Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009

ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009

ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 156 a čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [1],

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropské hospodářství čelí prudkému poklesu způsobenému finanční krizí. Na řešení této vážné a bezprecedentní hospodářské situace je třeba okamžitě vynaložit mimořádné úsilí. K obnovení důvěry mezi aktéry na trhu je nutno neprodleně dokončit přípravu opatření, která budou mít dopad na hospodářství.

(2) Současně je zřejmé, že z dlouhodobého pohledu záleží síla a udržitelnost evropského hospodářství na tom, aby došlo k jeho změně, tak aby mohlo čelit požadavkům na zabezpečení dodávek energie a na potřebu snížit emise skleníkových plynů. K tomuto závěru přispívají i sílící obavy o zajištění spolehlivých dodávek plynu.

(3) Na základě těchto obav schválila Evropská rada ve dnech 11. a 12. prosince 2008 ve svých závěrech Plán evropské hospodářské obnovy (dále jen "plán obnovy"), předložený Komisí dne 26. listopadu 2008, který stanoví, jakým způsobem mohou členské státy a Evropská unie koordinovat své politiky a poskytnout evropskému hospodářství nový stimul zaměřený na dlouhodobé cíle Společenství.

(4) Důležitou součástí plánu obnovy je návrh na zvýšení výdajů Společenství ve vymezených strategických odvětvích s cílem zaměřit se na řešení problému nedostatečné důvěry investorů a na pomoc při hledání cesty pro silnější ekonomiku do budoucna. Evropská rada požádala Komisi o předložení seznamu konkrétních projektů zohledňujícího odpovídající zeměpisnou rovnováhu, aby mohly být posíleny zejména investice do rozvoje projektů zaměřených na infrastrukturu.

(5) Aby byl plán obnovy účinný, je velmi důležité financovat opatření, která se urychleně zaměří na řešení jak hospodářské krize, tak naléhavých energetických potřeb Společenství. V žádném případě by však zvláštní program zavedený tímto nařízením neměl zakládat precedens, pokud jde o míru budoucího spolufinancování v oblasti investic do infrastruktury.

(6) Aby byl dopad hmatatelný a významný, měla by se tato opatření zaměřit na několik konkrétních odvětví, v nichž by dané opatření zřetelně přispělo k cílům zabezpečení dodávek energie a ke snížení emisí skleníkových plynů; v nichž existují velké a propracované projekty, které jsou schopny účinně a efektivně využít značné částky finanční pomoci a podnítit významné investice z jiných zdrojů, včetně Evropské investiční banky; a v nichž by opatření na evropské úrovni mohlo představovat přidanou hodnotu. Tato kritéria splňují odvětví plynárenských a elektrizačních infrastruktur, větrné energie na moři a zachycování a ukládání uhlíku. Volba těchto odvětví je odrazem zvláštních okolností souvisejících s plánem obnovy a neměl by se jejím prostřednictvím zpochybňovat prioritní význam přikládaný energetické účinnosti a podpoře energie z obnovitelných zdrojů, jimiž se plán obnovy zabýval.

(7) Nebude-li možné přidělit všechny finanční prostředky do konce roku 2010, Komise oznámila, že má v úmyslu ve zprávě za rok 2010 týkající se provádění tohoto nařízení případně navrhnout opatření umožňující financování projektů, které budou v souladu s plánem obnovy, jako jsou projekty v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.

(8) Pokud jde o plynárenské a elektrizační infrastruktury, objevila se v průběhu posledních let řada úkolů. Nedávné krize v dodávkách plynu (v zimě roku 2006 a 2009) a zvyšování ceny ropy do poloviny roku 2008 ukázaly, jak moc je Evropa zranitelná. Vlastních zdrojů energie – plynu a ropy – ubývá v takové míře, že je Evropa ve svých dodávkách energie stále více závislá na dovozu. V této souvislosti bude hrát zásadní úlohu energetická infrastruktura.

(9) Uskutečňování projektů zaměřených na energetickou infrastrukturu však ovlivňuje současná hospodářská a finanční krize. Při provádění některých důležitých projektů – včetně projektů v zájmu Společenství – může vzhledem k nedostatečnému financování dojít ke značnému zpoždění. Je proto potřeba naléhavě přijmout opatření na podporu investic do energetické infrastruktury. Vzhledem k tomu, že plánování a uskutečňování takovýchto projektů vyžaduje nemálo času, je třeba, aby Společenství neprodleně investovalo do této infrastruktury, aby mohly být vypracovány zejména projekty, které jsou zvláště důležité pro zabezpečování dodávek energie ve Společenství. To bude rozhodující při zabezpečování dodávek energie ve Společenství za konkurenceschopné ceny, až dojde k oživení ekonomiky a vzroste celosvětová poptávka po energii.

(10) Mezi projekty zaměřenými na energetickou infrastrukturu je třeba vybrat projekty, které jsou důležité pro fungování vnitřního trhu s energií a pro zabezpečení dodávek energie a které rovněž přispívají k oživení ekonomiky.

(11) Zejména pokud jde o zachycování a ukládání uhlíku a větrnou energii na moři, mělo by toto nařízení vycházet z Evropského strategického plánu pro energetické technologie předloženého Komisí dne 22. listopadu 2007, který vyžadoval společný a strategický plán zaměřený na úsilí vynakládané na výzkum a inovace v oblasti energií odpovídající politickým cílům EU v této oblasti a obsahoval závazek vypracovat šest evropských průmyslových iniciativ. Evropská rada vyzvala dne 16. října 2008 ve svých závěrech Komisi, aby provádění Evropského strategického plánu pro energetické technologie výrazným způsobem urychlila. Tímto programem se zahajuje financování projektů zachycování a ukládání uhlíku a větrné energie na moři, aniž je přitom dotčeno šest průmyslových iniciativ zaměřených na demonstrační projekty v energetice, které navrhl Evropský strategický plán pro energetické technologie.

(12) Aby byl dopad tohoto nařízení na hospodářskou krizi okamžitý, je zásadní, aby v něm byly uvedeny projekty, které mohou získat okamžitou finanční pomoc, s tím, že musí splňovat kritéria na zajištění účinnosti a efektivnosti a limity dané finančním rámcem.

(13) Pokud jde o projekty plynárenských a elektrizačních infrastruktur, měl by být seznam sestaven podle toho, do jaké míry projekt přispívá k cílům zabezpečení a diverzifikace dodávek stanoveným v Druhém strategickém přezkumu energetické politiky přijatém Komisí dne 13. listopadu 2008, který schválil Evropský parlament usnesením ze dne 3. února 2009 a Rada ve svých závěrech ze dne 19. února 2009. Projekty by měly být vybírány podle toho, jak uskutečňují priority stanovené v uvedeném přezkumu, zda jsou dostatečně propracované a zda přispívají k zabezpečení a diverzifikaci zdrojů a dodávek energie; optimalizaci kapacity sítě a dotvoření vnitřního trhu s energií, zejména pokud jde o projekty týkající se přeshraničních úseků; rozvoji sítě s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost snížením izolace nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů Společenství; připojení obnovitelných zdrojů energie; bezpečnosti, spolehlivosti a interoperabilitě propojených sítí; a k solidaritě mezi členskými státy. Uskutečnění těchto projektů bude vyžadovat, aby se orgány na státní, regionální a místní úrovni zavázaly urychlit administrativní postupy a schvalování. U mnoha projektů nebude podpora ve stanoveném časovém rámci poskytnuta, pokud k tomuto urychlení nedojde.

(14) Pokud jde o větrnou energii na moři, měl by seznam obsahovat projekty, u nichž lze na základě informací od zúčastněných stran v rámci Evropské technologické platformy pro větrnou energii, a z průmyslových a jiných zdrojů zvážit, zda je možno je schválit a připravit k uskutečnění; zda jsou inovativní a zároveň vycházejí ze zavedených koncepcí; zda je možné je prostřednictvím finančního stimulu urychlit; zda mají přeshraniční význam; mající velký rozsah působnosti a schopné prokázat, jakým způsobem budou výsledky technického rozvoje efektivně šířeny s ohledem na cíle a struktury potvrzené v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie. Finanční pomoc by měla směřovat k těm projektům, které jsou schopny výrazně postoupit kupředu s vývojem projektu v letech 2009 a 2010.

(15) Pokud jde o zachycování a ukládání uhlíku, měl by být tento seznam sestaven široce na základě informací od zúčastněných stran v rámci Fóra pro fosilní paliva, Evropské technologické platformy pro elektrárny na fosilní paliva s nulovými emisemi a jiných zdrojů. Finanční pomoc by měla směřovat k těm projektům, které jsou schopny výrazně postoupit kupředu s vývojem projektu v letech 2009 a 2010. Připravenost by měla být posuzována podle toho, zda existuje propracovaná a proveditelná koncepce pro průmyslová zařízení, a to včetně jeho komponenty pro zachycování CO2, zda existuje propracovaná a proveditelná koncepce pro přepravu a ukládání CO2; a zda existuje jasný závazek místních orgánů, že projekt podpoří. Projekty by rovněž měly prokázat, že výsledky technického rozvoje budou rozšiřovány efektivně a jak urychlí dosažení cílů stanovených v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie.

(16) Mezi způsobilými návrhy bude třeba vybírat. Výběr by měl mimo jiné zajistit, že v každém členském státě bude podporován nejvýše jeden návrh zaměřený na zachycování a ukládání uhlíku, aby se zajistil průzkum celého spektra podmínek geologického ukládání a podpořil cíl, jímž je podnítit oživení ekonomiky v Evropě.

(17) Financování Společenství by nemělo nevhodně narušovat hospodářskou soutěž nebo fungování vnitřního trhu, a to zejména s ohledem na pravidla o přístupu třetích stran a možné výjimky z těchto pravidel. Veškeré další finanční prostředky, které doplní toto financování Společenství, by měly přihlédnout k pravidlům pro státní podpory. Bez ohledu na formu by měla být finanční pomoc Společenství poskytována v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [3] ("finanční nařízení"), a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [4], s výjimkou případů, kdy se toto nařízení od uvedených pravidel výslovně odchyluje.

(18) Vzhledem k tomu, že je třeba urgentně řešit hospodářskou krizi a naléhavé energetické potřeby Společenství, toto nařízení již obsahuje podrobná ustanovení o finančních podmínkách pro poskytnutí pomoci, včetně seznamu způsobilých projektů. Vzhledem k tomu, že je urgentní stimulace hospodářství nezbytná, měly by všechny právní závazky k realizaci rozpočtových závazků přijatých v letech 2009 a 2010 být navíc učiněny do konce roku 2010.

(19) Při provádění opatření financovaných na základě tohoto nařízení by měly být finanční zájmy Společenství chráněny použitím opatření k předcházení podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem, a to prostřednictvím účinných kontrol a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek, a v případě zjištění nesrovnalostí prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství [5], nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem [6] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) [7].

(20) Vzhledem k povaze témat obsažených v podprogramech by měly být Komisi při výběru návrhů způsobilých k financování a při určování výše finanční částek udělovaných v rámci jednotlivých podprogramů nápomocny různé výbory.

(21) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [8].

(22) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž pomoci hospodářskému oživení ve Společenství a splnit požadavky na zabezpečení dodávek energie a na snížení emisí skleníkových plynů prostřednictvím financování vymezených strategických odvětví, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být proto z důvodů rozsahu tohoto nařízení a charakteru vybraných odvětví a projektů lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(23) Vzhledem k bezodkladné potřebě řešit hospodářskou krizi a naléhavé energetické potřeby Společenství by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí finanční nástroj nazvaný Evropský program oživení energetiky (dále jen "EEPR") za účelem rozvoje projektů v oblasti energetiky ve Společenství, které přispějí poskytnutím finančního podnětu k hospodářskému oživení, k zabezpečení dodávek energie a ke snížení emisí skleníkových plynů.

Pro dosažení uvedených cílů zavádí toto nařízení podprogramy v těchto oblastech:

a) plynárenské a elektrizační infrastruktury;

b) větrné energie na moři a

c) zachycování a ukládání CO2.

Toto nařízení určuje, které projekty mají být v rámci jednotlivých podprogramů financovány, a uvádí kritéria pro stanovení a provádění opatření nezbytných pro uskutečnění těchto projektů.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a) "zachycováním a ukládáním CO2" se rozumí zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CO2) z průmyslových zařízení, jeho přeprava na úložiště a jeho vstřikování do vhodné podzemní geologické formace za účelem trvalého uložení;

b) "způsobilé náklady" mají stejný význam jako v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002;

c) "plynárenskými a elektrizačními infrastrukturami" se rozumí:

i) všechna vedení vysokého a velmi vysokého napětí, s výjimkou distribučních soustav a podmořských vedení, pokud se tato infrastruktura používá pro přenos či propojení mezi jednotlivými oblastmi nebo pro přenos či propojení mezinárodní,

ii) vysokotlaké plynovody, s výjimkou distribučních soustav,

iii) podzemní zásobníky napojené na vysokotlaké plynovody uvedené v bodě ii),

iv) zařízení na příjem, skladování a znovuzplynování zkapalněného zemního plynu (LNG) a

v) veškerá vybavení nebo zařízení nutná k řádnému fungování infrastruktury uvedené v bodech i), ii), iii) nebo iv), včetně systémů ochrany, sledování a kontroly a regulace;

d) "částí projektu" se rozumí jakákoli činnost, která je finančně, technicky a v čase nezávislá a přispívá k dokončení projektu;

e) "investiční fází" se rozumí fáze projektu, během níž dochází k výstavbě a jsou vynakládány kapitálové náklady;

f) "větrnou energií na moři" se rozumí elektrická energie vyráběná turbínami poháněnými větrem, které jsou instalovány v moři, ať v blízkosti pobřeží nebo dále od pobřeží;

g) "plánovací fází" se rozumí fáze projektu, která předchází investiční fázi, v níž se připravuje uskutečnění projektu, případně včetně posouzení proveditelnosti, přípravných a technických studií a získání licencí a povolení, a během níž vznikají kapitálové náklady.

Článek 3

Rozpočet

1. Finanční rámec provádění EEPR pro léta 2009 a 2010 je 3980000000 EUR rozdělený takto:

a) projekty zaměřené na plynárenské a elektrizační infrastruktury: 2365000000 EUR;

b) projekty zaměřené na větrnou energii na moři: 565000000 EUR;

c) projekty zaměřené na zachycování a ukládání uhlíku: 1050000000 EUR.

2. Jednotlivé právní závazky k realizaci rozpočtových závazků přijatých v letech 2009 a 2010 se učiní do 31. prosince 2010.

KAPITOLA II

PODPROGRAMY

ODDÍL 1

Projekty zaměřené na plynárenské a elektrizační infrastruktury:

Článek 4

Cíle

Společenství podpoří projekty zaměřené na plynárenské a elektrizační infrastruktury, které mají pro Společenství nejvyšší přidanou hodnotu a které přispívají k těmto cílům:

a) k zabezpečení a diverzifikaci zdrojů energie a jejich tras a dodávek;

b) k optimalizaci kapacity energetické sítě a dotvoření vnitřního trhu s energií, zejména pokud jde o projekty týkající se přeshraničních úseků;

c) k rozvoji sítě s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost snížením izolace znevýhodněných regionů a ostrovů Společenství;

d) k připojení a integraci obnovitelných zdrojů energie a

e) k bezpečnosti, spolehlivosti a interoperabilitě propojených energetických sítí, včetně umožnění vícesměrné přepravy plynu, je-li to nutné.

Článek 5

Priority

EEPR slouží k naléhavě potřebné úpravě a rozvoji energetických sítí, které jsou ve Společenství obzvláště důležité pro podporu fungování vnitřního trhu s energií, a zejména pro zvýšení kapacity propojení, zabezpečení a diverzifikaci dodávek a pro překonání environmentálních, technických a finančních překážek. Zvláštní podpora Společenství je nezbytná pro mnohem intenzivnější rozvoj energetických sítí a pro urychlení jejich budování, zejména v případech nedostatečné diverzifikace zásobovacích tras a zdrojů.

Článek 6

Poskytování finanční pomoci Společenství

1. Finanční pomoc Společenství v rámci EEPR (dále jen "pomoc EEPR") na projekty zaměřené na plynárenskou a elektrizační infrastrukturu se poskytuje na akce, jejichž prostřednictvím se uskuteční projekty uvedené v části A přílohy nebo jejich části, a které přispívají k cílům stanoveným v článku 4.

2. Komise vyzve k předložení návrhů na opatření uvedená v odstavci 1 a posoudí, zda tyto návrhy splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 7, kritéria pro výběr a kritéria pro poskytnutí finanční pomoci stanovená v článku 8.

3. Komise informuje příjemce jakékoli pomoci EEPR o jejím poskytnutí.

Článek 7

Způsobilost

1. Návrhy jsou způsobilé pro pomoc EEPR, pouze pokud uskutečňují projekty uvedené v části A přílohy a nepřekročí maximální výši pomoci EEPR stanovenou tamtéž a pokud splňují kritéria pro výběr a pro poskytnutí finanční pomoci podle článku 8.

2. Návrhy mohou předkládat:

a) jeden nebo několik členských států společně;

b) se souhlasem všech členských států, kterých se dotčený projekt bezprostředně týká,

i) jeden nebo několik veřejných či soukromých podniků či subjektů jednajících společně,

ii) jedna nebo několik mezinárodních organizací jednajících společně nebo

iii) jeden společný podnik.

3. Návrhy předložené fyzickými osobami nejsou způsobilé.

Článek 8

Kritéria pro výběr a poskytnutí finanční pomoci

1. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 6 odst. 2, použije Komise tato kritéria pro výběr:

a) kvalitu a technicky adekvátní přístup;

b) kvalitu finančního návrhu na celou investiční fázi opatření.

2. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 6 odst. 2, použije Komise tato kritéria pro poskytnutí finanční pomoci:

a) propracovanost, definovanou jako dosažení investiční fáze a vznik podstatných kapitálových výdajů do konce roku 2010;

b) do jaké míry zdržuje provádění opatření nedostatečný přístup k financím;

c) do jaké míry podnítí pomoc EEPR financování z veřejných a soukromých zdrojů;

d) socioekonomický dopad;

e) environmentální dopad;

f) jak projekt přispívá ke kontinuitě a interoperabilitě energetické sítě a k optimalizaci její kapacity;

g) jak projekt přispívá ke zlepšování kvality služeb, bezpečnosti a ochraně;

h) jak projekt přispívá k vytvoření správně fungujícího integrovaného trhu s energií.

Článek 9

Podmínky financování

1. Pomoc EEPR je příspěvkem na výdaje spojené s prováděním projektu a vynaložené příjemci či třetími stranami, které odpovídají za provedení projektu.

2. Pomoc EEPR nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.

Článek 10

Nástroje

1. Na základě výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 6 odst. 2 vybere Komise řídícím postupem podle čl. 26 odst. 2 návrhy na získání pomoci EEPR a určí výši poskytnuté pomoci EEPR. Komise upřesní podmínky a způsoby provádění těchto návrhů.

2. Pomoc EEPR se poskytne na základě rozhodnutí Komise.

Článek 11

Finanční odpovědnost členských států

1. Členské státy vykonávají v úzké spolupráci s Komisí technické sledování a finanční kontrolu projektů a potvrzují výši a soulad výdajů vynaložených v souvislosti s projekty nebo jejich částmi s tímto nařízením. Členské státy mohou požádat o účast Komise při kontrolách na místě.

2. Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 1, a zejména jí poskytnou popis systémů kontroly, řízení a sledování, které byly zavedeny pro zajištění úspěšného dokončení projektů.

ODDÍL 2

Projekty zaměřené na větrnou energii na moři

Článek 12

Poskytnutí pomoci EEPR

1. Pomoc EEPR na projekty zaměřené na větrnou energii na moři se poskytne na základě výzvy k předkládání návrhů omezených na akce, jejichž prostřednictvím se uskutečňují projekty uvedené v části B přílohy.

2. Komise vyzve k předložení návrhů na určení akcí uvedených v odstavci 1 a posoudí, zda tyto návrhy splňují kritéria způsobilosti podle článku 13 a kritéria pro výběr a kritéria pro poskytnutí finanční pomoci stanovená v článku 14.

3. Komise informuje příjemce jakékoli pomoci EEPR o jejím poskytnutí.

Článek 13

Způsobilost

1. Návrhy jsou způsobilé pro pomoc EEPR, pouze pokud uskutečňují projekty uvedené v části B přílohy, nepřekročí maximální výši pomoci EEPR stanovenou tamtéž a splňují kritéria pro výběr a pro poskytnutí finanční pomoci podle článku 14. Tyto projekty řídí obchodní podnik.

2. Návrhy mohou předkládat jeden nebo několik podniků jednajících společně.

3. Návrhy předložené fyzickými osobami nejsou způsobilé.

Článek 14

Kritéria pro výběr a poskytnutí finanční pomoci

1. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 12 odst. 1, použije Komise tato kritéria pro výběr:

a) kvalitu a technicky adekvátní přístup;

b) kvalitu finančního návrhu na celou investiční fázi projektu.

2. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 12 odst. 1, použije Komise tato kritéria pro poskytnutí finanční pomoci:

a) propracovanost, definovanou jako dosažení investiční fáze a vznik podstatných kapitálových výdajů do konce roku 2010;

b) do jaké míry je provádění opatření zdržováno nedostatečným přístupem k financím;

c) do jaké míry projekt vylepší nebo zvýší rozsah zařízení a infrastruktury, které jsou již ve výstavbě nebo v plánovací fázi;

d) do jaké míry projekt zahrne výstavbu ucelených zařízení a infrastruktury průmyslového rozsahu a do jaké míry se zabývá zejména:

i) vyvážením variability větrné energie prostřednictvím integračních systémů,

ii) existencí rozsáhlých zálohovacích systémů,

iii) řízením větrných elektráren v rámci větrného parku jako virtuálních elektráren (nad 1 GW),

iv) existencí turbín instalovaných dále od pobřeží nebo v hlubších vodách (20 až 50 m), než je běžný standard,

v) novými projekty základů nebo

vi) postupy při jejich montování, instalaci, uvádění do provozu a vyřazování z provozu a testování těchto postupů v projektech ve skutečné velikosti;

e) inovační prvky projektu a do jaké míry se prokáže realizace těchto prvků;

f) dopad projektu a jak přispívá k vytváření soustavy větrné energie na moři, včetně replikačního potenciálu;

g) jak příjemci podpory prokáží závazek, že předají výsledky technického rozvoje, které projekt přinese, dalším subjektům v Evropě způsobem slučitelným s právem Společenství, a zejména s cíli a strukturami uvedenými v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie.

Článek 15

Podmínky financování

1. Pomoc EEPR přispěje na náklady spojené s prováděním projektu.

2. Pomoc EEPR nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.

Článek 16

Nástroje

1. Na základě výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 12 odst. 1 vybere Komise řídícím postupem podle čl. 26 odst. 2 návrhy, které získají pomoc EEPR, a určí výši poskytnutých finančních prostředků. Komise upřesní podmínky a způsoby provádění těchto návrhů.

2. Pomoc EEPR se poskytne na základě grantových dohod.

ODDÍL 3

Projekty zaměřené na zachycování a ukládání uhlíku

Článek 17

Poskytnutí pomoci EEPR

1. Pomoc EEPR pro projekty zaměřené na zachycování a ukládání uhlíku se poskytuje na opatření, jejichž prostřednictvím se uskuteční projekty uvedené v části C přílohy.

2. Komise vyzve k předložení návrhů na určení opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku a posoudí, zda návrhy splňují kritéria způsobilosti podle článku 18 a kritéria pro výběr a kritéria pro poskytnutí finanční pomoci stanovená v článku 19.

3. Pokud kritéria způsobilosti podle článku 18 a kritéria pro výběr podle čl. 19 odst. 1 splňuje několik návrhů týkajících se projektů ve stejném členském státě, vybere Komise na základě kritérií pro poskytnutí finanční pomoci podle čl. 19 odst. 2 z daných návrhů nejvýše jeden návrh na jeden členský stát.

4. Komise informuje příjemce jakékoli pomoci EEPR o jejím poskytnutí.

Článek 18

Způsobilost

1. Návrhy jsou způsobilé pro poskytnutí pomoci EEPR, pouze pokud se jejich prostřednictvím realizují projekty uvedené v části C přílohy a pokud splňují kritéria pro výběr a pro poskytnutí finanční pomoci podle článku 19 a následující podmínky:

a) projekty prokáží, že díky nim je možné v průmyslových zařízeních zachycovat nejméně 80 % CO2 a přepravovat a geologicky ukládat tento CO2 bezpečně pod zemí;

b) v případě zařízení na výrobu energie je nutno prokázat možnost zachycování CO2 u zařízení s minimální kapacitou 250 MW nebo jeho ekvivalentu;

c) navrhovatelé projektů učiní závazné prohlášení, že obecné poznatky získané prostřednictvím demonstračního zařízení budou dány k dispozici dalším podnikům a Komisi a že přispějí k Evropskému strategickému plánu pro energetické technologie.

2. Návrhy předkládá jeden nebo několik podniků jednajících společně.

3. Návrhy předložené fyzickými osobami nejsou způsobilé.

Článek 19

Kritéria pro výběr a poskytnutí finanční pomoci

1. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 17 odst. 2, použije Komise tato kritéria pro výběr:

a) kvalitu a technicky adekvátní přístup;

b) propracovanost, definovanou jako dosažení investiční fáze, která zahrnuje posouzení možností ukládání a jejich rozvoj, a vznik podstatných výdajů spojených s investicemi na projekt do konce roku 2010;

c) kvalitu finančního návrhu na celou investiční fázi projektu;

d) předložení seznamu všech povolení potřebných k výstavbě a fungování projektu na navrhovaném místě / navrhovaných místech, včetně existence strategie na získání uvedených povolení.

2. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 17 odst. 2, použije Komise tato kritéria pro poskytnutí finanční pomoci:

a) do jaké míry je provádění opatření zdržováno nedostatečným přístupem k financím;

b) požadované finanční prostředky na snížení emisí o jednu tunu CO2 v prvních pěti letech fungování projektu;

c) složitost projektu a míru inovací celého zařízení včetně dalších doprovodných výzkumných činností a toho, jak příjemci prokáží závazek, že předají výsledky technického rozvoje, které projekt přinese, dalším subjektům v Evropě v souladu s právem Společenství, a zejména s cíli a strukturami uvedenými v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie;

d) kvalitu a adekvátnost plánu řízení včetně prokázání, zejména pokud jde o vědecké, konstrukční a technické údaje a informace v něm obsažené, připravenosti projektu tak, aby mohl být provoz zahájen do 31. prosince 2015.

Článek 20

Podmínky financování

1. Pomoc EPPR přispěje pouze na ty výdaje spojené s realizací projektu, které se týkají zachycování, přepravy a ukládání CO2, se zohledněním možných provozních zisků.

2. Pomoc EPPR nepřekročí 80 % celkových způsobilých investičních nákladů.

Článek 21

Nástroje

1. Na základě výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 17 odst. 2 vybere Komise řídícím postupem podle čl. 26 odst. 2 návrhy na získání pomoci EEPR a určí výši poskytnuté pomoci EEPR. Komise upřesní podmínky a způsoby provádění návrhů.

2. Pomoc EEPR se poskytne na základě grantových dohod.

KAPITOLA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Další pomoc EEPR a nástroje

1. Část pomoci Společenství na projekty uvedené v příloze může mít formu příspěvku k příslušnému nástroji v rámci zdrojů Evropské investiční banky. Tento příspěvek nepřekročí 500000000 EUR.

2. Úvěrová angažovanost Společenství v rámci nástroje pro úvěrové záruky nebo jiného finančního nástroje, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena na výši příspěvku Společenství k uvedenému nástroji, a souhrnný rozpočet Evropské unie proto nesmí být nijak dále zatížen.

3. Komise rozhodne řídícím postupem podle čl. 26 odst. 2 o výši pomoci EEPR, která má být tomuto nástroji poskytnuta. Komise a Evropská investiční banka vypracují memorandum o porozumění, v němž budou uvedeny podmínky a způsoby provedení uvedeného rozhodnutí.

Článek 23

Programová a prováděcí pravidla

1. Komise přímo zveřejní výzvy k předkládání návrhů na základě rozpočtové dostupnosti podle čl. 3 odst. 1 a kritérií způsobilosti a kritérií pro výběr a pro poskytnutí finanční pomoci uvedených v kapitole II.

2. Pomoc EEPR se vztahuje pouze na výdaje spojené s projektem a vynaložené příjemci a v případě projektů podle článku 9 i třetími stranami, kteří odpovídají za uskutečnění projektu. Výdaje mohou být způsobilé od data uvedeného v článku 29.

3. DPH, s výjimkou DPH bez nároku na odpočet, se nepovažuje za způsobilý výdaj.

4. Projekty a opatření financované podle tohoto nařízení se provádějí v souladu s právem Společenství a zohledňují veškeré příslušné politiky Společenství, zejména ty, které se týkají hospodářské soutěže, včetně platných pravidel státní podpory, ochrany životního prostředí, zdraví, udržitelného rozvoje a zadávání veřejných zakázek.

Článek 24

Obecné povinnosti členských států

Členské státy vynaloží v oblasti své působnosti veškeré úsilí na uskutečnění projektů, které obdrží pomoc EEPR, a to zejména prostřednictvím účinných administrativních postupů a postupů při udělování povolení, licencí a osvědčení.

Článek 25

Ochrana finančních zájmů Evropských společenství

1. Komise zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Společenství chráněny použitím preventivních opatření proti podvodu, korupci a jiným nezákonným činnostem, a to prostřednictvím účinných kontrol a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících pokut v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES) č. 1073/1999.

2. Pokud se jedná o činnosti Společenství financované na základě toho nařízení, rozumí se "nesrovnalostí" ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 jakékoli porušení práva Společenství nebo jakékoli nesplnění smluvního závazku vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

3. Veškerá prováděcí opatření vyplývající z tohoto nařízení musejí především stanovit dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo ze strany zástupce pověřeného Komisí a prostřednictvím auditů evropského Účetního dvora, případně včetně kontrol na místě.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Výbory

1. Komisi jsou nápomocny tyto výbory:

a) pro projekty týkající se plynárenských a elektrizačních infrastruktur výbor zřízený článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí [9];

b) pro projekty týkající se větrné energie na moři výbor zřízený článkem 8 rozhodnutí 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) [10];

c) pro projekty týkající se zachycování a ukládání CO2 výbor zřízený článkem 8 rozhodnutí Rady 2006/971/ES.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

Článek 27

Hodnocení

1. Komise provede hodnocení EEPR do 31. prosince 2011, aby bylo možné posoudit jeho přínos pro efektivní využití rozpočtových prostředků.

2. Komise může požádat přijímající členský stát, aby předložil konkrétní hodnocení projektů financovaných podle kapitoly II oddílu 1 tohoto nařízení, nebo jí při hodnocení těchto projektů případně poskytl informace a potřebnou pomoc.

3. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů hodnotící zprávu o výsledcích dosažených EEPR.

Článek 28

Předkládání zpráv Evropskému parlamentu a Radě

Komise sleduje provádění tohoto nařízení. Komise předloží každý rok při předkládání předběžného návrhu rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění EEPR.

Pokud zpráva poukáže na vážná rizika při uskutečňování prioritních projektů, Komise doporučí opatření na zmírnění těchto rizik a případně navrhne další projekty, které budou v souladu s plánem obnovy.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

 

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. Pöttering

Za Radu

předseda

E. Erlandsson

[1] Stanovisko ze dne 13. května 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. července 2009.

[3] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[4] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[5] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[6] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[7] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[8] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[9] Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.

[10] Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

ZPŮSOBILÉ PROJEKTY

A. Projekty týkající se plynárenských a elektrizačních infrastruktur

1. Propojení plynárenských soustav

Projekt | Umístění podporovaných projektů | Předpokládaný příspěvek Společenství (v milionech EUR) |

Jižní koridor pro přepravu plynu

NABUCCO | Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Německo, Rumunsko | 200 |

ITGI – Poseidon | Itálie, Řecko | 100 |

Propojení Pobaltí

Skanled/Baltic pipe | Polsko, Dánsko, Švédsko | 150 |

Soustava zplyňovacích zařízení LNG

Terminál LNG na polské pobřeží v přístavu Świnoujście | Polsko | 80 |

Střední a jihovýchodní Evropa

Přeshraniční propojení plynovodem mezi Slovenskem a Maďarskem (Veľký Krtíš – Vecsés) | Slovensko, Maďarsko | 30 |

Přepravní soustava zemního plynu ve Slovinsku mezi rakouskou hranicí a Ljubljanou (kromě úseku Rogatec-Kidričevo) | Slovinsko | 40 |

Propojení mezi Bulharskem a Řeckem (Stara Zagora – Dimitrovgrad-Komotini) | Bulharsko, Řecko | 45 |

Propojovací plynovod mezi Rumunskem a Maďarskem | Rumunsko, Maďarsko | 30 |

Rozšíření kapacity pro skladování plynu v českém rozbočovači | Česká republika | 35 |

Infrastruktura a vybavení umožňující, aby plyn proudil v případě krátkodobého přerušení dodávek opačným směrem | Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko | 80 |

Propojení Slovensko-Polsko | Slovensko, Polsko | 20 |

Propojení Maďarsko-Chorvatsko | Maďarsko | 20 |

Propojení Bulharsko-Rumunsko | Bulharsko, Rumunsko | 10 |

Středozemí

Posílení francouzské plynárenské sítě na ose Afrika-Španělsko-Francie | Francie | 200 |

GALSI (plynovod Alžírsko-Itálie) | Itálie | 120 |

Propojení plynárenské sítě na západní ose, větev Larrau | Španělsko | 45 |

Oblast Severního moře

Plynovod Německo-Belgie-Spojené království | Belgie | 35 |

Spojení Francie a Belgie | Francie, Belgie | 200 |

CELKEM | | 1440 |

2. Propojení elektrizačních soustav

Projekt | Umístění podporovaných projektů | Předpokládaný příspěvek Společenství (v milionech EUR) |

Propojení Pobaltí

Estlink-2 | Estonsko, Finsko | 100 |

Propojení Švédska a pobaltských zemí a posílení elektrizační soustavy v pobaltských zemích | Švédsko, Lotyšsko, Litva | 175 |

Střední a jihovýchodní Evropa

Halle/Saale – Schweinfurt | Německo | 100 |

Vídeň – Győr | Rakousko, Maďarsko | 20 |

Středozemí

Posílení propojení mezi Portugalskem a Španělskem | Portugalsko | 50 |

Propojení mezi Francií a Španělskem (Baixas – Sta Llogaia) | Francie, Španělsko | 225 |

Nový 380 kV střídavý podmořský kabel mezi Sicílií a pevninskou Itálií (Sorgente – Rizziconi) | Itálie | 110 |

Oblast Severního moře

propojení Irsko/Wales o kapacitě 500 MW (Meath-Deeside) | Irsko, Spojené království | 110 |

Propojení elektrizační soustavy Malta – Itálie | Malta/Itálie | 20 |

CELKEM | | 910 |

3. Projekty týkající se malých ostrovních států

Iniciativy týkající se malých izolovaných ostrovů | Kypr | 10 |

Malta | 5 |

CELKEM | | 15 |

B. Projekty zaměřené na větrnou energii na moři

Projekt | Kapacita | Umístění podporovaných projektů | Předpokládaný příspěvek Společenství (v milionech EUR) |

1.Integrace větrné energie na moři do elektrizační soustavy

1.1Pobaltí – Kriegers Flak I, II, IIIPráce na připravovaných projektech. Financování zaměřené na zajištění zvláštních nákladů na zabezpečení společného propojení. | 1,5 GW | Dánsko, Švédsko, Německo, Polsko | 150 |

1.2Distribuční síť v Severním mořiModulový rozvoj sítě na moři, demonstrace virtuální elektrárny na moři a integrování stávající pobřežní sítě. | 1 GW | Spojené království, Nizozemsko, Německo, Irsko, Dánsko, Belgie, Francie, Lucembursko | 165 |

2.Nové turbíny, struktury a komponenty, optimalizace výrobních kapacit

2.1Borkum West II – Bard 1 – Nordsee Ost – Global Tech INová generace multi-MW turbín (5-7 MW) a inovačních struktur, umístěných daleko od pobřeží (až 100 km) v hlubších vodách (až 40 m) | 1,6 GW | Německo | 200 |

2.2Větrná elektrárna na moři u Aberdeenu (Evropské testovací středisko)Práce na již připravovaných projektech – testování multi-MW turbín. Rozvoj inovačních struktur a substruktur včetně optimalizace výrobních kapacit zařízení na výrobu větrné energie na moři. Předpokládané zvýšení je o 100 MW. | 0,25 GW | Spojené království | 40 |

2.3Thornton BankPráce na již připravovaných projektech. Získání poznatků z projektu Downvind (spolufinancovaného prostřednictvím 6. rámc. programu). Zvětšení turbín v zařízeních Downvind (velikost 5 MW) v hlubokých vodách (až 30 m) s nízkým vizuálním dopadem (až 30 km). | 90 MW | Belgie | 10 |

CELKEM | | | 565 |

C. Projekty zaměřené na zachycování a ukládání uhlíku

Název/umístění projektu | Předpokládaný příspěvek Společenství (v milionech EUR) | Palivo | Kapacita | Technika zachycování | Koncepce ukládání |

Huerth | Německo | 180 | uhlí | 450 MW | IGCC | hlubinný zásobník slané vody |

Jaenschwalde | | | uhlí | 500 MW | Oxyfuel | ložiska ropy/plynu |

Eemshaven | Nizozemsko | 180 | uhlí | 1200 MW | IGCC | ložiska ropy/plynu |

Rotterdam | uhlí | 1080 MW | PC | ložiska ropy/plynu |

Rotterdam | uhlí | 800 MW | PC | ložiska ropy/plynu |

Bełchatów | Polsko | 180 | uhlí | 858 MW | PC | hlubinný zásobník slané vody |

Compostilla (León) | Španělsko | 180 | uhlí | 500 MW | Oxyfuel | hlubinný zásobník slané vody |

Kingsnorth | Spojené království | 180 | uhlí | 800 MW | PC | ložiska ropy/plynu |

Longannet | uhlí | 3390 MW | PC | hlubinný zásobník slané vody |

Tilbury | uhlí | 1600 MW | PC | ložiska ropy/plynu |

Hatfield (Yorkshire) | uhlí | 900 MW | IGCC | ložiska ropy/plynu |

Porto Tolle | Itálie | 100 | uhlí | 660 MW | PC | |

Projekt zachycování průmyslově vzniklého CO2

Florange | Francie | 50 | Přeprava CO2 z průmyslového zařízení (ocelárenský podnik) do podzemního úložiště (solných zvodnělých vrstev – akviferů) |

CELKEM | 1050 |

--------------------------------------------------

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Komise zdůrazňuje, že energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie jsou hlavními prioritami energetické politiky EU, a to jak z důvodu ochrany životního prostředí, tak z důvodu zabezpečení dodávek energie. Poskytnutím značné podpory projektům zaměřeným na větrnou energii na moři nařízení z tohoto hlediska přispěje k těmto prioritám. Komise v této souvislosti připomíná řadu dalších nových iniciativ na podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, které navrhla zejména v rámci plánu evropské hospodářské obnovy schváleném Evropskou radou v prosinci roku 2008. Mezi tyto iniciativy patří:

Úprava nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj s cílem umožnit ve všech členských státech investice do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů v oblasti bydlení až do výše 8 miliard EUR.

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci iniciativy nazvané Evropské energeticky účinné budovy, jejímž cílem je podpora ekologicky šetrných technologií a vývoj energeticky účinných systémů a materiálů v nových a rekonstruovaných budovách. Odhadovaný finanční rámec pro toto opatření je 1 miliarda EUR: 500 milionů EUR ze stávajícího rozpočtu sedmého rámcového programu Evropského společenství v letech 2010 až 2013 a 500 milionů EUR z prostředků poskytnutých průmyslovým odvětvím.

Iniciativa Evropského společenství a Evropské investiční banky s názvem Iniciativa EU pro financování udržitelné energetiky. Jejím cílem je umožnit investice do projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v městském prostředí. Komise financuje technický nástroj na podporu této iniciativy z programu Inteligentní energie – Evropa (roční příděl ve výši 15 milionů EUR na rok 2009). Tento nástroj, spravovaný EIB, umožní přístup k půjčkám EIB se značným pákovým efektem.

Vytvoření tržně orientovaného akciového fondu s názvem Marguerite: Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu, na němž se budou podílet institucionální investoři ze zemí EU v čele s EIB. Tento fond by investoval v oblasti energetiky a změny klimatu (TEN-E, udržitelná výroba energie, obnovitelné zdroje energie, nové technologie, investice do energetické účinnosti, zabezpečení dodávek, jakož i environmentální infrastruktura). Komise tuto iniciativu podporuje. Komise rovněž do konce listopadu roku 2009 předloží revizi akčního plánu pro energetickou účinnost, jak byla vyzvána Radou (závěry Evropské rady z března roku 2009) a Parlamentem (usnesení EP P6_TA(2009)0064).

Odborníci se shodují na tom, že energetická účinnost představuje nejlevnější možný způsob, jak snížit emise skleníkových plynů. Do listopadu roku 2009 Komise vypracuje podrobný rozbor překážek bránících větším investicím v oblasti energetické účinnosti. Zejména posoudí otázku, zda jsou zapotřebí větší finanční pobídky v podobě nízkoúročených půjček či grantů a jak by k tomuto účelu bylo možné využít evropského rozpočtu, přičemž do nového nástroje EU pro energetickou bezpečnost a infrastrukturu, jenž má být předložen v roce 2010, Komise případně zahrne i další prostředky na financování energetické účinnosti.

Při revizi akčního plánu pro energetickou účinnost bude Komise věnovat zvláštní pozornost energetické účinnosti z hlediska vztahů se sousedními zeměmi. Provede rozbor toho, jakým způsobem lze sousedním zemím poskytnout finanční a regulační pobídky ke zvýšení jejich investic do energetické účinnosti. Pokud Komise ve své zprávě z roku 2010 o provádění tohoto nařízení podle jeho článku 28 zjistí, že do konce roku 2010 nebude možné přidělit část finančních prostředků plánovaných pro projekty uvedené v příloze nařízení, navrhne případně a z geografického hlediska vyváženým způsobem změnu nařízení, která spolu s výše uvedenými iniciativami umožní financování projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, a rovněž příslušná kritéria způsobilosti téhož druhu jako kritéria způsobilosti uplatňovaná u projektů uvedených v příloze tohoto nařízení.

Prohlášení Portugalska

Portugalsko hlasuje pro toto nařízení, nicméně má za to, že v rámci revize programu podle článku 28 je třeba zvážit možnost zahrnutí projektů týkajících se obnovitelných energií a energetické účinnosti, a to zejména v oblasti mikrovýroby a inteligentních sítí a měřicích systémů, které by přispěly k cílům uvedeným v čl. 4 písm. a) a b) tohoto nařízení.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, http://eur-lex.europa.eu/