Rozhodnutí Komise ze dne 10. dubna 1996

o reorganizaci Společného výzkumného střediska

Rozhodnutí Komise ze dne 10. dubna 1996

o reorganizaci Společného výzkumného střediska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 8 a čl. 131 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na stanovisko správní rady Společného výzkumného střediska (SVS),

vzhledem k tomu, že rozhodnutím 85/593/Euratom ze dne 20. listopadu 1985 o reorganizaci Společného výzkumného střediska (SVS) [1], naposledy pozměněným rozhodnutími 93/95/Euratom [2] a 94/809/Euratom [3], má SVS stanovenou organizační strukturu odpovídající úkolům, které jsou mu přidělovány;

vzhledem k tomu, že tato struktura se má změnit, pokud to Komise považuje za nutné v zájmu zajištění optimální efektivnosti činností SVS a jejich plného souladu s prioritami Komise;

vzhledem k tomu, že Komise dne 16. ledna 1996 rozhodla, že se SVS stává nezávislým generálním ředitelstvím Komise, v zájmu obdržení správní samostatnosti nezbytné pro náležité provádění svěřených úkolů;

vzhledem k tomu, že rozhodnutí 85/593/Euratom a jeho změny je proto třeba nahradit tímto rozhodnutím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Společné výzkumné středisko, dále jen SVS, sestává ze zařízení zřízených Komisí, jež mají plnit výzkumné programy Společenství a další úkoly svěřené Komisí.

Článek 2

Orgány SVS jsou:

- generální ředitel,

- správní rada,

- vědecký výbor.

Článek 3

SVS řídí generální ředitel jmenovaný Komisí. Generální ředitel a část útvarů, které jsou mu přímo podřízeny, mají sídlo v Bruselu.

Generální ředitel přijímá veškerá opatření nutná pro řádné fungování SVS v rámci platných předpisů a pravomocí na něj přenesených.

V souladu s níže uvedenými postupy generální ředitel:

- vypracovává návrhy programů pro různé oblasti činnosti SVS s uvedením finančních aspektů, které se předkládají Komisi,

- stanovuje strategii SVS, zejména s ohledem na činnosti zapojené do hospodářské soutěže, a přijímá vhodná opatření pro jejich provádění,

- projednává a uzavírá smlouvy se třetími osobami,

- odpovídá za provádění programů a za finanční správu,

- rozhoduje o vnitřní organizaci SVS, zejména s ohledem na rozpočet,

- v rámci pravomocí mu svěřených vykonává pravomoci svěřené služebním řádem úředníků orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovním řádem ostatních zaměstnanců orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv.

Článek 4

1. Zřizuje se správní rada SVS. Skládá se z těchto členů:

a) z jednoho zástupce každého členského státu na vysoké úrovni jmenovaného Komisí na základě návrhu úřadů daného státu;

b) z předsedy voleného zástupci členských států uvedených v písmenu a).

Všichni členové jsou jmenováni na tříleté období s možností opětovného jmenování.

2. Správní rada je nápomocna generálnímu řediteli a zaujímá stanoviska, jež se předkládají Komisi, ve věcech týkajících se:

- úlohy SVS ve strategii Společenství v oblasti výzkumu a technologického rozvoje,

- řízení SVS v oblasti vědecko-technické a finanční a plnění uložených úkolů.

U záležitosti svěřených Komisí generálnímu řediteli, zejména u všech záležitostí týkajících se správní rady, požádá generální ředitel správní radu o stanovisko ke svým návrhům dřív, než jsou provedeny.

Předběžné stanovisko správní rady je nezbytné pro všechny záležitosti předkládané k rozhodnutí Komisi.

Správní rada se zabývá zejména:

i) návrhy specifických programů prováděných SVS, jakož i návrhy dalších nových úkolů, jež mají být přiděleny SVS;

ii) vypracováním víceletých strategických plánů všech činností SVS a každoročně do 31. prosince zpracováním ročního plánu činnosti, obsahujícího cíle jednotlivých pracovních programů na další rok a stručný popis každého programu s klíčovými údaji, vědeckými referencemi a s odhadem výdajů;

iii) monitorováním specifických programů SVS v oblasti výzkumu a technologického rozvoje:

- jejich prováděním, přičemž je zvláštní pozornost věnována tomu, zda jsou v souladu s požadavky Společenství,

- harmonickým spojením jejich rozvoje se specifickými programy nepřímých činností vyplývajících z rámcových programů; za tímto účelem pořádá správní rada jednou ročně výměnu názorů s příslušnými programovými výbory,

- jejich případnými úpravami;

iv) monitorováním vztahů s jinými útvary Komise a třetími osobami na základě vztahu zákazníka a dodavatele;

v) strategií činností SVS zapojených do hospodářské soutěže a jejich monitorováním;

vi) sestavováním návrhů ročního rozpočtu SVS a monitorováním jeho provádění;

vii) - organizačním uspořádáním SVS,

- jeho finančním řízením,

- významnými investicemi,

- prováděním činností v oblasti výzkumu,

- vyhodnocením takové výzkumné činnosti "hostujícími skupinami" složenými z nezávislých odborníků a monitorováním plnění jejich doporučení;

viii) personální politikou, zejména:

- zpracováním návrhů týkajících se personální politiky SVS,

- otázkami spojenými s mobilitou zaměstnanců a výměnami vědeckého a technického personálu s veřejnými a soukromými subjekty členských států;

ix) jmenováním zaměstnanců SVS ve vedoucích funkcích, jakož i prodlužováním nebo ukončením jejich pracovního poměru.

3. Správní rada vydává stanoviska na základě rozhodnutí většiny nutné podle čl. 118 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, přičemž hlasům je přidělena váha uvedená ve zmíněném ustanovení. Předseda nehlasuje.

Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku správní rady. Pokud správní rada nesouhlasí s návrhem generálního ředitele, předloží se věc Komisi, která rozhodne. Správní rada bude o rozhodnutí Komise informována. Není-li rozhodnutí v souladu se stanoviskem správní rady, bude neprodleně informována Rada. Radě se rovněž sdělí důvody, na základě kterých bylo takové rozhodnutí přijato.

Pokud Komise nepřijme stanovisko vydané správní radou v záležitostech, jež vyžadují rozhodnutí Komise, provádění opatření týkajících se těchto záležitostí se odkládá o jeden měsíc; během tohoto měsíce se dotyčné záležitosti vrátí k novému projednání ve správní radě a vyžádá se nové stanovisko. Po obdržení tohoto stanoviska nebo po uplynutí dotyčného měsíce přijme Komise konečné rozhodnutí a uvědomí o něm správní radu. Pokud nemůže souhlasit se stanoviskem správní rady, Komise neprodleně uvědomí o svém rozhodnutí a o důvodech k tomuto rozhodnutí Radu. Komise průběžně informuje správní radu o svých rozhodnutích týkajících se SVS, pokud jde o záležitost, v níž správní rada zaujala stanovisko.

Správní rada může prostřednictvím Komise předkládat Radě a Evropskému parlamentu stanoviska ve všech záležitostech týkajících se SVS.

4. Správní rada předkládá svá zjištění ve výroční zprávě o řízení, kterou vypracovává generální ředitel. Tato zjištění spolu s výroční zprávou o řízení se po schválení Komisí zasílají Radě a Evropskému parlamentu.

Správní rada podává generálnímu řediteli doporučení v otázkách způsobu hodnocení plnění úkolů SVS, jak v souvislosti s vědeckými a technickými výsledky, tak s administrativním a finančním řízením výzkumného střediska; předkládá také doporučení při výběru nezávislých odborníků, kteří by se na takovém hodnocení měli podílet. Správní rada předloží vlastní připomínky k výsledkům těchto hodnocení.

5. Správní rada se schází nejméně čtyřikrát ročně.

Správní rada vypracuje svůj jednací řád, zahrnující pravidla týkající se organizace práce správní rady.

Sekretariát správní rady zajišťuje SVS a poskytuje jí veškeré požadované informace.

Článek 5

Zřizuje se Vědecký výbor SVS, který je nápomocen generálnímu řediteli.

Vědecký výbor se skládá z poloviny z členů jmenovaných generálním ředitelem z nejdůležitějších vedoucích referátů nebo projektů a vědeckých pracovníků a z druhé poloviny ze zástupců vědeckého a technického personálu, které si tito zaměstnanci sami zvolí.

Generální ředitel pravidelně konzultuje s vědeckým výborem veškeré záležitosti vědecké a technické povahy, jež se týkají činnosti SVS. Vědecký výbor se v této souvislosti účastní zejména vypracování návrhů programů.

Článek 6

1. Návrhy programů pro sféry činnosti SVS připravuje generální ředitel s náležitým ohledem na obecné politické směry přijaté Radou a Evropským parlamentem a na obecné zásady vydané Komisí.

2. Návrhy programů se konzultují se správní radou.

3. Návrhy programů posoudí Komise s ohledem na obecné politické směry Společenství a na jeho rozpočtovou situaci. Návrhy přijímá v souladu s ustanoveními Smlouvy a předkládá je Radě.

Článek 7

1. Generální ředitel odpovídá za řádné plnění programů přidělených SVS. Svými rozhodnutími řídí činnost institutů a služeb a zejména rozhoduje mezi alternativními metodami plnění cílů programů.

2. Poskytuje Komisi veškeré údaje, jež Komise potřebuje k vypracování zpráv podle článku 11 Smlouvy o Euratomu.

3. Generální ředitel podle potřeby zajistí, aby navazující programy byly během provádění a přípravy koordinovány a vzájemně harmonizovány, zejména s ohledem na vědeckou a průmyslovou infrastrukturu SVS. Generální ředitel připraví přezkoušení programů prováděné jednou za dva roky.

Článek 8

1. Každý rok sestaví generální ředitel odhad finančních prostředků nezbytných k provádění programů a poskytne jej jako podklad pro vypracování odpovídající části předběžného návrh rozpočtu Společenství. Součástí tohoto odhadu je odhad příjmů a výdajů týkajících se činností SVS zapojených do hospodářské soutěže.

Článek 6 se použije obdobně při vypracování předběžných návrhů rozpočtů v oblasti výzkumných činností.

2. Výdaje SVS povoluje generální ředitel; podepisuje platební příkazy a příjmové doklady; uzavírá smlouvy a povoluje přesuny finančních prostředků v rámci rozpočtového plánu.

3. Generální ředitel na konci rozpočtového roku předkládá Komisi přehled příjmů a výdajů za daný rozpočtový rok.

4. Komise jmenuje úředníka odpovědného za kontrolu plánování a povolování výdajů, jakož i za kontrolu příjmových dokladů.

5. Komise jmenuje účetního úředníka odpovědného za vyplácení výdajů a přijímání příjmů a za nakládání s peněžními prostředky a ceninami, za jejichž bezpečnost odpovídá.

Článek 9

1. V rozsahu pravomocí na něj přenesených má generální ředitel nad zaměstnanci SVS pravomoci svěřené jmenujícímu orgánu.

2. Pokud jde o úředníky a jiné zaměstnance v platových třídách A1 a A2, vykonává pravomoci stanovené ve článcích 29, 49, 50 a 51 a v hlavě VI služebního řádu Komise na návrh generálního ředitele.

3. Generální ředitel jménem Komise přijímá veškerá opatření nutná k zajištění bezpečnosti osob a zařízení, za něž zodpovídá.

Článek 10

Generální ředitel může jemu svěřené pravomoci přenést na zástupce generálního ředitele a na členy správní rady.

 

V Bruselu dne 10. dubna 1996.

Za Komisi

Édith Cresson

členka Komise

[1] Úř. věst. L 373, 31.12.1985, s. 6.

[2] Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 44.

[3] Úř. věst. L 330, 21.12.1994, s. 64.

© Evropská unie, http://eur-lex.europa.eu/