na   regulovaném  trhu  v  období uvedeném v písmenu a) ve státě, v němž byl   cenný  papír  přijat  k  obchodování  na regulovaném trhu. Pokud byl ve   stejný  den vyhlášen kurz na regulovaném trhu ve více státech, ocení se   nejnižším  vyhlášeným  kurzem.  Při postupu podle druhé a třetí věty se   přednostně  uplatní  kurz  vyhlášený na burzách cenných papírů určených   opatřením  Ministerstva financí po dohodě s Českou národní bankou. Kurz   cenného  papíru  v  zahraniční  měně se přepočte kurzem devizového trhu   České  národní  banky  platným  ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které   nejsou  uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz   amerického  dolaru  k této měně vyhlášený ústřední bankou státu s touto   měnou.

 

   (2)  Nebyl-li  kurz  cenného  papíru  uvedeného v odstavci 1 vyhlášen v   období  30  dnů přede dnem ocenění na žádném trhu, ocení se cenný papír   jako neobchodovaný na regulovaném trhu podle § 20.

 

§ 20

 

   Oceňování kótovaných cenných papírů neobchodovaných na regulovaném trhu   a nekótovaných cenných papírů

 

   (1)   Kótované   cenné  papíry  neobchodované  na  regulovaném  trhu  a   nekótované cenné papíry se oceňují takto:

 

   a)  akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů podílem, v jehož   čitateli   je   vlastní   jmění  akciové  společnosti  nebo  uzavřeného   podílového fondu podle účetní závěrky za předchozí účetní období, pokud   není  prokázána  jiná  hodnota  vlastního jmění, a ve jmenovateli počet   vydaných  akcií  nebo  podílových  listů  převedený  na  shodnou emisní   hodnotu,

 

   b) dluhopisy s připojeným kupónem určujícím výnos nebo způsob stanovení   výnosu jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroků, na něž má majitel ke dni   ocenění  právo,  popř. s přihlédnutím k jiným očekávaným výnosům, pokud   je  lze  ocenit,  neodůvodňují-li  zvláštní  okolnosti  cenu vyšší nebo   nižší,

 

   c)   dluhopisy,  u  nichž  je  úrokový  výnos  stanoven  rozdílem  mezi   jmenovitou  hodnotou  a  emisním kurzem, jmenovitou hodnotou sníženou o   poměrnou  část  rozdílu  mezi  průměrným  emisním  kurzem  a jmenovitou   hodnotou  do  doby  splatnosti, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu   vyšší  nebo nižší. Poměrná část podle předchozí věty se určí jako podíl   počtu  dní  ode  dne ocenění do dne splatnosti dluhopisu a celkové doby   splatnosti dluhopisu určené ve dnech,

 

   d)  směnky  jmenovitou  hodnotou,  na  kterou  jsou  vystaveny,  směnky   opatřené  úrokovou  doložkou jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroku, na   nějž  vzniklo  majiteli  směnky  právo  ke dni ocenění, neodůvodňují-li   zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší,

 

   e)  podílové  listy otevřených podílových fondů částkou, kterou zaplatí   emitent  za  vrácený  podílový list v den ocenění, odpovídající hodnotě   podílu  podílového listu na vlastním jmění v podílovém fondu sníženém o   závazky  podílového  fondu. Hodnota podílového listu může být snížena o   srážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu uplatňovanou při   vrácení  podílového  listu.  Pokud  emitent  v  den  ocenění neproplácí   vrácení  podílového listu, ocení se podílový list poslední cenou, která   jím byla proplacena při vrácení takového podílového listu,

 

   f) zatímní listy částkou odpovídající hodnotě splaceného vkladu, včetně   emisního ážia ke dni ocenění,

 

   g)  cenné  papíry  vyjadřující právo na vydání zboží cenou tohoto zboží   zjištěnou podle tohoto zákona,

 

   h) ostatní cenné papíry cenou obvyklou.

 

   (2) Úroky a dividendy se do cen cenných papírů zahrnují snížené o daň z   příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

 

   (3)  Cenné papíry, které jsou předmětem sběratelského zájmu, se oceňují   cenou obvyklou.

 

 

 

HLAVA PÁTÁ

 

OSTATNÍ MAJETEK

 

§ 21

 

Oceňování platebních prostředků a platebních karet, cenin a vkladů

 

   (1) Platný platební prostředek a cenina se oceňují jmenovitou hodnotou,   na kterou znějí, pokud nejde o cenné papíry oceňované podle § 20.

 

   (2)  Vklady  u  bank se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, s   připočtením  úroků  ke dni ocenění. Úroky se do ceny zahrnují snížené o   daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

 

   (3)  Peněžní  prostředky  v  cizí  měně  se přepočítají na české koruny   kurzem  devizového trhu České národní banky platným ke dni ocenění. Pro   přepočet  měn,  které  nejsou  uvedeny v kurzovním lístku České národní   banky,  se  použije  kurz střed amerického dolaru k této měně vyhlášený   ústřední bankou státu s touto měnou.

 

   (4)  Platební  karta  se  oceňuje  jmenovitou  hodnotou, na kterou zní,   sníženou o vyčerpanou částku ke dni ocenění.

 

§ 22

 

   Oceňování  pohledávek  a  závazků,  nároků  ze  životního  pojištění  a   penzijního připojištění se státním příspěvkem

 

   (1) Peněžitá pohledávka a peněžitý závazek (dluh) se oceňují jmenovitou   hodnotou,  neodůvodňují-li  zvláštní  okolnosti,  vyplývající zejména    rozhodnutí  soudu,  cenu vyšší nebo nižší. Ostatní pohledávky a závazky   se  oceňují  způsoby  uvedenými  v  tomto  zákoně  podle druhu předmětu   pohledávky a závazku.

 

   (2)  Nároky  ze  životního  pojištění (kromě penzijního připojištění se   státním  příspěvkem)  se  oceňují  částkou, která by byla vyplacena při   plnění podle pojistné smlouvy ke dni ocenění.

 

   (3)  Nároky  z penzijního připojištění se státním příspěvkem se oceňují   částkou,  která  by byla vyplacena při poskytnutí dávky podle smlouvy o   tomto připojištění ke dni ocenění.

 

§ 23

 

Oceňování podílů v obchodních společnostech a účastí v družstvech

 

   (1) Podíl v obchodní společnosti a účast v družstvu se ocení podílem na   čistém  obchodním  jmění  v  účetní  hodnotě  podle  jeho  stavu ke dni   ocenění.

 

   (2)  Vypořádací  podíl  ve  výši  podle  stanov, zakladatelské listiny,   společenské  smlouvy nebo obchodního zákoníku či občanského zákoníku se   oceňuje  jako  podíl  na čistém obchodním jmění na základě roční účetní   závěrky  za  období,  v  němž  účast  nebo  členství zanikly, popřípadě   konsolidované  účetní  závěrky,  pokud  stanovy  družstva neurčují jiný   postup. Při oceňování vypořádacího podílu v družstvech se nepřihlíží ke   jmění,  jež je v nedělitelném fondu, a jestliže to vyplývá ze stanov, i   v  jiných  zajišťovacích  fondech, a dále k vkladům členů s kratším než   ročním členstvím.

 

HLAVA ŠESTÁ

 

PODNIK

 

§ 24

 

Oceňování podniku

 

   (1)  Podnik  nebo  jeho část (dále jen "podnik") se oceňuje součtem cen   jednotlivých  druhů  majetků  zjištěných podle tohoto zákona sníženým o   ceny závazků.

 

   (2)  Stanoví-li  tak  vyhláška,  oceňuje  se podnik výnosovým způsobem,   popřípadě jeho kombinací s oceněním podle odstavce 1.

 

   (3)   Ocenění   podniku   výnosovým  způsobem  se  zjistí  jako  součet   diskontovaných   budoucích   čistých  ročních  výnosů  podniku.  Způsob   zjištění těchto výnosů a diskontování stanoví vyhláška.

 

   (4)  Jestliže  je  při  prodeji  podniku  sjednaná  cena vyšší než cena   zjištěná  podle  odstavce  1  nebo  2, ocení se podnik cenou sjednanou.   Rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou zjištěnou se považuje za cenu dobré   pověsti podniku.

 

ČÁST DRUHÁ

 

ZMĚNA ZÁKONA Č. 526/1990 SB., O CENÁCH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB.

 

§ 25

 

   Zákon  č.  526/1990 Sb. , o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., se   mění takto:

 

   § 1 odst. 2 včetně poznámky č.1) zní:

 

   "(2) Cena je peněžní částka

 

   a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo

 

   b) zjištěná podle zvláštního předpisu^1) k jiným účelům než k prodeji.

 

   1)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o  oceňování majetku a o změně některých

   zákonů (zákon o oceňování majetku).".

 

ČÁST TŘETÍ

 

ZMĚNA  ZÁKONA  ČESKÉ  NÁRODNÍ RADY Č. 265/1991 SB., O PŮSOBNOSTI ORGÁNŮ

ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI CEN, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB.

 

§ 26

 

   Zákon  České  národní  rady  č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České   republiky  v  oblasti  cen,  ve  znění  zákona č. 135/1994 Sb., se mění   takto:

 

   1. V § 2 odst. 2 se písmeno b) vypouští, označení písmenem a) se ruší a   na jeho konci se čárka nahrazuje tečkou.

 

   2. V § 4a odst. 1 se písmeno d) vypouští a na konci písmene c) se čárka   nahrazuje tečkou.

 

ČÁST ČTVRTÁ

 

zrušena

 

§ 27

 

zrušen

 

ČÁST PÁTÁ

 

ZMĚNA   ZÁKONA  Č.  549/1991  SB.,  O  SOUDNÍCH  POPLATCÍCH,  VE  ZNĚNÍ

POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

 

§ 28

 

   Zákon  České  národní  rady  č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve   znění  zákona  České  národní  rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994   Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995   Sb., se mění takto:

 

   1.  V  §  6 odst. 1 první větě se slova "zvláštních předpisů" nahrazují   slovy "zvláštního předpisu" a druhá věta se vypouští.

 

   2. Poznámka č. 2) zní:

 

   "2)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých   zákonů (zákon o oceňování majetku).".

 

ČÁST ŠESTÁ

 

ZMĚNA  ZÁKONA  ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 357/1992 SB., O DANI DĚDICKÉ, DANI

DAROVACÍ A DANI Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

 

§ 29

 

   Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací   a  dani  z  převodu  nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č.   18/1993  Sb.,  zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č.   72/1994  Sb.,  zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č.   248/1995 Sb. a zákona č. 96/1996 Sb., se mění takto:

 

   1. § 4 odst. 3 včetně poznámky č.1) zní:

 

   "(3)   Cenou  podle  odstavce  1  je  cena  zjištěná  podle  zvláštního   předpisu^1) platná ke dni smrti zůstavitele.

 

   1)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o  oceňování majetku a o změně některých   zákonů (zákon o oceňování majetku).".

 

   2. § 7 odst. 2 zní:

 

   "(2)   Cenou  podle  odstavce  1  je  cena  zjištěná  podle  zvláštního   předpisu^1)  ke dni nabytí majetku. Je-li předmětem daně jiný majetkový   prospěch,  jehož  obsahem  je opětující se plnění na dobu neurčitou, na   dobu  života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek   ceny ročního plnění.

 

   3. § 16 zní:

 

 

 

 

§ 16

 

Věcná břemena, opětující se plnění

 

   Je-li  předmětem  daně nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo   opětujícího  se plnění zřízeného jinak než věcným břemenem, je základem   daně jeho cena zjištěná podle zvláštního předpisu.^1)".

 

ČÁST SEDMÁ

 

ZMĚNA   ZÁKONA   ČESKÉ  NÁRODNÍ  RADY  Č.  368/1992  SB.,  O  SPRÁVNÍCH

POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

 

§ 30

 

   Zákon  České  národní  rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve   znění  zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb   zákona  č.  85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb.,   zákona  č.  118/1995  Sb.,  zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 301/1995   Sb., se mění takto:

 

   1. V § 5 odst. 1 se vypouští druhá věta.

 

   2. Poznámka č. 2) zní:

 

   "2)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých   zákonů (zákon o oceňování majetku).".

 

ČÁST OSMÁ

 

ZMĚNA  ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE

ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

 

§ 31

 

   Zákon  České  národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění   zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona   č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona   č.  42/1994  Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona   č.  259/1994  Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona   č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona   č. 316/1996 Sb. a zákona č. 18/1997 Sb., se mění takto:

 

   1. § 3 odst. 3 včetně poznámky č.1a) zní:

 

   "(3)  Nepeněžní  příjem se oceňuje podle zvláštního předpisu,^1a) pokud   tento zákon nestanoví jinak.

 

   1a)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých   zákonů (zákon o oceňování majetku).".

 

   2.  V  §  10  odst. 5 se slova "její ceny obvyklé v místě a době jejího   nabytí" nahrazují slovy "ceny podle zvláštního předpisu ^1a)".

 

   3. V § 23 odst. 6 první věta zní:

 

   "Za  příjmy  se  považuje  jak  peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění   oceněné  podle  zvláštního  předpisu,^1a)  pokud  tento zákon nestanoví   jinak;  přitom  se  příjmy  získané  směnou  posuzují  pro účely zákona   obdobně jako příjmy získané prodejem.".

 

   4.  V  § 29 odst. 1 písm. d) se slova "zvláštních předpisů nebo soudním   znalcem"  nahrazují  slovy  "zvláštního  předpisu ^1a)" a vypouštějí se   slova " , pokud tuto cenu nelze zjistit podle zvláštních předpisů".

 

ČÁST DEVÁTÁ

 

zrušena

 

§ 32

 

zrušen

 

ČÁST DESÁTÁ

 

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

§ 33

 

   (1)  Ministerstvo  financí  vydá vyhlášku k provedení § 3 až 8, § 10 až   13, § 15 až 17 a § 24 a k ocenění některých věcí movitých a služeb.

 

   (2) Obce mohou v rozsahu a za podmínek uvedených v § 10 stanovit obecně   závaznou vyhláškou ceny stavebních pozemků v cenových mapách. Pro tento   účel  prodávající  při prodeji stavebního pozemku zašle obci, na jejímž   území  pozemek  leží,  a  to  jen v případech a za podmínek stanovených   obecně závaznou vyhláškou obce, informaci o jeho sjednané ceně za m2, o   parcelním čísle a názvu katastrálního území.

 

   (3)  Finanční  úřady  shromažďují  v  daňových spisech obsažené údaje o   cenách  zjištěných  při  oceňování nemovitostí a o cenách sjednaných za   tyto  nemovitosti  v  případě  jejich prodeje. Finanční úřady předávají   údaje Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu.

 

§ 34

 

   Ustanovení  tohoto  zákona se použijí pro případ vyvlastnění, jen pokud   mezinárodní  smlouvy  o  ochraně  investic,  kterými je Česká republika   vázána, nestanoví jinak.

 

§ 35

 

   Pokud  je  předmětem  daně  dědické,  daně  darovací  a  daně z převodu   nemovitostí  skutečnost,  která  nastala  před účinností tohoto zákona,   postupuje  se  podle  předpisů  účinných v době, kdy k této skutečnosti   došlo.

 

§ 36

 

Účinnost zákona

 

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.

 

Zeman v. r.

 

Havel v. r.

 

Klaus v. r.

 

   1)§  18  odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a   investičních fondech.

 

   §  5 odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění   zákona č. 242/1994 Sb.

 

   §  33  zákona  č.  42/1994  Sb.,  o  penzijním  připojištění se státním   příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

 

   §  2  odst. 1 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 122/1984   Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.

 

 §  3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 612/1992 Sb., o odměnách   notářů a správců dědictví.

 

   § 2, 4 až 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 81/1996 Sb., o způsobu   výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa.

 

   2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.

 

   3)  Např.  §  24  až  26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení   vlády  ČR  č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad   za  živý  a  mrtvý  inventář  a  zásoby,  ve znění nařízení vlády ČR č.   57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č.   315/1993  Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992   Sb.,  o  daních  z  příjmů,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  vyhláška   Ministerstva  financí č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů   v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.

 

   4)  Zákon  č.  92/1991  Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné   osoby, ve znění pozdějších předpisů.

 

   §  11 a 28a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě   a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

 

   5)  Zákon  č.  265/1992  Sb.,  o  zápisech vlastnických a jiných práv k   nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

 

   §  3  odst.  3  vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č.   190/1996  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon  č. 265/1992 Sb., o zápisech   vlastnických  a  jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č.   210/1993  Sb.  a  zákona  č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č.   344/1992  Sb.,  o  katastru  nemovitostí  České  republiky (katastrální   zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

 

   6)  §  85  a 104 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním   řádu (stavební zákon).

 

   7) Např. § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé   spoluvlastnické  vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a   nebytovým  prostorům  a  doplňují  některé  zákony (zákon o vlastnictví   bytů).

 

   8) § 121 odst. 2 občanského zákoníku.

 

   9) § 2 písm. e) a § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb.

 

   10) § 32 zákona č. 50/1976 Sb.

 

   11)  §  18  a  19  zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). § 14   zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

 

   12)  Příloha  č.  1  kód  10  vyhlášky  Českého  úřadu  zeměměřického a   katastrálního č. 190/1996 Sb.

 

   §  1  vyhlášky  Ministerstva  zemědělství  č.  84/1996  Sb.,  o  lesním

   hospodářském plánování.

 

   13)  §  6  až  10 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění   některých zákonů (lesní zákon).

 

   14) § 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb.

 

   15) § 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb.

 

   16) Např. zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin   a  plemenům  zvířat,  ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 527/1990   Sb.,  o  vynálezech  a průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve   znění zákona č. 519/1991 Sb., vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č.   331/1991  Sb.,  o  osvědčeních  na  nové  způsoby prevence, diagnostiky   chorob  a  léčení  lidí,  zákon  č.  529/1991 Sb., o ochraně topografií   polovodičových výrobků, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.

 

   17)  Např.  zákon  č.  159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků,   zákon  č.  137/1995  Sb.,  o  ochranných  známkách, práva vyplývající z   obchodního jména podle § 8 a následujících obchodního zákoníku.

 

   17a)  Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících   s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

 

   18) § 151n až 151p občanského zákoníku.

 

   19) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

 

   21) Burza cenných papírů, a. s., Praha.