Rozhodnutí Komise 2008/952/ES

ze dne 19. listopadu 2008 stanovující podrobné pokyny pro provádění a uplatňování přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (oznámeno pod číslem K(2008) 7294) (Text s významem pro EHP)

Rozhodnutí Komise 2008/952/ES

ze dne 19. listopadu 2008 stanovující podrobné pokyny pro provádění a uplatňování přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (oznámeno pod číslem K(2008) 7294) (Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS [1], a zejména na bod e) přílohy II,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice 2004/8/ES stanovuje, že členské státy musí vytvořit systém záruk původu pro elektřinu vyrobenou vysoce účinnou kombinovanou formou.

(2) Tato elektřina musí být vytvořena v procesu spojeném s výrobou užitečného tepla a vypočtená podle metodiky uvedené v příloze II směrnice 2004/8/ES.

(3) S cílem zajistit harmonizovanou metodiku pro výpočet množství elektrické energie pocházející z kombinované výroby je nezbytné přijmout pokyny objasňující postupy a definice uvedené v příloze II směrnice 2004/8/ES.

(4) Tyto pokyny by měly navíc umožnit členským státům zcela převzít nejdůležitější části směrnice 2004/8/ES, mezi které patří záruka původu a vytváření režimů podpor pro vysoce účinnou kombinovanou výrobu. Měly by představovat i právní jistotu pro trh s energií ve Společenství, a tím přispívat k odstraňování překážek pro nové investice. Měly by rovněž pomoct stanovit jasná kritéria pro prověřování žádostí o státní podporu a finanční podporu pro kombinovanou výrobu z finančních prostředků Společenství.

(5) Opatření obsažená v tomto rozhodnutí jsou v souladu s názorem výboru zřízeného podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2004/8/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podrobné pokyny objasňující postupy a definice nezbytné pro uplatňování metodiky pro stanovení množství elektrické energie pocházející z kombinované výroby, které jsou uvedeny v příloze II směrnice 2004/8/ES, jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Tyto pokyny by měly ustanovit harmonizovanou metodiku pro výpočet tohoto množství elektrické energie.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

 

V Bruselu dne 19. listopadu 2008.

Za Komisi

Mariann Fischer Boel

členka Komise

[1] Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Podrobné pokyny pro provádění a uplatňování přílohy II směrnice 2004/8/ES

I. Výpočet elektrické energie pocházející z kombinované výroby

1. Kogenerační jednotka pracující s maximálně technicky možnou rekuperací tepla ze samotné kogenerační jednotky je charakterizována jako fungující při plném kombinovaném režimu. Teplo musí být vytvářeno v úrovních tlaku a teploty odpovídajících potřebě místa s ohledem na poptávku nebo trh s užitečným teplem. V případě plného kombinovaného režimu je všechna elektrická energie považována za kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (viz obrázek 1).

2. Pokud zařízení při běžných provozních podmínkách nepracuje v plném kombinovaném režimu, je nezbytné určit elektrickou energii a teplo, které nejsou vyráběny v kogeneračním režimu, a odlišit je od kombinované výroby tepla a elektřiny. To musí být prováděno podle zásad definujících hranice kombinované výroby tepla a elektřiny uvedené v části II. Energie přivedená a odvedená z kotlů pouze pro ohřev vody (doplňkových, záložních kotlů), které jsou často součástí místní technické instalace, bude vyloučena, viz obrázek 1. Šipky uvnitř "kogenerační jednotky" znázorňují tok energie přes hranice systému.

Obrázek 1

Kombinovaná výroba tepla a elektřiny (CHP), výroba tepla a elektřiny mimo kombinovanou výrobu a kotle v zařízení určené pouze pro ohřev vody

Palivo pro CHP

Součást CHP

Elektřina CHP

Užitečné teplo (HCHP)

Palivo pro výrobu mimo CHP

Není součást CHP

Elektřina mimo CHP

Teplo

Kogenerační jednotka

Palivo pro kotel

Kotel-pouze ohřev

Teplo

Zařízení

+++++ TIFF +++++

3. U mikrokogeneračních jednotek musí být stanoveny ověřené hodnoty, které schvaluje nebo kontroluje vnitrostátní orgán nebo příslušný subjekt jmenovaný každým členským státem podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2004/8/ES.

4. Elektrická energie z kombinované výroby se počítá v souladu s následujícími kroky.

5. Krok 1

5.1 Pro rozlišení, která část vyrobené elektrické energie není uznávaná jako elektřina z kombinované výroby, je třeba nejprve vypočítat celkovou účinnost kogenerační jednotky.

5.2 Celková účinnost kogenerační jednotky se stanovuje tímto způsobem: energetický výkon zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (elektřina, mechanická [1] energie a užitečné teplo) za stanovené období se vydělí spotřebou paliva kogenerační jednotky za stejné období, tj.

Celková účinnost = (energetický výkon)/(spotřeba paliva)

5.3 Výpočet celkové účinnosti musí vycházet ze skutečných provozních údajů získaných ze skutečných/zaznamenaných naměřených hodnot určité kogenerační jednotky za příslušné období. Kmenové nebo certifikované hodnoty poskytované výrobcem (podle stanovené technologie) nelze použít [2].

5.4 Období znamená období provozu kogenerační jednotky, za které byl vytvořen daný energetický výkon. Délka tohoto období se zpravidla stanovuje na rok. Nicméně přípustná jsou i kratší období. Maximální období je jeden rok a minimální období je jedna hodina. Období se mohou lišit podle četnosti měření.

5.5 Energetický výkon znamená celkové množství elektrické energie (z kombinované výroby tepla a elektřiny i mimo ni) a užitečného tepla (HCHP) vytvořených zařízením pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny za příslušné období.

5.6 V souladu s definicemi uvedenými v čl. 3 písm. b) a c) směrnice 2004/8/ES lze za užitečné teplo (HCHP) považovat následující teplo: teplo používané pro technologický ohřev a vytápění prostor a/nebo teplo dodávané pro následné potřeby chlazení; teplo dodávané do sítí dálkového vytápění/chlazení; spaliny z procesu kombinované výroby tepla a elektřiny používané pro přímé vytápění nebo potřeby sušení.

5.7 Příklady jiného tepla než užitečného jsou následující: teplo odváděné do prostředí bez užitečného využití [3]; tepelné ztráty z komínů nebo odtahů spalin; teplo odváděné do zařízení, jako jsou kondenzátory nebo topné radiátory; teplo používané vnitřně pro odvzdušňování, ohřev kondenzátu, ohřev přídavné vody a přívodní vody kotle, které se využívají k provozu kotlů v mezích hranic kogenerační jednotky, např. u kotlů s rekuperací tepla. Obsah tepla kondenzátu vráceného do kogeneračního zařízení (např. po využití pro přímé vytápění nebo v průmyslovém procesu) není považován za užitečné teplo a lze jej odečíst od tepelného toku spojeného s výrobou páry v souladu s postupy členských států.

5.8 Exportované teplo používané pro výrobu elektřiny na jiném místě není považováno za užitečné teplo, ale za součást vnitřního tepelného přenosu v rámci kogenerační jednotky. V tomto případě se elektrická energie vyrobená z tohoto exportovaného tepla započítává do celkového energetického výkonu (viz obrázek 4).

5.9 Elektřina nepocházející z kombinované výroby tepla a elektřiny je elektrická energie, která byla vyrobena kogenerační jednotkou za příslušné období v době, kdy nastala jedna z následujících situací: nesouvisející teplo vyrobené při procesu kombinované výroby tepla a elektřiny nebo část vyrobeného tepla nelze považovat za užitečné teplo.

5.10 Výroba elektřiny nepocházející z kombinované výroby tepla a elektřiny může nastat v těchto případech:

a) v procesech s nedostatečnou poptávkou po užitečném teple nebo při nevytváření užitečné tepelné energie (např. plynové turbíny, spalovací motory a palivové články s nedostatkem tepla nebo bez využití tepla);

b) v procesech, při kterých dochází k odvodu tepla (např. v kondenzační části parních elektráren a u elektráren s kombinovaným cyklem s parními kondenzačními odběrovými turbínami).

5.11 Spotřeba paliva je celková (z kombinované výroby tepla a elektřiny i mimo ní) energie paliva vycházející z dolní výhřevnosti, která je potřebná k výrobě (z kombinované výroby tepla a elektřiny i mimo ní) elektrické energie a tepla pocházejících z procesu kombinované výroby tepla a elektřiny během příslušného období. Příkladem spotřeby paliva jsou veškeré spalitelné látky, pára a jiné importy tepla a procesní odpadové teplo používané v kogenerační jednotce k výrobě elektrické energie [4]. Kondenzát vracený z procesu kombinované výroby tepla a elektřiny (v případě parního výstupu) není považován za spotřebu paliva.

5.12 Energie z paliva pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny je energie paliva vycházející z dolní výhřevnosti potřebné v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny ke kogeneraci elektrické energie z kombinované výroby tepla a elektřiny a užitečné tepelné energie v příslušném období (viz obrázek 1).

5.13 Energie nepocházející z paliva pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny je energie paliva vycházející z dolní výhřevnosti potřebné v kogenerační jednotce pro výrobu tepla, které není považováno za užitečné teplo, a/nebo elektrické energie nepocházející z kombinované výroby tepla a elektřiny v příslušném období (viz obrázek 1).

6. Krok 2

6.1 Všechen měřený energetický výkon a všechen měřený výkon užitečného tepla lze brát v potaz při uplatňování metodiky pro určení účinnosti procesu kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud je celková účinnost kogenerační jednotky rovna nebo vyšší než:

a) 80 % pro "paroplynová zařízení s dodávkou tepla (kombinovaný cyklus)" a pro "elektrárny s parními kondenzačními odběrovými turbínami" a

b) 75 % pro všechny ostatní typy kogeneračních jednotek,

dle přílohy II směrnice.

6.2 U mikrokogeneračních jednotek (až do 50 kWe) se skutečným provozem v kombinovaném režimu je povoleno srovnávat vypočtenou celkovou účinnost (podle kroku 1) s ověřenými hodnotami uváděnými výrobcem, pokud jsou úspory primární energie podle definice v písm. b) přílohy III směrnice 2004/8/ES vyšší než nula.

7. Krok 3

7.1 Pokud je celková účinnost kogenerační jednotky nižší než prahové hodnoty (75–80 %), může se uskutečnit výroba elektrické energie nepocházející z kombinované výroby tepla a elektřiny a jednotka se může rozdělit na dvě virtuální části – část s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny a část bez ní.

7.2 U části s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny operátor zařízení zkontroluje vytížení (poptávka po užitečném teple) a určí, zda bude jednotka v určitých obdobích pracovat v plném kombinovaném režimu. Pokud tomu tak je, operátor zařízení bude měřit skutečný výstup tepla a elektrické energie z kogenerační jednotky za těchto podmínek a během těchto období. Tyto údaje mu umožní určit skutečný "poměr elektrické energie a tepla" (Cactual) [5].

7.3 Tento skutečný "poměr elektrické energie a tepla" umožní operátorovi vypočítat, která část elektrické energie naměřené během příslušného období je považována za elektřinu z kombinované výroby, a to podle vzorce ECHP = HCHP * Cactual.

7.4 Pro kogenerační jednotky, které jsou ve fázi vývoje nebo v prvním roce provozu a u kterých nelze získat naměřené údaje, lze použít návrh "poměru elektrické energie a tepla" (Cdesign) v plném kombinovaném režimu. Elektrická energie z kombinované výroby tepla a elektřiny se vypočítá podle vzorce ECHP = HCHP * Cdesign.

8. Krok 4

8.1 Pokud skutečný "poměr elektřiny a tepla" kogenerační jednotky není znám, operátor zařízení může k výpočtu elektrické energie z kombinované výroby použít výchozí "poměr elektrické energie a tepla" (Cdefault) dle popisu v příloze II směrnice 2004/8/ES. Elektrická energie z kombinované výroby tepla a elektřiny se vypočítá podle vzorce ECHP = HCHP * Cdefault.

8.2 V takovém případě ale operátor musí oznámit vnitrostátnímu orgánu nebo příslušnému subjektu, jmenovanému každým členským státem dle článku 5 této směrnice, důvody neznalosti skutečného "poměru elektřiny a tepla", období, za které chybí údaje, a opatření podniknutá k nápravě této situace.

9. Krok 5

9.1 Elektrická energie vypočítaná v kroku 3 a kroku 4 bude brána v potaz při uplatňování metodiky pro určení účinnosti procesu kombinované výroby tepla a elektřiny, včetně výpočtu úspor primární energie procesu kombinované výroby.

9.2 K výpočtu úspor primární energie je nezbytné určit spotřebu paliva nepocházejícího z kombinované výroby tepla a elektřiny. Spotřeba paliva neurčeného pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se vypočítá jako množství "elektrické energie nepocházející z kombinované výroby tepla a elektřiny" vydělené "specifickou hodnotou účinnosti zařízení pro výrobu elektřiny".

II. Hranice systému kombinované výroby

1. Hranice systému kombinované výroby se stanoví kolem samotného procesu kombinované výroby tepla a elektřiny. Pro monitorování budou k dispozici měřiče pro určení vstupu a výstupu, které by měly být umístěny na těchto hranicích.

2. Kogenerační jednotka dodává energetické produkty pro spotřebitelskou oblast. Spotřebitelská oblast nepatří ke kogenerační jednotce, ale spotřebovává výstupy energie produkované kogenerační jednotkou. Dvě oblasti nemusí být nezbytně odlišné geografické oblasti, co se týče místa, ale spíše to mohou být oblasti odpovídající popisu níže. Spotřebitelskou oblastí může být průmyslový proces, jednotlivý spotřebitel tepla a elektrické energie, systém dálkového vytápění/chlazení a/nebo elektrická síť. Ve všech případech spotřebitelská oblast používá výstupy energie z kogenerační jednotky (viz obrázek 2).

Obrázek 2

Oblast kogenerační jednotky

Palivo, dovnitř

Zařizení CHP

Teplo, ven

SPOTŘEBOVANÁ ENERGIE

Hranice

Elektřina, ven

SPOTŘ. OBLAST

+++++ TIFF +++++

3. Výstup elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny se měří u svorek generátoru a neodečítá se žádná vnitřní spotřeba pro provoz kogenerační jednotky. Výstupní výkon se nesnižuje vnitřně používanou elektrickou energií.

4. Jiná zařízení pro výrobu tepla nebo elektřiny, jako jsou kotle pouze pro ohřev vody a zdroje energie pouze pro výrobu elektřiny, která se nepodílí na procesu kombinované výroby, nebudou považována za součást kogenerační jednotky, viz obrázek 3.

Obrázek 3

Výběr správných systémových hranic v případě pomocných/podpůrných kotlů (GT: plynová turbína; G: generátor; FB: palivový kotel; HRB: kotel s rekuperací tepla)

ŠPATNĚ | SPRÁVNĚ |

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

| |

5. Sekundární parní turbíny (viz obrázek 4) jsou považovány za součást kogenerační jednotky. Elektrický výkon ze sekundární parní turbíny je součástí energetického výkonu kogenerační jednotky. Tepelná energie požadovaná k výrobě těchto výstupů dodatečné elektrické energie musí být vyloučena z výstupu užitečného tepla kogenerační jednotky jako celku.

Obrázek 4

Výběr správných systémových hranic v případě sekundárních parních turbín (ST: parní turbína)

ŠPATNĚ | SPRÁVNĚ |

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

| |

6. Pokud jsou hnací zařízení (tj. motor nebo turbína) připojena sériově (kdy je teplo z jednoho hnacího zařízení přeměněno na páru dodávanou do parní turbíny), hnací zařízení nelze posuzovat odděleně, ani když se parní turbína nachází na jiném místě (viz obrázek 5).

Obrázek 5

Hranice kogenerační jednotky pro připojená hnací zařízení

Hranice zařízení CHP

Palivo,

HNACÍ ZAŘÍZENÍ (GT) 1

Teplo, ven

Teplo,

HNACÍ ZAŘÍZENÍ (ST) 2

Teplo, ven

Elektřina, ven

Elektřina, ven

+++++ TIFF +++++

7. Pokud první hnací zařízení nevyrábí elektrickou nebo mechanickou energii, hranice kogenerační jednotky je kolem druhého hnacího zařízení. Výstup tepla prvního hnacího zařízení tvoří palivo spotřebovávané v druhém hnacím zařízení.

[1] Mechanická energie je zpracovávána termodynamicky podobně jako elektrická energie s faktorem 1.

[2] S výjimkou mikrokogeneračních jednotek, viz krok 2 (bod 6.2).

[3] Včetně nevyhnutelných ztrát tepelné energie a "ekonomicky neodůvodněné poptávky" po teple vyráběném kogenerační jednotkou.

[4] Spotřeba paliva se měří v ekvivalentních jednotkách s odkazem na hlavní palivo používané při produkci této spotřeby paliva.

[5] Poměr elektrické energie a tepla používaný k výpočtu elektrické energie z kombinované výroby tepla a elektřiny lze použít i pro výpočet energetického výkonu z kombinované výroby tepla a elektřiny, jestliže jednotka nemůže pracovat v plném kombinovaném režimu, a to takto: PCHP = QCHP * C, kde PCHP je energetický výkon z kombinované výroby tepla a elektřiny, QCHP je tepelný výkon z kombinované výroby tepla a elektřiny a C je poměr elektrické energie a tepla.

© Evropská unie, http://eur-lex.europa.eu/